Model FRBR a jeho aplikace PDF Free Download

Name: Model FRBR a jeho aplikace PDF
Author: _rebecca_lowery_

1 / 147

0 views•147 pages

Model FRBR a jeho aplikace PDF Free Download

Model FRBR a jeho aplikace PDF free Download. Think more deeply and widely.

Masarykova univerzita

Filozofická fakulta

Ústav české literatury a knihovnictví

Kabinet informačních studií a knihovnictví

Dana Kovářová

Model FRBR a jeho aplikace

Magisterská diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.

2009

Bibliografický záznam

KOVÁŘOVÁ, Dana. Model FRBR a jeho aplikace. Brno : Masarykova univerzita,

Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, 2009. 118 s. Vedoucí práce

Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.

Anotace

Magisterská diplomová práce „Model FRBR a jeho aplikace“ pojednává o studii

Functional Requirements for Bibliographic Records a o jejím modelu FRBR. Bibliografické

univerzum je popsáno v pojmech modelu - entita, atribut a vztah. Sledována je při tom

funkčnost bibliografických záznamů. Další části práce se zabývají rozšířením modelu na

oblast jmenných a věcných autorit v modelech FRAD a FRSAR. Model FRBR je typem

modelu entita-vztah. Podle metodiky modelu CIDOC CRM, jenž byl navržen pro účely

muzejní dokumentace, byl model FRBR transformován na objektově orientovaný model

FRBRoo. Práce porovnává model FRBRER a FRBRoo. Aplikacím modelu ve stávajících

katalozích je věnována další část práce, v níž jsou uvedeny konkrétní příklady frbrizovaných

katalogů a různé způsoby hierarchického zobrazení výsledků dotazu. Poslední kapitola

informuje o nových katalogizačních pravidlech RDA, která vznikla na základě modelu FRBR

a FRAD. Práce přináší ucelený pohled na model FRBR od jeho teoretického rámce, k extenzi

v modelech FRAD a FRSAR, transformaci na objektově orientovaný model, implementacím

v katalozích až po návrh standardu pro katalogizaci.

Annotation

Master’s thesis “FRBR model and its applications” is dealing with the report

“Functional Requirements for Bibliographic Records” and with its FRBR model. The

bibliographic universe is described at terms of the model – entity, attribute and relationship.

Functionality of bibliographic records is observed. The thesis also shows extensions of the

model to name and subject authorities at FRAD and FRSAR models. FRBR model is a

conceptual entity-relationship model and was transformed to the object oriented FRBROO

model. The transformation was realized according to the CIDOC CRM model which was

designed for purposes of museum documentation. The thesis draws comparisons between

FRBRER and FRBROO. Next part of the work is about applications of the FRBR model in

current catalogues and shows examples of frbrizing catalogs and hierarchical displaying of

query results. The final part of the work is about new cataloguing rules RDA that were

prepared on the base of FRBR and FRAD model. The thesis provides comprehensive view of

FRBR model from its theoretical framework to extensions at FRAD and FRSAR models,

transformation to object oriented model, implementation at catalogues up to a new

cataloguing standard draft.

Klíčová slova

FRBR (konceptuální model), Funkční požadavky na bibliografické záznamy, bibliografické

záznamy, bibliografický popis, katalogizační záznamy, RDA (katalogizační pravidla),

knihovní katalogy, FRAD (konceptuální model), FRSAR (konceptuální model), jmenné

autority, věcné autority, autoritní záznamy

Keywords

FRBR (conceptual model), Functional Requirements for Bibliographic Records, bibliographic

records, bibliographic description, catalog records, Resource Description and Access, library

catalogues, FRAD (conceptual model), FRSAR (conceptual model), name authorities, subject

authorities, authority records

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen

uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla

umístěna v Ústřední knihovně FF MU a používána ke studijním účelům.

Ve Zlíně dne 2. 6. 2009 Dana Kovářová

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Zdeňkovi Kadlecovi, Dr. za vedení mé

práce a rady při jejím vypracování.

Obsah 
Úvod ........................................................................................................................................................ 1 
Konceptuální modely ....................................................................................................................... 3 
1  Model entity-relationship........................................................................................................ 3 
2  Objektově orientované modely ............................................................................................... 4 
3  Ontologie ................................................................................................................................. 5 
Studie Functional Requirements for Bibliographic Records ............................................................ 6 
1  Historický kontext vzniku studie FRBR .................................................................................... 6 
2  Stockholmský seminář o bibliografických záznamech............................................................. 7 
3  Základní směrnice ke studii FRBR ............................................................................................ 8 
4  Vypracování studie FRBR ......................................................................................................... 9 
5  Charakteristika studie FRBR .................................................................................................. 11 
6  Metodika studie FRBR ........................................................................................................... 12 
Model FRBR ................................................................................................................................... 14 
1  Entity ..................................................................................................................................... 14 
1.1  Dílo ................................................................................................................................. 15 
1.2  Vyjádření ........................................................................................................................ 17 
1.3  Provedení....................................................................................................................... 18 
1.4  Jednotka ........................................................................................................................ 19 
1.5  Osoba ............................................................................................................................. 20 
1.6  Korporace ...................................................................................................................... 21 
1.7  Pojem ............................................................................................................................. 21 
1.8  Objekt ............................................................................................................................ 21 
1.9  Akce ............................................................................................................................... 22 
1.10  Místo .............................................................................................................................. 22 
1.11  Souborné a dílčí entity ................................................................................................... 22 
2  Atributy .................................................................................................................................. 23 

3  Vztahy .................................................................................................................................... 29 
3.1  Vztahy mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou ............................................ 30 
3.2  Vztahy mezi entitami první a druhé skupiny ................................................................. 31 
3.3  Věcné vztahy.................................................................................................................. 33 
3.4  Další vztahy mezi entitami první skupiny ...................................................................... 35 
4  Atributy a vztahy entit vzhledem k uživatelským úlohám ..................................................... 39 
Rozšíření modelu FRBR na autoritní údaje .................................................................................... 41 
1  Základní terminologie, procesy a funkce souboru autorit .................................................... 41 
2  Pracovní skupina FRANAR a její cíle ...................................................................................... 43 
3  Model FRAD ........................................................................................................................... 45 
4  Funkční požadavky na autoritní záznamy.............................................................................. 51 
5  Entity reálného světa ............................................................................................................. 52 
6  Formální entity ...................................................................................................................... 54 
7  Význam modelu FRAD ........................................................................................................... 56 
Rozšíření modelu FRBR na věcné autoritní údaje ......................................................................... 58 
1  Pracovní skupina FRSAR  a její model .................................................................................... 58 
2  Mapování věcných entit modelu FRBR a <indecs> ................................................................ 60 
3  Rozšíření atributů věcných entit ............................................................................................ 61 
4  Rozšíření vztahů věcných entit .............................................................................................. 62 
Model FRBRoo ............................................................................................................................... 65 
1  Metodika CRM ....................................................................................................................... 66 
2  Základní rozdíly mezi  FRBRER  a FRBROO ................................................................................ 67 
3  Analýza tvůrčích a výrobních procesů ................................................................................... 69 
4  Entity první třídy modelu FRBRER ve FRBROO ......................................................................... 70 
5  Vztahy mezi dílem a vyjádřením v modelu  FRBRoo ............................................................. 73 
5.1  Statický model díla a jeho vyjádření .............................................................................. 73 
5.2  Dynamický model díla a jeho vyjádření ......................................................................... 74 

6  Od vyjádření díla k publikaci .................................................................................................. 76 
7  Vyjádření a provedení ........................................................................................................... 78 
8  Mapování modelu FRBRER  a FRBROO ..................................................................................... 79 
9  Model FRBROO a identifikace .................................................................................................. 80 
10  Interoperabilita paměťových institucí ................................................................................... 81 
Aplikace modelu FRBR v knihovních katalozích a databázích ....................................................... 83 
1  Vývojové trendy OPAC katalogů ............................................................................................ 83 
2  Hierarchie modelu FRBR v bibliografických záznamech ........................................................ 84 
3  Efektivita frbrizace ................................................................................................................. 85 
4  Algoritmus frbrizace .............................................................................................................. 85 
5  OCLC a implementace modelu FRBR ..................................................................................... 87 
5.1  Fiction Finder ................................................................................................................. 87 
5.2  xISBN .............................................................................................................................. 88 
5.3  RedLightGreen ............................................................................................................... 89 
6  Australian Literature Gateway (AustLit) ................................................................................ 90 
7  BIBSYS .................................................................................................................................... 91 
8  FRBR Tool ............................................................................................................................... 93 
9  Dánský souborný katalog ...................................................................................................... 97 
10  Perseus Digital Library ........................................................................................................... 98 
11  Závěry z představených aplikací .......................................................................................... 100 
12  Další frbrizace  a aktivity v této oblasti ................................................................................ 101 
13  Stav v České republice ......................................................................................................... 102 
Ressource Description and Access (RDA) .................................................................................... 103 
Závěr .................................................................................................................................................... 105 
Seznam zkratek .................................................................................................................................... 108 
Seznam obrázků .................................................................................................................................. 110 
Seznam použité literatury ................................................................................................................... 111 

Seznam příloh ...................................................................................................................................... 118

Úvod

Tématem magisterské diplomové práce je model FRBR a jeho aplikace. Tento model

reaguje na změny bibliografického univerza v 80. a 90. letech 20. století, kdy dochází

k rozšíření automatizovaných systémů, sdílené katalogizace a vzniku nových forem

bibliografického publikování. Do popředí se dostává otázka, zda tradiční bibliografické

záznamy vyhovují novému prostředí a potřebám uživatelů. V roce 1998 vydala IFLA studii

Functional requirements for bibliographic records (FRBR), která se touto otázkou zabývá a

předkládá zcela nový model bibliografického univerza, jenž je stejně jako studie označován

zkratkou FRBR. Model definuje nové pojmy – entity, jejich atributy a vztahy. Vytváří

teoretický rámec pro posouzení funkčnosti bibliografických záznamů. Principy tohoto modelu

lze aplikovat také u jmenných a věcných autorit nebo při popisu muzejních exponátů. Jeho

hierarchii je možné použít ve stávajících katalozích, hovoříme o tzv. frbrizaci. Podle modelu

FRBR lze vytvářet ontologie, jakási usouvztažnění pojmů, a jeho myšlenky jsou velmi blízké

sémantickému webu.

Diplomová práce si klade za cíl přinést ucelený pohled na uplatnění modelu FRBR od

jeho teoretického rámce, přes analýzu stávajících aplikací až možnostem jeho dalšího vývoje.

Od publikování studie uplynulo více než deset let, což je dostatečně dlouhá doba a příležitost

pro ohlédnutí, zda jsou její myšlenky stále aktuální a jak je její model používán v praxi.

Model FRBR je konceptuálním modelem typu entita-vztah, a proto je první část práce

věnována stručnému seznámení s konceptuálními modely. Druhá kapitola pojednává o vzniku

studie FRBR, zkoumá příčiny a souvislosti jejího vzniku, sleduje účel a cíl studie a její

metodiku. Třetí kapitola popisuje model FRBR, jeho entity, vztahy a atributy a postup

hodnocení funkčnosti bibliografických záznamů. Tato část je rozsáhlá, podrobně se věnuje

jednotlivým entitám a jejich definice dokládá praktickými příklady. Důkladné seznámení

s modelem je důležité pro správné pochopení principů teoretického modelu a na něj navazují

další kapitoly o aplikacích modelu. Čtvrtá kapitola se zabývá extenzí modelu na oblast

autoritních údajů a vznikem modelu Functional Requirements for Authority Data (FRAD).

Pátá kapitola přináší informace o vznikajícím modelu Functional Requirements for Subject

Authority Records (FRSAR), který představuje rozšíření modelu v oblasti věcných entit.

Připravována je také objektově orientovaná verze FRBR harmonizovaná s modelem CIDOC

CRM, jenž byl vyvinut pro účely muzejní dokumentace. Tomuto tématu je věnována šestá

kapitola, v níž je popsána metodika CRM, základní rozdíly mezi modelem FRBRER a

FRBROO a možnost uplatnění FRBROO jako nástroje zajišťujícího interoperabilitu

paměťových institucí. Sedmá kapitola pojednává o aplikacích modelu FRBR v knihovních

katalozích a databázích, o tzv. frbrizaci . Zabývá se použitím hierarchie modelu v zobrazení

výsledků dotazu v uživatelských OPAC katalozích, aktivitami OCLC (experimenty a

projekty, vytvoření algoritmu frbrizace, xISBN, implementace modelu v databázi Fiction

Finder, ukončená služba RedLightGreen), implementací modelu v Australian Literature

Gateway, databázi BIBSYS, dánském souborném katalogu a digitální knihovně Perseus

Digital Library. Popsán je také FRBR Tool, který vyvinula Kongresová knihovna. Na

příkladech jsou ilustrovány různé způsoby implementace modelu v katalozích a databázích,

poukázáno je na možné problémy při aplikaci modelu. Osmá kapitola přináší stručné

pojednání o nových katalogizačních pravidlech Ressource Description and Access (RDA),

která vycházejí z modelu FRBR a FRAD. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější poznatky

z jednotlivých kapitol.

Přínosem magisterské diplomové práce je ucelený pohled na model FRBR v časové linii

od tvorby jeho teoretického rámce, k extenzi v podobě modelu FRAD a FRSAR, vytvoření

objektově orientované verze až ke konkrétním implementacím ve stávajících katalozích a

databázích. Práce je komplexním přehledem, jenž se zabývá širokou škálou uplatnění modelu,

různými aspekty aplikací a upozorňuje na možné problémy. Nezabývá se hloubkovým

hodnocením aplikací modelu a neklade si za úkol hledat řešení složitých problémů, které

aplikace doprovázejí. Tyto otázky by mohly být rozvinuty samostatně v navazující práci.

Dosud nebyla publikována práce pojednávající o modelu FRBR a jeho aplikacích v tom

rozsahu a v těch souvislostech, v jakých je o tématu pojednáno v předkládané diplomové

práci. Při jejím zpracování bylo z velké části čerpáno ze zahraničních zdrojů, které dosud

nebyly přeloženy do češtiny. Poznatky diplomové práce mohou posloužit katalogizátorům,

bibliografům a všem, kteří se zabývají bibliografickými údaji.

1 Konceptuální modely

Model FRBR je konceptuálním modelem typu „entita vztah“, používán je také anglický

výraz „entity-relationship“ nebo zkratka E-R. Dříve, než bude v práci pojednáno o modelu

FRBR a jeho aplikacích, uvedu několik poznámek ke konceptuálním modelům obecně

s ohledem na typy modelů, se kterými se v práci setkáme. Konceptuální modely se zabývají

modelováním reálného světa a jsou nezávislé na prostředcích řešících tuto realitu. Představují

formalizovaný popis modelované reality a zachycují její vztahy a struktury. Rozlišujeme čtyři

základní principy konceptuálních modelů:

1. Modely s orientací na objekty. U těchto modelů je uvažováno v pojmech objektů

samotných, nikoliv v identifikátorech, které je označují. Používají složitou strukturu

objektů.

2. Modely s funkcionální podstatou vztahů. Tyto modely zahrnují atributy, funkce jako

jediný základní konstrukt nebo systém funkcí. Do této skupiny patří model entity-

relationship, jenž zahrnuje atributy.

3. Modely s ISA hierarchií, které umožňují práci s nadtypy a podtypy objektů.

4. Modely s hierarchickým mechanismem pro konstrukci objektů z jiných objektů.

Konceptuální modely jsou používány při návrhu informačních systémů, kde představují první

stupeň tzv. konceptu tří architektur. Jsou zcela obecné a nezatížené koncepcí organizace dat,

ani implementačními specifiky databázového prostředí. Další stupeň představuje logický

model, který zohledňuje koncepci organizace dat a je méně obecný. Na třetí úrovni je fyzický

model, který plně zohledňuje specifika implementačního prostředí databázových systémů.

1.1 Model entity-relationship

Model entity-relationship navrhl v roce 1976 Peter Chen z Louisiana State University.

Model identifikuje entity, vztahy a atributy. Entity jsou třídy objektů stejného typu. Entita je

fyzicky existující objekt odlišitelný od jiných objektů (např. osoba, událost, společnost,

rostlina). Množina entit je skupina entit stejného typu, které sdílejí stejné vlastnosti (např.

skupina všech osob, firem, stromů). Entity jsou označovány podstatnými jmény. Vztah

zachycuje vazby mezi dvěma či více entitami, vyjadřuje jejich souvislosti. Vztahy se označují

Datové modely [online]. Poslední editace stránky 7.6.2008 [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.student.cvut.cz/cwut/index.php/Datov%C3%A9_modely

ŘEPA, Václav. Analýza a návrh informačních systémů. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 1999. ISBN 80-86119-13-0.

s. 34-35.

slovesy, spojujícími dvě nebo více podstatných jmen, např. vztah studuje je mezi studentem a

školou, vztah zpívá je mezi umělcem a písní, vztah dokázal je mezi matematikem a

matematickou teorií, vztah má půjčeno je mezi čtenářem a knihou. Atributy popisují

vlastnosti entit nebo vztahů, např. entita student může obsahovat jako atribut rodné číslo.

Každá entita musí mít nejméně tolik atributů, aby byla za všech okolností jednoznačně

identifikovatelná.

Modely entity relationship bývají graficky znázorněny pomocí diagramů, v nichž jsou

entity jako obdélníky spojeny pomocí různých typů čar vyjadřujících různé typy vztahů. Lze

jimi vyjádřit povinnost entity účastnit se vztahu. Existuje několik konvencí pro zápis

diagramu.

Entity-relationship modelování slouží k modelování dat, při němž je vytvářeno

relační schéma obvykle používané v relačních databázích. Jeho základem je převedení

komplexních struktur modelované skutečnosti z diagramů do dvourozměrných tabulek a

nalezení vztahů mezi nimi.

1.2 Objektově orientované modely

Pro popis složitých případů reálného světa se používá objektově orientovaný princip.

Model entity relationship by byl tak složitý, až by se stal v praxi nepoužitelný. Na rozdíl od

entity relationship modelu však neexistuje ucelená teorie a metodika pro návrh objektového

modelu. V praxi se používají podpůrné nástroje, které slouží k návrhu objektových databází.

Charakteristickými vlastnostmi objektově orientovaného přístupu jsou zapouzdření,

polymorfismus a dědičnost. Zapouzdření znamená, že je rozlišován vnitřek a vnějšek objektu.

Vnitřní struktura zůstává skryta. Polymorfismus znamená, že objekt může plnit stejnou funkci

různým způsobem. Vlastnost dědění souvisí s obecnější vlastností objektového prostředí a tou

je dichotomie tzn. rozdělení prvků do dvou skupin. Existuje vždy druh a instance druhu.

Vlastnosti prvků jsou definovány pomocí druhu prvků, kam prvek patří. Daný výskyt z druhu

nemá definovány vlastnosti sám o sobě, ale má své vlastnosti dány díky příslušnosti k druhu,

kde jsou vlastnosti definovány. Druh se nazývá třída, výskyt se nazývá instance třídy. Druhy

podléhají opět principům objektovosti, tzn. obecně jsou chápány jako objekty. Lze tedy

Entity-relationship model. Wikipedie [online]. Poslední editace stránky 21.5.2009 [cit. 2009-05-25]. Dostupné

z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Entity-relationship_model

KUTÁČ, Daniel. Jak objektové databáze podporují škálovatelnost poprvé [online]. Vyd. 15.5.2006 [cit. 2009-

05-21]. Dostupné z: http://www.dbsvet.cz/view.php?cisloclanku=2006051501

Tamtéž

rozlišit vnější a vnitřní pohled na druh jako objekt a také lze zavést dichotomii u druhu, tzn.

druh druhu.

1.3 Ontologie

Konceptuální modelování je pojmové modelování a používá ontologii jako základ pro

správný a přesný výklad pojmů. Výraz ontologie původně označoval filozofickou disciplínu,

která se zabývá podstatou bytí. Tento pojem přešel do terminologie konceptuálního

modelování, setkáváme se s ním také v souvislosti s budováním sémantického webu.

Ontologie upřesňuje jazyk a vyjadřování. Je definována jako formální a jednoznačná

specifikace konceptuálního modelu. Ontologie definuje slovník pojmů, jejich vlastnosti a

vztahy mezi nimi. Poskytuje slovník termínů a gramatiku, která obsahuje pravidla pro jejich

tvoření.

Ontologie zavádí množství strukturních a konceptuálních vztahů včetně vztahu

nadtřída/podtřída/instance, vztahu k času a další podle typu jazyka použitého pro prezentaci,

podporuje také terminologické odvozování.

KRAVAL, Ilja. Nejčastější chyby při modelování II [online]. Vyd. 12.8.2004 [cit. 2009-05-21]. Dostupné z:

http://www.dbsvet.cz/view.php?cisloclanku=2004081201

BUREŠ, Miroslav – MORÁVEK, Adam – JELÍNEK, Ivan. Nová generace webových technologií : informace

v 21. století. Vyd. 1. Praha : VOX, 2005. s. 108. ISBN 80-86324-46-X

2 Studie Functional Requirements for Bibliographic

Records

V roce 1998 publikovala IFLA (International Federation of Library Associations and

Institutions) studii Functional Requirements for Bibliographic Records (Funkční požadavky

na bibliografické záznamy), která představila zcela nový model bibliografického univerza

zohledňující různá média, způsoby použití a potřeby uživatelů. Model bývá stejně jako studie

označován zkratkou FRBR. Důvody vzniku studie jsou spojeny s rozvojem nových

informačních a komunikačních technologií, které s sebou přinesly změnu publikačního a

bibliografického prostředí. Souvisí také s ekonomickou realitou a snahami snižovat náklady

na tvorbu bibliografických záznamů.

2.1 Historický kontext vzniku studie FRBR

Významnou událostí z hlediska vývoje katalogizační teorie a praxe byla mezinárodní

konference v Paříži v roce 1961, kde byly schváleny katalogizační zásady tzv. Pařížské

principy. Jejich vypracování iniciovala IFLA. Dalším důležitým mezníkem byla Mezinárodní

porada katalogizačních expertů v Kodani v roce 1969, kde bylo přijato rozhodnutí vytvořit

mezinárodní standardy pro formu a obsah bibliografického popisu. Jako první byl v roce 1971

publikován standard International Standard Bibliographic Description for Monographic

Publications (Mezinárodní standardní bibliografický popis pro monografie). V následujících

letech sloužily Pařížské principy a doporučení ISBD jako základ pro tvorbu nových a

revidovaných národních i mezinárodních katalogizačních pravidel.

V průběhu tohoto období však došlo k podstatným změnám prostředí, v němž se

katalogizační zásady používaly. Změny spočívaly především v automatizaci tvorby a

zpracování bibliografických údajů. Elektronické prostředí přineslo zcela nové možnosti a

perspektivy pro budování rozsáhlých národních i mezinárodních databází založených na

principu vzájemné výměny bibliografických záznamů. Sdílená katalogizace představuje

efektivní způsob vytváření záznamů a její rozvoj byl podporován také z ekonomických

důvodů. V období ekonomických omezení a snah o snížení nákladů se sdílení záznamů stává

prioritou. Rostoucímu množství vydávaných publikací neodpovídala rychlost jejich

zpracování a ukázalo se, že bude zapotřebí katalogizační záznamy zjednodušit a

minimalizovat. Za těchto okolností je zřejmé, že bude třeba upravit dosavadní katalogizační

pravidla tak, aby vyhovovala změnám, vyplývajícím ze vzniku nových forem elektronického

publikování a síťového přístupu k informačním zdrojům, a respektovala by přitom rostoucí

nároky a potřeby uživatelů.

Koncem 80. a začátkem 90. let 20. století se IFLA Core Programme for Universal

Bibliographic Control and International MARC (UBCIM) společně s IFLA Section on

Cataloguing a Conference of Directors of National Libraries začaly intenzivně zabývat

myšlenkou nového mezinárodního standardu pro bibliografickou kontrolu. Ve zprávě IFLA

Section on Cataloguing 1988/89 uvádí Tom Delsey, že vývoj standardů a podpora programu

Universal Bibliographic Control pokračuje, ale stále více se zde projevuje vliv nových

technologií na jedné straně a ekonomická omezení na straně druhé. V roce 1988 na výroční

konferenci IFLA v Sydney představila Section on Cataloguing program sdílené katalogizace,

který se soustředil na standardizaci, úsporu nákladů a využití nových technologií. Otázkám

úspory nákladů se věnovala také konference, která se konala o rok později v Paříži, kde byla

prezentována nákladová studie Francie a také zpráva British Library‘s Cataloguing Action

Plan. V té době začala IFLA Section on Cataloguing připravovat seminář, který se měl konat

v roce 1990 ve Stockholmu, na jehož programu mělo být zásadní přehodnocení požadavků na

bibliografické záznamy z pohledu nových technologií a hledání alternativ ke stávajícím

způsobům a ekonomice tvorby bibliografických údajů.

2.2 Stockholmský seminář o bibliografických záznamech

Organizace mezinárodního bibliografického semináře Seminar on bibliographic

records se ujala UBCIM a IFLA Division of Bibliographic Control za podpory UNESCO.

Konal se v srpnu 1990 ve Stockholmu. Jeho účastníci se zabývali ekonomickou realitou

knihoven a snažili se najít řešení, jak snížit náklady na katalogizaci. Otázka, jak zjednodušit

katalogizaci, se stala hlavní myšlenkou semináře. Přičemž si všichni uvědomovali rostoucí

požadavky a očekávání ze strany uživatelů bibliografických záznamů a hledali způsoby jejich

efektivního uspokojení. Zazněly zde příspěvky o sdílené katalogizaci, o nutnosti zvyšování

jejího podílu a odstraňování duplicity v katalogizační praxi na národní i mezinárodní úrovni.

Pozornost byla věnována publikační explozi, kdy rostoucí počet publikací v různých

formátech zvyšuje nároky na bibliografickou kontrolu. Zdůrazňována byla potřeba

přizpůsobit katalogizační praktiky elektronickému prostředí. Definovány byly čtyři hlavní

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 1. ISBN 80-7050-400-5.

MADISON, Olivia M.A. The origins of the IFLA study on functional requirements for bibliographic records.

In Functional requirements for biliographic records (FRBR): Hype or cure-all? Le Boeuf, Patrick, editor. New

York : Haworth Information Press, 2005, s. 17. ISBN 978-0-7890-2799-3.

skupiny uživatelů bibliografických záznamů - vydavatelé, knihkupci, knihovníci a koneční

uživatelé nebo rešeršéři. Diskutováno bylo, jaké údaje jednotlivé skupiny potřebují, které

z nich jsou nejdůležitější a o jejich standardizaci. Z přednášek a diskusí vyplynulo, že mnoho

popisných údajů může být zredukováno, aniž by se to negativně projevilo v přístupu

k záznamu, což by znamenalo ve svém důsledku snížení nákladů. Vytvářet a sdílet

bibliografické záznamy mohou nejenom knihovny, ale také další uživatelé (např. vydavatelé,

knihkupci), při dodržení kvality současné bibliografické kontroly. Sdílení by mělo probíhat na

národní i mezinárodní úrovni a bez ohledu na druh a formát dokumentu.

Mezinárodní katalogizační komunita dospěla na semináři k rozhodnutí vypracovat

široce koncipovanou mezinárodní dohodu o základních funkcích bibliografických záznamů

s ohledem na potřeby uživatelů a na všechny druhy a formáty dokumentů, která by

podporovala sdílení bibliografických údajů. Na semináři ve Stockholmu bylo přijato celkem

devět rozhodnutí, z nichž jedno vedlo přímo ke vzniku studie FRBR.

2.3 Základní směrnice ke studii FRBR

Z mezinárodního bibliografického semináře ve Stockholmu vzešel úkol vypracovat

studii o funkčních požadavcích na bibliografické záznamy. Za tím účelem byla při IFLA

vytvořena studijní skupina Study Group on Functional Requirements for Bibliographic

Records, jež patřila pod Standing Committee of the Section on Cataloguing. Vznikl tak tým

odborníků z celého světa, který byl postupně doplňován dalšími experty z řad katalogizační

komunity. Do čela studijní skupiny byla jmenována Olivia M. A. Madison (USA), dalším

zakládajícím členem byl John D. Byrum, jr. (USA) a Suzanne Jouguelet (Francie). Do studijní

skupiny se zapojily také Dorothy McGarry (USA), Nancy Williamson (Kanada), Maria Witt

(Francie), Nancy John (University of Illinois, Chicago), jako komentátoři pracovali Francoise

Leresche (Francie), Eeva Murtomaa (Finsko), Andrew Milton Wells (Austrálie), Brian Holt

(Velká Británie), Barbro Borg (Švédsko) a další. Přizváni byli také poradci, jejichž zkušeností

mělo být využito pro vypracování odborných posudků: Elaine Svenonius (Professor of

Library and Information Science, University of California, Los Angeles), Barbara Tillett

(Head of Cataloging, University of California, San Diego) a Ben Tucker (bývalý Chief of the

Office for Descriptive Cataloging Policy, Library of Congress), kterého později vystřídal Tom

Delsey (National Library of Canada).

MADISON, Olivia M.A. The origins of the IFLA study on functional requirements for bibliographic records.

In Functional requirements for biliographic records (FRBR): Hype or cure-all? Le-Boeuf, Patrick, editor. New

York : Haworth Information Press, 2005, s. 17-19. ISBN 978-0-7890-2799-3

Studijní skupina se nejprve věnovala zpracování základních směrnic, které se staly

plánem pro vypracování studie a určovaly způsob a postupy jejího zpracování, stanovily její

účel a rozsah. Účelem studie je vymezit jasně definovanými pojmy funkce bibliografického

záznamu s ohledem na různá média, různé způsoby použití a různé potřeby uživatelů. Bylo

rozhodnuto, že studie bude plně pokrývat všechny funkce bibliografického záznamu

v nejširším pojetí, bude se vztahovat na všechny typy médií a formátů obvykle

prezentovaných v bibliografických databázích a bude sledovat funkčnost všech možných

použití bibliografických záznamů. Postup prací měl probíhat podle následujícího přehledu:

1. Určit všechny funkce bibliografických záznamů a identifikovat primární uživatele

záznamů a jejich požadavky na funkčnost a obsah bibliografického záznamu.

2. Vytvořit rámec, který by určil a definoval všechny entity, které by mohly zajímat

potencionálního uživatele bibliografického záznamu, a určit vztahy mezi nimi.

3. U každé entity určit a definovat její funkci v bibliografickém záznamu.

4. Určit a definovat atributy entit.

V základních směrnicích byl formulován ještě další úkol: doporučit základní úroveň

funkčnosti a požadavky na základní údaje pro záznamy vytvářené národními bibliografickými

agenturami. Jeho výsledkem má být zpracování základního standardu pro tvorbu

bibliografických záznamů na nižší než úplné úrovni. Základní směrnice ke studii FRBR byly

schváleny Standing Committee of the IFLA Section on Cataloguing v září 1992 na konferenci

v Dillí.

2.4 Vypracování studie FRBR

Práce na konečné podobě studie trvala několik let a prošla mnoha revizemi. Studie

byla poprvé prezentována na konferenci IFLA v roce 1993 v Barceloně, kde byla pozitivně

přijata. O rok později v roce 1994 se konala konference IFLA v Havaně, kde se po úvodním

teoretickém seznámení se studií rozvinula panelová diskuse, kterou vedli zástupci ze

Španělska, Kanady a Norska. Assumpcio Estivill ze Španělska hodnotila teoretickou

propracovanost studie. Upozornila na další změny, které studie vyvolá, jakými jsou revize

stávajících katalogizačních pravidel a úprava formátů MARC. To vše povede ke zvýšení

funkčnosti katalogu a odstranění redundantních informací v záznamech. Připustila však, že

vyjádření vztahů mezi entitami, může ve svém důsledku znamenat vyšší náročnost při

MADISON, Olivia M.A. The origins of the IFLA study on functional requirements for bibliographic records.

In Functional requirements for biliographic records (FRBR): Hype or cure-all? Le Boeuf, Patrick, editor. New

York : Haworth Information Press, 2005, s. 19-23. ISBN 978-0-7890-2799-3

zpracování a tím také vznik nových nákladů. Upozornila také na možné obtíže při výměně

bibliografických záznamů v různých jazycích. Ingrid Parent z Kanady vyzdvihla uživatelsky

zaměřený přístup studie a její model, který může být využit při vývoji nového

automatizovaného bibliografického systému v Národní knihovně Kanady. Pod tlakem

snižování finančních nákladů na katalogizaci a s možnostmi moderních technologií roste

význam rozhodnutí o tom, které údaje je nutné zachovat v bibliografických záznamech.

Vyslovila přesvědčení o užitečnosti a vzájemné prospěšnosti kooperativního sdílení dat mezi

různými databázemi, národními bibliografickými agenturami a knihovnami. Inger Cathrine

Spangen z Norska zastupovala skandinávské země a ve svém příspěvku ocenila orientaci

studie směrem k potřebám uživatelů, nikoliv pouze na dokument. Dánské knihovny podpořily

teoretický přístup studie a analýzu částí bibliografického záznamu. Očekávají zveřejnění

návodu po jednotlivé úrovně funkčnosti a pak by přistoupily k revizi katalogizačních pravidel.

Studii vytýkají nekonzistentní použití terminologie a definic. Finové byli potěšení, že studii

jde víc než jen o formát knihy; sami vidí rozdíl mezi intelektuálním obsahem a fyzickou

formou. Naproti tomu Švédové byli studií zklamáni, jevila se jim jako příliš poplatná tradicím

a vyslovili nesouhlas s definicemi entit. Na závěr Spangen shrnula, že ve skandinávských

zemích je velký zájem o zjednodušení katalogizace a snížení nákladů a z tohoto pohledu

knihovníci vkládají velké naděje do studie.

V následujících letech práce na studii vrcholily, probíhaly její úpravy a rozšíření.

Došlo k propracování dalších vztahů u čtyř základních entit a přesné identifikaci atributů

každé z entit. Byly doplněny atributy a údaje speciálních druhů dokumentů.

Od počátku

projektu se počítalo s tím, že musí existovat zpětná vazba a bude dána příležitost i jiným

odborníkům k připomínkování studie. V květnu 1996 byli s návrhem studie seznámeni

všichni členové IFLA Section on Cataloguing a dobrovolníci z celého světa. Návrh studie byl

zveřejněn na webových stránkách IFLA Section on Cataloguing. Po dobu šesti měsíců měli

zájemci možnost vyjádřit svůj názor. Celkem odpovědělo čtyřicet respondentů ze šestnácti

zemí. Byla vyvolána celosvětová diskuse, v níž zazněly hlasy podporující studii, připomínky a

také konstruktivní kritika s návrhy na řešení. Připomínky se týkaly nejčastěji organizace

návrhu studie, definic pojmů a požadavků na speciální druhy dokumentů. Mnoho respondentů

požadovalo, aby studie obsahovala více příkladů, které by vysvětlily různé definice a pojmy.

Na základě připomínek byla studie zrevidována a vznikla tak její konečná verze, která byla

MADISON, Olivia M.A. The origins of the IFLA study on functional requirements for bibliographic records.

In Functional requirements for biliographic records (FRBR): Hype or cure-all? Le Boeuf, Patrick, editor. New

York : Haworth Information Press, 2005, s. 23-28. ISBN 978-0-7890-2799-3

předložena a schválena Standing Committee na 63. generální konferenci IFLA v Kodani

v září 1997.

Finální schválená verze studie Functional Requirements for Bibliographic Records je

k dispozici online na webových stránkách IFLA. V roce 1998 ji v anglickém originále vydalo

mnichovské nakladatelství Saur. Do češtiny přeložila studii Mgr. Marie Celbová a v roce

2002 ji vydala Národní knihovna ČR pod názvem Funkční požadavky na bibliografické

záznamy. Český překlad je také volně dostupný v elektronické podobě. Terminologie použitá

v této práci při popisu studie a modelu FRBR vychází z českého překladu studie.

2.5 Charakteristika studie FRBR

Základní cíle studie byly ustanoveny již ve směrnicích. Prvním z nich je poskytnout

jasně definovaný, strukturovaný rámec, uvádějící do souvislostí údaje zaznamenané

v bibliografických záznamech a vyhovující potřebám uživatelů. Druhým cílem je stanovit

základní úroveň funkčnosti pro záznamy vytvořené národními bibliografickými agenturami.

Těmto komplexním cílům odpovídá také široké pojetí a rozsah studie. Ať už se jedná

o jednotlivé prvky bibliografických záznamů, různost dokumentů, uživatele a jejich potřeby

nebo procesy, kde se pracuje s bibliografickými záznamy, vždy se studie snaží postihnout

všechny možnosti a usiluje o úplnost. Zabývá se celým spektrem údajů, které mohou být

obsaženy v bibliografických záznamech - prvky popisných údajů, selekční údaje (autoritní

podoba jmen osob, korporací, názvů a věcných údajů, notační znaky klasifikačních schémat),

anotace, abstrakta či referáty a také údaje specifické pro jednotlivé výtisky dokumentů jako

například přírůstková čísla a signatury. Údaje spojené s osobami, korporacemi, názvy a

věcným popisem jsou analyzovány pouze do té míry, jak fungují jako autoritní nebo

indexační hesla v bibliografických záznamech. Předmětem studie však není analýza

autoritních záznamů. Pokud jde o dokumenty, studie zahrnuje textové, hudební, kartografické,

audio-vizuální, grafické a trojrozměrné dokumenty; různá média (papír, film, magnetická

páska, optická média); všechny formáty (kniha, jednolistové tisky, disky, kazety, kartridže

apod.). Vztahuje se také na všechny používané způsoby záznamu informací (analogový,

zvukový, elektrický, digitální, optický atd.). Studie předpokládá co nejširší okruh uživatelů

bibliografických záznamů: čtenáři, studenti, výzkumní pracovníci, pracovníci knihoven,

nakladatelé, distributoři, knihkupci, poskytovatelé informačních služeb, správci práv

duševního vlastnictví atd. Rovněž okruh činností, kde se bibliografické záznamy používají, je

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 2. ISBN 80-7050-400-5

rozsáhlý: strategie budování fondu, akvizice, katalogizace, tvorba vyhledávacích nástrojů a

bibliografií, evidence, ochrana fondů, výpůjční služby, mezinárodní výměna, referenční

služby a vyhledávání informací.

Při analýze funkčních požadavků na bibliografický záznam vychází studie

z následujících potřeb uživatele při vyhledávání a využívání národních bibliografií a

knihovních katalogů. Označovány jsou také jako čtyři obecné uživatelské úlohy:

• Využívání údajů pro vyhledání dokumentů odpovídajících vyhledávacím kritériím,

která si uživatel zadal (např. vyhledání všech dokumentů zaměřených na daný předmět

nebo vyhledání nahrávek pod určitým názvem)

• Využívání údajů vyhledaných za účelem určení entity (např. potvrdit, že dokument

popsaný v záznamu odpovídá dokumentu, který uživatel chtěl; rozlišit mezi dvěma

texty nebo nahrávkami se stejným názvem)

• Využívání údajů pro výběr entity, která odpovídá potřebám uživatele (např. vybrat

text v určitém jazyce; zvolit verzi počítačového programu, který je kompatibilní

s počítačem a operačním systémem, jenž má uživatel k dispozici)

• Využívání údajů k tomu, aby uživatel získal přístup k popsané entitě (např. objednat

publikaci, zaslat požadavek na výpůjčku určitého výtisku z fondu knihovny; zajistit

online přístup k elektronickému dokumentu uloženému na vzdáleném počítači)

2.6 Metodika studie FRBR

Studie pracuje s pojmovým modelem, který se používá u relačních databází. Model

poskytuje strukturovaný přístup k analýze požadavků na údaje a usnadňuje procesy definice a

vymezení. Pojmový model je založen na technice analýzy entit. Postupuje se tak, že nejprve

jsou vymezeny entity, tedy klíčové objekty, jež jsou středem zájmu uživatelů informací.

Analýza se v této fázi nezaměřuje na jednotlivé údaje, ale na „věci“, které údaje popisují.

Každá z entit na sebe váže skupinu údajů. Po vymezení základních entit dochází k znázornění

vzájemných vztahů mezi nimi. Tím je vytvořena struktura modelu a následuje další krok,

který spočívá v určení nejdůležitějších vlastností či atributů každé entity.

Struktura entita-vztah odvozená z analýzy entit, atributů a vztahů byla ve studii

použita jako rámec pro hodnocení relevance každého atributu a vztahu vzhledem k činnostem

prováděným uživateli bibliografických údajů. Každý atribut a vztah je zmapován do čtyř

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 6-7. ISBN 80-7050-400-5

obecných uživatelských úloh a jsou mu přiřazeny relativní hodnoty s odkazem na provedenou

úlohu a na entitu. Na základě struktury entita-vztah a zmapování atributů a vztahů

k uživatelským úlohám vzniklo také doporučení základní úrovně záznamů vytvářených

národními bibliografickými agenturami.

Technika analýzy entity-vztah a způsob grafické prezentace, které jsou ve studii

použity, byly z velké části převzaty z metodiky vyvinuté Jamesem Martinem a jsou popsány

v jeho knize Strategic Data-Planing Methodologies (Prentice Hall, 1982).

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 7-8. ISBN 80-7050-400-5

3 Model FRBR

Studie použila zcela nový model bibliografického univerza. Jedná se o pojmový

konceptuální model, který slouží jako základ pro formulování vazeb vlastností a vztahů,

vyjádřených v záznamu jako jednotlivé datové prvky. Tyto formulace jsou vztaženy vzhledem

k potřebám uživatelů bibliografických záznamů. Základní prvky modelu jsou entity, atributy a

vztahy, které byly odvozeny z analýzy údajů v bibliografických záznamech. Výchozími zdroji

použitými pro analýzu byla mezinárodní doporučení pro standardní bibliografický popis

ISBD (International Standard Bibliographic Descriptions), směrnice pro záznamy autorit a

odkazů GSARE (Guidelines for Subject Authority and Reference Entries) a manuál

UNIMARC (UNIMARC Manual). Dalšími zdroji byly například AITF (Art Information Task

Force) Categories for the Description of Works of Art, výstupy zpracované experty při

přípravě návrhu, uživatelské studie a připomínky k návrhu studie.

3.1 Entity

Entity představují klíčové objekty zájmu uživatelů bibliografických údajů. Model

FRBR definuje celkem deset entit, které jsou rozděleny do tří skupin. Do první skupiny patří

entity představující produkty intelektuální nebo umělecké činnosti, které jsou jmenovány nebo

popsány v bibliografických záznamech – dílo (work), vyjádření (expression), provedení

(manifestation), jednotka (item). Tyto čtyři entity jsou považovány za základní entity modelu.

Druhou skupinu tvoří entity odpovědné za intelektuální nebo umělecký obsah, fyzickou

výrobu a rozšiřování nebo správu těchto produktů – osoba (person), korporace (corporate

body). Ve třetí skupině je doplňkový soubor entit, které slouží jako předměty intelektuální

nebo umělecké činnosti – pojem (concept), objekt (object), akce (event), místo (place).

Entity definované jako dílo (určitý intelektuální nebo umělecký výtvor) a vyjádření

(intelektuální nebo umělecká realizace díla) reprezentují intelektuální nebo umělecký obsah.

Entity definované jako provedení (fyzické ztělesnění vyjádření díla) a jednotka (jedinečný

exemplář provedení) reprezentují fyzickou formu díla.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 3. ISBN 80-7050-400-5

Tamtéž s. 10

3.1.1 Dílo

Dílo je určitý intelektuální nebo umělecký výtvor. Jedná se výlučně o abstraktní entitu,

která vylučuje jakékoliv fyzické aspekty. Dílo vnímáme prostřednictvím jeho jednotlivých

vyjádření či realizací, dílo samotné však existuje jenom v obecnosti obsahu jeho různorodých

vyjádření. Lze jej chápat jako intelektuální nebo umělecký výtvor, který se nachází na pozadí

za všemi různými vyjádřeními. Uvažujeme-li o Homérově díle Ilias, pak nás nezajímá určitý

přednes nebo text díla, ale pouze abstraktní intelektuální výtvor, z něhož vzešla všechna různá

vyjádření díla. Vysoký stupeň abstrakce pojmu dílo způsobuje potíže při definici hranic této

entity. Obsah pojmu dílo a rozlišení mezi jedním dílem a jiným dílem, může být vnímán u

různých kultur odlišně. Z toho důvodu se mohou bibliografické konvence různých kultur a

národnostních skupin lišit v kritériích používaných pro určení hranic mezi jednotlivými díly.

Za jedno dílo jsou podle studie FRBR považovány různé texty obsahující úpravy

výchozího díla. Při těchto úpravách však nesmí dojít k podstatným změnám v intelektuálním

nebo uměleckém obsahu díla. Takovými úpravami mohou být revize, aktualizace, zkrácení,

rozšíření či doplnění předchozího textu, jeho překlad do jiného jazyka, hudební přepisy a

úpravy, verze dabovaných filmů nebo filmů opatřených titulky. Jednotlivé úpravy jsou

chápány jako různá vyjádření téhož díla.

Příklad:

(d – dílo, v1 ,v2 ... - různá vyjádření)

d1 Česko-anglický slovník středního rozsahu autora Ivana Poldaufa

v1 text prvního vydání (1959)

v2 text druhého vydání (1965)

v3 text třetího vydání (1968)

Pokud modifikace díla přináší podstatné změny v intelektuálním nebo uměleckém

obsahu, pak je považována za nové samostatné dílo. To znamená, že parafráze, úpravy,

adaptace, parodie, hudební variace na nějaké téma a volné přepisy hudebních skladeb jsou

pokládány za nová díla. Podobně i adaptace děl z jedné literární nebo umělecké formy do jiné

(např. dramatizace, adaptace z jednoho výtvarného prostředku do jiného atd.) představují

nová díla. Za nová díla jsou považována také abstrakta, výběry a výtahy.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 14. ISBN 80-7050-400-5

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. s. 7. In Informační studia

a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002

Příklady

(d1, d2 - různá díla)

d1 Ilias řeckého autora Homéra

d2 Homérova Ílias převyprávěná Janem Pilařem

d1 klavírní suita s názvem Obrázky z výstavy skladatele Modesta P. Musorgského

d2 instrumentace pro velký orchestr Obrázky z výstavy skladatele Maurice Ravela

d1 drama Romeo a Julie Williama Shakespeara

d2 film Romeo a Julie režiséra Franca Zeffirelliho

d3 balet Romeo a Julie skladatele Sergeje Prokofjeva

d4 dramatická symfonie Romeo a Julie skladatele Hectora Berlioze

d5 předehra - fantazie Romeo a Julie skladatele P. I. Čajkovského

Dílo, jako definovaná entita, umožňuje pojmenovat a odvodit vztahy pro abstraktní

intelektuální nebo umělecký výtvor, v nichž se promítají všechna jednotlivá vyjádření daného

díla. Pomocí modelu FRBR dokážeme vytvořit vazbu mezi dílem literární kritiky a

kritizovaným dílem. Popisujeme-li například dílo literární kritiky zabývající se Homérovou

Iliadou, jsme schopni spojit toto analyzované dílo s dílem, které ho zpracovává jako svůj

předmět. Pojmenováním Homérova díla a definováním vztahu mezi ním a dílem jeho kritiky

jsme schopni vyjádřit, že předmětem kritizujícího díla je ve skutečnosti abstrakce, již známe

jako Ilias, a nikoliv kterékoliv specifické vyjádření tohoto díla.

Entita dílo poskytuje možnost seskupování. Pomocí entity dílo můžeme spojit nepřímo

různá vyjádření stejného díla v případech, kdy nejsme schopni stanovit přímé vztahy mezi

jednotlivými vyjádřeními. Může například existovat mnoho překladů určitého díla, ale ne vždy

je možné nebo nezbytné specifikovat text, který posloužil jako základ pro daný překlad. V

takovém případě nevyvozujeme přímý vztah mezi jednotlivými vyjádřeními daného díla, ale

propojíme tyto texty a jiné texty a překlady daného díla implicitně tak, že spojíme každý z

nich s entitou, již nazýváme dílo. Popsané nepřímé propojení jednotlivých vyjádření s dílem,

která jej realizují, je nejefektivnějším prostředkem seskupování souvisejících vyjádření. Ve

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. s.8. In Informační studia a

knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002

skutečnosti jméno, které dáváme určitému dílu, slouží jako jméno celého souboru či skupiny

vyjádření, která jsou realizací stejného intelektuálního nebo uměleckého výtvoru.

3.1.2 Vyjádření

Entita vyjádření je definována jako určitá intelektuální nebo umělecká realizace díla

ve formě abecedně-číselného, hudebního nebo choreografického zápisu, zvukového záznamu,

obrazového statického nebo pohyblivého záznamu, objektu atd., nebo kombinace těchto

forem. Vyjádření je tedy určitá intelektuální nebo umělecká forma, kterou dílo nabývá vždy,

když je "realizováno". Vyjádření zahrnuje například určitá slova, věty, odstavce atd., které

jsou výsledkem realizace díla ve formě textu, nebo určité noty, frázování atd., které jsou

výsledkem realizace hudebního díla. Hranice entity vyjádření však vylučují jakékoliv aspekty

fyzické formy (např. druh písma, formát stránky), které nelze považovat za součást

intelektuální nebo umělecké realizace. Jakákoliv změna v intelektuálním nebo uměleckém

obsahu znamená nové vyjádření. Pokud dojde k revizi nebo modifikaci textu, výsledné

vyjádření se považuje za nové vyjádření, bez ohledu na to, jak velká modifikace byla

provedena. To se týká také změny formy vyjádření (např. z textového zápisu do mluveného

slova). Za nové vyjádření jsou považovány také změny v intelektuálních konvencích nebo

nástrojích používaných k vyjádření díla (např. překlad z jednoho jazyka do jiného).

Příklady

(d – dílo, v – vyjádření)

d1 Komu zvoní hrana od E. Hemingwaye

v1 originální anglický text

v2 český překlad od Jiřího Valji

d1 Symfonie č. 9 (Z Nového světa) e moll, op. 95 skladatele Antonína Dvořáka

v1 partitura skladatele nazvaná "Z nového světa", dokončená 24. 5. 1893

v2 premiéra koncertního provedení 16. 12. 1893 v New Yorku orchestrem Filharmonické

společnosti s dirigentem Antonem Seidlem

v3 studiová nahrávka v provedení Philadelphského orchestru v roce 1921 s dirigentem

Leopoldem Stokowskim

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 14-15. ISBN 80-7050-400-5

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 16. ISBN 80-7050-400-5

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. s.9. In Informační studia a

knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002

Entita vyjádření je prostředkem pro podchycení odlišností v intelektuálním nebo

uměleckém obsahu, které mohou existovat mezi různými realizacemi téhož díla. Umožňuje

popsat intelektuální nebo umělecké atributy určité realizace díla a využít rozdílů atributů

vyznačení rozdílů v intelektuálním nebo uměleckém obsahu. Definice vyjádření jako entity

umožňuje také odvodit vztahy mezi určitými vyjádřeními díla. Entita vyjádření slouží také k

identifikaci určitého textu, k němuž byl vytvořen překlad, nebo určité partitury použité pro

interpretaci hudební skladby. Pomocí entity vyjádření můžeme propojit různá provedení téhož

intelektuálního a uměleckého obsahu.

3.1.3 Provedení

Entita provedení je definována jako fyzická podoba vyjádření díla. Zahrnuje široký

okruh dokumentů (rukopisy, knihy, periodika, mapy, plakáty, zvukové záznamy, filmy,

videozáznamy, disky CD-ROM, smíšené dokumenty atd.). Reprezentuje všechny hmotné

objekty, které mají stejný intelektuální obsah a fyzickou formu. Vývoj tradiční katalogizační

teorie i praxe probíhal právě na úrovni provedení. Bibliografické záznamy jsou obrazem

provedení díla. Při realizaci díla je vyjádření díla fyzicky zhmotněno na nosiči. Jako nosič

může sloužit papír, zvuková kazeta, videokazeta, plátno, sádra apod. Tato fyzická forma

představuje provedení díla. U entity provedení nezáleží na množství exemplářů. Všechny

kopie vytvořené z jednoho originálu stejným způsobem jsou součástí souboru kopií téhož

provedení. Hranice mezi jednotlivými provedeními se odvozují od intelektuálního obsahu a

fyzické formy. Pokud jsou ve výrobním procesu provedeny změny fyzické formy, pokládá se

výsledný výrobek za nové provedení. Změny fyzické formy představují změny ovlivňující

vizuální vlastnosti (např. změna druhu či velikosti písma, změna formátu stránky), změny

materiálu (např. změna z papíru na mikrofilm) a změny obalu (např. změna z kazety na

kartridž). V případech změn produktu, které jsou způsobeny změnou vydavatele, výrobce,

distributora apod., považujeme tento produkt za nové provedení. Vzniknou-li při výrobě

modifikace, dodatky, zkrácení atd., které ovlivňují intelektuální nebo umělecký obsah, jsou

tyto považovány za nové provedení, které také ztělesňuje nové vyjádření díla. Za nová

provedení se však nepovažují kopie, u nichž se objeví změny až po jejich výrobě (převazba,

ztráta stránky).

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 16-17. ISBN 80-7050-400-5

Tamtéž s. 17

Příklad:

(d – dílo, v- vyjádření, p – provedení)

d1 odborná práce Keltové a Čechy autorů P. Drdy a A. Vrbové

v1 originální francouzský text nazvaný Les Celtes de Bohême

p1 kniha publikovaná v r. 1995 v Paříži nakladatelstvím Editions Errance

v2 český rozšířený a revidovaný text nazvaný Keltové a Čechy

p1 kniha publikovaná v r. 1998 v Praze nakladatelstvím Academia

Entita provedení slouží k popisu sdílených vlastností kopií určité publikace či vydání a

také k popisu unikátních výtvorů jako rukopisů, originálních olejomaleb apod. Umožňuje

pojmenovat a popsat kompletní soubor jednotek, které jsou výsledkem fyzického provedení

nebo výroby. Popis fyzických vlastností souboru jednotek a vlastností spojených s výrobou a

distribucí, je důležitý pro uživatele při vyhledávání, kdy si může vybrat provedení podle

svých potřeb, identifikovat jej a následně získat exemplář tohoto provedení. Entita provedení

může sloužit také k odvození vztahů mezi různými provedeními díla, například že určitá

publikace byla použita pro vytvoření mikroreprodukce.

3.1.4 Jednotka

Entita jednotka je definována jako jednotlivý exemplář provedení. Většinou ji

představuje jeden materiální objekt (např. výtisk jednosvazkové monografie, jedna zvuková

kazeta atd.). Existují však případy, kdy jednotka obsahuje více než jeden materiální objekt

(např. monografie vydaná jako dva samostatné svazky, záznam vydaný na třech samostatných

kompaktních deskách atd.). V pojmech intelektuálního obsahu a fyzické formy je obvykle

jednotka totéž jako provedení. Pokud se vyskytnou rozdíly mezi jednotlivými jednotkami

stejného provedení, vznikly až následně po ukončení výrobního procesu provedení (např.

poškození vzniklé po vyrobení jednotky, vazba provedená knihovnou). Pomocí entity

jednotka lze určit jednotlivé kopie provedení a popsat vlastnosti, které jsou specifické právě

pro určitou konkrétní kopii. Tato entita je důležitá při procesech, kde se pracuje

s jednotlivými exempláři, například knihovnické výpůjční služby. Entita jednotka umožňuje

také formulovat vztahy mezi jednotlivými kopiemi provedení.

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. s. 10. In Informační studia

a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 18-19. ISBN 80-7050-400-5

Tamtéž s. 19

Příklad:

(d – dílo, v – vyjádření, p – provedení, j – jednotky)

d1 odborná práce Keltové a Čechy autorů P. Drdy a A. Vrbové

v1 originální francouzský text nazvaný Les Celtes de Bohême

p1 kniha publikovaná v r. 1995 v Paříži nakladatelstvím Editions Errance

j1 exemplář, koupený soukromou osobou a podepsaný autory

j2 exemplář s přírůstkovým číslem Š-112/98 a signaturou IBS 099 (FF

UK)

3.1.5 Osoba

Entita osoba zahrnuje jednotlivé fyzické osoby, které jsou odpovědné za vytvoření

nebo realizaci díla nebo jsou předmětem díla. Vztahuje se na žijící osoby i na ty, které již

zemřely. Osobami odpovědnými za vytvoření či realizaci díla mohou být autoři,

sestavovatelé, editoři, překladatelé, skladatelé, umělci, režiséři, účinkující apod. Osoby jako

předmět díla vystupují nejčastěji v biografických nebo historických dílech. Pro účely studie

nejsou do této entity zahrnuty osoby, které se podílejí na fyzické výrobě provedení díla ani

osoby, které vlastní jeho jednotky.

Entita osoba slouží k jednotnému pojmenování a určení

osoby, nezávisle na tom, v jakém tvaru se jméno osoby v určitém vyjádření nebo provedení

díla vyskytuje. U této entity mohou existovat vztahy mezi určitou osobou a dílem nebo

vyjádřením díla, za něž je tato osoba odpovědná, nebo mezi dílem a osobou, která je

předmětem díla.

Příklady

(o1, o2,… osoby)

o1 Irwin Shaw (1913-1984)

o2 Aischylos (525-456 př. Kr.)

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. s.12. In Informační studia

a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. s.12. In Informační studia

a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 19-20. ISBN 80-7050-400-5

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. s.12. In Informační studia

a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002

3.1.6 Korporace

Entita korporace obsahuje organizace a skupiny jednotlivců a/nebo organizací, které

jsou označeny určitým jménem, včetně příležitostných skupin a dočasných akcí např. porady,

konference, kongresy, expedice, výstavy, festivaly, veletrhy. Tato entita zahrnuje také

organizace, které působí jako územní autority vykonávající správní činnosti nad daným

územím (např. federace, stát, region, místní správa). Rozsah entity korporace je obdobný jako

u entity osoba. Uvažováno je pouze o korporacích odpovědných za vytvoření nebo realizaci

díla nebo jež jsou předmětem díla. Entita korporace umožňuje jednotné pojmenování a určení

organizace nebo skupiny, nezávisle na tom, v jakém tvaru se jméno organizace nebo skupiny

v určitém vyjádření nebo provedení díla vyskytuje. Pomocí entity korporace lze formulovat

ztahy mezi určitou korporací a dílem nebo vyjádřením díla, za něž je korporace odpovědná,

nebo mezi dílem a korporací, která je předmětem díla.

Příklady:

(ko1 , ko2, …korporace)

ko1 Národní knihovna České republiky

ko2 Univerzita Karlova

3.1.7 Pojem

Entita definovaná jako pojem se vztahuje k předmětu díla. Jedná se o abstraktní

představu nebo myšlenku. Zahrnuje rozsáhlý okruh abstrakcí, které mohou být předmětem

díla: oblasti vědních disciplín, oborů, myšlenkových směrů (filozofie, náboženství, politické

ideologie aj.), teorií, procesů, metod, praxe atd. Pojem může být definován široce nebo velmi

úzce. Pomocí entity pojem dokážeme pojmenovat a určit pojem jednotně, nezávisle

na různých formách jména pojmu, jež se mohou vyskytovat v různých vyjádřeních nebo

provedeních. Odvozován je vztah mezi dílem a pojmem, jež je předmětem díla.

Příklady

(po1, po2 - pojmy)

po1 matematická statistika

po2 postmodernismus

3.1.8 Objekt

Entita objekt znamená hmotný předmět. Zahrnuje značný rozsah hmotných předmětů,

které mohou být předmětem díla: živé a neživé objekty vyskytující se v přírodě; pevné,

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 20. ISBN 80-7050-400-5

Tamtéž s. 21

pohyblivé a pohybující se objekty, které jsou produkty lidské činnosti; objekty, které již

neexistují. Tato entita umožňuje jednotně pojmenovat a určit objekt, bez ohledu na to, zda se

jméno tohoto objektu v určitém vyjádření nebo provedení díla vyskytuje a v jaké formě.

Odvozovány jsou vztahy mezi dílem a objektem, jenž je předmětem díla.

Příklady:

(ob1, ob2 - objekty)

ob1 Karlův most

ob2 Apollo 11

3.1.9 Akce

Entita definovaná jako akce se vztahuje k činnosti nebo události, jež je předmětem

díla. Zahrnuje značný rozsah činností nebo událostí, které mohou být předmětem díla:

historické události, epochy, časová období atd. Umožňuje pojmenovat a určit akci jednotně,

nezávisle na tom, zda se jméno této akce v určitém vyjádření nebo provedení díla vyskytuje a

v jaké podobě. Odvozovány jsou vztahy mezi dílem a akcí, která je předmětem díla.

Příklady:

(a1, a2, - akce)

a1 středověk

a2 bitva u Slavkova

3.1.10 Místo

Entita místo znamená lokaci, jež je předmětem díla. Zahrnuje lokace zemské a

mimozemské, historické a současné, geografické znaky a geopolitické jurisdikce. Pomocí této

entity dokážeme jednotně pojmenovat a určit místo nezávisle na tom, zda se jméno tohoto

místa v určitém vyjádření nebo provedení díla vyskytuje a v jaké formě. Odvozovány jsou

vztahy mezi dílem a místem, které je předmětem díla.

Příklady:

(m1, m2, - místo)

m1 Francie

m2 Severní pól

3.1.11 Souborné a dílčí entity

Model FRBR lze použít nejen pro popis entit jako celistvých jednotek, ale také při

popisu souborných a dílčích entit. Soubornou entitu dílo může představovat soubor

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 21. ISBN 80-7050-400-5

Tamtéž s. 22

Tamtéž

jednotlivých děl spojených k sobě redaktorem nebo sestavovatelem do formy antologie,

soubor jednotlivých monografií spojených k sobě vydavatelem do formy edice, nebo sbírku

soukromých dokumentů organizovaných v archivu jako jediný fond. Dílčí entitu dílo mohou

představovat intelektuálně nebo umělecky samostatné části většího díla např. kapitola z knihy,

část mapy, článek z časopisu, příspěvek ve sborníku. Entity na úrovni souboru nebo části

fungují stejným způsobem jako entity na úrovni celistvé jednotky. Používají se u nich stejné

definice, mají stejné vlastnosti a jsou vzájemně propojeny stejně jako entity na úrovni celistvé

jednotky.

Příklad

d1 Knihopis československých tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století

d1.1 Díl I, Prvotisky (do roku 1500)

d1.2 Díl II, Tisky z let 1501-1800, od 2. části pod názvem Knihopis českých a slovenských

tisků od doby nejstarší až do konce XVIII. století

3.2 Atributy

Atributy jsou vlastnosti entit. S každou entitou je spojen určitý soubor atributů. Tyto

atributy slouží jako prostředky, jimiž uživatelé při vyhledávání informací o určité entitě

formulují své dotazy a interpretují odpovědi.

Atributy můžeme rozdělit do dvou kategorií. První kategorii tvoří atributy, které jsou

v entitě obsaženy, do druhé kategorie patří atributy převzaté z vnějšku. První kategorie

zahrnuje informace, které si entita s sebou nese jako například fyzické vlastnosti (druh

materiálu a rozměry objektu), údaje objevující se na titulní stránce, knižních deskách nebo

přebalu. Druhá kategorie zahrnuje stanovené identifikátory pro entitu (např. číslo hudební

skladby v tematickém katalogu) a související informace (např. politický kontext, v němž bylo

dílo koncipováno). Atributy obsažené v entitě jsou zpravidla stanoveny prověřením

samotných entit, u atributů převzatých z vnějšku se používá odkaz na externí zdroj.

Atribut může mít pouze jednu hodnotu (např. hodnota atributu "materiál" určitého

objektu může být "plast"), ale v některých případech může mít více hodnot (např. kniha může

obsahovat více než jeden údaj pro "název provedení"). Také se může časem změnit hodnota

atributu (např. "rozměry nosiče" u seriálu se změní s novým ročníkem). Především u

převzatých atributů může dojít k tomu, že hodnota atributu se liší v závislosti na použitém

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 23. ISBN 80-7050-400-5

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. s.15. In Informační studia

a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002

referenčním zdroji. V seznamu atributů pro každou entitu jsou nejprve uvedeny atributy, které

jsou obecně použitelné pro typ entity jako celek. Dále jsou uvedeny entity použitelné pouze

pro podtyp entity, které jsou blíže vymezeny termínem označujícím podtyp, k němuž náležejí

(např. „hudební dílo“ jako podtyp díla).

Může vzniknout dojem, že některé atributy definované v modelu se překrývají

s entitami a jejich vztahy. Například hodnota atributu provedení „údaje o odpovědnosti“ se

může objevit souběžně s entitami osoba a korporace ve vztahu "odpovědnost", jenž propojuje

entity osoba a korporace s dílem a/nebo vyjádřením zahrnutým v provedení. Rozdíl spočívá

v tom, že atribut definovaný jako "údaje o odpovědnosti" náleží přímo k údajům uvedeným

v samotném provedení, zatímco entita osobou a/nebo korporace je definována ve vztahu

„odpovědnost“ za vytvoření nebo realizaci díla. V mnoha případech bude informace uvedená

v „údajích o odpovědnosti“ v podstatě stejná jako informace ve vztahu mezi dílem a/nebo

vyjádřením a odpovědnou osobou a/nebo korporací. Ale nemusí tomu tak být vždy.

V odvození vztahů odpovědnosti k entitám osoba a korporace je možné opravit chybnou nebo

zavádějící informaci uvedenou v "údajích o odpovědnosti" nebo tuto informaci rozšířit. Entita

osoba a korporace umožňuje jednotný zápis a určení, bez ohledu na to, jak je osoba nebo

korporace určena v „údajích o odpovědnosti“ v příslušném provedení. Model ovšem

nesrovnává paralelní vztahy entit s atributy ve všech případech, kde by takové paralely mohly

být odvozeny.

Pro účely studie FRBR byly definovány atributy na logické úrovni. To znamená, že

atributy byly vyjádřeny spíše v termínech vlastností entit z pohledu uživatele, než jako určité

datové prvky definované pracovníky odpovědnými za tvorbu bibliografických údajů. V

některých případech logický atribut odpovídá jednotlivému datovému prvku (např. logický

atribut „identifikátor provedení“. byl definován stejně jako datový prvek „standardní (nebo

alternativní) číslo" v ISBD(G). Ve většině případů ale logický atribut obsahuje více

samostatných datových prvků (např. logický atribut definovaný jako „název provedení“

zahrnuje několik datových prvků z ISBD: hlavní název (včetně označení a názvu části),

souběžný název, poznámky uvádějící variantní a transliterovaný název a klíčový název.

Studie se soustředí především na bibliografické záznamy a z toho důvodu přináší obsáhlý

seznam a definice logických atributů entit první skupiny. Logické atributy pro entity osoba,

korporace, pojem, objekt, akce a místo jsou posuzovány pouze vzhledem k bibliografickému

záznamu. Jejich další možné atributy, které mohou být obsaženy v autoritním záznamu,

nejsou v modelu zahrnuty.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 24-25. ISBN 80-7050-400-5

Následující část přináší přehled všech logických atributů entit. Jejich popis a definice jsou

uvedeny v příloze 1.

Přehled logických atributů entit první skupiny:

Atributy díla Atributy vyjádření

Název díla Název vyjádření

Forma díla Forma vyjádření

Datum díla Datum vyjádření

Jiná rozlišující vlastnost Jazyk vyjádření

Zamýšlené ukončení Jiná rozlišující vlastnost

Zamýšlené uživatelské určení Rozšiřitelnost vyjádření

Souvislost s dílem Možnost revize vyjádření

Obsazení (hudební dílo) Rozsah vyjádření

Číselné označení (hudební dílo) Sumarizace obsahu

Tónina (hudební dílo) Souvislost s vyjádřením

Souřadnice (kartografické dílo) Kritická reakce na vyjádření

Ekvinokcium (kartografické dílo) Uživatelská omezení k vyjádření

Označování posloupnosti (seriál)

Předpokládaná pravidelnost vydávání (seriál)

Předpokládaná četnost vydávání (seriál)

Typ partitury (hudebnina)

Obsazení (hudebnina nebo zvukový záznam)

Měřítko (kartografický obraz/objekt)

Kartografické zobrazení (kartografický obraz/objekt)

Znázorňovací technika (kartografický obraz/objekt)

Interpretace reliéfu (kartografický obraz/objekt)

Geodetické, souřadnicové a vertikální měření

(kartografický obraz/objekt)

Záznamová technika (snímek dálkového průzkumu)

Speciální vlastnost (snímek dálkového průzkumu)

Technika (grafika nebo projekční grafický obraz)

Atributy provedení Atributy jednotky

Název provedení Identifikátor jednotky

Údaje o odpovědnosti Fingerprint

Označení vydání Původ jednotky

Místo vydání/distribuce Značky/zápisy

Nakladatel/distributor Historie výstav

Datum vydání/distribuce Stav jednotky

Výrobce Historie ošetření

Údaje o edici Plánované ošetření

Forma nosiče Omezení přístupu k jednotce

Rozsah nosiče

Materiál

Způsob záznamu

Rozměry nosiče

Identifikátor provedení

Zdroj akvizice/oprávnění k přístupu

Údaje o dostupnosti

Omezení přístupu k provedení

Druh písma (tištěná kniha)

Velikost písma (tištěná kniha)

Filiace (kniha – starý tisk)

Kolace (kniha – starý tisk)

Status vydávání (seriál)

Číslování (seriál)

Rychlost přehrávání (zvukový záznam)

Šířka drážky (zvukový záznam)

Způsob drážkování (zvukový záznam)

Konfigurace pásku (zvukový záznam)

Způsob ozvučení (zvukový záznam)

Speciální přehrávací charakteristika (zvukový záznam)

Barva (obraz)

Faktor zmenšení (mikrodokument)

Polarita (mikrodokument, projekční grafika, film, videozáznam)

Generace (mikrodokument, projekční grafika, film, videozáznam)

Formát promítání (projekční grafika, film, videozáznam)

Požadavky na systém (elektronický zdroj)

Charakteristiky souboru (elektronický zdroj)

Způsob přístupu (dálkově přístupný elektronický zdroj)

Adresa pro přístup (dálkově přístupný elektronický zdroj)

Přehled logických atributů entit druhé skupiny:

Atributy osoby Atributy korporace

Jméno osoby Jméno korporace

Data osoby Číslo spojené s korporací

Titul osoby Místo spojené s korporací

Jiné označení spojené s osobou Datum spojený s korporací

Atributy díla Jiné označení spojené s korporací

Přehled logických atributů entit třetí skupiny:

Atributy pojmu

Atributy objektu

Atributy akce

Atributy místa

Termín pro pojem

Termín pro objekt

Termín pro akci

Termín pro místo

3.3 Vztahy

Mezi entitami existují vzájemné vztahy, které jsou označovány termínem „entita-

vztah“ nebo také zkratkou E-R, pocházející z anglických termínů entity – relationship.

Pro uživatele slouží znázornění vztahů jako užitečná pomůcka při navigaci v katalogu,

bibliografii nebo v bibliografické databázi. Při hledání určité entity formuluje uživatel rešeršní

dotaz použitím atributů hledané entity. Vztahy vyznačené v bibliografickém záznamu

poskytují uživateli další informace a ukazují mu souvislosti mezi nalezenou entitou a jinými

souvisejícími entitami. Vztahy mohou být v bibliografickém záznamu vyznačeny několika

způsoby. Některé vztahy lze vyjádřit jednoduše propojením atributů jedné entity s atributy

související entity v jednom záznamu. Je obvyklé, že záznam spojuje atributy určitého

provedení s atributy vyjádření, které je v daném provedení obsaženo, a s atributy díla, které je

realizováno prostřednictvím vyjádření. Vztahy mohou být vyjádřeny implicitně pomocí

záhlaví, které označuje související entitu. Běžně tak bývá v záznamech vyjádřen vztah díla

k osobě nebo korporaci vložením záhlaví označující osobu nebo korporaci odpovědnou

za dílo. Některé vztahy je možné znázornit jako vrstvení atributů jedné entity na atributy

související entity (např. u víceúrovňového záznamu popisujícího soubornou entitu i její dílčí

entity). Existují také vztahy vyjádřené explicitně, kdy údaje o vztahu mezi entitou popsanou

v záznamu a jinou entitou zapisuje zpracovatel bibliografického záznamu do poznámky (např.

Přeloženo z anglického originálu z roku 1865). Vztah je účinný pouze tehdy, pokud jsou

entity na obou stranách vztahu jednoznačně identifikovány. Například formulace „zpracováno

podle hry Henrika Ibsena“ nestačí pro vyjádření vztahu dílo-dílo. Naopak formulace

„zpracováno podle hry Ghosts Henrika Ibsena“ již přesně identifikuje entity na obou stranách

a vztah dílo-dílo lze vyjádřit.

Studie rozlišuje dvě úrovně vztahů mezi entitami. První z nich obsahuje vztahy

na nejvyšší úrovni, kam patří primární vazby vznikající mezi dílem, vyjádřením, provedením a

jednotkou a entitami druhé a třetí skupiny. Druhá nižší úroveň zahrnuje všechny další vztahy,

které fungují mezi entitami první skupiny (dílo, vyjádření, provedení, jednotka).

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 43. ISBN 80-7050-400-5

3.3.1 Vztahy mezi dílem, vyjádřením, provedením a jednotkou

Vztahy mezi entitami první skupiny jsou základními vztahy ve struktuře modelu E-R.

Graficky jsou znázorněny pomocí jednoduchého diagramu převzatého z českého překladu

studie.

Obr. č.1 Entity první skupiny a jejich vztahy

Pomocí čar a jednoduchých či dvojitých šipek je v diagramu znázorněna četnost vazeb.

Jednoduchá šipka znamená pouze jeden vztah, dvojitá šipka znamená možnost opakování

vztahu. Uvedený diagram znázorňuje dílo, které může být realizováno v jednom nebo více

než jednom vyjádření. Vyjádření je vždy realizací pouze jednoho díla. Vyjádření může být

zahrnuto v jednom nebo více než jednom provedení; stejně tak i provedení může zahrnovat

jedno nebo více vyjádření. Provedení může být ilustrováno jednou nebo více než jednou

jednotkou, ale jednotka může ilustrovat pouze jedno provedení.

Termín „ilustrováno“

chápeme ve smyslu výrazu „doloženo“.

Mezi entitami první skupiny existují tři základní vztahy: „realizováno pomocí“

(spojuje dílo s vyjádřením), „ztělesněno v“ (spojuje vyjádření s provedením) a „ilustrováno“

(spojuje provedení s jednotkou). Ačkoliv vztahy mezi dílem, vyjádření, provedením a

jednotkou jsou v diagramu znázorněny po úsecích, ve skutečnosti se jedná o nepřetržitý řetěz,

což znamená, že vztah od díla k vyjádření pokračuje přes vztah od vyjádření k provedení a

tyto dva vztahy následně pokračují ve vztahu od provedení k jednotce. Model umožňuje

vytvářet tzv. nepřímé sourozenecké vztahy mezi různými vyjádřeními díla, mezi různými

provedeními vyjádření a mezi různými jednotkami provedení.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 10-11. ISBN 80-7050-400-5

Tamtéž s. 44-45

Příklady

(d-dílo, v-vyjádření, p-provedení, j-jednotka)

d1 Malý testament francouzského básníka Françoise Villona, původní francouzský název Le

Lais [česky Odkazy], variantní francouzský název Le Petit testament

v1 původní text básníka ve středověké francouzštině z roku 1456 (320 veršů ve 40

slokách) s názvem Le Lais

v2 text českého překladu pod názvem Malá závěť Adolfa Gajdoše z roku 1945

v3 text českého přebásnění Jarmily Loukotkové s názvem Malý testament z roku 1957

(pro 1. vydání knihy Navzdory básník zpívá)

d1 Symfonie č. 5 e moll, op. 64 [označovaná někdy také jako "osudová"] skladatele P. I.

Čajkovského

v1 studiová nahrávka v provedení České filharmonie pod vedením Lovra von Matačiće

z roku 1960 (Praha, Rudolfinum, společnost Supraphon)

p1 gramofonová deska LP, 33 1/3 ot/min, stereo, Supraphon, 1961

p2 1 CD, stereo, Supraphon ve spolupráci s japonskou firmou DENON, 1988,

vydáno společně s dílem Španělské Capriccio A dur, op. 34 N. A. Rimského-

Korsakova v edici "Supraphon Treasury"

p3 2 CD, stereo, Supraphon, 2001, vydáno společně se Symfonií č. 6 h moll, op.

74 téhož skladatele v edici "Archív"

d1 Informace na dlani společnosti Albertiny icome Praha (AiP)

v1 interaktivní elektronický katalog (data a program) ve zdrojovém formátu

p1 katalog na CD-ROM publikovaný v roce 2001

j1 první kopie v archívu AiP

j2 kopie pro návštěvníka konference INFORUM 2001

j3 kopie pro zákazníka AiP

3.3.2 Vztahy mezi entitami první a druhé skupiny

Entity druhé skupiny zahrnují osoby a korporace, které mají vzhledem k entitám první

skupiny vztah odpovědnosti. Grafické znázornění vztahů mezi entitami první a druhé skupiny

přináší diagram převzatý z českého překladu studie.

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. In Informační studia a

knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002

Obr. č. 2 Vztahy odpovědnosti

Dílo může být vytvořeno jednou osobou nebo více osobami a/nebo jednou korporací nebo

více korporacemi. Platí i opačná vazba, že osoba nebo korporace může tvořit jedno nebo více

děl. Vyjádření může být realizováno jednou nebo více osobami a/nebo korporacemi; také

osoba a korporace může realizovat jedno nebo více vyjádření. Provedení může být vyrobeno

jednou nebo více osobami nebo korporacemi; osoba nebo korporace může vyrobit jedno nebo

více provedení. Jednotku může vlastnit jedna nebo více osob a/nebo korporací; osoba nebo

korporace může vlastnit jednu nebo více jednotek.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 11-12. ISBN 80-7050-400-5

Mezi entitami první a druhé skupiny existují čtyři typy vztahů: vztah „vytvořeno

(kým)“ (spojuje osobu a/nebo korporaci s dílem), vztah „realizováno (kým)“ (spojuje tytéž

dvě entity s vyjádřením), vztah „vyrobeno (kým)“ (spojuje tyto entity s provedením), vztah

„vlastněno (kým)“ (spojuje tyto entity s jednotkou). Vztah „vytvořeno (kým)“ spojuje dílo

s osobou a/nebo korporací odpovědnou za vytvoření intelektuálního nebo uměleckého obsahu

díla. Slouží také k provázání všech děl určité osoby nebo korporace k této osobě nebo

korporaci. Vztah „realizováno (kým)“ spojuje osobu nebo korporaci odpovědnou za realizaci

díla s vyjádřením. Jde o podobnou funkci jako u vztahu „vytvořeno (kým)“, ale rozdíl spočívá

v povaze vztahu, jenž vyplývá z rozdílu mezi dílem a vyjádřením jako entitami. Osoba nebo

korporace odpovědná za intelektuální nebo umělecký obsah díla je odpovědná za pojetí díla

jako abstraktní entity; osoba nebo korporace odpovědná za vyjádření díla je odpovědná

za specifika určité intelektuální nebo umělecké realizace nebo provedení vyjádření. Vztah

mezi vyjádřením a související osobou nebo korporací slouží nejen jako východisko pro určení

osoby nebo korporace odpovědné za určité vyjádření, ale také pro zajištění propojení všech

vyjádření realizovaných určitou osobou nebo korporací k této osobě nebo korporaci. Vztah

„vyrobeno (kým)“ spojuje provedení k osobě nebo korporaci odpovědné za publikování,

distribuci nebo výrobu provedení. Tento vztah slouží nejen k určení osoby nebo korporace

odpovědné za výrobu nebo šíření provedení, ale také k zajištění vazby všech provedení

vyrobených nebo šířených osobou nebo korporací k této osobě nebo korporaci. Vztah

„vlastněno (kým)“ váže jednotku k osobě nebo korporaci, která je vlastníkem nebo správcem

jednotky. Tento vztah slouží k určení osoby nebo korporace, která vlastní nebo spravuje

jednotku, a pro zajištění vazby všech jednotek vlastněných nebo spravovaných osobou nebo

korporací k této osobě nebo korporaci.

3.3.3 Věcné vztahy

Entity třetí skupiny představují doplňkový soubor věcných entit, které slouží jako

předměty děl. Do této skupiny patří entita pojem (představa nebo myšlenka), objekt (hmotný

předmět), akce (činnost nebo událost) a místo (lokace). Entity všech tří skupin jsou spojeny

s entitou díla předmětovým vztahem. Grafické znázornění předmětových vztahů přináší

diagram převzatý z českého překladu studie.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 46-47. ISBN 80-7050-400-5

Obr. č. 3 Věcné vztahy

Z diagramu vyplývá, že dílo může mít jako svůj předmět jeden nebo více pojmů, objektů, akcí

a/nebo míst. Platí také opačný vztah, kdy pojem, objekt, akce a/nebo místo může být

předmětem jednoho nebo více děl. Může existovat také věcný vztah mezi dílem a entitami

v první a ve druhé skupině. Dílo může mít jako svůj předmět jedno nebo více děl, vyjádření,

provedení, jednotek, osob a/nebo korporací.

Definován je jeden věcný vztah mezi entitami

modelu: vztah „má jako předmět“. V tomto vztahu platí, že kterákoliv entita modelu, včetně

samotného díla, může být předmětem díla. To znamená, že dílo může pojednávat o pojmu,

objektu, události, místu, osobě nebo korporaci, o vyjádření, provedení nebo jednotce nebo

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 13-14. ISBN 80-7050-400-5

také o jiném díle. Vztah mezi dílem a související entitou předmětu slouží k určení předmětu

díla a také k zajištění vazby všech relevantních děl k tomuto předmětu.

3.3.4 Další vztahy mezi entitami první skupiny

Studie FRBR definuje následující typy vztahů nižší úrovně mezi entitami první skupiny:

• na úrovni díla vzájemné vztahy mezi různými díly

vztahy typu celek/část díla

• na úrovni vyjádření vztahy mezi vyjádřeními téhož nebo jiného díla

vztahy typu celek/část vyjádření

vztahy mezi vyjádřením jednoho díla a jiným dílem

• na úrovni provedení vztahy mezi různými provedeními téhož vyjádření

vztahy typu celek/část provedení

vztahy mezi provedením a jednotkou

• na úrovni jednotky vztahy mezi jednotkami

vztahy typu celek/část mezi jednotkami

3.3.4.1 Vztahy mezi různými díly

Dvě různá díla spolu mohou vzájemně souviset. Studie rozlišuje několik typů vztahů

mezi díly: pokračování, suplement, doplněk, sumarizace, adaptace, transformace a imitace.

Tyto vztahy jsou sledovány u referenčních a autonomních děl. Referenční dílo je ve velmi

těsném vztahu k jinému dílu a mimo kontext tohoto jiného díla má jen malou hodnotu (např.

díla na pokračování, kde srozumitelnost jednotlivých částí závisí na předchozím díle;

rejstříky, konkordance k dílu, kadence, návody pro učitele). Autonomní dílo nepotřebuje

žádné odkazy na jiné dílo k tomu, aby bylo použitelné a srozumitelné (např. autonomní

pokračování a suplementy, anotace, adaptace, dramatizace, parodie). Vztah typu pokračování,

suplement a doplněk může být zařazen do referenční i do autonomní kategorie. Záleží na tom,

do jaké míry je odkazováno související dílo. Vztahy typu sumarizace, adaptace, transformace

a imitace jsou typické pro autonomní díla. Zahrnují vždy modifikaci původního díla takové

úrovni, že vzniklé dílo je považováno za nové a nikoliv pouze za odlišné vyjádření téhož díla.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 47. ISBN 80-7050-400-5

Příklad vztahu dílo-referenční dílo

(d1 – dílo, d2 – referenční dílo)

d1 The economy today autora B. R. Schillera

má studijního průvodce →

← je studijním průvodcem

d2 Study guide to accompany Schiller, The economy today autorů M. Tanseyho a L. F. Zieglera

Příklad vztahu dílo-autonomní dílo

(d1 – dílo, d2 –autonomní díloo)

d1 básnická skladba Romance pro křídlovku básníka Františka Hrubína

má filmovou adaptaci →

← je filmovou adaptací

d2 film Romance pro křídlovku režiséra Otakara Vávry

U referenčních děl je velmi užitečné uvést v bibliografickém záznamu informaci

o vztahu mezi referenčním dílem a souvisejícím dílem. U autonomních děl není explicitní

vyjádření vztahu v bibliografickém záznamu nutné. Rozhodnutí, zda dané dílo je referenčním

dílem nebo autonomním je na katalogizátorovi. Výrazy, které používají nakladatelé, jsou

často nedostatečné a nejednoznačné pro jasné určení vztahů mezi díly

3.3.4.2 Vztahy celek/část na úrovni díla

Ve vztazích celek/část na úrovni díla se rozlišují dvě kategorie: závislé části a

nezávislé části. Závislé části jsou takové složky díla, které těsně souvisí s větším dílem a

neměly by se od něj oddělovat. Naopak nezávislé části díla nejsou závislé svojí převážnou

částí na souvislostech vyplývajících z většího díla a obvykle mají svá rozlišující jména/názvy.

V obou případech se vychází z předpokladu, že dílo, které představuje celek, je nezávislé dílo.

Závislá kategorie se dále člení do dvou podkategorií: úsekové části a systematické části

obsahu díla. Úsekové části jsou nespojité části díla, které lze identifikovat jako samostatný

úsek v rámci celku, mající svůj vlastní obsah (např. předmluvy, kapitoly, odstavce, části).

Systematická část díla je chápána jako nedílný aspekt, který vede napříč celku a je provázaný

s obsahem díla (např. ilustrace k textu, kinematografie filmu). Zpravidla není důvod popisovat

závislou část díla v samostatném bibliografickém záznamu. V některých případech, jako

například u předmluvy nebo úvodu napsaného významným autorem, který ale není autorem

hlavního textu, je užitečné tuto důležitou informaci popsat v bibliografickém záznamu. Vztah

mezi závislou částí a větším dílem se může vytvořit zapsáním vedlejšího záhlaví pro část

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 49-52. ISBN 80-7050-400-5

do záznamu popisující větší dílo nebo pomocí poznámky k obsahu. Kategorie nezávislé části

díla zahrnuje monografie vycházející v edici (edice představuje celek), články v časopise

nebo čísla časopisu (časopis představuje celek) nebo nezávislé intelektuální složky

vícedílného díla nebo smíšeného dokumentu. Do této kategorie patří také běžně uznávané

části větších děl (např. knihy Bible). U nezávislých částí díla je vhodná jejich samostatná

identifikace a popis

Příklad

(d1 – dílo, d1.1, d1.2 … - nezávislá část díla)

d1 operní tetralogie Prsten Niebelungův (Der Ring des Niebelungens) skladatele Richarda

Wagnera

d1.1 Část 1: Zlato Rýna (Das Rheingold)

d1.2 Část 2: Valkýra (Die Walküre)

d1.3 Část 3: Siegfried (Siegfried)

d1.4 Soumrak bohů (Götterdämmerung)

3.3.4.3 Vztahy mezi vyjádřeními

Existují dvě kategorie vztahů mezi vyjádřeními: vztahy mezi vyjádřeními téhož díla a

vztahy mezi vyjádřeními různých děl. Vztahy mezi vyjádřeními téhož díla vznikají, když

jedno vyjádření je modifikací druhého, je od něj odvozeno. Modifikací může být doslovný

překlad (volný překlad je považován za nové dílo), revize, zkrácení nebo úprava hudební

skladby. Přičemž platí, že při těchto modifikacích nedochází k podstatné změně obsahu a

jejich použití nevede ke vzniku nového díla. Vyjádření, která vznikají těmito modifikacemi

jsou považována za autonomní a nevyžadují zpravidla odkaz na předchozí vyjádření. Vztahy

mezi vyjádřeními různých děl obsahují stejné typy vztahů, které jsou prezentovány na úrovni

mezi díly. Díla představovaná vyjádřeními mohou být referenční nebo autonomní a od toho se

odvíjí typy vztahů mezi vyjádřeními. Na úrovni vyjádření jsou obvyklé vztahy pokračování,

suplement a doplněk. V těchto případech můžeme v poznámce bibliografického záznamu

formulovat odkaz na vzájemnou vazbu mezi mezi pokračováním suplementem či doplňkem a

určitým vydáním tzn. vyjádřením předchozího díla, k němuž bylo pokračování, suplement či

doplněk vydán. U sumarizace, adaptace, transformace a imitace se obvykle neuvádí vztah k

určitému vyjádření předchozího díla.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 52-53. ISBN 80-7050-400-5

BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. s. 47. In Informační studia

a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a

knihovnictví, 2002.

Vztahy celek/část na úrovni vyjádření jsou stejného typu jako na úrovni díla. Určité

složky vyjádření jsou ale odlišné od složek díla. Obsah dokumentu, seznam odkazů nebo

rejstřík jsou posuzovány jako části vyjádření, neboť se vztahují k zvláštnostem vyjádření.

Vztahy mezi vyjádřením a dílem jsou stejného typu jako vztahy mezi díly

(pokračování, suplement a doplněk, sumarizace, adaptace, transformace a imitace). Vyjádření

představuje specifičtější úroveň, zatímco dílo obecnější úroveň. Existuje zde vzájemné

propojení. Vztah mezi těmito dvěma entitami se běžně uvádí, především v případech, kdy

nelze stanovit určitý vztah mezi jednotlivými vyjádřeními (např. poznámka nebo doplněné

záhlaví odkazující na propojené dílo). Pokud dílo představené vyjádřením je referenční, je

důležité stanovit jeho vztah k jinému dílu; pokud je dílo autonomní, stanovení vztahu je méně

důležité.

3.3.4.4 Vztahy mezi provedeními

Vztahy mezi provedeními zahrnují různá provedení téhož vyjádření. Jedná se o vztahy

typu reprodukce (u provedení reprodukce, mikroreprodukce, makroreprodukce, dotisk,

přetisk, faksimile, zrcadlová strana) a alternativa (u provedení v alternativním formátu či

souběžném vydání).

Vztahy celek/část na úrovni provedení jsou podobné jako u díla a vyjádření. Fyzický

obsah provedení může být rozdělen stejně, jako může být rozdělen intelektuální obsah díla

nebo vyjádření. Částí provedení může být například svazek vícesvazkového díla, zvuková

stopa pro film na samostatném nosiči nebo také zvuková stopa pro film, která je součástí

filmu, manuál k CD-ROMu. Složka na úrovni provedení může být samostatnou fyzickou

jednotkou provedení (např. svazek vícesvazkového díla), někdy však může být nedílnou

součástí provedení, které je fyzicky neoddělitelné od celku (např. zvuková stopa na filmu

nanesená jako jeho součást). Důležité je odlišit části a vztahy na úrovni vyrobených provedení

od částí určité kopie ve fondu instituce na úrovni jednotky.

Vztah mezi provedením a jednotkou je vztahem reprodukce. Provedení je výsledkem

reprodukce určité jednotky. Vztah reprodukce je stanoven v případech, kdy má smysl

identifikovat určitou jednotku jednoho provedení, která má reprodukci v jiném provedení

nebo také při označení určitého provedení, jež je reprodukcí jedné konkrétní jednotky jiného

provedení.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 54-57. ISBN 80-7050-400-5

Tamtéž s. 58-60

Příklad

(d-dílo, v-vyjádření, p-provedení, j-jednotka)

d1 Jean Jolivet: Vraie description des Gaules

v1 původní provedení kartografa

p1 mapa vydaná v roce 1570

j1výtisk v Départment des Cartes et plans v Bibliothèque nationale, Paříž

má reprodukci →

← je reprodukcí

p2 faksimilní reprodukce vydaná v roce 1974 v nakladatelství Hier et demain

3.3.4.5 Vztahy mezi jednotkami

Mezi jednotkami existují dva typy vztahů: reprodukce a rekonfigurace. Reprodukce

znamená, že jedna konkrétní jednotka je odvozena od jiné jednotky při zachování fyzických

vlastností původní jednotky. V tom spočívá rozdíl mezi replikací provedení, jejímž výsledkem

může být i změna typu nosiče, tedy změna fyzických vlastností. U rekonfigurace se jedna

nebo více jednotek změní tak, že výsledkem je nová jednotka nebo jednotky (např. svázání

dvou různých jednotek, svázání jednotlivých čísel časopisu).

Pokud se týká vztahů celek/část, jsou rozlišovány samostatné složky jednotky a

nedílné součásti jednotky. Samostatná složka znamená fyzicky oddělitelnou část jednotky,

např. výtisk jednoho provedení ve dvou samostatných svazcích. Za nedílnou součást jednotky

se považuje fyzicky neoddělitelná součást jednotky, např. vazba knihy, obal gramofonové

desky, obal CD-ROM.

3.4 Atributy a vztahy entit vzhledem k uživatelským úlohám

Struktura modelu slouží jako rámec pro analýzu použití bibliografických údajů, při níž

jsou mapovány atributy a vztahy každé základní entity (dílo, vyjádření, provedení, jednotka)

vzhledem k uživatelským úlohám (najít, určit, vybrat, získat). Sledovány jsou čtyři

uživatelské úlohy u každé ze čtyř základních entit a jejich kombinací vzniká celkem šestnáct

úloh (najít dílo, najít vyjádření, najít provedení, najít jednotku; určit dílo, určit vyjádření, určit

provedení, určit jednotku; vybrat dílo, vybrat vyjádření, vybrat provedení, vybrat jednotku;

získat dílo, získat vyjádření, získat provedení, získat jednotku). Hodnocení probíhá tak, že pro

každou základní entitu je vypracována tabulka, v níž je uveden seznam atributů a vztahů dané

entity proti uživatelským úlohám. Posuzován je význam každého atributu nebo vztahu

pro danou úlohu a označen je jedním ze tří stupňů: vysoká hodnota, střední hodnota, nízká

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 61-62. ISBN 80-7050-400-5

hodnota. Stanovení významu každého atributu nebo vztahu pro danou dílčí uživatelskou

úlohu bylo založeno především na znalostech a zkušenostech členů a poradců studijní

skupiny. Výsledkem je tabulkový přehled velmi, středně a málo významných atributů a

vztahů entit při řešení uživatelských úloh. Například sledujeme-li atributy a vztahy děl, je

při řešení úlohy „najít dílo“ velmi významný atribut „název díla“, vztah mezi dílem a závislou

nebo nezávislou částí, vztah mezi dílem a osobami/korporacemi odpovědnými za dílo a

entitami pokládanými za předmět díla. Naopak malý význam mají při hledání díla atributy

jako „datum díla“ nebo „zamýšlené uživatelské určení“. Atribut „zamýšlené uživatelské

určení“ je hodnocen jako velmi významný v další uživatelské úloze „určit dílo“. Velmi

významný je atribut „název provedení“ podporující uživatelské úlohy „najít dílo“, „najít

vyjádření“ a „najít provedení“. „Údaje o odpovědnosti“ mají střední hodnotu vzhledem

k úloze „najít dílo“, „najít vyjádření“ a „najít provedení“, ale vysokou hodnotu při určení a

výběru vyjádření a provedení.

Z nejvýznamnějších atributů a vztahů entit byly odvozeny datové prvky základní

úrovně záznamu pro národní bibliografie. Studie také zmapovala logické atributy entit vůči

datovým prvkům standardů ISBD, GARE (Guidelines for Authority and Reference Entries) a

GSARE (Guidelines for Subject Authority and Reference Entries) a doplnila je poli

kódovaných údajů z formátu UNIMARC.

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 63-96. ISBN 80-7050-400-5

4 Rozšíření modelu FRBR na autoritní údaje

4.1 Základní terminologie, procesy a funkce souboru autorit

Model, který prezentovala studie FRBR, se soustředí pouze na bibliografické

záznamy. Zabývá se entitami bibliografických záznamů, popisuje jejich vlastnosti a vzájemné

vztahy. Model sice definuje autoritní entity (osoby, korporace) a určuje jejich atributy a

vztahy, ale pouze v rozsahu v jakém se projevují v bibliografickém záznamu. Nezahrnuje

celou škálu atributů a vztahů, které bývají uváděny v autoritních záznamech.

Stávající postupy tvorby bibliografického záznamu v katalogizační praxi vycházejí

z bibliografického popisu dokumentu. Na základě údajů bibliografického popisu jsou

stanoveny a formulovány selekční údaje. Dalším krokem je zápis selekčních údajů

v autoritních záznamech. V tomto procesu jsou budovány dvě databáze: bibliografická a

soubor autorit. Proces je názorně ilustrován pomocí níže uvedeného schématu.

Obr. č. 4 Proces katalogizace

Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila Celbová. 1. vyd. Praha :

Národní knihovna, 2002, s. 3-4. ISBN 80-7050-400-5

IFLA UBCIM Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR).

Functional Requirements for Authority Records : a conceptual model [online]. Draft 2005-06-15 [cit. 2009-04-

10] . s.2-3. Dostupné http:// www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-Conceptual-M-Draft-e.pdf

Tvorba

bibliografického

popisu

Formulace selekčních

údajů

Zápis selekčních

údajů

Soubor autorit

Bibliografická databáze

Z procesu tvorby bibliografického záznamu je zřejmá provázanost mezi

bibliografickými a autoritními záznamy. Aplikace modelu FRBR na oblast autoritních

záznamů znamená jeho expanzi na entity, atributy a vztahy projevující se v souboru autorit.

Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) definuje

termín „autoritní záznam“ jako lexikální jednotku „v souboru autorit obsahující

za kódovanými údaji autoritní heslo, dále pak všechny variantní podoby tohoto hesla,

souběžná hesla, příbuzná (asociovaná) hesla, informační poznámky, konzultované zdroje,

odpovědnou katalogizační agenturu a mezinárodní standardní číslo autorit po jeho

zavedení“

Termín „soubor autorit“ je v TDKIV definován jako „soubor ověřených a

unifikovaných jmenných a/nebo věcných selekčních údajů, určených pro zpracování a

vyhledávání dokumentů s nezbytným odkazovým a poznámkovým aparátem.“

„Selekční údaj“ definuje TDKIV jako „znak selekčního jazyka, pomocí něhož lze

organizovat a vyhledávat záznamy dokumenty nebo informace“

. V anglicky psané odborné

literatuře je ve významu termínu „selekční údaj“ používán termín „access point“, jenž byl

definován v Guidelines for Authority Records and Entries (GARE) jako jméno, termín, kód

atd., pod nímž je možné vyhledávat, najít a identifikovat bibliografický nebo autoritní záznam

či odkaz. Zahrnuje specifičtější termíny, jakými jsou „autorizovaná forma jména“ a „variantní

forma jména“, jež se tradičně používají pro popis prvků v autoritním záznamu.

V souvislosti s aplikací modelu FRBR na autoritní údaje je v českých textech někdy používán

překlad termínu „access point“ jako „přístupový výraz“.

Soubor autorit budovaný v elektronickém prostředí představuje databázi autoritních

záznamů, které obsahují autoritní údaje. Jedná se o významný nástroj pořádání informací,

který plní několik funkcí. Dokumentuje rozhodnutí katalogizátora při výběru a formulaci

vhodných selekčních údajů pro nový bibliografický záznam. Informace v souboru autorit

VODIČKOVÁ, Hana. Autoritní záznam. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy

[databáze online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupné z

http://sigma.nkp.cz/F/74AV18VUX45ISDTICKSURYI227FK565Q9HC3UJQYL9SSC1J7TB-

05619?func=find-acc&acc_sequence=000019415

VODIČKOVÁ, Hana. Soubor autorit. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy

[databáze online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupné z

http://sigma.nkp.cz/F/74AV18VUX45ISDTICKSURYI227FK565Q9HC3UJQYL9SSC1J7TB-

15036?func=find-acc&acc_sequence=000015293

BALÍKOVÁ,Marie. Selekční údaj. In Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy

[databáze online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupné z

http://sigma.nkp.cz/F/H66P89YV19DULMPKS9V8N4DH8K7IREVMNC4BFCKMC6CKUCCYIS-

41513?func=find-acc&acc_sequence=000004322

OKÁLOVÁ, Mária. Aktivity pracovnej skupiny FRANAR. Knižnica. 2005, roč. 6, č. 10, s.24-25, 28.

umožňují odlišit jednu osobu, rodinu, korporaci či dílo od jiného. Soubor autorit používá

katalogizátor při hledání vhodných selekčních údajů a na jeho základě se rozhoduje o potřebě

vytvořit nový selekční údaj. Slouží k řízení forem zápisů selekčních údajů v bibliografických

záznamech. Automatizované systémy umožňují propojení bibliografické a autoritní databáze.

Toto propojení je užitečné při modifikaci selekčního údaje v souboru autorit, kde umožňuje

automatické provedení změny i v bibliografickém záznamu. Soubor autorit podporuje přístup

k bibliografickým záznamům nasměrováním uživatele z formy jména vyhledávané k formě

jména použité v souboru autorit.

4.2 Pracovní skupina FRANAR a její cíle

Studijní skupina zpracovávající studii FRBR si v průběhu prací na studii uvědomila,

že model by mohl být rozšířen i na soubor autorit, ale vzhledem k zaměření studie a termínu

jejího zpracování, se aplikaci modelu na autoritní záznamy nevěnovala. Tohoto úkolu se ujal

tým jiné pracovní skupiny, která byla založena v roce 1999 při IFLA pod názvem Working

Group on Functional Requirements and Numbering of Autority Records (FRANAR).

Zakládající předsedkyní desetičlenné mezinárodní pracovní skupiny byla Françoise Bourdon

(Bibliothéque nationale de France), v roce 2002 ji vystřídal Glenn E. Patton (OCLC). Mezi

členy je Olga Lavrenova (Ruská národní knihovna), Andrew McEwan (The British Library),

Eeva Murtomaa (Helsinky, Univerzitní knihovna), Barbara Tillett (Library of Congress) a

další, Tom Delsey působí jako konzultant. Pracovní skupina si stanovila tři základní cíle:

1. Definovat funkční požadavky na autoritní záznamy v návaznosti na studii FRBR

2. Prozkoumat možnosti zavedení mezinárodního standardního čísla pro autoritní údaje -

International Standard Authority Data Number (ISADN). Definovat možnosti užití a určit

typ autoritních záznamů, u nichž je použití ISADN nezbytné. Stanovit strukturu čísla a

způsob jeho přidělování.

3. Zajistit spolupráci s jinými institucemi či skupinami, které se také zabývají autoritními

údaji: <indecs> (Interoperability of Data in E-Commerce Systeme), ICA/CDS

(International Council on Archives/Committee on Descriptive Standards), ISO/TC46

(standardy pro mezinárodní číslování a popis), CERL (Consortium of European Research

Libraries) atd.

OKÁLOVÁ, Mária. Aktivity pracovnej skupiny FRANAR. Knižnica. 2005, roč. 6, č. 10, s. 24-25.

PATTON, G.E. Extending FRBR to Authorities. In Functional requirements for biliographic records

(FRBR): Hype or cure-all? New York : Haworth Information Press, 2005, s. 39-40. ISBN 978-0-7890-2799-3

Ze všech tří cílů se spolupráce rozvíjela nejsnadněji. Pracovní skupina poskytla

konzultace a připomínky k aktivitám ISO/TC46/SC9 a k vyvíjejícímu se standardu

International Standard Text Code (ISTC). Společné setkání IFLA a ICA (International

Council of Archives) v Pekingu v roce 1995 položilo základy vzájemné spolupráce, která

pokračovala při revizi International Standard Archival Autority Record for Corporate Bodies,

Persons and Families (Mezinárodní standard pro tvorbu archivních autoritních záznamů

korporací, osob a rodin). V době, kdy byla založena pracovní skupina FRANAR, již existoval

projekt <indecs>, který se zabýval interoperabilitou v digitálním prostředí a metadaty

v elektronickém obchodování. Ukázalo se, že tento projekt je velmi blízký záměrům

FRANAR a zapojila se do něj také IFLA. Projekt <indecs> pokračuje pod hlavičkou

INTERPARTY a IFLA a British Library jsou jeho partnery. K projektům, které mají vztah

k autoritám, patří také MALVINE (Manuscripts and Letters via Integrated Letters in Europe),

LEAF (Linking and Exploring Authority Files), HKCAN (Hong Kong Chinese Authority

Name Work Group), VIAF (Virtual International Authority File) a další.

Otázkou ISADN se zabývala Francoise Bourdon na konferenci IFLA v roce 2001.

Konstatovala, že snahy o zavedení ISADN nejsou novinkou. S jedinečným mezinárodním

standardním číslem pro autority počítala již v roce 1984 příručka Guidelines for Authority and

Reference Entries (GARE). Když byl poprvé publikován UNIMARC Authorities Format jako

mezinárodní výměnný formát pro autority, jedno z jeho polí bylo rezervováno pro ISADN,

přestože nebyla dosud definována jeho struktura. Francoise Bourdon ve své studii z roku 1993

International Cooperation in the Field of Authority Data vysvětlila strukturu ISADN,

vyvrátila pochybnosti o významu tohoto čísla a objasnila, proč by se ISADN mělo vázat na

celý autoritní záznam, nikoliv jen na autoritní záhlaví. V 90. letech 20. století se konal

seminář IFLA ve Vilniusu a International Conference on National Bibliographic Services

(Mezinárodní konference o národních bibliografických službách) v Kodani, kde se jednalo

o sdílení autoritních údajů a v této souvislosti se ukázalo standardní číslo jako velmi potřebné

a užitečné. V období 1996–98 působila při IFLA pracovní skupina Working Group on

Minimal Level Autority Records and ISADN, jejímž cílem bylo navrhnout minimální úroveň

autoritních záznamů a použití standardního čísla. Zabývala se myšlenkou vzájemného

propojení autoritních záznamů, jejichž záhlaví byla ustanovena různými bibliografickými

agenturami a která reprezentují tutéž entitu. V její činnosti zaznamenáváme orientaci směrem

PATTON, G.E. FRANAR : a conceptual model for autority data [online]. [cit. 2009-03-15]. s. 2-3. Dostupný z

http://www.sba.unifi.it/ac/relazioni/patton_eng.pdf

k zájmům a potřebám uživatelů autoritních záznamů. V té době IFLA zapojená do projektu

<indecs> spolu s International Council on Archives řešily společně otázku použití jmen pro

identifikaci osob, korporací a dalších entit bibliografického univerza. Diskuse o použití

standardního čísla u autorit trvaly několik let. Pracovní skupina FRANAR vystoupila

s návrhem, aby nebyla tvořena nová čísla, ale použita již existující čísla, která generuje

automaticky systém, v němž jsou autoritní záznamy vytvářeny. Další uvažovanou alternativou

bylo použití standardních čísel z řady ISO (ISAN, ISWC, ISRC apod.). Během těchto diskusí,

návrhů, úvah a debat nad standardním číslem autorit se dostaly do popředí otázky týkající se

samotné podstaty autorit, například otázky typu: „Co se pokoušíme číslovat?“, „Znamenají

různá záhlaví tutéž entitu?“. Tyto nevyřešené základní otázky vedly pracovní skupinu

FRANAR ke změně dosavadního postupu a k rozhodnutí zabývat se nejprve funkčními

požadavky na autoritní záznamy. Teprve na základě stanovení funkčnosti autoritních záznamů

bude možné jasně zodpovědět i otázky týkající se standardního číslování autorit.

4.3 Model FRAD

Tom Delsey inicioval diskusi o funkčních požadavcích a v roce 2002 připravil návrh

funkčních požadavků na autoritní záznamy, v němž se zaměřil na autoritní entity a uživatelské

potřeby. Sledovány byly jmenné autority osob, rodin, korporací, názvové autority a entity

typu jméno/název. Použito bylo modelu FRBR a podle něj byl vypracován nový rozšířený

model, který formuloval jmenné a názvové autoritní entity a jejich vzájemné vztahy. První

verze modelu, kterou předložil Tom Delsey, reprezentovala tradiční vztahy mezi

bibliografickými a autoritními entitami; model se zabýval záhlavími a autoritními záznamy

pro tato záhlaví. Bylo mu však vytýkáno, že neobsahuje žádný z konceptů širší a úspěšné

spolupráce FRANAR s dalšími organizacemi zabývajícími se autoritními údaji. Tom Delsey

proto přepracoval tradičně pojatý model a zahrnul do něj další entity reálného světa.

Od té doby byl model dále upravován a vznikaly další verze návrhu studie zabývající

se funkčními požadavky na autoritní údaje. Na základě připomínek odborné knihovnické

komunity byl původní název studie Functional Requirements for Authority Records (FRAR)

změněn na Functional Requirements for Authority Data (FRAD). Změna názvu je výsledkem

terminologických připomínek a otázek, zda studie pojednává o autoritních údajích nebo

záznamech. Pracovní skupina změnou názvu chtěla zdůraznit, že studie se soustředí

PATTON, G.E. FRANAR : a conceptual model for authority data [online]. [cit. 2009-03-15]. s. 3-4. Dostupný

z http://www.sba.unifi.it/ac/relazioni/patton_eng.pdf

Tamtéž s. 4-6

především na autoritní údaje, které v knihovnickém kontextu mají podobu autoritních

záznamů.

Podle informací z webových stránek IFLA byla v březnu 2009 schválena poslední

verze návrhu studie a připravuje se její oficiální publikování.

V době zpracování diplomové

práce ještě nebyl dostupný plný text finální podoby studie. Diplomová práce vychází

především z textu návrhu studie Functional Requirements for Authority Data z dubna 2007.

Studie a také model v ní prezentovaný bývá označován zkratkou FRAD. Účelem modelu je

vytvořit jasně definovaný strukturovaný teoretický rámec pro analýzu funkčních požadavků

na autoritní záznamy a pro sdílení autoritních údajů na mezinárodní úrovni. Definice entit

vycházejí ze studie FRBR, Guidelines for Authority Records and References (GARR) a The

<indecs> Metadata Framework (<indecs>). Popis atributů entit vychází ze studie FRBR,

GARR, UNIMARC/Authorities, Mandatory Data Elements for Internationally Shared

Ressource Authority Records (MLAR) a International Standard Archival Authority Record

for Corporate Bodies, Persons and Families (ISAAR(CPF).

Podstatu modelu FRAD znázorňuje následující schéma, v němž jména a/nebo

identifikátory bibliografických entit slouží jako základ pro řízený selekční údaj.

PATTON,G. What’s new with FRAR? [online]. 2006-07-14 [cit. 2009-04-10]. Dostupný z

http://www.ifla.org/IV/ifla72/papers/084-Patton-en.pdf

IFLA: IV. Division of bibliographic controll. Working group on FRANAR [online]. 2009-03-13 [cit. 2009-04-

10]. Dostupné z http://www.ifla.org/VII/d4/wg-franar.htm

IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR).

Functional Requirements for Authority Data : a conceptual model [online]. Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10].

s.1, 8,15. Dostupné z http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf

Bibliografické entity

Jména a/nebo

Identifikátory

Řízené selekční údaje

známo jako

základ pro

Obr. č. Princip modelu FRAD

Celý model FRAD se skládá z několika částí, které vycházejí z výše uvedeného principu.

První část konceptuálního modelu pro autoritní údaje obsahuje bibliografické entity, kam patří

deset entit, které byly definovány ve studii FRBR (dílo, vyjádření, provedení, jednotka,

osoba, korporace, pojem, objekt, akce a místo) a po dohodě s komunitou archivářů k nim byla

přidána jedenáctá entita rodina.

Bibliografické entity jsou spojeny vztahem „je znám“ s entitou jméno a vztahem „je

označován“ s entitou identifikátor. Přičemž platí, že jednotlivá bibliografická entita může být

známa pod jedním nebo více jmény a naopak kterékoliv jméno může označovat jednu nebo

více konkrétních bibliografických entit. Obdobně jednotlivá bibliografická entita může mít

přiřazen jeden nebo více identifikátorů, ale určitý identifikátor je možné přiřadit pouze

k jedné konkrétní bibliografické entitě.

Entity jméno a identifikátor jsou základem entity řízený selekční údaj, jež je následně

registrován v souboru autorit. Do modelu jsou začleněny také další dvě entity, které určují

obsah a formu autoritních záznamů - entita pravidla a agentura. Pravidla stanoví obsah a

formu zápisu řízeného selekčního údaje, jenž je vytvářen nebo modifikován agenturou.

Strukturu modelu názorně vyjadřuje následující diagram vypracovaný podle návrhu studie

Functional Requirements for Authority Data z roku 2007.

PATTON, G.E. FRANAR : a conceptual model for authority data [online]. [cit. 2009-03-15]. s. 6. Dostupný z

http://www.sba.unifi.it/ac/relazioni/patton_eng.pdf

IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR).

Functional Requirements for Authority Data : a conceptual model [online]. Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10].

s. 5. Dostupné z http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf

OSOBA

RODINA

KORPORACE

DÍLO

VYJÁDŘENÍ

PROVEDENÍ

JEDNOTKA

POJEM

OBJEKT

AKCE

MÍSTO

spojeno s

JMÉNO

IDENTIFIKÁTOR

známo

jako

označeno

ŘÍZENÝ SELEKČNÍ ÚDAJ

PRAVIDLA

AGENTURA

základ pro

řízeno

vytvořeno/modifikováno

BIBLIOGRAFICKÉ ENTITY

aplikováno

Obr. č. 6 Model FRAD – jména entit a jejich identifikátory

Návrh studie pracovní skupiny FRANAR obsahuje přesné definice entit a popis jejich

atributů a vztahů, které jsou významné pro autoritní záznamy. Entita řízený selekční údaj je

definována jako jméno, termín, kód apod., podle něhož lze vyhledat autoritní záznam nebo

záznam odkazu. Zahrnuje jak preferované výrazy, tak také variantní formy. Základem entity

řízený selekční údaj jsou jména osob, rodin a korporací; názvy děl, vyjádření, provedení a

jednotek; kombinace jmen a/nebo identifikátorů např. autor/název; názvy akcí, objektů, míst a

výrazy označující pojmy; identifikátory jako např. standardní čísla nebo klasifikační znaky;

může obsahovat doplňky přidané ke jménu (např. datum) za účelem rozlišení mezi dvěma

entitami stejného nebo podobného jména. K atributům entity řízený selekční údaj patří typ

selekčního údaje (jméno osoby, jméno rodiny, jméno korporace atd.); status (např.

prozatímní); označení použití (preferovaný nebo nepreferovaný výraz); rozlišení mezi dvěma

a více entitami téhož jména; jazyk písmo a transliterace řízeného selekčního údaje a

katalogizace; odkazy na zdroje použité při tvorbě řízeného selekčního údaje (referenční

zdroje, dokument. pro nějž je řízený selekční údaj tvořen); základ selekčního údaje (jednotlivé

části jmen nebo identifikátorů; vstupní část jména osob, rodin, korporací; šlechtické a církevní

tituly; fráze jako vstupní prvek u osob, jejichž jméno není známo; geografické jméno jako

vstupní prvek u vládních agentur, oficiálních korporací, soudů apod.; název církevní instituce

jako vstupní prvek; název díla nebo vyjádření; název hudebního díla nebo vyjádření jako

vstupní prvek; souborný název nebo název části) a doplňky.

Entita osoba, která byla definována v modelu FRBR v kontextu bibliografických

záznamů, je v prostředí souboru autorit definována jako reálná osoba nebo jedinec, jenž může

vystupovat pod jedním nebo více jmény, přičemž jedno jméno může používat více osob

nezávisle na sobě a jméno může označovat určitou skupinu osob. K atributům entity osoba

patří životní data, titul, jiné označení spojované s osobou (např. Saint, Jr., III.), pohlaví, místo

narození, místo úmrtí, země, místo pobytu, afilace (členství), adresa, jazyk, obor působnosti,

profese/zaměstnání, biografie/historie.

Model FRAD formuluje několik typů vztahů mezi entitami. Vztahy na nejvyšší úrovni

jsou vztahy mezi entitami dílo, vyjádření, provedení, jednotka, osoba, korporace, rodina,

pojem, objekt, akce, místo a jejich jménem (vztah „je znám jako“) a identifikátorem (vztah „je

označován“). Přičemž platí generické vztahy mezi entitami osoba, rodina a korporace

IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR).

Functional Requirements for Authority Data : a conceptual model [online]. Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10] .

s.14-15, 26-28. Dostupné z http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf

Tamtéž s. 8, 16-18

na jedné straně a entitami dílo, vyjádření, provedení a jednotka na druhé straně. Entita osoba

může být spojena s entitou dílo jako autor, adresát korespondence v díle obsažené atd.

Podobně entita osoba nebo korporace mohou být spojovány s vyjádřením díla (např. jako

herec), provedením (např. nakladatel) a s jednotkou (např. vlastník konkrétního výtisku). Tyto

generické vztahy se uplatňují také u autority typu jméno/název, kde je jméno reprezentující

osobu, rodinu nebo korporaci spojeno s dílem, vyjádřením, provedením nebo jednotkou. Do

kategorie vztahů na nejvyšší úrovni patří také spojení entit jméno a identifikátor, jež vytvářejí

základ pro zápis entity řízený selekční údaj. Forma a obsah zápisu selekčního údaje je

stanovena entitou pravidla, která mají aplikační vztah k entitě agentura, jež podle nich vytváří

nebo modifikuje řízené selekční údaje.

Další úroveň vztahů entit osoba, rodina, korporace a dílo vychází ze struktury odkazů

a poznámek používaných v autoritních záznamech. Do této kategorie patří vztahy mezi

jednotlivými entitami stejného typu (např. vztah mezi více osobami) a také vzájemné vztahy

mezi jednotlivými entitami odlišného typu (např. vztah mezi osobou a korporací).

Kombinovány jsou vztahy typu osoba-osoba (pseudonym, kolektivní pseudonym,

předpokládané autorství); osoba – rodina (osoba je členem rodiny); osoba – korporace (osoba

je členem korporace nebo je s ní spojována); rodina – rodina (genealogické vztahy);

korporace – korporace (změna jména korporace, oddělení korporace od jiné korporace, fúze

korporací, hierarchie korporací, následná korporace atd.); dílo – dílo (vztahy následnosti,

suplement, doplněk, sumarizace, adaptace, transformace, imitace, celek/část atd.).

Jinou rovinu vztahů prezentují vazby entit osoba, rodina, korporace, dílo, vyjádření,

provedení, jednotka, pojem, objekt, akce, místo k entitě jméno. Tyto vztahy jsou v autoritních

záznamech vyjádřeny odkazy z variantní formy na autoritní formu jména. Jedná se o spojení

variantního jména určité osoby, korporace, rodiny apod. s autoritním jménem v jednom

záznamu, přičemž platí, že variantní i autoritní forma jména tvoří základ řízeného selekčního

údaje. V této skupině jsou rozlišovány vztahy osoba-jméno (skutečné jméno, pseudonym,

změna jména v souvislosti se sňatkem, světské jméno, církevní jméno, dřívější/pozdější

jméno, jméno v jiném jazyce); rodina – jméno (jméno v jiném jazyce) korporace - jméno

(plný tvar jména, akronym, odlišná jazyková forma jména); dílo – jméno (název díla v jiném

jazyce).

Formulovány jsou také vzájemné vztahy různých řízených selekčních údajů jedné

entity: paralelní jazykové vztahy, řízené selekční údaje zapsané různým písmem, odlišnosti

v zápisu řízených selekčních údajů způsobené rozdílnými pravidly.

4.4 Funkční požadavky na autoritní záznamy

Model FRAD byl použit k mapování entit, jejich atributů a vztahů vzhledem

k uživatelským úlohám. Při stanovení uživatelských úloh byl nejprve vymezen okruh

uživatelů souboru autorit a procesů, při nichž jsou autoritní údaje používány. V jedné z

dřívějších verzí modelu bylo zakomponováno širší použití autoritních údajů a vedle skupiny

katalogizátorů nebo knihovníků v referenčních službách a uživatelů knihovny byla uvedena

třetí skupina uživatelů - správců databáze a softwarových nástrojů pro navrhování, údržbu a

vyhledávání dat v bibliografických a autoritních souborech. Tomuto pojetí skupin uživatelů

odpovídaly také uživatelské úlohy, které byly rozděleny do dvou kategorií: zjišťování zdrojů a

správa dat. Obě kategorie byly dále členěny tak, že bylo definováno celkem osm

uživatelských úloh. Zjišťování zdrojů obsahovalo funkce vyhledávání, identifikace, kontrola a

vytváření vztahů. Správa dat se dělila na zpracování, třídění, zobrazení a integraci.

Do návrhu studie FRAR z roku 2005 a také FRAD z roku 2007 již nebyla zařazena

uživatelská skupina správců dat a zredukovány byly také uživatelské úlohy. Návrh studie

Functional Requirements for Autority Data z roku 2007 definuje dvě skupiny uživatelů:

1. Katalogizátoři a knihovníci v referenčních službách, kteří vytvářejí, spravují a používají

soubory autorit přímo.

2. Uživatelé knihovny, kteří používají soubor autorit při vyhledávání buď přímo nebo

nepřímo prostřednictvím řízeného selekčního údaje (autoritní formy jména, odkazu)

v knihovních katalozích, národních bibliografiích apod.

Stanoveny byly čtyři uživatelské úlohy:

1. Najít entitu nebo soubor entit odpovídající stanoveným kritériím

2. Identifikovat entitu, tzn. potvrdit, že uvedená entita odpovídá hledané entitě; odlišit

entitu od jiných podobných entit.

IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR).

Functional Requirements for Authority Data : a conceptual model [online]. Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10] .

s.5-49. Dostupné z http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf

PATTON, G.E. FRANAR : a conceptual model for authority data [online]. [cit. 2009-03-15]. s. 11-12.

Dostupný z http://www.sba.unifi.it/ac/relazioni/patton_eng.pdf

3. Uvést do kontextu, tzn. uvést osobu, korporaci, dílo do souvislostí; objasnění vztahů

mezi dvěma a více osobami, korporacemi, díly apod; objasnění vztahů mezi osobou,

korporací a jménem, pod nímž jsou známy

4. Zdůvodnit postup tvůrce autoritního záznamu při výběru jména nebo formy jména

na kterém je založen řízený selekční údaj.

Vůči čtyřem uživatelským úlohám jsou mapovány jednotlivé atributy a vztahy entit. Smyslem

mapování je ukázat, které atributy a vztahy entit jsou důležité pro jednotlivé uživatelské

úlohy.

4.5 Entity reálného světa

Entity osoba, rodina, korporace, dílo, vyjádření, provedení, jednotka, pojem,

předmět, událost a místo, jejich vztahy a atributy jsou obrazem intelektuálních pojmů a

konstrukcí, jež jsou součástí zásad pro tvorbu knihovních katalogů a bibliografických

databází. Kromě těchto entit bibliografického prostředí jsou v modelu prezentovány další

entity, které byly vytvořeny pro definování metadat v projektu <indecs> a jsou označeny jako

jako „primitives“, entity reálného světa:

1. bytost – životná entita

2. věc – neživotná entita

3. pojem – abstraktní nehmotná entita, existuje nezávisle na času, prostoru

4. událost – dynamický vztah zahrnující dvě a více entit ve vzájemném vztahu, který je

proměnný a nestálý v čase a místě

5. situace – statický vztah zahrnující dvě a více entit, které jsou pevně zakotveny v čase a

místě

V navrhovaném modelu jsou bibliografické entity uvedeny do vztahu k entitám reálného

světa. Mapováním bibliografických entit vůči entitám reálného světa se zvyšuje komplexnost

modelu, v němž lze vyjádřit skutečnost, že kterákoliv z bibliografických entit může být pojata

jako entita reálného světa. Bibliografická entita osoba, rodina, korporace může být chápána

jako bytost. Osobou však může být nejen živá bytost, ale také věc nebo pojem (fiktivní identita

osoby). Entita reálného světa událost může být v knihovnickém kontextu nahlížena jako

IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR).

Functional Requirements for Authority Data : a conceptual model [online]. Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10] .

s.50-55. Dostupné z http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf

ŘÍMANOVÁ, R. – BARTL, Z. Soubory autorit a internet. In Automatizace knihovnických procesů 2005, 10.

ročník semináře, Liberec, 3. a 4. květen 2005[online]. [cit. 2009-04-15]. s. 2. Dostupné z

http://www.akvs.cz/akp-2005/13-rimanova.pdf

korporace (např. organizátor události), jako vyjádření (např. u představení) nebo jako akce

(popsaná historická událost). A naopak bibliografická entita akce může být označena jako

entita reálného světa: pojem (fiktivní událost), událost (historická událost) nebo situace

(období statického stavu události).

Mapování bibliografických entit vůči entitám <indecs> ukazuje následující schéma, které

bylo vytvořeno podle návrhu studie Functional Requirements for Authority Data z roku 2007.

IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR).

Functional Requirements for Authority Data : a conceptual model [online]. Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10] .

s.64-66. Dostupné z http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf

BYTOST

VĚC

POJEM

UDÁLOST

SITUACE

Osoba

Rodina

Korporace

Dílo

Vyjádření

Provedení

Jednotka

Pojem

Objekt

Akce

Místo

nahlíženo jako

Obr. č. 7: Mapování entit <indecs> a bibliografických entit

Entity reálného světa byly do modelu začleněny ze dvou důvodů. Prvním z nich je ukázat, že

entity modelu FRBR, jež jsou specifické pro bibliografickou praxi a chápeme je

v knihovnickém kontextu, mají obecnější a širší souvislosti nad rámec úzké profesní

specializace. Druhým důvodem bylo ukázat, jak bibliografické entity souvisí s obecnějšími

entitami, které používají k podobným účelům jiné komunity, např. archívy, muzea a galerie.

4.6 Formální entity

Další část modelu definuje entity, které reprezentují logické uspořádání dat v souboru

autorit, a formuluje jejich vzájemné vztahy. Tyto entity se soustředí na formu či strukturu

údajů souboru autorit, můžeme je označit jako formální entity. Do této skupiny patří entity:

autoritní záhlaví, variantní záhlaví, vysvětlující záhlaví, autoritní záznam, záznam odkazu,

všeobecný vysvětlující záznam. Model formuluje prvky konkrétních záznamů a jejich

vzájemné vazby. Jméno a identifikátor jsou základem pro vytvoření řízeného selekčního

údaje, jenž slouží k vyhledávání a identifikaci autority registrované v autoritním záznamu

nebo v záznamu odkazu. V autoritním záznamu je řízený selekční údaj registrován jako

autoritní záhlaví, u záznamu odkazu jako variantní záhlaví. Model znázorňuje vazby mezi

autoritními a variantními záhlavími. Mezi autoritními záhlavími je uplatňován vztah

vzájemných odkazů. Také autoritní záhlaví a související variantní záhlaví je propojeno

vzájemnými odkazy. Model uvádí také všeobecný vysvětlující záznam, v němž je selekční údaj

registrován jako vysvětlující záhlaví. Výběr selekčního údaje, jeho registraci záhlaví a tvorbu

záznamu nebo jeho modifikaci provádí agentura podle pravidel.

Schéma formálních entit přináší následující diagram vytvořený podle návrhu studie

Functional Requirements for Authority Data z roku 2007.

PATTON, G.E. FRANAR : a conceptual model for authority data [online]. [cit. 2009-04-15]. s. 7. Dostupný z

http://www.sba.unifi.it/ac/relazioni/patton_eng.pdf

IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR).

Functional Requirements for Authority Data : a conceptual model [online]. Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10] .

s.61-63. Dostupné z http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf

VYSVĚTLUJÍCÍ

ZÁZNAM

ODKAZU

AUTORITNÍ

ZÁHLAVÍ

VARIANTNÍ

ZÁHLAVÍ

VYSVĚTLUJÍCÍ

ZÁHLAVÍ

AGENTURA

PRAVIDLA

základ pro

JMÉNO

registrován jako

registrován v

registrováno v

odkazováno z

řízeno

řídí

aplikováno

vytvořeno/modifikováno

vytvořeno/transkribováno/m

odifikováno/vydáno

IDENTIFIKÁTOR

NEŘÍZENÝ SELEKČNÍ

ÚDAJ

ŘÍZENÝ

SELEKČNÍ ÚDAJ

AUTORITNÍ

ZÁZNAM

Obr. č.8: Model FRAD – formální entity

4.7 Význam modelu FRAD

Model FRAD představuje teoretický rámec, který pomáhá pochopit, jak fungují

autoritní údaje. Přináší zcela nový pohled na dosavadní praxi tvorby a používání souboru

autorit. Není vázán na žádná konkrétní pravidla či databázový systém, představuje obecnou

platformu aplikovatelnou v jakémkoliv prostředí. Současná tvorba autoritních údajů probíhá v

elektronickém prostředí, které vytváří vhodné podmínky pro sdílení dat. Proces sdílení

vyžaduje, aby všechny zapojené subjekty používaly stejné principy. Tento požadavek může

být chápán jako výzva pro uplatnění modelu FRAD, který má předpoklady stát se jednotící

výchozí teorií v procesu sdílení autoritních údajů. Mezinárodní knihovnická komunita se

vyznačuje vysokou mírou standardizace, nicméně existují odlišnosti v pravidlech, struktuře

záznamů a lingvistické rozdíly. Automatizované systémy si při konverzi dat dokáží poradit

s některými z odlišností. Na základě definovaných algoritmů umí odhalit duplicitu nebo

nesrovnalosti mezi autoritní a variantní formou jména. V mnoha případech je však nutná

lidská kontrola, neboť ne vše lze naprogramovat. Mezi knihovnami existují rozdíly při volbě a

tvorbě selekčních údajů, odkazů a poznámkového aparátu, kde se uplatňuje individuální

přístup a možnost více pohledů a interpretací téhož. S odlišnostmi je třeba počítat, ale měly by

být redukovány. Model FRAD nabízející obecnou teorii má perspektivu stát se jednotným

základem pro pochopení procesů a může pomoci odstranit nejasnosti, odlišnosti

v interpretacích a další různosti projevující se v autoritních údajích.

Návrh modelu FRAD, v němž jsou zahrnuty i entity reálného světa, otevírá možnosti

zpracování autorit nejen pro bibliografické potřeby, ale také k propojování v dalších typech

databází (muzejních, archivních, faktografických). Knihovny nejsou jedinými institucemi,

které vytvářejí a používají autoritní údaje. Archívy, muzea a galerie a další instituce vytvářejí

pro své účely autoritní soubory, které jsou podobné souborům vytvářeným v knihovnách.

Můžeme předpokládat mezioborové sdílení dat. Použití modelu FRAD k těmto účelům si však

vyžaduje jeho úpravu a další přepracování, s ohledem na specifika organizací jiných typů než

jsou knihovny. Knihovnický model má určitou strukturu prvků, která by mohla zkomplikovat

vzájemný přenos dat mezi institucemi odlišného typu. Přestože soubory autorit v knihovnách,

archívech či muzejích jsou v mnohém podobné, existují rozdíly ve spojení se jménem nebo

identifikátorem. V knihovnickém kontextu je možné, aby konkrétní entita byla označována

jako dvě osoby, což je v kontextu archivním nepravděpodobné. Také u zápisu korporací se

uplatňuje odlišný přístup. Archívy používají právoplatnou formu jména korporace. Archivní

záznamy jsou vytvářeny za účelem propojení korporace a děl, která se k ní váží v období její

legální existence. V knihovnických souborech autorit může vystupovat daná korporace pod

více jmény, z nichž každé reprezentuje korporaci v určitém období, kdy používala určitou

formu jména, přičemž se nemusí jednat o právoplatné legální jméno korporace.

V knihovnickém kontextu není řešena otázka legální existence korporace, ale identifikace

korporace v publikacích. Ač jsou si soubory autorit v knihovnách, muzejích či archívech

podobné, jsou budovány za jinými účely a rozdíly mezi nimi jsou rizikové pro mezirezortní

transformaci dat. Autoritní záznamy budované v archívech obsahují informace užitečné pro

tvorbu autorit v knihovnách, ale jejich přímá transformace do knihovnického systému by byla

problémová vzhledem k odlišné struktuře a pravidlům zápisu.

Deset let po založení pracovní skupiny FRANAR vrcholí závěrečné práce na studii,

která má prezentovat nový konceptuální model FRAD ve finální podobě. Návrh studie byl

podroben připomínkovému řízení a postupně byl upravován. Posouzení, zda se jedná

o krátkou či dlouhou dobu, je relativní. Vzhledem k tomu, že model respektuje elektronické

prostředí a vychází z něj, je aktuální současnou teorií, která může platit po mnoho dalších let.

Je konceptem nadčasovým, jehož promyšlení a definitivní formulace vyžaduje určitý čas, aby

v budoucnu nedocházelo k častým změnám jen z toho důvodu, že se na něco zapomnělo nebo

nepředvídalo. Pravděpodobně bude schválená studie přeložena také do češtiny a budou tak

odstraněny jazykové bariéry při studiu textu. Publikováním závěrečné studie ale zdaleka

nekončí aktivity pracovní skupiny FRANAR, která se bude moci věnovat otázkám zavedení

mezinárodního standardního čísla. Teoretický model, používající vysoký stupeň abstrakce, je

mnohdy pro laika bez znalostí z oblasti modelování dat nesrozumitelný. Jeho pochopení může

být časově náročné a mnohé může odradit. Aby se myšlenky modelu dostaly do širšího

povědomí, je třeba o nich diskutovat, objasňovat, uvádět příklady a dokládat způsoby jejich

použití. Je zřejmé, že publikováním závěrečné studie začíná další fáze aplikace modelu

v běžné každodenní praxi.

IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority Records (FRANAR).

Functional Requirements for Authority Data : a conceptual model [online]. Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10] .

s.67. Dostupné z http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf

5 Rozšíření modelu FRBR na věcné autoritní údaje

Předchozí část diplomové práce pojednávala o rozšíření modelu FRBR na údaje, které

jsou běžně zapisovány v autoritních záznamech. Sledována byla především úroveň jmenného

popisu dokumentů. Součástí bibliografických záznamů jsou však také údaje věcného popisu,

které jsou spojeny s věcnými autoritami, tzn. tezaury, předmětovými hesly a klasifikačními

schématy. Model FRBR definuje třetí skupinu entit jako doplňkový soubor entit, které slouží

jako předměty intelektuální nebo umělecké činnosti – pojem, objekt, akce, místo. Můžeme je

označit jako věcné entity. Model FRBR se zabývá se těmito entitami, jejich atributy a vztahy

pouze v rozsahu bibliografického záznamu. Uvádí logické spojení mezi dílem a související

věcnou entitou, jež umožňuje určit předmět určitého díla nebo vytvořit vazbu všech

relevantních děl k tomuto předmětu. Nezkoumá však atributy a vztahy věcných entit

v řízených slovnících nebo klasifikačních schématech. Nezabývá se věcnými entitami jako

řízenými selekčními údaji. Stejně jako byl model FRBR rozšířen na model FRAD, jenž se

soustředí na entity, atributy a vztahy v souboru jmenných autorit, může být rozšířen a

rozpracován také na věcné autority. Mohou při tom být využity také nové myšlenky

aplikované v modelu FRAD.

5.1 Pracovní skupina FRSAR a její model

V dubnu 2005 byla ustanovena při IFLA mezinárodní pracovní skupina Functional

Requirements for Subject Authority Records (FRSAR) s cílem navázat na studii FRBR a na

výsledky pracovní skupiny FRANAR a vypracovat konceptuální model věcných autorit.

Záměrem je vytvořit jasně definovaný strukturovaný rámec pro popis údajů a vztahů

projevujících se ve věcných záznamech s ohledem na uživatelské potřeby. Současně má

navrhovaný model pomoci vyhodnotit možnosti sdílení údajů věcných autorit na mezinárodní

úrovni mezi knihovnami a také mezi neknihovnickými institucemi. Mezinárodní tým FRSAR

v čele s Marcia Lei Zeng (USA) je složen z členů pracovní skupiny, skupiny poradců, dále je

vymezena dílčí skupina zabývající se uživatelskými úlohami a dílčí skupina zabývající se

věcnými entitami.

IFLA. Classification and Indexing Section. Working group Functional requirements for subject authority

records (FRSAR) [online]. Latest revision 29 October 2008 [cit 2009-05-01]. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s29/wgfrsar.htm

Ze zveřejněných zpráv pracovní skupiny FRSAR vyplývá, že byly definovány a

revidovány uživatelské úlohy, je připraven návrh modelu a osnova studie. Členové pracovní

skupiny se dohodli na čtyřech uživatelských úlohách:

1. Najít entitu (téma nebo jméno) nebo více entit odpovídajících stanoveným kriteriím.

2. Určit entitu (téma nebo jméno) na základě určitých atributů /charakteristik.

3. Vybrat entitu (téma nebo jméno).

4. Zjistit vztahy mezi entitami (téma nebo jméno), korelace k jiným předmětovým

slovníkům a věcnému strukturování oblasti.

Návrh modelu FRSAR vychází ze studie FRBR, kde jsou entity všech tří skupin spojeny

s entitou dílo věcným vztahem. To znamená, že kterákoliv entita modelu může být předmětem

díla. Přidáme-li entitu rodina definovanou v modelu FRAD, pak platí, že dílo může

pojednávat o pojmu, objektu, události, místu, osobě, rodině, korporaci, vyjádření, provedení,

jednotce nebo o jiném díle. V souladu s těmito myšlenkami zavádí model FRSAR zobecňující

entitu téma, jejímž prostřednictvím lze vyjádřit obsah díla. Tématem může být kterákoliv

z entit. Téma je cokoliv co může být předmětem díla. Dále je odvozen vztah, v němž téma má

své jméno tzn. je označeno jménem, je pojmenováno. Jméno je vyjádřeno pomocí

alfanumerických znaků, zvukových, vizuálních či jiných symbolů. Jméno je výraz, pod nímž

je téma známo, uváděno, jímž je nazýváno. Vztah téma – jméno je konzistentní

s principy modelu FRAD, který také rozlišuje co je konkrétní entita od toho, jak je nazývána,

označována, či pod jakým výrazem je známa.

Vazba téma-jméno je také v souladu s jinými

systémy vyvíjenými pro digitální prostředí: SKOS (Simple Knowledge Organisation System),

OWL (Web Ontology Language), RDF, DCMI Abstract Model.

Zajímavé poznatky přinesly výsledky malého průzkumu na Kent State University

School of Library and Information Science, v němž měli studenti a členové fakulty rozdělit

hesla National Science Digital Library obsahující na 3000 termínů, do šesti kategorií:

konkrétní pojem, abstraktní pojem, událost, čas, místo, ostatní. Průzkum ukázal, že nelze

přesně vymezit hranice mezi jednotlivými kategoriemi, problémové bylo rozlišení mezi

konkrétním a abstraktním pojmem. Potíže působily také různé termíny vyjadřující totéž;

IFLA. 2008 FRSAR news reports to IFLA [online]. [cit 2009-05-01]. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s29/pubs/wgfrsar-committee-report-quebec2008.pdf

ŽUMER, Maja - SALABA, Athena – ZENG, Marcia Lei. Functional requirements for subject autority records

(FRSAR): a conceptual model of aboutness. In Asian digital libraries : looking back 10 years and forging new

frontiers [online]. Berlin : Springer, c2007 [cit 2009-05-06]. Dostupný z

http://www.springerlink.com/content/a426862726nh46pu/ ISBN 978-3-540-77093-0.

v těchto případech volili účastníci průzkumu nejčastěji kategorii ostatní. Použití takové

kategorizace by bylo pro uživatele velmi obtížné.

Model FRSAR je v současné době rozpracován a zatím nebyl zveřejněn návrh studie.

5.2 Mapování věcných entit modelu FRBR a <indecs>

Při tvorbě modelu FRSAR je třeba řešit otázku, do jaké míry pokrývají entity modelu

FRBR a FRAD věcné univerzum, tedy oblast věcného pořádání informací. Mapováním

věcných entit modelu FRBR a FRAD vůči entitám reálného světa <indecs> zjistíme, do jaké

míry se entity dvou různých konceptů shodují. Pro porovnání vybereme tři základní entity

<indecs> : vjem (co vnímáme smysly), vztah (představuje spojení) a pojem (abstraktní

myšlení, koncipováno v mysli). Na další úrovni se entity <indecs> hierarchicky dělí: vjemy se

dělí na bytosti a věci, vztahy na události (dynamické vztahy) a situace (statické vztahy).

Některé věcné entity modelu FRBR se shodují s entitami <indecs> : objekt (FRBR) se

shoduje s entitou vjem (<indecs>), pojem (FRBR) je shodný s pojmem (<indecs>) a akce

(FRBR) má paralelu v entitě vztah (<indecs>), konkrétně v dynamickém vztahu událost. Co

v modelu FRBR chybí, je entita vyjadřující statický stav, v <indecs> definována jako situace.

Mezi entitami FRBR a <indecs> jsou další asymetrie, např. v modelu FRBR entita osoba není

definována jako živá bytost či věc, jako je tomu v systému <indecs> , ale je spojována

s entitou objekt. Další disproporce nacházíme u entity místo (FRBR). Na rozdíl od modelu

FRBR nemá model <indecs> definovánu samostatnou entitu pro místo; oblast, místo, lokalita

je v modelu <indecs> spojována s entitou čas, událost nebo situace. Model FRBR nemá

ŽUMER, Maja - SALABA, Athena – ZENG, Marcia Lei. Functional requirements for subject autority records

(FRSAR): a conceptual model of aboutness. In Asian digital libraries : looking back 10 years and forging new

frontiers [online]. Berlin : Springer, c2007 [cit 2009-05-06]. Dostupný z

http://www.springerlink.com/content/a426862726nh46pu/ ISBN 978-3-540-77093-0.

DÍLO

JMÉNO

TÉMA

má jako předmět

je předmětem

má označení

je označováno

Obr. č. 9: Princip modelu FRSAR

definován čas jako entitu, ale časový aspekt se objevuje v definici entity akce.

Mapování

entit třetí skupiny modelu FRBR vůči entitám <indecs> je graficky znázorněno pomocí

následujícího schématu.

5.3 Rozšíření atributů věcných entit

Porovnáním atributů entit modelu FRBR zjistíme, že velmi podrobně jsou definovány

atributy entit první skupiny, tzn. dílo, vyjádření, provedení, jednotka. Některé z těchto

atributů např. název, forma, datum a jazyk bývají obvykle selekčními údaji. Entity druhé

DELSEY, Tom. Modeling subject access : extending the FRBR and FRANAR conceptual models . In

Functional requirements for bibliographic records (FRBR) : hype or cure-all? Le Boeuf, Patrick, editor. New

York : Haworth Information Press, 2005. ISBN 978-0-7890-2799-3. s. 50-52.

Panel: Conceptual model of aboutness [online]. 2008 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z

http://www.ebsi.umontreal.ca/isko2008/documents/abstracts/zeng.pdf

Entita <indecs>

vjem

vztah

pojem

3. skupina entit FRBR

objekt

bytost

věc

událost

situace

místo

akce

pojem

?čas?

--?--

Obr. č.10: Mapování entit 3. skupiny modelu FRBR vůči entitám <indecs>

skupiny tzn. osoba a korporace obsahují již stručnější definice atributů (jméno, titul, data,

místo, číslo korporace). Jako selekční údaj entit druhé skupiny slouží zpravidla jméno. Entity

třetí skupiny tzv. věcné entity pojem, objekt, akce, místo mají definován pouze jeden atribut –

termín, který má také funkci selekčního údaje.

Model FRAD přinesl rozšířené definice atributů, které popisují další vlastnosti, jež

nejsou součástí selekčního údaje v bibliografickém záznamu, ale bývají často obsaženy

v autoritních záznamech. Rozšíření se týkalo především entit druhé skupiny, kde k entitám

osoba a korporace přibyla entita rodina. Nově byly definovány atributy, jako je pohlaví,

místo narození, státní příslušnost, adresa, obor působnosti, historie rodiny atd. Důležité

z hlediska věcného pořádání informací je, že došlo také k rozšíření atributů u entit třetí

skupiny, kde byl přidán atribut typ pojmu, k entitě objekt byl přidán atribut typ, datum výroby,

místo výroby, výrobce, materiál, k entitě akce atribut datum a místo a k entitě místo atribut

souřadnice a geografické informace.

Dosavadní rozšíření atributů entit nevystihuje plně všechny aspekty věcných

selekčních údajů a věcných autoritních záznamů. Aby byl model funkční i v oblasti věcného

univerza, bude třeba nově definovat entity jméno, pojem, objekt, akce a místo a jejich atributy.

Například atribut typ, jenž umožňuje vyjádřit o jaký typ pojmu nebo objektu se jedná, by mohl

být paralelně rozšířen i na entitu akce a místo. Podle definic FRAD typ pojmu nebo objektu

zahrnuje fasetové nebo hierarchické uspořádání v tezaurech a klasifikačních systémech.

5.4 Rozšíření vztahů věcných entit

V modelu FRBR je uváděn věcný vztah „má jako předmět“ mezi dílem a ostatními

entitami včetně entity dílo. Pomocí tohoto vztahu je možné vyjádřit, o čem dílo pojednává.

Vztah „má jako předmět“ však nereflektuje další důležité prvky a vazby věcného přístupu –

vyhledávání podle formy nebo žánru, podle určení (funkce), podle časového nebo

geografického pokrytí díla. Vhodným řešením by bylo zavedení nových entit formy, žánru a

určení a formulace jejich vztahů k entitě dílo. Pokud by byla definována nová entita čas, bylo

by možné pomocí kódovaných údajů vyjádřit také chronologické pokrytí díla, tzn. o jakém

období dílo pojednává, k jaké době se vztahuje.

Model FRSAR by se měl zabývat sémantickými vztahy, které bývají zachyceny ve

struktuře tezaurů a předmětových heslářů. Jedná se o vztahy ekvivalence, hierarchie a

DELSEY, Tom. Modeling subject access : extending the FRBR and FRANAR conceptual models . In

Functional requirements for bibliographic records (FRBR) : hype or cure-all? Le Boeuf, Patrick, editor. New

York : Haworth Information Press, 2005. ISBN 978-0-7890-2799-3. s. 52-54.

asociace. Analýze sémantických vztahů se věnovala International Organization for

Standardization (ISO) a International Federation of Library Associations and Institutions

(IFLA) a bylo vypracováno několik studií na toto téma, z kterých lze vycházet při tvorbě

modelu FRSAR. Vztahy ekvivalence jsou vztahy uvnitř entity jméno, tzn. vztahy mezi

různými jmény označujícími tutéž entitu. Ekvivalencí tedy rozumíme vztah mezi různými

jmény, jimiž lze vyjádřit určitý pojem, objekt, akci nebo místo. Hierarchické vztahy vyjadřují

nadřazenost a podřazenost, generické a rodo/druhové vazby a jsou typické u entit pojem,

objekt, akce, místo. Umožňují vyjádřit, že užší pojem patří do skupiny, kterou lze označit

širším pojmem (algebra/matematika) nebo také že určitý pojem může mít podřazené pojmy

(chemie/ analytická chemie, fyzikální chemie, organická chemie, anorganická chemie apod.).

Hierarchické vztahy mohou být formulovány také u díla, vyjádření, provedení, jednotky,

osoby, rodiny a korporace. Vztah asociace bude pravděpodobně obtížné jasně definovat

v rámci modelu FRSAR. Obvykle bývají asociované výrazy definovány jako termíny

vzájemně související, u nichž je vyloučen vztah ekvivalence a hierarchie, tzn. nejedná se

o termíny ekvivalentní ani o navzájem nadřazené či podřazené výrazy.

Vedle sémantických vztahů rozlišujeme u věcného pořádání informací syntaktické

vztahy, které se projevují v upořádání řetězce hesel, jenž vyjadřuje tematiku díla. Řazení hesel

může být prekoordinované nebo postkoordinované. Ve způsobu řazení uvnitř řetězce se

odráží vztahy mezi jednotlivými hesly. Problémem konceptuálního modelu je, jak vyjádřit

tyto vztahy. Jedním z přístupů je pohlížet na celý řetězec hesel jako na celek, který vyjadřuje

téma díla. Syntaktické vztahy pak mohou být definovány jako operace mezi entitami pojem,

objekt, akce, místo, dílo, vyjádření, provedení, jednotka, osoba, rodina a korporace, které jsou

v řetězci zastoupeny. Druhý přístup spočívá v definování a kategorizaci různých typů

syntaktických vztahů. Tento přístup je náročnější a důkladnější. Zabývá se jednotlivými

částmi řetězce, zkoumá jejich funkce a vzájemné vztahy a také vztahy částí a celého řetězce.

Tento postup je komplikován odlišností indexačních pravidel. Pokud by byl aplikován, pak

pouze na obecné úrovni.

Práce na modelu FRSAR nejsou zatím ukončeny, neznáme jeho definitivní podobu a

dále probíhají setkání a diskuse zapojených členů. Vypracováním modelu FRSAR bude

završena další fáze rozšíření modelu FRBR v rámci bibliografického univerza. Modely

DELSEY, Tom. Modeling subject access : extending the FRBR and FRANAR conceptual models . In

BOEUF, Patrick, editor. Functional requirements for bibliographic records (FRBR) : hype or cure-all? New

York : Haworth Information Press, 2005. ISBN 978-0-7890-2799-3. s. 49-61.

FRBR, FRAD a FRSAR by měly společně vytvořit koncept zahrnující údaje bibliografického

popisu, jmenných a věcných autorit.

6 Model FRBRoo

Nezávisle na studii FRBR a jejím modelu vyvíjel od roku 1996 Mezinárodní výbor

pro dokumentaci CIDOC objektově orientovaný model CIDOC CRM pro účely muzejní

dokumentace. CIDOC je součástí Mezinárodní rady muzeí a bývá uváděn také jako ICOM-

CIDOC (International Council of Museum - International Committee on Documentation)

Tvorbě modelu se věnovala pracovní skupina CIDOC Documentation Standards Working

Group. Pro označení modelu se používá zkratka CIDOC CRM nebo jen CRM ( Conceptual

Reference Model).

CRM je obecnějším konceptem, představuje referenční model vztahů

mezi pojmy, je formální ontologií. Byl schválen jako mezinárodní standard ISO 21127 a

nabízí tvůrcům informačních systémů v oblasti muzejnictví jednotnou pojmovou základnu.

CIDOC CRM by měl ulehčit integraci, komunikaci a výměnu heterogenních informací

paměťových institucí.

Zde bych se chtěla zastavit u časového období, které potřeboval model CRM od

počátků svého vývoje v roce 1996 až po konečnou realizaci, která dosáhla úrovně

mezinárodně uznávaného standardu ISO, jímž v současnosti je. Tato doba je poměrně krátká

v porovnání s vývojem modelu FRBR. Počátky vývoje modelu FRBR spadají do roku 1990,

závěrečná studie byla publikována v roce 1998, uskutečnila se jeho extenze v modelu FRAD a

jeho rozšíření na věcné autority v modelu FRSAR je současnosti rozpracováno. Je zřejmé, že

vývoj modelu CRM proběhl mnohem rychleji, než je tomu u modelu FRBR.

Myšlenka harmonizace modelu FRBR a CRM byla poprvé přednesena na ELAG

(European Library Automation Group) v roce 2000. V roce 2003 byla při IFLA založena

mezinárodní pracovní skupina zabývající se harmonizací modelů International Working

Group on FRBR/CIDOC CRM Harmonisation , která si stanovila dva cíle:

1. Použít pojmy, nástroje a mechanismy CRM pro vyjádření modelu FRBR

2. Porovnat dva objektově orientované modely, které tím vzniknou

Pracovní skupina FRBR/CIDOC CRM, které předsedá Martin Doerr (ICS FORTH, Řecko) a

Patrick Le Boeuf (Národní knihovna Francie), vznikla ve stejné době jako IFLA FRBR

Review Group a CIDOC CRM Special Interest Group. Záměrem není transformovat model

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 9. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

BARTL, Zdeněk. Soubory národních jmenných autorit jako výsledek kooperace českých knihoven. Čtenář .

2008, roč. 60, č. 4. ISSN 0011-2321.Dostupné také z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/04-2008/tema-

narodni-autority-pomucka-pro-knihovny-i-ostatni-pametove-instituce-40-130.htm

FRBR nebo jej nahradit, ale vyjádřit koncept FRBR alternativní objektově orientovanou

metodologií místo použité metodologie entita-vztah. Původní model FRBR dostává označení

FRBRER a nový objektově orientovaný model je uváděn pod zkratkou FRBROO.

Výsledkem činnosti mezinárodní pracovní skupiny FRBR/CIDOC CRM je návrh

studie FRBR : object-oriented definition and mapping to FRBRER , verze 0.9, který byl

zveřejněn v lednu 2008.

6.1 Metodika CRM

CRM je všeobecný pojmový referenční model určený k podpoře integrace,

zpřístupňování a výměně informací o kulturním dědictví. Práce na modelu byly zahájeny

v roce 1996. CRM je objektově orientovaný sémantický model, který modeluje vztahy mezi

pojmy. Představuje formální ontologii, která pomocí logických výrazů poskytuje analýzu

myšlenkové struktury dokumentace kultury. Vytváří podkladovou sémantiku databázových

schémat muzejní dokumentace. Pojmy jsou představeny množinami výroků, které tvoří

modely předpokládané reality popisované ve strukturovaném dokumentu.

CRM používá hierarchii tříd a uplatňuje v ní princip dědičnosti vlastností. Třídy,

nadtřídy i podtřídy jsou označeny velkým písmenem E a číslicemi, za nimiž následuje

verbální označení začínající velkým písmenem např. E53 Místo. Třída může být definičním

oborem nebo oborem hodnot pro žádnou, jednu nebo více vlastností. Definiční obor je třída,

pro niž je vlastnost formálně definována. Obor hodnot je třída, zahrnující všechny potenciální

hodnoty vlastnosti. Položka patřící do třídy se nazývá instance.

Vlastnost slouží k definování vztahu jedinečného druhu mezi dvěma třídami, z nichž

jedna představuje definiční obor a druhá obor hodnot. Je formulována jako slovesná fráze, jež

plní roli podobnou slovesu v gramatice s podmětem a předmětem. Lze ji interpretovat dvěma

samostatnými, ale navzájem souvisejícím výklady, například „Fyzický umělý výtvor zobrazuje

CRM Entitu” je ekvivalent k ”CRM Entita je zobrazena Fyzickým umělým výtvorem”.

Vlastnosti jsou značeny velkým písmenem P, za nímž následuje číslo a slovesná fráze

začínající malým písmenem označující vzájemný vztah tříd.

Model rozlišuje trvalé a dočasné entity – enduranty a perduranty. Enduranty jsou

přítomny vcelku (tj. všechny jejich řádné části jsou přítomny) kdykoliv v době jejich

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 9-10. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

přítomnosti. Perduranty se v čase jen rozpínají sdružováním různých dočasných částí, takže

v každé chvíli jejich přítomnosti jsou přítomny jen částečně, v tom smyslu, že některé z jejich

řádných dočasných částí (jejich minulé nebo budoucí fáze) přítomny být nemusí.

Každá informace o muzejním exponátu patří do nějaké třídy CRM a má vazby na další

třídy. Zmapováním dokumentačního muzejního systému (např. Demus, Bach, ESMUS) do

CRM umožní sdílení dat bez ztráty sémantiky. CRM může být implementován v jakémkoliv

relačně nebo objektově orientovaném schématu. Je převoditelný do strojově čitelných formátů

jako např. jako RDF, XML, DAML+OIL, OWL. Jakékoliv zakódování pojmů CRM

formálním jazykem zachovávajícím vztahy k třídám a vlastnostem v CRM a pravidla

dědičnosti mezi nimi je kompatibilní s CRM. Zamýšlený rozsah CRM je podmnožinou

reálného světa a je tedy potenciálně nekonečný. Model byl navržen tak, aby byl rozšířitelný

pomocí propojení na externí hierarchie.

6.2 Základní rozdíly mezi FRBRER a FRBROO

Model FRBROO vychází z metodiky CRM a v některých částech se liší od původního

modelu FRBRER. Základní rozdíly mezi FRBRER a FRBROO se projevují v odlišném pojetí

entit, atributů a vztahů modelu FRBRER , aplikaci časového aspektu, v analýze tvůrčích a

výrobních procesů a ve vnímání hranice mezi dílem jako abstrakcí a jeho hmotnou podobou.

Atributy a vztahy modelu FRBRER jsou při respektování metodiky CRM v modelu

FRBROO označovány jako vlastnosti. Entity jsou v terminologii CRM definovány jako třídy,

tedy jako rozsáhlé soubory objektů společných vlastností. Uplatňuje se u nich hierarchie a

dědičnost vlastností. Vlastnosti vyjadřují vztahy mezi třídami. V modelu FRBROO jsou třídy

označeny velkým písmenem F, číslem a slovním vyjádřením ve tvaru podstatného jména.

Vlastnosti jsou značeny velkými písmeny R, CLP, CLR, číslem a obousměrnou slovesnou

frází.

Příklad formulace vztahu:

F1 Dílo R3 je realizováno v (realizuje) F22 Celistvé vyjádření

Zápis je čten oběma směry:

Dílo je realizováno jako celistvé vyjádření. a naopak

Celistvé vyjádření realizuje dílo.

Definice CIDOC CRM : CRM, conceptual reference model, model vztahů mezi pojmy [online]. Překlad Zdeněk

Lenhart. Poslední aktualizace překladu 18.7.2006 [cit 2009-05-11]. Dostupné z

http://www.snm.sk/cemuz/dokumenty/crm/Uvod.htm

Další rozdíl spočívá v tom, že model CRM definuje dočasné entity (perduranty - např.

jevy), které slouží k vyjádření vztahu objektu k době, místu a aktérovi, zatímco model

FRBRER je statický, nemá definovánu entitu čas a nedokáže odpovídajícím způsobem

formulovat aspekty času. Při harmonizaci obou modelů byl ve výsledném modelu FRBROO

zapracován čas a lze tak popsat dynamiku procesů, např. tvůrčí proces vzniku díla ve spojení

s časem, jež přináší následující schéma vypracované podle návrhu studie FRBR : object–

oriented definition and mapping to FRBRER (version 0.9 draft).

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 12-13. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

Červeně vyznačené znaky v horní části grafického zobrazení znamenají vlastnosti.

R16 iniciovalo (bylo iniciováno) P4 má časové rozpětí (je časovým rozpětím)

R17 vytvořilo (bylo vytvořeno) P7 konalo se v (svědčilo)

R18 vytvořilo (bylo vytvořeno) P14 uskutečněné kým (uskutečněno)

R19 vytvořilo realizaci (bylo realizováno prostřednictvím)

6.3 Analýza tvůrčích a výrobních procesů

Model FRBRER jasně rozlišuje mezi dílem a jeho fyzickou podobou. Entita dílo je

abstraktní, tedy nehmotná. Také entita vyjádření, které je realizací díla ve formě zápisu či

F1 Dílo

E39 Aktér

F4 Unikátní

provedení

F28 Tvůrčí

vyjádření

F27 Koncepce díla

F2 Vyjádření

E53 Místo

E52 Čas

P14

R16

R17

R19

R18

Koncepce díla

Tvůrčí vyjádření

Vypracování díla

Čas

Myšlenka, nápad

Vytváří (simultánně) Vyjádření a

Unikátní provedení

P14

Obr. č. 11: Dílo a čas

záznamu, není spojována s ničím fyzickým. Nezabývá se fyzickým nosičem, na němž je

záznam či zápis proveden, typem písma nebo formátem stránky, vylučuje jakékoliv aspekty

fyzické formy. Fyzickou podobu uvádí až u entity provedení, která je zhmotněním vyjádření

díla na určitém nosiči (knihy, mapy, zvukové záznamy, filmy apod.) a u entity jednotka.

Model FRBROO má odlišný přístup a nestaví striktní hranici mezi abstraktní

myšlenkovou tvorbu a fyzickou podobu výtvoru. Už při prvním ztvárnění díla nebo jeho

vyjádření uznává současnou působnost tvorby odehrávající se v myšlenkové rovině a

zhmotnění této tvorby ve fyzické podobě. Tvorba vyjádření s sebou nese nevyhnutelně i

fyzické aspekty , např. autor si zaznamenává své myšlenky na papír. Pro záznam je použit

určitý nosič, který má fyzické vlastnosti a záznamem dochází k modifikaci těchto vlastností.

Model FRBRER nerozlišuje specifika výroby klasické publikace a publikování

v elektronickém prostředí. Model FRBROO tyto dva procesy popisuje jako dva různé postupy.

Výroba klasické publikace je průmyslovým procesem, kde výsledkem jsou exempláře F3

Výrobního provedení. U elektronického publikování je výsledkem kopie uložená na lokálním

nosiči.

6.4 Entity první třídy modelu FRBRER ve FRBROO

Model FRBROO má odlišné pojetí entit první skupiny. Ponechává vágní označení Dílo

jako nadtřídu s označením F1 a na nižší hierarchické úrovni rozlišuje třídu F14 Jednotlivé

dílo, F15 Komplexní dílo a F16 Souborné dílo.

F14 Jednotlivé dílo je dílo realizované pouze jednou jako F22 Celistvé vyjádření. Jedná se

o ukončené dílo, které je výsledkem tvůrčí činnosti.

F15 Komplexní dílo má nejblíže k definici entity dílo v modelu FRBRER. Zpravidla se jedná o

dílo mnoha vyjádření. Má jako své členy další díla. Zahrnuje související podobná díla, jejichž

koncept se vzájemně ovlivňuje, různé verze děl, revize, alternativní díla. Jedná se o díla, která

nezůstávají osamocena. V evoluci Komplexního díla neexistují hranice procesů. Jedna jeho

část může vznikat, přičemž jiná část může být revidována, původně ucelené dílo může být

rozděleno na části apod. Patří sem klasická díla např. Hamlet.

F16 Souborné dílo lze chápat jako soubor nezávislých děl nebo jejich částí. Obsahuje složky

jiných již existujících děl, aniž by se jednalo o alternace. Tento typ díla může v sobě

kombinovat prvky jiných děl s prvky vlastní tvorby. Vliv jiných děl se projevuje ve

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 15-16. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

výsledném vyjádření. Příkladem jsou ilustrace ke sbírce básní, antologie nebo souborné dílo,

které obsahuje tři různá díla.

U entity modelu FRBRER vyjádření došlo v modelu FRBROO k rozlišení podle toho,

zda zprostředkovává celé dílo nebo pouze jeho fragment, na F22 Celistvé vyjádření a

F23 Vyjádření fragmentu.

Entita provedení byla rozdělena do dvou odlišných tříd: F3 Výrobní provedení a

F4 Unikátní provedení. F3 Výrobní provedení obsahuje publikované produkty. Tato třída

zahrnuje všechny kopie dané publikace, jež jsou jejími exempláři, tedy jednotky. F4 Unikátní

provedení zahrnuje unikátní hmotné objekty, které existují pouze v jednom provedení. Patří

sem rukopisy, náčrty a návrhy odeslané autorem nebo skladatelem vydavateli.

V modelu FRBRER nečinila entita jednotka žádný problém, ale při respektování

metodiky CRM, kdy došlo k rozdělení provedení na F4 Unikátní provedení a F3 Výrobní

provedení, bude mít jednotka F4 Unikátního provedení jiné vlastnosti než jednotka F3

Výrobního provedení, a to je třeba v modelu FRBROO popsat.

Model FRBROO postupuje v hierarchii tříd ještě dále a definuje podtřídy uvedených

tříd. Tyto podtřídy nemají v modelu FRBRER paralelní entity.

F17 Agregované dílo (podtřída F16 Souborného díla a F14 Jednotlivého díla)

F18 Pokračující dílo (podtřída F15 Komplexního díla a F19 Vydavatelského díla)

F21 Nahrávka jako dílo (podtřída F16 Souborného díla )

F19 Vydavatelské dílo (podtřída F16 Souborného díla)

F20 Představení jako dílo (podtřída F16 Souborného díla)

F24 Vydavatelské vyjádření (podtřída F22 Celistvého vyjádření)

F25 Plán představení (podtřída F22 Celistvého vyjádření a E29 Návrh/Postup)

F26 Nahrávka ( podtřída F22 Celistvého vyjádření)

Následující diagram ukazuje realizaci díla od Komplexního díla po Celistvé vyjádření

v modelu FRBROO . Byl sestaven podle schématu uvedeného v poslední verzi návrhu studie.

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 13-14, 31-43. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 15. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

Graf znázorňuje na konkrétním příkladu díla a jeho překladu použití metodiky

CIDOC CRM. Sbírka básní Walta Witmana Leaves of grass (Stébla trávy) je v modelu

F15

Komplexním dílem

. Uvažována je sbírka Leaves of grass v její poslední podobě, tak jak ji

autor stačil vypracovat před smrtí. Abstraktní koncept překladu tohoto díla do češtiny od

Jaroslava Vrchlického je F14 Jednotlivým dílem. Tato myšlenková abstrakce je pak

realizována jako překlad – F28 Tvůrčí vyjádření. Dokončením překladu v textové podobě

vzniká F22 Celistvé vyjádření.

F15 Komplexní dílo

Walt Whitman Leaves of grass

F22 Celistvé vyjádření

Text českého překladu Walta Whitmana Leaves of grass

(psáno na smrtelném loži) od Jaroslava Vrchlického

F14 Jednotlivé dílo

Abstraktní obsah překladu Walta Whitmana Leaves of grass

(psáno na smrtelném loži) do češtiny od Jaroslava Vrchlického

F15 Komplexní dílo

Walt Whitman Leaves of grass

(psáno na smrtelném loži)

F28 Tvůrčí vyjádření

Překlad Walta Whitmana Leaves of grass do

češtiny od Jaroslava Vrchlického

R10 má člena (je členem)

R3 je realizováno

v ( realizuje)

R10 má člena (je členem)

R9 je realizováno v

(realizuje)

R19B bylo realizováno

prostřednictvím (vytvořena

realizace )

R17 vytvořilo (bylo

vytvořeno)

Obr. č. 12: Realizace díla

6.5 Vztahy mezi dílem a vyjádřením v modelu FRBRoo

Model FRBRoo umožňuje vyjádřit mnohem detailněji pomocí podtříd a jejich

vlastností vztahy mezi entitami, které známe z modelu FRBRER. Dokáže formulovat statické

stavy i dynamické procesy tvorby díla.

6.5.1 Statický model díla a jeho vyjádření

Statický pohled na vztahy díla a vyjádření vychází z původní třídy CRM E28 Pojmový

objekt a E 73 Informační objekt a E29 Návrh/ Postup. F1 Dílo je podtřídou E 28 Pojmového

objektu. F1 Dílo může být pokračováním jiného F1 díla nebo může z jiného F1 díla vycházet.

Realizací F1 díla je F2 Vyjádření, které může být F22 Celistvé vyjádření nebo F23 Vyjádření

fragmentu.

F1 Dílem může být F15 Komplexní dílo, F16 Souborné dílo a F14 Jednotlivé dílo.

F15 Komplexní dílo má jako svého člena F1 Dílo a F1 Dílo je členem F 15 Komplexního díla.

F16 Souborné dílo je modelováno jako F15 Agregované dílo, F21 Nahrávka jako dílo,

F20 Představení jako dílo a F19 Vydavatelské dílo. F19 Vydavatelské dílo má jako podtřídu

F18 Pokračující dílo.

F17 Agregované dílo je souborem již existujících jiných děl a je F16 Souborným dílem

a platí, že je také F14 Jednotlivým dílem. F14 Jednotlivé dílo je realizováno jako F22 Celistvé

vyjádření a toto je komponentem F2 Vyjádření.

F21 nahrávka jako dílo (audiovizuální díla - zvukové záznamy, video záznamy, filmy

apod.) je F16 Souborným dílem a je realizována jako F26 Nahrávka, která je F22 Celistvým

vyjádřením.

F20 Představení jako dílo je F16 Souborným dílem a je realizováno jako F25 Plán

představení, který je F22 Celistvým vyjádřením.

F19 Vydavatelské dílo obsahuje myšlenky, které do díla vložil vydavatel (např.

grafická úprava, logo, rozhodnutí o vydání tří děl v jednom svazku). F19 Vydavatelské dílo je

F16 Souborným dílem a je realizováno jako F24 Vydavatelské vyjádření, které je

F22 Celistvým vyjádřením.

F18 Pokračující dílo vychází na pokračování v určitých intervalech a s vydavatelským

záměrem jeho pokračování (např. seriály – noviny, časopisy). Jednotlivá pokračování jsou

posloupně značena a mají stejnou grafikou úpravu. F18 Pokračující dílo je

F19 Vydavatelským dílem a pravidla jeho vydávání jsou dána E29/ Návrh/Postup.

Následující diagram přináší statický model díla a jeho vyjádření. Byl převzat ze studie

FRBR : object-oriented definition and mapping to FRBRER (version 0.9 draft), anglické

termíny byly přeloženy do češtiny. Jedná se o pracovní překlad, oficiální překlad návrhu

studie zatím neexistuje.

Obr. č. 13: Statický model díla a jeho vyjádření

6.5.2 Dynamický model díla a jeho vyjádření

Dynamický model FRBRoo formuluje jednotlivé fáze procesu vzniku

díla

od samotného počátku jeho zrodu až po realizaci ve

vyjádření.

Obsahuje tři entity

modelu CRM:

E5 Událost, E65 Tvorba, E28 Pojmový objekt

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 17-18. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

Podtřídou

E65 Tvorba

F27 Koncepce díla

, která stojí na počátku vzniku

díla a představuje ji myšlenka, nápad, tvůrčí inspirace. Knihovnické katalogy a

bibliografie obvykle neobsahují informace o této fázi vzniku díla.

F27 Koncepce

díla

je do modelu zařazena z logických důvodů, nikoliv jako bibliografická entita.

Při dokumentování muzejních exponátů má význam, neboť umožňuje popsat

okolnosti jejich vzniku.

Dynamický model neformuluje přímočaré vazby mezi

dílem

a jeho

vyjádřením

, ale formuluje detailně aktivity, rozhodnutí a dílčí kroky, které vstupují

do procesu. Jak jsou jednotlivé fáze formulovány, ukazuje následující příklad

zvukového díla od jeho vzniku po jeho

vyjádření. F21 Nahrávce jako dílu

předchází

F29 Nahrávání

zaznamenávající určitou

E5 Událost

, přičemž

F29 Nahrávání

F28

Tvůrčím vyjádřením

F29 Nahráváním

vzniká

F26 Nahrávka

(soubor analogových

nebo digitálních znaků zaznamenaných na nosiči) představující

F22 Celistvé

vyjádření

. Do procesu mohou vstoupit i vydavatelé, kteří rozhodují o finální

podobě svého produktu, což je modelováno jako

F30 Akce vydavatele

, která

vytváří a realizuje

F19 Vydavatelské dílo

Model FRBRoo uznává fyzickou podobu díla ve fázi jeho vyjádření, tedy u

třídy

F2 Vyjádření, F22 Celistvé vyjádření, F26 Nahrávka, F24 Vydavatelské

vyjádření a F25 Plán představení.

Kromě

vyjádření

díla, šířeném pouze v ústním

podání nebo uloženém v lidské paměti, je každé jiné

vyjádření

nějakým způsobem

zaznamenáno na nosič, který má fyzickou podobu. Nezáleží na tom, je li nosičem

papír, kompaktní disk, hard disk či jiné médium. Tímto prvotním zhmotněním

vzniká

F4 Unikátní provedení

Následující diagram znázorňuje dynamický model díla a jeho vyjádření. Byl převzat

ze studie FRBR : object-oriented definition and mapping to FRBRER (version 0.9 draft),

anglické termíny byly přeloženy do češtiny.

Obr. č. 13: Statický model díla a jeho vyjádření

6.6 Od vyjádření díla k publikaci

Autor díla vytváří jeho vyjádření (např. text, hudební skladba, kresba, mapa)

a tento proces je modelován jako

F28 Tvůrčí vyjádření

vytvořilo

F2 Vyjádření

Během tvůrčího procesu vzniká záznam v hmotné podobě

F4 Unikátní provedení

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 18-19. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

(např. rukopis). U klasické tištěné publikace vydavatel připravuje celkový koncept

nové publikace, což je formulováno jako

F30 Akce vydavatele

vytváří

F24

Vydavatelské vyjádření

F2 Vyjádření

je součástí

F24 Vydavatelského vyjádření

Následuje zadání výroby publikace

F32 Výroba nosiče

podle určitých instrukcí

tedy podle

F24 Vydavatelského vyjádření

. Při

F32 Výrobě nosiče

jsou produkovány

podobné exempláře, což je označováno jako exempláře jednoho typu, jímž je

F3 Výrobní provedení

. Výsledkem

F32 Výroby nosiče

je produkce

F5 Jednotky.

Platí, že

F5 Jednotka

je exemplářem

F3 Výrobního provedení

. Dalším procesem je reprodukce, při

níž vznikají z originálu podobné jednotky, které nesou označení

E84 Nosič informací

100

Následující graf znázorňuje procesy od

vyjádření díla

k jeho publikování. Byl

převzat ze studie FRBR : object-oriented definition and mapping to FRBRER (version 0.9

draft), anglické termíny byly přeloženy do češtiny.

100

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 20-21. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

Obr. č. 15: Od vyjádření díla k publikaci

6.7 Vyjádření a provedení

Entita provedení a její atributy modelu FRBRER a její formulace v modelu FRBROO.

Provedení je rozděleno na

F4 Unikátní provedení

F3 Výrobní provedení

F4 Unikátní provedení

je výsledkem

F28 Tvůrčího vyjádření

autora a je podtřídou

E24 Fyzického umělého výtvoru

. Publikováním

F2 Vyjádření

, které vzniklo z

F28

Tvůrčího vyjádření

, vzniká

F3 Výrobní provedení

. Vlastnosti

F3 Výrobního

provedení

jsou součástí bibliografických záznamů. V modelu FRBROO jsou

označeny zkratkou CLP (clase properties) jako fyzické vlastnosti.

101

Následující diagram znázorňuje vyjádření a provedení díla, a formuluje vlastnosti

provedení. Byl převzat ze studie FRBR : object-oriented definition and mapping to FRBRER

(version 0.9 draft), anglické termíny byly přeloženy do češtiny.

Obr. č. 16: Vyjádření a provedení

6.8 Mapování modelu FRBRER a FRBROO

Z modelu FRBRER vznikl použitím metodiky objektově orientovaného

modelování model FRBROO. Mapováním těchto dvou modelů zjistíme, jak jsou

entity, jejich vztahy a atributy definované v FRBRER vyjádřeny v modelu FRBROO.

101

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 21-22. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

Prováděno je formou seznamuv němž jsou uvedeny jednotlivé entity modelu

FRBRER, jejich vztahy a atributy a k nim jsou přiřazeny odpovídající ekvivalenty

z modelu FRBROO. Model FRBROO má na rozdíl od FRBRER detailněji propracovány

třídy, např. entita

dílo

je v modelu FRBROO prezentována devíti třídami, což se

v mapování projeví opakovaným použitím entity

dílo.

Mapování je užitečné pro

porovnání modelů, stanovení sémantických vazeb a také pro konstrukci algoritmů

umožňujících transformaci dat.

102

6.9 Model FRBROO a identifikace

Součástí katalogizačního procesu je tvorba selekčních údajů (záhlaví),

které umožňují identifikaci osob, korporací, geografických oblastí, děl apod. Ke

stejným účelům slouží v modelu FRBROO třída

F12 Jméno

(původně třída CRM

E41 Pojmenování) a

F13 Identifikátor,

kde platí, že

F13 Identifikátor

je podtřídou

F 12 Jména

Následující schéma znázorňuje vazby identifikátoru v modelu FRBROO.

Převzato a přeloženo bylo z FRBR : object-oriented definition and mapping to FRBRER

(version 0.9 draft).

Obr. č. 17: Schéma vazeb identifikátoru a jména

102

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 65-66. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

Původně se model CRM nezabýval tvorbou řízených selekčních údajů. Tvůrci

modelu FRBROO považovali za důležité zapracovat do modelu i tyto procesy. Pro

jednoznačnou identifikaci byl vybrán zástupce jednoho provedení určitého vyjádření tzv.

reprezentant. Nemusí jím být historicky první nebo poslední provedení, může to být

nejpopulárnější nebo nejznámější provedení. Tento zástupce umožňuje identifikaci díla

od jeho vzniku přes jeho vyjádření až do jeho provedení.

103

6.10 Interoperabilita paměťových institucí

Interoperabilita je schopnost různých informačních systémů vzájemně si poskytovat

služby a spolupracovat. Interoperabilní systémy si mohou vyměňovat informace. Rozlišuje se

syntaktická a sémantická interoperabilita. Syntaktická interoperabilita znamená, že kódování

informací a přístupové protokoly v dotyčných systémech jsou kompatibilní a lze přenášet

bezchybně informace. Není při tom sledována významová stránka informací. Sémantická

interoperabilita je schopnost různých informačních systémů přenášet navzájem informace bez

ztráty jejich významu, v souladu s jejich zamýšleným významem. Model CRM se zabývá

sémantickou interoperabilitou na úrovni prvků datové struktury.

104

103

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 118-120. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

104

Definice CIDOC CRM : CRM, conceptual reference model, model vztahů mezi pojmy [online]. Překlad

Zdeněk Lenhart. Poslední aktualizace překladu 18.7.2006 [cit 2009-05-11]. Dostupné z

http://www.snm.sk/cemuz/dokumenty/crm/Uvod.htm

Aktivity pracovní skupiny FRBR/CIDOC CRM mají pomoci najít společné prvky

bibliografického a muzejního univerza a rozvinout spolupráci a sdílení dat mezi knihovnami a

muzejními institucemi. Model CRM je primárně určen k výměně informací a integraci mezi

různorodými zdroji informací o kulturním dědictví a je kompatibilní s formáty RDF, XML

apod. Model FRBROO, jenž je výsledkem harmonizace modelu FRBRER a CRM za použití

metodiky CRM, se může stát vhodným nástrojem v procesech výměny informací.

Knihovny a muzea jsou paměťové instituce, jejichž posláním je ochrana kulturního

dědictví. Jejich sbírky jsou však odlišné. Fondy knihoven obsahují obvykle kopie publikací,

tedy nikoliv unikátní exempláře, a při jejich popisu jsou sledovány vlastnosti společné všem

exemplářům dané publikace. Muzejní sbírky obsahují unikátní díla a při jejich popisu jsou

sledovány okolnosti, za kterých vznikala.

105

Je běžné, že knihovny mají ve svém fondu knihy

či jiné typy dokumentů, pojednávající nebo vztahující se k předmětům muzejních sbírek. Také

muzea mohou mít ve svých sbírkách předměty, které mají vztah ke knize, autorovi, události,

příběhu či postavě popsané v knize. Informace o muzejních artefaktech nacházíme

v databázích muzeí, o knihách a jiných dokumentech v bibliografických databázích.

Užitečnost jejich propojení je zřejmá a je příležitostí pro aplikaci objektově orientovaného

modelu FRBR.

106

V současné době je model FRBROO ve stadiu návrhu, jeho pracovní verze z ledna 2008

byla předložena k připomínkování.

105

MAJEROVÁ, Jarmila. Konceptuálny model v katalogizácii [online]. Dostupné z

http://www.snk.sk/swift_data/source/ODSD/ppt/Konceptualny_model_v_katalogizacii.ppt#256,1,Konceptuálny

model v katalogizácii

106

International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : object –oriented definition

and mapping to

FRBRER (

version 0.9 draft) [online]. January 2008, [cit 2009-05-07]. s. 10. Dostupné z

http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf

7 Aplikace modelu FRBR v knihovních katalozích a

databázích

Automatizované knihovní systémy změnily způsob katalogizace a také způsob

prezentace katalogizačních záznamů. Dřívější lístkové katalogy měly ve srovnání se

současnými elektronickými katalogy omezené možnosti. Jednotlivé údaje bibliografického

záznamu byly zapsány za sebou v pořadí, které určovala norma ISBD a funkci vyhledávání

plnily selekční údaje. Automatizované knihovní systémy používají standardizované formáty

(UNIMARC, MARC 21), v nichž se zapisují jednotlivé údaje bibliografického záznamu jako

strukturovaná data do určených polí. Strukturovaný zápis dat je vhodný pro další manipulaci a

usnadňuje sdílení bibliografických údajů. Elektronické prostředí nabízí mnohem více

možností jak vyhledávat. Umožňuje vícehlediskové vyhledávání, podporováno je také

vyhledávání v údajích, které v lístkových katalozích nebyly selekční. Vyhledávání probíhá

na úrovni polí bibliografického záznamu. Automatizované systémy umožňují různé způsoby

zobrazování výsledků dotazu a bibliografických záznamů. Nicméně současné čtenářské

OPAC katalogy knihoven jsou pozadu za vývojem webového prostředí a nesplňují očekávání

uživatele zvyklého vyhledávat informace na webu. Aktuální se stává otázka jejich inovace

tak, aby odpovídaly používaným webovým technologiím a byly uživatelsky vstřícné.

7.1 Vývojové trendy OPAC katalogů

Vývoj katalogů OPAC směřuje k aplikacím s přidanou hodnotou ke kvalitním

bibliografickým údajům, spočívající v propojení souvisejících informačních zdrojů,

klastrování, přehledné prezentaci výsledků dotazu, zobrazení podle relevance atd. V souladu

s těmito trendy nabízí koncepční model FRBR nový způsob zpracování bibliografických

údajů v knihovních katalozích a také nový způsob zobrazování a prezentace informací. Jeho

základní entity dílo, vyjádření, provedení a jednotka představují hierarchickou strukturu,

kterou lze použít pro zlepšení designu databází. V této oblasti hraje významnou roli Online

Computer Library Centre (OCLC), které podpořilo řadu projektů a experimentů

s implementací FRBR, např. algoritmus frbrizace katalogů, prototyp katalogu Fiction Finder,

službu RedLightGreen a službu xISBN. Modifikovaný model FRBR je používán u portálu

Australian Literature Gateway. Rozpracována je aplikace v norské bibliografické databázi

BIBSYS, kde probíhá implementace na databázové i prezentační úrovni. Kongresová

knihovna nabízí nástroj FRBR Tool, který umí převádět záznamy z formátu MARC21 do

modelu FRBR pro potřeby jejich zobrazení. Myšlenky FRBR jsou realizovány v dánském

souborném katalogu bibliotek.dk. Probíhá experiment s databází Perseus Digital Library, v

němž je řešena frbrizace dat i zobrazení. Uvedené příklady ilustrují různé možnosti aplikací

modelu v prostředí katalogů, bibliografických databází a portálů. Podrobněji se jimi budou

zabývat další části předkládané práce.

7.2 Hierarchie modelu FRBR v bibliografických záznamech

Zavedená katalogizační praxe odpovídá entitě provedení. Záznamy jednotlivých

exemplářů odpovídají entitě jednotka. Všechny jednotky určitého provedení jsou navázány

na jeden bibliografický záznam. V procesu katalogizace je nejprve vytvořen bibliografický

záznam určitého titulu, ke kterému jsou následně připojeny záznamy jednotlivých exemplářů.

Katalogizátor dostává ke zpracování dílo, které již bylo realizováno jako vyjádření a má

fyzickou podobu v provedení. Provedení obsahuje informace o díle i o jeho vyjádření. Také

bibliografický záznam by měl obsahovat tyto informace.

Model FRBR přinesl zcela nové hierarchické vnímání bibliografického záznamu

v posloupnosti dílo-vyjádření-provedení-jednotka. Dosavadní katalogizační postupy v sobě

tuto hierarchii neobsahují. Katalogizátor se zabývá dílem až ve chvíli, kdy je publikováno tzn.

existuje jeho provedení, neuvažuje při tom v intencích hierarchie. Vytváří bibliografický

záznam, jenž je obrazem provedení. V ideálním případě obsahuje bibliografický záznam

provedení všechny důležité údaje dalších dvou entit dílo (unifikovaný název díla, původce

díla aj.) a vyjádření (název, odpovědnost za vyjádření aj.), a pak z něj lze vytvořit

hierarchicky uspořádanou strukturu údajů odpovídající modelu FRBR. Procesu transformace

stávajících katalogizačních záznamů na model FRBR se říká frbrizace. Frbrizovat se mohou

data nebo až jejich zobrazení, přičemž je doporučována druhá možnost.

107

V tomto procesu se

hledá způsob, jak nalézt a zobrazit celý „strom“ díla vytěžením záznamů z běžných katalogů.

Ze strukturovaných dat bibliografického záznamu jsou pak odvozovány vzorce, podle nichž

lze generovat hierarchické stupně dílo, vyjádření, provedení, jednotka, a ke každému z nich

přiřadit odpovědnou entitu. Významnou roli v převodu stávajících záznamů na FRBR model

hraje unifikovaný název díla, jednotný zápis odpovědné entity a také uvedení její role.

107

VOJNAR, Martin. IFLA 2005 zblízka – FRBR [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.vkol.cz/data/soubory/import/vojnar_20051214.ppt

7.3 Efektivita frbrizace

Hierarchické zobrazení údajů v linii dílo, vyjádření, provedení je velmi užitečné u děl

opakovaně vydávaných, vyjádřených v různých verzích, jazycích, vycházejících v různých

jazycích či formátech nebo u děl, která spolu souvisejí. Příkladem takových děl jsou hudební

díla nebo klasická literární díla vycházející v různých zemích a překladech např. dílo Karla

Čapka R.U.R. Mnohačetná díla lze hierarchicky uspořádat a uživatel je pak lépe navigován

od díla, jeho různých vyjádření a provedení až k jednotkám. Totéž platí i u autorů, jejichž

tvorba je rozsáhlá a jsou původci velkého počtu děl, kde jejich hierarchické uspořádání

usnadní orientaci. Jinak je tomu ale u děl, která jsou vydána pouze jednou a v jednom jazyce.

Tato díla zůstávají osamocena bez dalších vazeb a aplikace modelu FRBR u nich není tak

efektivní jako u děl vícečetných. Podle Lotkova zákona je takových děl až 60 %.

108

Výsledky

průzkumu OCLC uvádějí ještě vyšší hodnotu, která činí 80 %. To znamená, že 80 %

publikovaných děl existuje pouze v jednom vyjádření a provedení a jen 20 % má dvě a více

provedení. U většiny děl bude tedy použita jednoduchá segmentace bibliografického záznamu

respektující entity první skupiny. Pouze 20 % záznamů bude vyžadovat použití složitějšího

algoritmu pro vyjádření všech vazeb.

109

Statistika však již neuvádí, kolikrát se vícečetné dílo objevuje v různých provedeních.

Tento údaj by byl jistě vyšší a měl by pro stanovení efektivity aplikace modelu FRBR ve

stávajících katalozích větší význam, neboť jejich záznamy odpovídají úrovni provedení. Při

frbrizaci katalogu jsou organizovány nejen díla ale i jejich vyjádření a provedení, takže vyšší

míra uspořádanosti dat se týká nejen první úrovně - díla. Při sledování četnosti provedení díla

by byla definována skupina děl obsahujících pouze jedno provedení a skupina děl s dvěma a

více provedeními. Vzájemný poměr počtu provedení v těchto dvou skupinách by měl

přesnější vypovídací hodnotu o efektivitě aplikace modelu FRBR.

7.4 Algoritmus frbrizace

Frbrizace spočívá v určení algoritmu, podle nějž je ze záznamů generována hierarchie

FRBR. Obecný algoritmus lze sestavit, k dispozici je volně dostupný algoritmus Thomase

Hickeyho, který byl aplikován u záznamů databáze WorldCat. Algoritmus Thomase

108

DROBÍKOVA, Barbora. Nový model bibliografického univerza podle FRBR a česká katalogizační praxe

[online]. [cit.2009-05-20]. Dostupné z : http://knihovny.cvut.cz/akp2003/sbornik/12_drobikova.pdf

109

MAXWELL, Robert L. FRBR : a guide for the perplex. Chicago : American Library Association, 2008. 151

s. ISBN 978-0-8389-0950-8. Chapter 6. The FRBR model and the existing MARC and AACR2 based cataloging

model. s. 135.

Hickeyho, označovaný jako „Work Set“, umožňuje automatickou konverzi stávajících

záznamů ve formátu MARC21 na model FRBR. Záznamy seskupuje podle autora a názvu

z bibliografického nebo autoritního záznamu. Jméno autora a název jsou uváděny ve tvaru

podle kooperačního projektu Library of Congres pro tvorbu jmenných autorit NACO (Name

Authority Cooperative Project) jako klíčový výraz. Tento klíč je generován z polí MARC21.

Název díla je generován z polí 130, 240, 242, 245, 246 nebo 247, autor pak z polí 100, 110 a

111. Autoři jsou prověřeni v souboru autorit, sledována je autoritní podoba autor/název. Je

nezbytné, aby byly podchyceny všechny varianty jména autora a různé názvy např. u

překladů. Existuje však mnoho záznamů popisujících dokument pod názvem. V těchto

případech jsou sledována pole pro vedlejší záhlaví 7XX.

110

Každá databáze však vyžaduje kontextovou aplikaci algoritmu, což znamená

důkladnou přípravu a znalost dat. Předpokladem frbrizace jsou kvalitní bibliografická data a

konzistentní zpracování. Pro kvalitní zobrazení je nutné, aby data uložená v katalogu plně

odpovídala standardizovanému formátu včetně vazebních a selekčních polí.

Sestavení algoritmu má svá úskalí. Jedním z nich je nejasné rozlišení mezi dílem a

vyjádřením. Podle studie FRBR jsou různé texty zahrnující revize a aktualizace předchozího

textu považovány za vyjádření téhož díla. Pokud však modifikace díla obsahuje podstatné

změny v intelektuálním nebo uměleckém obsahu, pak je pokládáno za nové dílo. Posouzení,

zda modifikace způsobila podstatné změny, může být v některých případech složité. Dalším

problémem je nejednoznačná identifikace děl, autorů, korporací atd. a různost jejich zápisů,

která se vyskytuje v katalogizačních záznamech. Pro účely identifikace díla je důležité uvádět

unifikovaný název, který je však v knihovnách používán jen zřídka a nedůsledně. Nicméně

pro počítačové zpracování by místo verbálního označení unifikovaného názvu byl vhodnější

jeho identifikátor. Identifikátor díla, osoby, korporace a dalších entit by usnadnil manipulaci

s daty. Při sestavení algoritmu je také třeba vzít v úvahu různé aplikace katalogizačních

pravidel AACR2R např. odlišnosti popisu podle druhu dokumentu, rozdílné zpracování

monografií a seriálů, hlavní a vedlejší záhlaví rozlišující primární a sekundární odpovědnost.

Problémové jsou bibliografické záznamy, do nichž je vnořen analytický popis části

dokumentu, například v podobě poznámky s návěštím „Obsahuje“. Složité bude také

stanovení algoritmu souborných děl, která obsahují více děl nebo nezávislých prvků v jednom

díle, např. sborníky, antologie, encyklopedie, více děl v jednom svazku. Homogennost dat je

110

HICKEY, Thomas B. – O’NEILL,Edward T.O. FRBRizing OCLC’s WorldCat. In Functional requirements

for bibliographic records (FRBR): hype or cure-all? Le Boeuf, Patrick, editor. New York: Haworth Information

Press, c2005. s. 239-242. ISBN 978-0-7890-2799-3.

velmi důležitá, pomáhá při navrhování algoritmu a tím také přispívá k lepším výsledkům při

zobrazení.

111

7.5 OCLC a implementace modelu FRBR

OCLC (Online Computer Library Centre) je americká nezisková organizace zabývající

se online službami a vývojem softwarových nástrojů pro knihovny. Její služby používá více

než 71 000 knihoven ve 112 zemích. Je správcem celosvětového souborného katalogu

WorldCat, který obsahuje asi 110 milionů bibliografických záznamů. Věnuje se také výzkumu

aplikace FRBR ve čtenářských OPAC katalozích. OCLC realizovala několik projektů a

experimentů s implementacemi modelu FRBR. Experimenty se záznamy ve WorldCat

ukázaly, že pro frbrizaci katalogu je vhodnější vycházet z díla než z jeho vyjádření. Tým

odborníků v čele s Thomasem Hickeyem se zaměřil na vývoj počítačového algoritmu

pro automatickou konverzi stávajících bibliografických záznamů ve formátu MARC21

na model FRBR. Algoritmus byl aplikován u projektu Fiction Finder.

112

7.5.1 Fiction Finder

Fiction Finder je prototypem katalogu, který zajišťuje přístup k 2,9 milionům záznamů

beletristických děl obsažených v katalogu WorldCat. Zpřístupňuje záznamy klasických

tištěných knih, elektronických knih, zvukových nahrávek, zahrnuje také komiksy, dramata,

romány či povídky. Záznamy jsou seskupovány podle autora a názvu z bibliografického nebo

autoritního záznamu. Jméno autora a název jsou uváděny ve tvaru klíče podle NACO

Authority File Comparison Rules (např. carroll, lewis\1832 1898/Alice adventures in

wonderland je klíčovým výrazem pro dílo Lewise Carrolla Alice adventures in

wonderland).

113

Všechny záznamy se stejným klíčovým výrazem jsou seskupovány jako sety

děl. V záznamech lze vyhledávat podle autora, názvu, ISBN, předmětového hesla a slov

z obsahu. Uživatelé mohou vyhledávat nebo prohlížet databázi také podle formy či žánru díla,

postav, místa a literárních ocenění. Všechna data kromě literárních cen pocházejí

z existujících bibliografických a autoritních záznamů. Vyhledávání ve Fiction Finder je velmi

111

VOJNAR, Martin. IFLA 2005 zblízka – FRBR [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.vkol.cz/data/soubory/import/vojnar_20051214.ppt

112

OCLC. About OCLC [online]. C2009 [cit 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.oclc.org/about/default.htm

113

Viz kapitola Algoritmus FRBRizace

jednoduché a uživatel pracuje v graficky příjemném prostředí. Ke konkrétnímu provedení se

dostává v třístupňové hierarchické struktuře.

114

Ukázka vyhledávání je uvedena v příloze 2.

1. Po zadání dotazu se zobrazí systém seznam děl, což je vhodnější než zobrazení

bibliografických záznamů. Dílo je v něm prezentováno jako položka na seznamu

ve tvaru název/autor se stručnou obsahovou charakteristikou, uvedeny jsou také údaje

o celkovém počtu vydání a počtu knihoven, které mají dílo ve svém fondu.

2. Po výběru konkrétního díla se zobrazí údaje o vyjádření, které kromě názvu a autora

obsahují statistické údaje o počtu vydání, jazyků a knihoven, a také stručnou

charakteristiku díla, věcný popis, jeho určení a další údaje, které jsou společné pro

všechna vyjádření. Pod nimi je uveden seznam jednotlivých vyjádření, který je možné

dále zúžit podle jazyka nebo formátu vyjádření (tištěná kniha, elektronická kniha,

audionahrávka apod.).

3. Výběrem určitého vyjádření se zobrazí jeho provedení, v němž se kromě názvu a

autora objevují další údaje typické pro provedení (nakladatelské údaje, údaje

fyzického popisu, ISBN apod.).

Na projekt Fiction Finder navázal v roce 2005 další výzkumný projekt OCLC s názvem

Curiouser. Využívá výsledků předcházejícího projektu a poznatků z experimentů s údaji

v záznamech WorldCat a věnuje se především záznamům jednotek. Zkoumá možnosti

aplikace modelu FRBR v propojení díla a jednotky v uživatelsky vstřícném rozhraní.

115

7.5.2 xISBN

Webová služba xISBN hledá k zadanému ISBN další podobná ISBN v databázi

WorldCat. Představuje aplikaci modelu FRBR a používá algoritmus OCLC. Slouží k získání

informací o dalších verzích díla. Umožňuje vyhledat vázaná či brožovaná vydání, vydání

v zahraničí, elektronické verze, zvukové záznamy a další možná provedení daného díla

v katalogu WorldCat. ISBN je důležitý údaj o knize, který usnadňuje její identifikaci.

Přidělován je při jejím publikování, což odpovídá v modelu FRBR entitě provedení.

114

OCLC. FictionFinder: a FRBR-based prototype for fiction in WorldCat [online]. C2009 [cit 2009-05-20].

Dostupné z: http://www.oclc.org/research/projects/frbr/fictionfinder.htm

115

OCLC. Curiouser [online]. C2009 [cit.2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.oclc.org/research/projects/curiouser/default.htm

Služba používá URL adresu ve tvaru:

http://xisbn.worldcat.org/webservices/xid/isbn/[ISBN]?method=getEditions&format=xml

kde [ISBN] slouží k doplnění skutečného ISBN.

Příklad:

http://xisbn.worldcat.org/webservices/xid/isbn/0441172717?method=getEditions&format=xml

Výsledkem tohoto dotazu je seznam ISBN různých provedení jednoho vyjádření díla Franka

Herberta - Dune .

Funkcí služby xISBN je uspokojit uživatele, který uvítá nabídku díla ve všech

dostupných provedeních a není pro něj rozhodující, zda je kniha brožovaná, vázaná,

v elektronické (CD-ROM, online), tištěné či jiné podobě. Služba je volně dostupná

pro nekomerční využití. Při její aplikaci ve větším rozsahu (více než 500 dotazů denně) je

třeba uzavřít smlouvu s OCLC.

116

Další službou je xISBN bookmarklets, která na základě

vstupního ISBN vrací výsledky z katalogu WorldCat s údaji o exemplářích dostupných

v blízkém regionu.

117

7.5.3 RedLightGreen

RedLightGreen představuje další z projektů OCLC, věnovala se mu skupina Research

Libraries Group. Název RedLightGreen vychází ze zkratky RLG pro Research Libraries

Group. Cílem tohoto projektu bylo navrhnout nový design pro bibliografickou databázi tak,

aby byl v souladu s možnostmi současného webového prostředí. Služby RedLightGreen byly

zahájeny v roce 2003, skončily v roce 2006. Přestože se jedná o ukončenou službu, zkušenosti

a poznatky o ní lze využít v dalších aplikacích. Služba RedLightGreen pracovala se záznamy

RLG Union Catalog, který vznikl v roce 1980 jako sdílená databáze určená pro knihovníky,

vysokoškolské studenty a výzkumné pracovníky. Z tohoto katalogu byly v roce 2003 vybrány

4 miliony záznamů, v té době měl RLG Union Catalog celkem 45 milionů záznamů, a

převedeny do RedLightGreen databáze. Testována byla konverze do formátu XML. Další

úsilí směřovalo ke kvalitnímu čtenářskému OPAC katalogu. Skupina RLG hledala způsob, jak

uspořádat velké množství záznamů, aby uživatel nebyl při vyhledávání zahlcen rozsáhlým

souborem informací o jednotlivých vydáních. K tomu účelu použila FRBR model, jehož

hierarchii si zjednodušila. Spojila čtyři hierarchické úrovně základních entit modelu do dvou

116

OCLC Openly Informatics xISBN – Frequently asked questions [online]. c2007 [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.oclc.org/services/brochures/12424X_openly_isbn.pdf

117

OCLC. Learn more about xISBN Bookmarklets [online]. c2001-2007 [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://xisbn.worldcat.org/liblook/index.htm

úrovní, jež obsahují zobrazení díla a jeho různých provedení. Tím došlo k redukci a rozdělení

původního rozsáhlého souboru různých vydání děl na dva vzájemně propojené soubory

představující soubor děl a jejich vydání.

118

7.6 Australian Literature Gateway (AustLit)

Australian Literature Gateway (AustLit) je neziskový vzdělávací a informační portál,

který je výsledkem spolupráce dvanácti australských univerzit a Národní australské knihovny,

a zpřístupňuje informace o australské literatuře a jejích autorech. Pokrývá období od roku

1780 do současnosti. Obsahuje klasické tištěné dokumenty a také elektronické informační

zdroje. Knihovníci, rešeršéři a bibliografové z celé země shromažďují ověřené a kvalitní

informace o australských autorech a jejich dílech a podílejí se na tvorbě portálu. Jeho

posláním je podpora výzkumu a výuky australské literatury. Jedná se o placenou službu,

přístupnou na základě předplatného. Předplatitel získává přístup ke službám: průběžně

aktualizované citace monografií, časopisů a elektronických publikací od nebo o australských

autorech; biografické informace o autorech včetně jejich pseudonymů a variantních tvarů

jmen; věcný přístup k většině děl; propojení na dostupný plný text, propojení mezi autory,

díly, předměty a místy; sofistikované vyhledávání s bohatými vyhledávacími možnostmi;

vyhledávání v dílčích tematických databázích; informace o vlastnictví dokumentu.

AustLit integruje existující australskou literaturu a vytváří její infrastrukturu

s použitím nových technologií. Aplikuje nové webové technologie a metadatové modely, aby

maximalizovala užitečnost svých dat. Jedním z implementovaných modelů je FRBR. Tento

model je však modifikován a rozšířen o entitu událost z modelu <indecs>. Tvůrci portálu

opustili tradiční způsob zobrazení každého vydání jako separované položky v seznamu a

rozhodli se použít model FRBR pro reprezentaci historie díla pomocí čtyř entit obsažených

v jednom bibliografickém záznamu. Jejich terminologie se mírně liší od terminologie použité

ve studii FRBR. Entita dílo je chápána a nazývána stejně, pro vyjádření používají termín

verze a pro provedení termín vydání. Zvolili výrazy, které jsou pro uživatele obvyklejší a

srozumitelnější. AustLit neobsahuje záznamy jednotek. Uživatelé mohou zjistit lokaci

dokumentu prostřednictvím propojení na jednotky v Národní bibliografické databázi.

Aplikace modelu FRBR v AustLit vychází ze vztahů mezi entitami první skupiny,

které jsou zjednodušeně formulovány jako vztahy typu „jedna ku jedné“ nebo „jedna ku

více“. To znamená, že dílo může být vyjádřeno v jedné nebo více verzích, vyjádření může být

118

OCLC. RedLightGreen [online]. c2009 [cit 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.oclc.org/programs/ourwork/past/redlightgreen.htm

publikováno jednou nebo vícekrát a výsledkem provedení (publikování) muže být jedna nebo

více jednotek.

Pro formulování procesu či činnosti, která provází entity převzaté z modelu FRBR,

byla použita entita událost z modelu <indecs>. Umožňuje modelovat Tvůrčí událost u díla,

Realizační událost u vyjádření a Výrobní událost u provedení. Všechny zastoupené entity

(dílo, vyjádření, provedení, Tvůrčí událost, Realizační událost, Výrobní událost) mají své

atributy. Například dílo může pojednávat o nějaké věci, má tedy jako atribut předmět,

o kterém pojednává. Tvorba díla může mít jako atribut autora, místo a časové údaje spojené

s tvorbou. Dílo může mít také vztahy, například může být předmětem jiného díla, nebo

ovlivňovat jiné autory a díla.

AustLit označuje všechny osoby včetně autorů a všechny organizace jako Agenty.

Agent má také své atributy – jméno včetně variantní formy jména, pohlaví, národnost,

kulturní odkaz, ocenění. Agent může být spojen s událostí, kterou může být narození a úmrtí

nebo tvůrčí, realizační a výrobní událost. I tato spojení mají své atributy. Pro narození a úmrtí

je atributem datum a místo. Tvůrčí, realizační výrobní událost má stejné atributy jako dílo,

vyjádření a provedení.

119

7.7 BIBSYS

BIBSYS je norská bibliografická databáze obsahující přibližně 4 miliony záznamů

uložených ve formátu NORMARC. Do projektu aplikace modelu FRBR v této databázi je

zapojena Norwegian University of Science and Technology, která je odpovědná za projektový

management, modelování a implemementaci, The National Library of Norway (Národní

norská knihovna) mapující FRBR vůči NORMARCu, OCLC se svým algoritmem „Work Set“

na vytváření děl a jejich vyjádření a The National Database Project of Norwegian University

museum s modelem CRM.

Řešitelé projektu zvolili evoluční postup při frbrizaci a věnují se důkladné teoretické

přípravě, plánování a analýze jednotlivých kroků. Jejich úsilí je směřováno na konverzi

bibliografických záznamů ve formátu MARC a vývoj nástrojů pro tuto konverzi. Základním

cílem je stanovení definice nového datového modelu. Jako první krok zvolili mapování FRBR

vůči NORMARCu, kdy byla hledána pole odpovídající jednotlivým entitám a jejich

atributům. Při mapování tak bylo určeno, že názvu provedení odpovídá pole 245, 246, 740,

210, 222, identifikaci provedení odpovídají pole 020, 022, 024 atd. Došlo k dekompozici

119

AustLit data models [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.austlit.edu.au/about/metadata

celého záznamu na jednotlivé položky. Velký význam je kladen na atributy entit, které jsou

chápány jako vlastnosti, jež uživatel hledá a formuluje pomocí dotazu. Jsou odvozeny

z logické analýzy údajů obvykle uváděných v bibliografických záznamech. FRBR atributy

vytváří propojení mezi modelem FRBR a různými formáty. Výsledky norské analýzy

poukazují na nutnost lokálního mapování formátu.

120

V průběhu projektu se ukázalo, že bude vhodné ponechat ve FRBR modelu také

informaci o zdrojových polích a podpolích formátu. Bylo rozhodnuto implementovat FRBR

na databázové i prezentační úrovni. Nejobtížnějším technickým úkolem bylo stanovení

pravidel pro konverzi a jejich správa. Postupovalo se tak, že se vytvořila speciální XML

databáze, bibliografické záznamy se převedly do formátu MARCXML a v prostředí Java

vznikla vrstva, v níž jsou aplikována konverzní pravidla a odstraňovány následné duplicity.

121

V této souvislosti se potvrdilo, že záznamy založené na XML by byly vhodnější než záznamy

podle ISO 2709. Ale vzhledem k tomu, že existuje vysoký počet záznamů ve formátu MARC,

vynaložily se značné prostředky na jeho vývoj a také na vzdělávání knihovníků, je velmi

pravděpodobné, že MARC bude nadále používán.

Výsledky norské analýzy poukázaly na další typické problémy, které souvisí s daty

samotnými a jejich kvalitou. Záznamy často obsahují redundantní informace nebo naopak

některé údaje v nich chybí. Také se stává, že tytéž informace jsou vyjádřeny různými

způsoby. Přestože jsou záznamy tvořeny podle dobře známých katalogizačních pravidel,

mnohdy je nelze jednoznačně interpretovat. Manuální interpretace je často snadnější než

automatická. Obtíže způsobují nekonzistentní data. Je třeba zabývat se případy, kdy se staré

záznamy rozcházejí se současnou katalogizační praxí.

122

Kontrola konverze, úprava algoritmu OCLC kvůli následné deduplikaci a slučování,

analýza, vývoj a testování uživatelského rozhraní, to jsou další kroky a postupy v aplikaci

FRBR v databázi BIBSYS. Ve srovnání s výsledky OCLC nedošlo u BIBSYS k objevení

nových děl. Většina děl v BIBSYS měla vazbu na vyjádření díla a jeho provedení 1:1:1.

Přínosem bylo získání dalších významných vazeb mezi existujícími záznamy a stručné

120

Aalberg, Troul. Formats and FRBR catalogues – Where’s our focus? [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.oclc.org/research/events/frbr-workshop/presentations/aalberg/FRBR_workshop_Aalberg.ppt#279,23,FRBR

ontology

121

VOJNAR, Martin. Bibliotheca Universalis – How to organize chaos? [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://skip.nkp.cz/KeStazeni/MezSpo/CZ/CZ_Vojnar1.doc

122

Aalberg, Troul. Formats and FRBR catalogues – Where’s our focus? [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.oclc.org/research/events/frbr-workshop/presentations/aalberg/FRBR_workshop_Aalberg.ppt#279,23,FRBR

ontology

záznamy mohly být obohaceny údaji z příbuzných záznamů, například mohl být doplněn údaj

o chybějícím jazyku.

123

7.8 FRBR Tool

FRBR Tool je nástroj pro transformaci dat, který dokáže převádět záznamy z formátu

MARC21 do modelu FRBR pro potřeby jejich zobrazení. Byl vyvinut v Network

Development and Standards Office Library of Congress a navazuje na analýzu Display for

multiple version form MARC21 and FRBR, která byla vypracována v roce 2001. Podle

modelu FRBR jsou zobrazeny výsledky vyhledávání. Spojuje, třídí a pořádá data podle entit

dílo, vyjádření a provedení. Program je založen na technologii Java a XSLT a je volně

dostupný na webových stránkách Kongresové knihovny. Při tvorbě tohoto nástroje byl

zmapován MARC21 vůči FRBR, kdy k jednotlivým entitám byla hledána odpovídající pole.

Pro stanovení díla je důležité spojení autor/název, jemuž odpovídají v MARC21 pole 100,

110, 111, 240, 243, 245. U díla bez autora jsou významná pole 130, 240, 243, 245. Entitě

vyjádření odpovídá v MARC21 pozice 06 v návěští, která obsahuje informaci o typu záznamu

a v poli 008 pozice 35-37, kde je zaznamenán kód jazyka dokumentu. Hledání významných

dat pro provedení již není třeba, neboť celý bibliografický záznam odpovídá provedení. Při

tvorbě FRBR Tools byla určena pole a podpole nesoucí důležité informace pro stanovení

hierarchie a také byla definována pole a data, která mají být ignorována (např. údaje

v závorkách, interpunkce). Problémová jsou data v záznamech z retrospektivní konverze,

chybějící nebo nestandardní unifikovaný název, změny katalogizačních pravidel a jejich různé

interpretace. Tento jednoduchý nástroj umožňuje ostatním knihovnám experimentovat se

zobrazováním dat a vyzkoušet si novou technologii. Následující příklady ukazují mapování

entit a polí MARC21 a hierarchickou strukturu zobrazení záznamu při použití FRBR Tool.

124

123

VOJNAR, Martin. Bibliotheca Universalis – How to organize chaos? [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://skip.nkp.cz/KeStazeni/MezSpo/CZ/CZ_Vojnar1.doc

124

McCallum, Sally H. LC’s MARC/FRBR experimentation tool [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.fla.fi/frbr05/McCallumHelsinki_frbrtool.pdf

FRBR Tool – příklad mapování entit a polí MARC21

Author: Dreiser, Theodore, 1871 (Field 100) [Work]

Work: Sister Carrie (Field 240 )

Form: text - English LDR/06 + 008/35-37) [Expression]

Edition: 2nd ed. (Field 250) [Manifestation]

Title: Sister Carrie: an authoritative text,

backgrounds, and sources criticism (Field 245)

Statement of Responsibility: Theodore Dreiser ;

edited by Donald Pizer (Field 245)

Imprint: Norton, c1991 (Field 260)

Physical description: x, 580 p. ; 22 cm. (Field 300)

ISBN: 0393960420 ( Field 020)

Edition: An abridged ed. by Theodore Dreiser and

Arthur Henry. With a new introd. By Jack Salzman. (Field 250) [Manifestation]

Title: Sister Carrie (Field 245)

Imprint: Johnson Reprint Corp., 1969 (Field 260)

Physical description: x, 357 p. 21 cm. (Field 300)

FRBR Tool - zobrazení v OPAC katalogu

Author: Dreiser, Theodore, 1871

Work: Sister Carrie

Form: text . English

Edition:

Title: Sister Carrie

Statement of responsibility: Theodore Dreiser ; with a new introduction by Richard

Lingeman.

Imprint: Signet Classic, 2000

Physical Description: xviii, 489 p. ; 18 cm.

ISBN: 0451527607 (alk. paper)

Edition: Modern Library pbk. ed.

Title: Sister Carrie

Statement of responsibility: Theodore Dreiser ; introduction by Andrew Delbanco.

Imprint: Modern Library, 1999

Physical Description: lxxxvii, 659 p. ; 21 cm.

ISBN: 0375753214

Edition:

Title: Sister Carrie

Statement of responsibility: Theodore Dreiser ; with a new introduction by Thomas P.

Riggio.

Imprint: University of Pennsylvania Press, 1998

Physical Description: xv, 529 p. : maps ; 23 cm.

ISBN: 0812216385 (alk. paper)

FRBR Tool - zobrazení v OPAC katalogu– dílo v různých jazycích

Author: Kundera, Milan

Work: L’identit

Form: text - English

Edition: 1st ed.

Title: Identity

Statement of responsibility: Milan Kundera ; translated from the

French by Linda Asher.

Imprint: HarperFlamingo, c1998

Physical Description: 168 p. ; 22 cm.

ISBN: 0060175648

Form: text - French

Edition:

Title: L'identit : roman

Statement of responsibility: Milan Kundera.

Imprint: Gallimard, c1997

Physical Description: 164 p. ; 18 cm.

ISBN: 2070751945

7.9 Dánský souborný katalog

Dánský souborný katalog obsahuje na 14 milionů bibliografických záznamů. Skládá se

ze dvou bibliografických databází. DanBib je databáze určená pro knihovníky a bibliotek.dk

pro koncové uživatele. Bibliotek.dk je podsouborem DanBib a zároveň je tak nazýváno i

webové rozhraní pro přístup do souborného katalogu.

125

V bibliotek.dk bylo implementováno

FRBR pro zobrazování a prezentaci výsledků vyhledávání. Záznamy jsou vytvořeny podle

pravidel AACR2 na úrovni provedení. Cílem je prezentovat provedení a vyjádření vztahující

se k dílu.

Aplikace v dánském souborném katalogu používá hierarchii začínající vyjádřením.

Aplikace se chová, jako by vyjádření představovalo dílo. V tom se liší od modelu FRBR.

126

Jedná se tedy o dvoustupňovou hierarchii vyjádření a provedení. Entita dílo, tak jak je

definována ve studii FRBR, chybí. To znamená, že při dotazu typu autor/název se zobrazí

seznam všech vyjádření. Pokud bylo dílo přeloženo do různých jazyků, pak jsou těmito

vyjádřeními překlady. Spojení všech vyjádření náležejících jednomu dílu chybí. Chceme-li

najít dílo Karla Čapka Válka s mloky, pak po zadání dotazu se zobrazí seznam všech vyjádření

tohoto díla v různých jazycích. Vztah mezi originálem díla a jeho vyjádřením v překladech

není zapracován do hierarchické struktury katalogu. U autorů s bohatým počtem publikací je

seznam velmi rozsáhlý a nepřehledný. Při důsledném dodržení modelu FRBR by se snížil

počet záznamů, prezentována by byla pouze díla a teprve na další hierarchické úrovni různá

vyjádření děl, kam patří i jazykové verze. Smyslem aplikace modelu FRBR je využití jeho

možností k uspořádání dat tak, aby uživatel nebyl při vyhledávání zahlcen spoustou údajů,

mezi nimiž musí sám hledat souvislosti. Možnosti, které model FRBR pro tyto účely nabízí,

zatím nebyly plně v katalogu využity. Protože se jedná o souborný katalog, projevují se v něm

obvyklé nedostatky charakteristické i pro jiné souborné katalogy jako např. duplicita

záznamů, odlišné tvary jmen autorů v záhlaví, nekonzistentně vytvořené záznamy,

problémová jsou také vícesvazková díla.

Nicméně katalogu nelze upřít svěží design a uživatelsky přívětivé vyhledávací

rozhraní v dánštině a angličtině s přehlednou grafickou úpravou. Výsledky dotazu prezentují

125

NOVOTNÁ, Hana. Zpráva z pracovní cesty 9th IFLA Interlending and Document Supply International

Conference, Tallinn, Estonsko 20. – 23. 9. 2005 [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.portalstm.cz/Koord/cest-zpr-tallin-05.pdf

126

LICHTENBERGOVÁ, Edita. Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) v praxi [online]. 2007

[cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.sdruk.cz/sec/2007/sbornik/2007-3-355.pdf

jednotlivá vyjádření díla ve tvaru autor/název, pod tímto údajem je uveden jazyk (pouze u děl

v jiném jazyce než dánštině) a stručná obsahová charakteristika. Tyto údaje jsou společné pro

všechna provedení. Následují údaje o jednotlivých provedeních, jež jsou uvedeny grafickým

symbolem pro typ dokumentu (kniha, kniha pro zrakově postižené, zvuková nahrávka,

hudebnina apod.). Zobrazen je pouze informační řádek se stručnými údaji (údaj o vydání,

nakladatelské údaje). Podrobnější údaje o provedení získá uživatel prokliknutím nabídky.

Pokud má dílo více provedení, jsou řazena pod sebou a zobrazována jsou pouze dvě

nejnovější provedení, k dalším se uživatel dostává opět pomocí nabídky. V pravé části

záznamu jsou umístěna propojení do lokálních katalogů knihoven, které mají vyhledaný

dokument ve svém fondu.

127

Ukázka vyhledávání v Bibliotek.dk je uvedena v příloze 3.

7.10 Perseus Digital Library

Perseus Digital Library je digitální knihovna textových i obrazových dokumentů

z období starověkého Řecka a Říma. Jedná se o projekt Tufts University, Department of the

classics, jehož rozvoj byl financován kromě jiného také z Mellonovy nadace.

128

Perseus je ideální testovací databází pro aplikaci modelu FRBR. Co do rozsahu je

středně velká, má bohatý digitální obsah s přiměřeným počtem zastoupených entit. Obsahuje

necelé dva tisíce různých děl, což je pro experimentování vhodnější než rozsáhlé databáze

typu WorldCat. Data jsou strukturována. Většina antických děl je v databázi prezentována

v mnoha verzích, např. Homérova Ilias jako původní text v řečtině s překlady do angličtiny.

Obsahuje mnoho děl, která mají vztahy k jiným dílům. Katalogizační záznamy jsou

zpracované profesionály. Většina digitálních dokumentů vznikla skenováním tištěných

vydání, která jsou popsána ve WorlCat nebo v Library of Congress. Výhodou této databáze je,

že většina děl má přiděleno unikátní číslo podle Thesaurus Linguae Grecae canon. Protože je

digitální knihovnou, nemusí se zabývat jednotkami. Digitální dokument je dostupný pomocí

počítačového rozhraní a nejsou řešena metadata na úrovni jednotek. To se může změnit,

pokud bude rozšiřována dostupnost dokumentů v různých formátech (HTML, XML, PDF aj.),

ale v současnosti není třeba zabývat se katalogizací nad rámec provedení. Řešena je třívrstvá

hierarchie, což je jednodušší.

127

Bibliotek.dk : search and request in Danish libraries [online]. [cit 2009-05-20]. Dostupné z:

http://bibliotek.dk/

128

Perseus digital library [online]. Version 4.0. [cit 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.perseus.tufts.edu/hopper/

Experiment se soustředí na budování hierarchického katalogu s kombinací formátů

MODS (Metadata Object Description Schema) a MADS (Methadata Authority Description

Schema). MODS/MADS umožňují vyjádřit různé vztahy mezi entitami v katalogu. Výchozím

bodem budování katalogu byl set záznamů v MODS stažených přímo z Kongresové knihovny

prostřednictvím služby Voyager SRU a manuálně vytvořených záznamů podle OCLC

WorldCat. Perseus Digital Library udržuje propojení na identifikátor děl v Thesaurus Linguae

Grecae canon. Vytvořeny jsou tak předpoklady pro generování hierarchického katalogu.

Pro díla jako autoritní entity jsou vytvářeny záznamy MADS. Zbývající dvě úrovně

jsou implementovány jako MODS záznamy. Toto rozlišení má význam z hlediska

bibliografického, ale při implementaci působí potíže a všechny dotazy vyžadují dvojí

formulaci jak pomocí MODS tak i MADS. Dalším krokem procesu byla distribuce informací

do jednotlivých záznamů a do hierarchické struktury. Na úrovni díla se používají metadata

společná všem verzím díla (jméno autora, unifikovaný název, předmět díla, klasifikace, forma

či žánr dokumentu). Na úrovni vyjádření je důležitý údaj o jazyku, editorovi, překladateli.

Provedení charakterizuje název konkrétního publikovaného provedení, vydavatelské údaje,

fyzický popis a poznámky.

Výsledkem je hierarchicky uspořádaný katalog, který přináší výhody při vyhledávání a

prohlížení. Vyžaduje však ještě další zdokonalení a inovace. Je výzvou pro nové

implementace. V záznamech ve formátu MARC probíhá vyhledávání v databázi záznamů a

výsledkem je podmnožina záznamů, které obsahují nějaký nebo všechny vyhledávané

termíny. Vyhledávání v hierarchicky uspořádaných katalozích je odlišné. Dotaz může

obsahovat termíny, které se objevují na několika různých úrovních. Například při hledání díla

v kombinaci se jménem překladatele je zapotřebí spojit dvě úrovně vyhledávání. Vyhledávání

na úrovni vyjádření pro překladatele a na úrovni díla podle unifikovaného názvu. Pokud jsou

nalezeny odpovídající záznamy, ještě to neznamená, že máme úplné informace. Bude ještě

třeba dotaz na úrovni provedení. Nejjednodušším řešením je udržování dvou paralelních verzí

katalogu, které budou obsahovat stejné záznamy. První bude obsahovat záznamy pro každé

dílo, vyjádření a provedení. Druhý by představoval soubor záznamů děl, kde každé dílo má

svůj záznam, jenž je spojen pomocí XML stromu se všemi vyjádřeními díla a každé vyjádření

je spojeno se všemi provedeními. Vytvořením kombinovaných záznamů se zredukuje

problém vyhledávání v hierarchických katalozích. Po zadání dotazu jsou v databázi XML

100

vyhledány odpovídající záznamy s možností volby klasického plošného nebo hierarchického

způsobu jejich zobrazení.

129

7.11 Závěry z představených aplikací

Popsané aplikace modelu FRBR u Fiction Finder, xISBN, RedLightGreen, Australian

Literature Gateway, BIBSYS, FRBR Tool, dánského souborného katalogu a v digitální

knihovně Perseus Digital Library ukazují, že hierarchické uspořádání výsledků dotazu podle

modelu FRBR je velmi efektní, přehledné a usnadňuje uživateli orientaci a navigaci

v katalogu. Uživatel není zahlcen obsáhlým seznamem jednotlivých provedení, v němž

snadno ztrácí přehled, jako je tomu u klasických OPAC katalogů. Model FRBR přináší řád a

uspořádanost zobrazovaných údajů. Zpravidla je uživateli nejprve nabídnut seznam děl,

prokliknutím vybrané položky se dostává na vyjádření díla a další výběr směřuje k provedení

a jednotce. Linii dílo-vyjádření-provedení najdeme velmi pěkně zobrazenou v katalogu

Fiction Finder. Propojením na jednotky se zabývá projekt Curiouser. U aplikace v Australian

Literature Gateway je patrný vliv <indecs> modelu. Model FRBR zde byl modifikován a

rozšířen o <indecs> entitu událost, která slouží pro formulaci tvůrčích, realizačních a

výrobních procesů díla, vyjádření a provedení. Všechny osoby a korporace označuje jako

Agenty. Také terminologie je odlišná, místo vyjádření je používán výraz verze, místo

provedení vydání. Implementace v dánském souborném katalogu přináší svěží design a

uživatelsky vstřícné prostředí pro vyhledávání, nicméně zde nebyly využity všechny možnosti

modelu FRBR. Vyjádření jsou zde považována za nová díla a není rozpracován vztah mezi

originálem a jeho vyjádřeními. Většina sledovaných aplikací se soustředila na použití modelu

pro prezentaci a zobrazování dat.

Aplikace na databázové úrovni je náročnější a ze sledovaných katalogů a databází se jí

zabývá norská databáze BIBSYS a digitální knihovna Perseus Digital Library. Záznamy

založené na XML by byly pro aplikaci FRBR vhodnější, než záznamy podle ISO. Dosažené

výsledky projektu Perseus Digital Library upozorňují na neúplnost vyhledávání

v hierarchických katalozích. Abychom získali úplné informace, musíme projít všechny

hierarchické úrovně. Jako řešení je navrhováno udržování dvou paralelních verzí katalogu,

které budou obsahovat stejné záznamy.

129

MIMNO, David – CRANE, Gregory – JONES, Alison. Hierarchical catalog records : implementing a FRBR

katalog. D-Lib Magazine [online]. Ocotber 2005, vol. 11, number 10 [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.dlib.org/dlib/october05/crane/10crane.html ISSN 1082-9873.

101

Nejčastější problémy, které provázely frbrizaci popisovaných aplikací, souvisí

s kvalitou dat. Aplikace modelu FRBR vyžaduje vysokou kvalitu a homogennost dat, jejich

konzistentní zpracování. Problémy způsobuje redundantnost informací v záznamech,

chybějící údaje, nejednotnost zápisu, různé interperatace katalogizačních pravidel, rozpor

mezi starými záznamy a současnou katalogizační praxí, chybějící nebo nestandardní

unifikovaný název. Další problém představuje nejasné rozlišení mezi dílem a vyjádřením

v definicích studie, což se projevuje v různých přístupech k těmto entitám při budování

hierarchického katalogu.

7.12 Další frbrizace a aktivity v této oblasti

Aplikacím modelu FRBR do stávajících katalogů knihoven a bibliografických

databází bylo věnováno mnoho projektů, experimentů, konferencí a mezinárodních setkání

odborníků. Toto téma bylo na programu jednání světového knihovnického kongresu IFLA

Bibliotheca Universalis – How to Organize chaos?, který se konal ve Finsku v roce 2005.

Implementacím modelu FRBR jsou pravidelně věnovány příspěvky na konferencích ELAG

(European Library Automation Group). V roce 2003 byl na setkání odborníků zabývajících se

automatizací knihoven ELAG představen první knihovní systém, který obsahuje

implementaci modelu FRBR. Je jím integrovaný komerční systém Virtua firmy VTLS

(Visionary Technology in Library Solutions), který používá nástroje k propojování již

existujících importovaných záznamů provedení do struktury FRBR a umožňuje také

katalogizaci na všech úrovních FRBR.

130

Rovněž konference ELAG 2008 Rethinking the

Library věnovala prostor pro prezentaci další aplikace modelu FRBR, tentokrát v belgickém

souborném katalogu VLACC (Vlamse Centrale Catalogus).

Významnou akcí byla mezinárodní konference Cataloguing 2007: Back to Basics –

and Flying into the Future, která se konala v Reykjaviku. Hlavním tématem byl model FRBR

a nová pravidla pro katalogizaci RDA (Resource Description and Access), která podporují

FRBR. Na konferenci byla předvedena praktická ukázka systému Virtua na katalogu

Universite Catholique De Louvain. Prezentovány byly také další úpravy struktury katalogů

podle FRBR a použití biliografických vazeb prostřednictvím kolokace a propojování

v systému Primo firmy ExLibris. Aktuální informace o dění okolo modelu FRBR přináší

kromě webových stránek IFLA a OCLC také FRBR blog Williama Dentona a časopis D-Lib.

130

SVOBODA, Martin. Knihovny v elektronické záplavě [online]. [cit 2009-05-20]. s. 3. Dostupné z:

http://knihovny.cvut.cz/akp2003/sbornik/01_svoboda.pdf

102

7.13 Stav v České republice

Také v českém prostředí je věnována pozornost studii a modelu FRBR, i když zatím

spíše na teoretické než aplikační bázi. V roce 2002 vyšel český překlad studie, který

umožňuje českým knihovníkům a bibliografům seznámit se s modelem v mateřském jazyce.

Myšlenky FRBR jsou zapracovány do Koncepce rozvoje Souborného katalogu ČR do roku

2010, která doporučuje řídit se při tvorbě bibliografických záznamů studií FRBR, její

kapitolou Základní požadavky na záznamy pro národní bibliografii. Jedním z deklarovaných

cílů koncepce je zatraktivnit SK ČR pro uživatele a postupně implementovat principy FRBR

pro snazší a efektivnější vyhledávání a provázání údajů. Kroky vedoucí k tomuto cíli však

nejsou v koncepci blíže specifikovány, jedná se o perspektivní cíl.

131

Některé principy modelu se stávají součástí nových technologií, které jsou stále více a

častěji uplatňovány v českém prostředí. Například služba SFX, která dokáže vyhledávat

podobná ISBN pomocí nástroje xISBN.

Informace o modelu FRBR přinášejí příspěvky z konference Knihovny současnosti,

Inforum, ze semináře Automatizace knihovnických procesů, zaznívají také na dalších akcích a

setkáních knihovnické komunity. Myšlenky studie FRBR a principy jejího modelu se

dostávají do povědomí knihovnické veřejnosti prostřednictvím článků v odborných

časopisech, cestovních zpráv, publikovaných sborníků a internetových diskusních fór.

Inovace stávajících OPAC katalogů u nás probíhají v tom smyslu, že jsou k záznamům

stahovány náhledy obálek, skenovány obsahy, podporována je interakce se čtenářem.

Postupně se zlepšuje jejich grafická úprava, vizualizace nebo propojení na další zdroje.

Objevují se první experimenty s beta verzemi OPAC katalogů, které poskytují alternativní

uživatelské rozhraní, v němž jsou aplikovány prvky nových trendů, např. rozšířený katalog

Beth Masarykovy univerzity. Model FRBR však zatím nebyl implementován v tom rozsahu,

jak ukazují zahraniční příklady.

131

Koncepce rozvoje Souborného katalogu ČR do roku 2010 [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné z:

http://www.caslin.cz/spoluprace/folder.2006-10-10.8320472558/koncepce-rozvoje-sk-cr-verze-6.doc

103

8 Ressource Description and Access (RDA)

Studie FRBR ovlivnila zásadním způsobem vývoj katalogizačních pravidel. Pařížské

principy schválené na Mezinárodní konferenci o zásadách katalogizace (International

Conference on Cataloguing Principles) v roce 1961 stanovily za cíl dosažení mezinárodní

standardizace v katalogizaci. Tento cíl byl již splněn a katalogizační pravidla, která od té

doby vznikla, tyto zásady respektují. Na začátku 21. století byly z podnětu IFLA iniciovány

aktivity přepracovat a přizpůsobit dosud uplatňované zásady novému online prostředí, v němž

jsou čtenářské OPAC katalogy poskytovány po celém světě. Výsledkem je dokument

Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace, který byl schválený na Konferenci odborníků

o mezinárodních katalogizačních pravidlech konané ve Frankfurtu v roce 2003. Jeho hlavním

cílem je uspokojit požadavky uživatelů katalogu. Nové zásady na rozdíl od Pařížských

principů zahrnují nejen textové dokumenty, ale všechny typy dokumentů. Další rozdíl spočívá

v tom, že se zabývají nejen pouhou volbou a formou selekčních údajů, ale soustředí se

na všechny aspekty bibliografických a autoritních záznamů používaných v katalozích.

Frankfurtské zásady vychází z dlouholeté tradice katalogizace ve světě a z konceptuálního

modelu prezentovaného ve studii FRBR a FRANAR. Silný vliv studie FRBR je v nich

na první pohled patrný, používají její terminologii (entity, atributy, vztahy aj.) a také popis

funkcí katalogu odpovídá uživatelským úlohám FRBR. Dokument má sloužit jako základní

materiál podporující mezinárodní sdílení bibliografických a autoritních údajů a tvorbu nových

mezinárodních katalogizačních pravidel.

132

Nová katalogizační pravidla připravuje Joint Steering Committee for Development of

RDA. Na práci tohoto mezinárodního výboru se podílí American Library Association,

Australian Committee on Cataloguing, British Library, Canadian Committee on Cataloguing,

Chartered Institute of Library and Information Professionals a Library of Congress. Původně

se mělo jednat jen o úpravu stávajících pravidel AACR2R a měla vyjít verze AACR3.

Vzhledem k velkému rozsahu změn, které již nelze považovat za pouhou úpravu, vznikají

nová pravidla s názvem Ressource Description and Access (RDA), jež vycházejí ze studie

FRBR a FRAD. Jsou zaměřena na popis digitálních i analogových informačních zdrojů a mají

být kompatibilní se současnými záznamy budovanými podle pravidel AACR2. Měla by být

132

IFLA. Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace : návrh schválený IFLA Meeting of Esperts on

International Cataloguing Code, Frankfurt, Německo 2003 [online]. [cit. 2009-05-20]. Dostupné Z:

http://www.d-nb.de/standardisierung/pdf/statement_czech.pdf

104

jednodušší, například interpunkce bude volitelná. Mají být standardem zaměřeným především

na obsah, nikoliv na zobrazení záznamu. Budou umožňovat kódování v MARC21, MODS a

DC. Jsou rozdělena do deseti sekcí, z nichž první čtyři pojednávají o atributech, ostatní se

zabývají vztahy entit. Celkem obsahují 37 kapitol a přílohy. Navrhovaná pravidla prošla

několika připomínkovými řízeními a byla postupně doplňována a přepracována.

V současnosti jsou testována ve třech velkých knihovnách v USA - Library of Congress, The

National Agricultural Library a The National Library of Medicine. Jejich oficiální verze má

platit od listopadu 2009.

133

Vzhledem k tomu, že RDA jsou postavena na principu modelu FRBR a FRAD, při

jejich aplikaci v katalogizační praxi budou tvořeny záznamy splňující požadavky funkčnosti a

odpovídající popsaným modelům. Modely budou použity už ve fázi vzniku dat, nikoliv

implementací ke stávajícím datům. Postupy při hledání hierarchie díla či jiných souvislostí

pak mohou být jednodušší a efektivnější, neboť v záznamu popsané entity, jejich vztahy a

atributy by měly primárně tyto informace obsahovat. Je v kompetenci národních politik, jak a

kdy budou nová pravidla aplikována v jednotlivých zemích. Již nyní je zřejmé, že jejich

zavedení bude představovat významnou změnu, která se dotkne všech knihovníků, bibliografů

či informačních pracovníků zpracovávajících bibliografické záznamy.

133

Joint steering committee for development of RDA [online]. Last updated 20 May 2009 [cit. 2009-05-20].

Dostupné z: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/

105

Závěr

Více než deset let uplynulo od publikování studie Functional Requirements for

Bibliographic Records (FRBR), která přišla se zcela novým pohledem na svět

bibliografického univerza. Prostřednictvím svého modelu nás učí vnímat entity, jejich vazby a

atributy v bibliografických záznamech. Deset let je dostatečně dlouhá doba pro rekapitulaci

toho, jak se model uplatnil v praxi.

Na samotném začátku veškerých aktivit, které vedly ke zpracování studie a jejího

modelu, byl Mezinárodní bibliografický seminář konaný ve Stockholmu v roce 1990. Z něj

vzešel úkol vypracovat studii, která se měla stát výchozím materiálem pro řešení protikladů

mezi stávajícími katalogizačními zásadami a možnostmi současných technologií vzhledem

k potřebám uživatele bibliografických záznamů. Historicky poprvé bylo na mezinárodním

fóru jasně deklarováno, že centrem zájmu má být uživatel a uspokojení jeho potřeb.

Předcházející tzv. Pařížské principy se soustředily především na standardizaci záznamů.

Klíčovou roli při zpracování studie hrála IFLA, kde byla za tím účelem vytvořena

mezinárodní studijní skupina odborníků z řad katalogizační a bibliografické komunity. Poprvé

byl návrh studie veřejně prezentován v roce 1993 na konferenci IFLA v Barceloně a setkal se

s pozitivním přijetím. O rok později na konferenci v Havaně zazněly kromě pozitivně

laděných příspěvků také obavy a kritické připomínky ze strany účastníků konference.

Ponechme stranou pozitivní ohlasy a zastavme se u těch kritických. Byly vysloveny obavy

ze zvýšení náročnosti při zpracování záznamů podle modelu FRBR a tím navýšení nákladů,

což by bylo v rozporu se záměry studie. Zaznělo zde upozornění na další velké změny, které

studie vyvolá např. revizi stávajících katalogizačních pravidel. Vznesena byla připomínka, že

studie podporuje sdílení záznamů, ale neřeší složité problémy při výměně bibliografických

záznamů v různých jazycích. Kritice byla podrobena terminologie studie a definice entit.

K těmto připomínkám lze s odstupem času konstatovat, že studie skutečně vyvolala velké

změny. Na základě modelu FRBR byla vypracována nová katalogizační pravidla Ressource

Description and Access (RDA), která jsou v současnosti testována ve třech amerických

knihovnách. Avizovaný začátek jejich platnosti je koncem roku 2009. Aplikace nových

pravidel ve svých začátcích bude vyžadovat navýšení nákladů (školení personálu, překlad

pravidel, metodika aj). Cílem studie není řešit problémy cizojazyčných bibliografických

záznamů, vytváří pouze pojmový rámec, v němž tato výměna může probíhat. Pro sdílení dat

na mezinárodní úrovni bude mít velký význam zavedení jednotného identifikátoru, důsledné

106

používání unifikovaných názvů a jednotný zápis jmen. Tolik k některým připomínkám

z konference v Havaně. V následujících letech proběhly revize návrhu studie. Studie byla

schválena v roce 1997 na konferenci IFLA v Kodani, publikována byla v roce 1998 a její

český překlad vyšel o čtyři roky později.

Studie FRBR pomocí konceptuálního modelu entita-vztah definuje entity, jejich

vztahy a atributy. Rozděluje entity do tří skupin. Do první z nich patří základní entity (dílo,

vyjádření, provedení, jednotka) do druhé skupiny patří entity nesoucí odpovědnost (osoba,

korporace) a třetí skupinu tvoří věcné entity (pojem, objekt, akce, a místo). Na základě

analýzy stanovila základní uživatelské úlohy a proti k těmto úlohám postavila atributy a

vztahy jednotlivých entit první skupiny, aby vyhodnotila jejich důležitost pro uživatele a

stanovila doporučení pro základní úroveň bibliografického záznamu národních registrujících

bibliografií. Model FRBR byl rozšířen na oblast jmenných autorit a vznikl model FRAD.

Připravován je model FRSAR, který bude představovat extenzi na oblast věcných autorit.

Trojice modelů FRBR, FRAD a FRSAR by měla vytvořit koncept zahrnující veškeré údaje

bibliografického univerza tzn. údaje bibliografického popisu, jmenných a věcných autorit.

Transformací modelu FRBR podle metodiky objektově orientovaného modelu CRM,

jenž byl vyvinut pro účely muzejní dokumentace, vznikl objektově orientovaný model

FRBROO, který by se mohl stát užitečným nástrojem zajišťujícím interoperabilitu paměťových

institucí.

V práci popsané implementace modelu FRBR v katalozích a databázích ukazují, jak

hierarchické uspořádání výsledků dotazu usnadňuje uživateli orientaci a navigaci v katalogu.

Uživatel není zahlcen obsáhlým seznamem jednotlivých provedení, v němž snadno ztrácí

přehled, ale jednoduše přechází od díla k jeho vyjádření, provedení a případně i jednotce.

Aplikace na databázové úrovni je náročnější a ze sledovaných katalogů a databází se jí zabývá

norská databáze BIBSYS a digitální knihovna Perseus Digital Library. Aplikace modelu

FRBR předpokládá vysokou kvalitu dat a konzistenci jejich zpracování.

Na základě modelu FRBR a FRAD byla vypracována nová katalogizační pravidla

Ressource Description and Access, která jsou v současnosti testována ve třech amerických

knihovnách a koncem roku 2009 mají nahradit stávající pravidla AACR2R Jejich aplikace

v jednotlivých zemích je v kompetenci národních politik. Myšlenky studie tak nacházejí

uplatnění v podobě standardu pro zpracování dokumentů. Zavedení nových pravidel bude

představovat významnou změnu, která se dotkne všech knihovníků, bibliografů či

informačních pracovníků zpracovávajících bibliografické záznamy. Také z pohledu aplikace a

107

rozšíření modelu FRBR bude zavedení nových pravidel důležitým mezníkem. Nově vznikající

záznamy dokumentů již v sobě ponesou prvky tohoto modelu, rozšíří se jeho terminologie a

posílí se také možnosti jeho uplatnění v katalozích a databázích knihoven. Ze stadia

experimentálních projektů se model FRBR postupně dostane do běžného provozu.

108

Seznam zkratek

AACR Anglo-American Cataloguing Rules

AITF Art Information Task Force

AustLit Australian Literature Gateway

CD-ROM Compact Disc-Read Only Memory

CERL Consortium of European Research Libraries

CIDOC Comité International pour la Documentation (International Committee for

Documentation)

CLP clase properties

CRM Conceptual Reference Model

DAML OIL DARPA Agent Markup Language Ontology Interface Layer

DARPA Defense Advanced Research Projects Agency

DC Dublin Core

DCMI Dublin Core Metadata Initiative

ELAG European Library Automation Group

E-R entity-relationship

ESMUS Evidenční systém muzejních sbírek

FRAD Functional Requirements for Authority Data

FRANAR Functional Requirements and Numbering of Autority Records

FRAR Functional Requirements for Authority Records

FRBR Functional Requirements for Bibliographic Records

FRBRER Functional Requirements for Bibliographic Records ( entity-relationship)

FRBROO Functional Requirements for Bibliographic Records (object oriented)

FRSAR Functional Requirements for Subject Authority Records

GARE Guidelines for Authority and Reference Entries

GSARE Guidelines for Subject Authority and Reference Entries

HKCAN Hong Kong Chinese Authority Name Work Group

HTML HyperText Markup Language

ICA International Council of Archives

ICA/CDS International Council on Archives/Committee on Descriptive Standards

ICOM International Council of Museum

ICS FORTH Institute of Computer Science Foundation for Research and Technology

IFLA International Federation of Library Associatons and Institutions

indecs Interoperability of Data in E-Commerce Systéme

ISAAR(CPF) International Standard Archival Authority Record for Corporate Bodies,

Persons and Families

ISADN International Standard Authority Data Numer

ISAN International Standard Audiovisual Numer

ISBD International Standard Bibliographic Description

ISBD(G) General International Standard Bibliographic Description

ISBD(M) International Standard Bibliographic Description for Monographic

Publications

ISBN International Standard Book Numer

ISO/TC46 International Organization for Standardization /TC46

ISRC International Standard Recording Code

ISTC International Standard Text Code

ISWC International Standard Work Code

109

LEAF Linking and Exploring Authority Fines

MADS Methadata Authority Description Schema

MALVINE Manuscripts and Letters via Integrated Letters in Europe

MARC Machine Readable Cataloguing

MLAR Mandatory Data Elements for Internationally Shared Ressource Authority

Records

MODS Metadata Object Description Schéma

NACO Name Authority Cooperative Project

OCLC Online Computer Library Center

OPAC Online Public Access Katalog

OWL Web Ontology Language

PDF Portable Document Format

RDA Resource Descirption and Access

RDF Resource Description Framework

RLG Research Libraries Group

SFX Special Effects

SK ČR Souborný katalog ČR

SKOS Simple Knowledge Organisation Systém

SRU Search Retrieval via URL

TDKIV Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy

UBCIM Universal Bibliographic Control and International MARC

UNESCO United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization

UNIMARC Universal MARC Format

URL Uniform Resource Locator

VIAF Virtual International Authority File

VLACC Vlamse Centrale Catalogus

VTLS Visionary Technology in Library Solutions

XML eXtensible Markup Language

XSLT eXtensible Stylesheet Language Transformations

110 
 
Seznam obrázků 
Obr. č.1 Entity první skupiny a jejich vztahy .......................................................................................... 30 
Obr. č. 2 Vztahy odpovědnosti .............................................................................................................. 32 
Obr. č. 3 Věcné vztahy ........................................................................................................................... 34 
Obr. č. 4 Proces katalogizace ................................................................................................................. 41 
Obr. č. Princip modelu FRAD ................................................................................................................. 46 
Obr. č. 6 Model FRAD – jména entit a jejich identifikátory ................................................................... 48 
Obr. č. 7: Mapování entit <indecs> a bibliografických entit.................................................................. 53 
Obr. č.8: Model FRAD – formální entity ................................................................................................ 55 
Obr. č. 9: Princip modelu FRSAR ............................................................................................................ 60 
Obr. č.10: Mapování entit 3. skupiny modelu FRBR vůči entitám <indecs> ......................................... 61 
Obr. č. 11: Dílo a čas .............................................................................................................................. 69 
Obr. č. 12: Realizace díla ....................................................................................................................... 72 
Obr. č. 13: Statický model díla a jeho vyjádření .................................................................................... 74 
Obr. č. 13: Statický model díla a jeho vyjádření .................................................................................... 76 
Obr. č. 15: Od vyjádření díla k publikaci ................................................................................................ 78 
Obr. č. 16: Vyjádření a provedení .......................................................................................................... 79 
Obr. č. 17: Schéma vazeb identifikátoru a jména ................................................................................. 80 
 

111 
 
Seznam použité literatury 
1. AALBERG, Troul. Formats and FRBR catalogues – Where’s our focus? [online]. 
[cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.oclc.org/research/events/frbr-
workshop/presentations/aalberg/FRBR_workshop_Aalberg.ppt#279,23,FRBR 
ontology 
2. AustLit data models [online].  [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: 
http://www.austlit.edu.au/about/metadata 
3. BALÍKOVÁ,Marie. Selekční údaj. In  Česká terminologická databáze knihovnictví a 
informační vědy [databáze online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupné z  
http://sigma.nkp.cz/F/H66P89YV19DULMPKS9V8N4DH8K7IREVMNC4BFCKM
C6CKUCCYIS-41513?func=find-acc&acc_sequence=000004322 
4. BARTL, Zdeněk. Soubory národních jmenných autorit jako výsledek kooperace 
českých knihoven.  Čtenář . 2008, roč. 60, č. 4. ISSN 0011-2321.Dostupné také z: 
http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2008-roc-60/04-2008/tema-narodni-autority-pomucka-
pro-knihovny-i-ostatni-pametove-instituce-40-130.htm 
5. BENNETT, Rick – LAVOIE, Brian F. – O’NEILL, Edward T.O. The concept of work 
in WorldCat: an application of FRBR. Library collections, acquisitions and technical 
services, 27,1 (Spring). Dostupné také z: 
http://www.oclc.org/research/publications/archive/2003/lavoie_frbr.pdf 
6. BENNETT, Rick, et al. VIAF (Virtual International Authority  File): linking die  
Deutsche Bibliothek and Library of Congress Name Authority Files [online]. 
31/08/2006 [cit. 2009-05-29].  Dostupné z: 
http://www.ifla.org.sg/IV/ifla72/papers/123-Bennett-en.pdf 
7. Bibliotek.dk : search and request in Danish libraries [online]. [cit 2009-05-20]. 
Dostupné z: http://bibliotek.dk/ 
8. BRATKOVÁ, E. Tvůrčí díla, systémy informací o nich a nová mezinárodní standardní 
čísla a kódy. Národní knihovna. 2000, roč. 11, č. 4, s. 147-155. Dostupné také z: 
http://full.nkp.cz/nkkr/Nkkr0004/0004147.html  
9. BRATKOVÁ, Eva. Informační entity, jejich znaky a vztahy : podle modelu FRBR. In 
Informační studia a knihovnictví v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : 
Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2002.  
10. Bulletin of the American  society for information science and technology [online].  
August/September  2007, vol. 33, no 6 [cit. 2009-05-25]. Special section. Functional  
requirements for bibliograrphic records. Dostupné z: 
http://www.asis.org/Bulletin/Aug-07/index.html ISSN 1550-8366. 
11. BUREŠ, Miroslav – MORÁVEK, Adam – JELÍNEK, Ivan. Nová generace webových 
technologií : informace v 21. století. Vyd. 1. Praha : VOX, 2005. s. 108. ISBN 80-
86324-46-X. 
12. CALLEWAERT, Rosemie. FRBR: a practical case in the Flemish  central catalogue 
[online]. ELAG 2008, 14-16 April [cit 2009-05-25]. Dostupné z: 
http://www.slideshare.net/rcallewaert/elag-2008-frbr-in-open-vlacc-rosemie-
callewaert 
13. CARLI. Consortium of Academic and Research  Libraries in Illinois. SFX/Related  
book servces [online]. c2009 [cit. 2009-05-25]. Dostupné z: 
http://www.carli.illinois.edu/mem-prod/sfx/secure-2/sfx-xisbn.html 

112 
 
14. Catalogblog. Librarary cataloging, classification, metadata, subject access and  
related topics [online].  [cit. 2009-05-23]. Dostupné z: 
http://catalogablog.blogspot.com/ 
15. Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (KTD) [databáze 
online]. Praha : Národní knihovna ČR, c2005 [cit. 2009-05-29]. Dostupné z: 
http://sigma.nkp.cz/F/DJT31XR42LAX81DUEGQR7FUAB4TTCG6KTIRDJXMUY
D6LPU4BM1-65633?func=file&file_name=find-b&local_base=KTD 
16. Česko-anglický a anglicko-český slovník knihovnických termínů (KSL) [databáze 
online]. Praha : Národní knihovna ČR, c2005 [cit. 2009-05-29]. Dostupné z: 
http://sigma.nkp.cz/F/8LTV6P2CGM2K3441U2E1YU5TSGVNKXFK42QLA4P4A6
3VIKAF1Y-62828?func=file&file_name=find-b&local_base=KSL 
17. Databáze zkratek pro knihovnictví a informační obory (KZK) [databáze online].  Praha 
: Národní knihovna ČR, c2005 [cit. 2009-05-29]. Dostupné z: 
http://sigma.nkp.cz/F/3Y6CXNM5XKJT8DTPTJE8MTKX879HKGSSLTQBH86B45
JU88JQYU-57179?func=file&file_name=find-b&local_base=KZK 
18. Datové modely [online]. Poslední editace stránky 7.6.2008 [cit. 2009-05-20].  
Dostupné z: http://www.student.cvut.cz/cwut/index.php/Datov%C3%A9_modely 
19. Definice CIDOC CRM : CRM, conceptual reference model, model vztahů mezi pojmy 
[online]. Překlad Zdeněk Lenhart. Poslední aktualizace překladu 18.7.2006 [cit 2009-
05-11]. Dostupné z http://www.snm.sk/cemuz/dokumenty/crm/Uvod.htm 
20. DELSEY, Tom. Modeling subject access : extending the FRBR and FRANAR 
conceptual models . In Functional requirements for bibliographic records (FRBR) : 
hype or cure-all? Le Boeuf, Patrick, editor. New York : Haworth Information Press, 
2005.  ISBN 978-0-7890-2799-3. s. 49-61. 
21. DELSEY, Tom. Modeling subject access : refining and extending the  FRBR and 
FRAR conceptual models [online].  [cit. 2009-05-25]. Dostupné z: 
http://www.fla.fi/frbr05/delseyModeling%20subject%20access.pdf 
22. DELTON, William. The FRBR Blog [online]. May 2009 [cit 2009-05-29]. Dostupné z: 
http://www.frbr.org/ 
23. DOERR, Martin – Le BOEUF, Patrick.  Modelling intellectual processes: the FRBR - 
CRM harmonization . In Digital libraries : research and development[online]. Berlin . 
Springer, 2007. Lecture notes in computer science.  ISBN 978-3-540-77087-9. DOI 
10.1007/978-3-540-77088-6_11. s. 114-123. Dostupné z: 
http://www.springerlink.com/content/9968678603m71828/ 
24. DOERR, Martin. Modelling intellectual processes : the object-orient FRBR model 
[online].  January 29, 2008 [cit. 2009-05-25] Dostupné z: 
http://elagreports.cimec.ro/papers/Papers/Zumer&LeBoeuf-ELAG-2006-Paper.pdf 
25. DROBÍKOVA, Barbora. Nový model bibliografického univerza podle FRBR a česká 
katalogizační praxe [online].  [cit.2009-05-20]. Dostupné z : 
http://knihovny.cvut.cz/akp2003/sbornik/12_drobikova.pdf 
26. DROBÍKOVÁ, Barbora. Unifikované názvy.  In Informační studia a knihovnictví 
v elektronických textech I [CD-ROM]. Praha : Univerzita Karlova, Ústav informačních 
studií a knihovnictví, 2002.  
27. DROBÍKOVÁ, Barbora. Vývoj, směřování a trendy katalogizace za poslední čtyři 
roky: od FRBR až po revizi AACR2R v roce 2002. Národní knihovna : knihovnická 
revue [online], 2002, roč. 13, č. 3, s. 153-167. 
28. Entity-relationship model. Wikipedie [online].  Poslední editace stránky 21.5.2009 
[cit. 2009-05-25].  Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Entity-relationship_model 

113 
 
29. FRBR tool user manual [online].  [cit 2009-05-25] Dostupné z: 
https://www.pilin.net.au/PILIN_Implementations/PILIN_FRBR_User_Manual.htm 
30. Functional requirements for biliographic records (FRBR): Hype or cure-all? Le 
Boeuf, Patrick, editor. New York :  Haworth Information Press, 2005. 316 s. ISBN 
978-0-7890-2799-3 
31. Funkční požadavky na bibliografické záznamy : závěrečná zpráva. Přeložila Ludmila 
Celbová. 1. vyd. Praha : Národní knihovna, 2002.  115 s. 1. ISBN 80-7050-400-5 
32. HICKEY, Thomas B. – O’NEILL, Edward T. – TOVES, Jenny. Experiments with the 
IFLA Functional requirements for bibliographic records (FRBR). D-Lib Magazine, 
September 2002, vol. 8, no 9. Dostupné také z: 
http://www.dlib.org/dlib/september02/hickey/09hickey.html  ISSN 1082-9873. 
33. HICKEY, Thomas B. – O’NEILL,Edward T.O. FRBRizing OCLC’s WorldCat. In 
Functional requirements for bibliographic records (FRBR): hype or cure-all?  Le 
Boeuf, Patrick, editor. New York: Haworth Information Press, c2005. s. 239-251. 
ISBN 978-0-7890-2799-3. 
34. IFLA UBCIM Working Group on Functional Requirements and Numbering of 
Authority Records (FRANAR). Functional Requirements for Authority Records : a 
conceptual model [online]. Draft 2005-06-15 [cit. 2009-04-10] . s.2-3. Dostupné 
http:// www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-Conceptual-M-Draft-e.pdf 
35. IFLA Working Group on Functional Requirements and Numbering of Authority 
Records (FRANAR). Functional Requirements for Authority Data  : a conceptual 
model [online].  Draft 2007-04-01 [cit. 2009-04-10].  Dostupné z 
http://www.ifla.org.sg/VII/d4/FRANAR-ConceptualModel-2ndReview.pdf 
36. IFLA. 2008 FRSAR news  reports to IFLA [online].  [cit 2009-05-01]. Dostupné z 
http://archive.ifla.org/VII/s29/pubs/wgfrsar-committee-report-quebec2008.pdf 
37. IFLA. About FRBR  Review Group [online]. Updated 2009-05-04 [cit. 2009-05-29]. 
Dostupné z: http://www.ifla.org/about-the-frbr-review-group 
38. IFLA. Classification and Indexing Section. Working group Functional requirements 
for subject authority records (FRSAR) [online]. Latest revision 29 October 2008 [cit 
2009-05-01]. Dostupné z  http://archive.ifla.org/VII/s29/wgfrsar.htm 
39. IFLA. FRBR  bibliography [online]. Version 13.3, 15/11/2008 [cit.2009-05-29]. 
Dostupné z: http://infoserv.inist.fr/wwsympa.fcgi/d_read/frbr/FRBR_bibliography.rtf 
40. IFLA. Functional requirements for bibliographic records : final report [online].  
September 1997, as amended and corrected through February 2009 [cit. 2009-05-25]. 
Dostupné z: http://www.ifla.org.sg/VII/s13/frbr/frbr_2008.pdf 
41. IFLA. Functional Requirements for Bibliographic Records : Final Report. IFLA 
Study Group on the Functional Requirements for Bibliographic Record. München : 
Saur, 1998. 136 s. Dostupné také z: http://www.ifla.org/VII/s13/frbr/frbr.htm  
42. IFLA. Ustanovení mezinárodních zásad katalogizace : návrh schválený IFLA Meeting 
of Esperts on International Cataloguing Code, Frankfurt, Německo 2003 [online].  
[cit. 2009-05-20]. Dostupné Z: http://www.d-
nb.de/standardisierung/pdf/statement_czech.pdf 
43. IFLA: IV. Division of bibliographic controll. Working group on FRANAR [online]. 
2009-03-13 [cit. 2009-04-10]. Dostupné z  http://www.ifla.org/VII/d4/wg-franar.htm 
44. International Working Group on FRBR and CIDOC CRM Harmonisation. FRBR : 
object –oriented definition and mapping to FRBRER  (version 0.9 draft) [online].  
January 2008, [cit 2009-05-07]. Dostupné z 
http://archive.ifla.org/VII/s13/wgfrbr/FRBRoo_V9.1_PR.pdf 

114 
 
45. JEPSEN, Erik Thorlund . Structuring the catalogue according to FRBR user task : 
utilizing bibliographic relationships through collocation and linking [online]. [cit. 
2009-05-25]. Dostupné z: http://www.fla.fi/frbr05/jepsenFRBR2120805.pdf 
46. Joint steering committee for development of RDA [online]. Last updated  20 May 2009 
[cit. 2009-05-20]. Dostupné z: http://www.collectionscanada.gc.ca/jsc/ 
47. Koncepce rozvoje Souborného  katalogu ČR do roku 2010 [online].  [cit. 2009-05-20]. 
Dostupné z: http://www.caslin.cz/spoluprace/folder.2006-10-
10.8320472558/koncepce-rozvoje-sk-cr-verze-6.doc 
48. KRAVAL, Ilja. Nejčastější chyby při modelování  II [online]. Vyd. 12.8.2004 [cit. 
2009-05-21]. Dostupné z: http://www.dbsvet.cz/view.php?cisloclanku=2004081201 
49. KUTÁČ, Daniel. Jak objektové databáze podporují škálovatelnost poprvé [online].  
Vyd. 15.5.2006 [cit. 2009-05-21]. Dostupné z: 
http://www.dbsvet.cz/view.php?cisloclanku=2006051501 
50. LENHART, Zdeněk. Národní autority v muzeích a galeriích – interoperabilita s NK 
ČR [online].  2007 [cit. 2009-05-26]. Dostupné z: 
http://skip.nkp.cz/KeStazeni/Archivy07/Lenhart.ppt 
51. LICHTENBERGOVÁ, Edita.  Funkční požadavky na bibliografické záznamy (FRBR) 
v praxi [online]. 2007 [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: 
http://www.sdruk.cz/sec/2007/sbornik/2007-3-355.pdf 
52. LICHTENBERGOVÁ, Edita . Konference Cataloguing 2007: Back to Basics – and 
Flying into the Future. Ikaros [online]. 2007, roč. 11, č. 3 [cit. 2008-04-18]. Dostupný 
na World Wide Web: http://www.ikaros.cz/node/3956. URN-NBN:cz-ik3956. ISSN 
1212-5075. 
53. MADISON, Olivia M.A. The origins of the IFLA study on functional requirements 
for bibliographic records. In Functional requirements for biliographic records 
(FRBR): Hype or cure-all?  Le Boeuf, Patrick, editor. New York :  Haworth 
Information Press, 2005, s. 15-37. ISBN 978-0-7890-2799-3. 
54. MAJEROVÁ, Jarmila. Konceptuálny model v katalogizácii [online]. [cit. 2009-05-
25]. Dostupné z  
http://www.snk.sk/swift_data/source/ODSD/ppt/Konceptualny_model_v_katalogizaci
i.ppt#256,1,Konceptuálny model v katalogizácii 
55. MAXWELL, Robert L. FRBR : a guide for the perplexed. Chicago : American 
Library Associations, 2008. 151 s. ISBN 978-0-8389-0950-8. 
56. McCALLUM, Sally H. LC’s MARC/FRBR experimentation tool [online].  [cit. 2009-
05-20]. Dostupné z: http://www.fla.fi/frbr05/McCallumHelsinki_frbrtool.pdf 
57. MIMNO, David – CRANE, Gregory – JONES, Alison. Hierarchical catalog records : 
implementing a FRBR katalog. D-Lib Magazine [online]. Ocotber 2005, vol. 11, 
number 10 [cit. 2009-05-20]. Dostupné z: 
http://www.dlib.org/dlib/october05/crane/10crane.html  ISSN 1082-9873. 
58. MURTOMAA, Eeva -  PEKKARINEN, Päivi. On the importace of conceptual models 
in the organization of knowledge – a brief feature on the IFLA models [online].  [cit. 
2009-05-25]. Dostupné z: http://www.protsv.fi/stks/signum/200805/5.pdf 
59. National Library of Australia. Australian Committee on Cataloguing. Revolution or 
evolution?[online]. 2004 [cit 2009-05-25]. Dostupné z: 
http://www.nla.gov.au/lis/stndrds/grps/acoc/papers2004.html 
60. Network Development and MARC Standards Office Library of Congress. FRBR 
Display Tool. Verison 2.0 [online]. 2009  [cit. 2009-05-25]. Dostupné z: 
http://www.loc.gov/marc/marc-functional-analysis/tool.html 

115 
 
61. NOVOTNÁ, Hana. Zpráva z pracovní cesty 9th IFLA Interlending and Document 
Supply International Conference, Tallinn, Estonsko 20. – 23. 9. 2005 [online].  [cit. 
2009-05-20]. Dostupné z: http://www.portalstm.cz/Koord/cest-zpr-tallin-05.pdf 
62. NOVOTNÝ, Jaroslav. Bibliografický záznam. Knižnica. 2004, roč. 5, č. 4, s.167-168. 
ISSN 1336-0965. 
63. O’NEILL, Edward T. FRBR: Functional requirements for bibliographic records : 
application of the entity-relationship model to Humphry Clinker. Library resources & 
technical services, October 2002, 46, 4. Dostupné také z: 
http://www.oclc.org/research/publications/archive/2002/oneill_frbr22.pdf 
64. OCLC Openly Informatics xISBN – Frequently asked questions [online]. c2007 [cit. 
2009-05-20]. Dostupné z: 
http://www.oclc.org/services/brochures/12424X_openly_isbn.pdf 
65. OCLC Research Activities and IFLA's Functional Requirements for Bibliographic 
Records [online]. c2008 [cit. 2009-05-25]. Dostupné z: 
http://www.oclc.org/research/projects/frbr/ 
66. OCLC.  About OCLC [online].  c2009 [cit 2009-05-20]. Dostupné z: 
http://www.oclc.org/about/default.htm 
67. OCLC.  Curiouser [online].  c2009 [cit.2009-05-20]. Dostupné z: 
http://www.oclc.org/research/projects/curiouser/default.htm 
68. OCLC. FictionFinder: a FRBR-based prototype for fiction in WorldCat [online]. 
c2009 [cit 2009-05-20]. Dostupné z: 
http://www.oclc.org/research/projects/frbr/fictionfinder.htm 
69. OCLC. Learn more about xISBN Bookmarklets [online]. c2001-2007 [cit. 2009-05-
20]. Dostupné z: http://xisbn.worldcat.org/liblook/index.htm 
70. OCLC. RedLightGreen [online]. c2009 [cit 2009-05-20]. Dostupné z: 
http://www.oclc.org/programs/ourwork/past/redlightgreen.htm 
71. OCLC. VIAF: The Virtual International Autority File [online]. c2009 [cit. 2009-05-
25]. Dostupné z: http://www.oclc.org/research/projects/viaf/ 
72. OKÁLOVÁ, Mária. Aktivity pracovnej skupiny FRANAR. Knižnica. 2005, roč. 6, č. 
10, s.24- 28. ISSN 1336-0965.  
73. Panel: Conceptual model of aboutness [online]. 2008 [cit. 2009-05-06]. Dostupné z 
http://www.ebsi.umontreal.ca/isko2008/documents/abstracts/zeng.pdf 
74. PATTON, G.E. Extending FRBR to Authorities.  In Functional requirements for 
biliographic records (FRBR): Hype or cure-all?  New York :  Haworth Information 
Press, 2005, s. 39-40. ISBN 978-0-7890-2799-3. 
75. PATTON, G.E. FRANAR : a conceptual model for autority data [online]. [cit. 2009-
03-15]. Dostupný z http://www.sba.unifi.it/ac/relazioni/patton_eng.pdf 
76. PATTON, Glenn. FRBR activities at OCLC [online]. August 10-12,2005 [cit. 2009-
05-25]. Dostupné z: http://www.fla.fi/frbr05/patton%20oclc%20frbr%20200508.pdf 
77. PATTON,G. What’s new with FRAR? [online]. 2006-07-14 [cit. 2009-04-10]. 
Dostupný z http://www.ifla.org/IV/ifla72/papers/084-Patton-en.pdf 
78. Perseus digital library [online].  Version 4.0. [cit 2009-05-20]. Dostupné z: 
http://www.perseus.tufts.edu/hopper/ 
79. POSPÍŠILOVÁ, Jindřiška – KOŠŤÁLOVÁ, Karolína – NEMEŠKALOVÁ, Hana. 
Katalogy nové generace : analýza vybraných systémů typu „metasearch“ [online]. 
[cit. 2009-05-25]. Dostupné z: 
www.infolib.sk/index/open_file.php?file=INFOS2009/Infos_pospisilova.pdf  
80. RDA: Resource Description and Access : Prospectus [online].  Last updated 2009 
[cit.2009-05-25]. Dostupné z: http://www.collectionscanada.ca/jsc/rdaprospectus.html 

116 
 
81. RIVA, Pat – DOERR, Martin – ŽUMER, Maja. FRBRoo  : enabling a common view of 
information from memory institutions [online]. 18-06-2008 [cit. 2009-05-23]. 
Dostupné z: http://www.ifla.org.sg/IV/ifla74/papers/156-Riva_Doerr_Zumer-en.pdf 
82. ŘEPA, Václav. Analýza a návrh informačních systémů. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 
1999. ISBN 80-86119-13-0. s. 34-35. 
83. ŘÍMANOVÁ, R. – BARTL, Z. Soubory autorit a internet. In Automatizace 
knihovnických procesů 2005, 10. ročník semináře, Liberec, 3. a 4. květen 
2005[online].  [cit. 2009-04-15].  s. 2. Dostupné z http://www.akvs.cz/akp-2005/13-
rimanova.pdf 
84. ŘÍMANOVÁ, Radka. Cestovní zpráva z konference „Bibliotheca Universalis – How 
to Organize Chaos?“, Finsko, 11-12.8.2005 [online]. [cit. 2009-05-22]. Dostupné z: 
http://www.portalstm.cz/Koord/cest-zpr_Finsko1-05.pdf 
85. ŘÍMANOVÁ, Radka. Kvalitní katalog - nezbytný zdroj pro poskytování služeb 
knihovny. In Knihovny současnosti 2005 : sborník z 13. konference, konané ve dnech 
13. - 15. září 2005 v Seči u Chrudimi. Brno : Sdružení knihoven ČR, 2005, s. 218-227. 
Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/sec/2005/sbornik/2005-1-218.pdf 
86. SCHNEIDER, Jodi. FRBRizing MARC records with the FRBR [online].  May 16, 
2008 [cit. 2009-05-25].  Dostupné z: 
http://jodischneider.com/pubs/2008may_frbr.html 
87. SVOBODA, Martin. Knihovny v elektronické záplavě [online]. [cit 2009-05-20]. s. 3. 
Dostupné z: http://knihovny.cvut.cz/akp2003/sbornik/01_svoboda.pdf 
88. SVOBODA, Martin. Zpráva z cesty na seminář ELAG 2003. Ikaros [online]. 2003, 
roč. 7, č 8 [cit 2009-05-25]. Dostupný z: http://www.ikaros.cz/node1461. URN-NBN: 
cz-ik1461. ISSN 1212-5075. 
89. The CIDOC  conceptual reference model [online]. 2001 [cit. 2009-05-25].  Dostupné z 
http://cidoc.ics.forth.gr/who_we_are.html 
90. TILLETT, Barbara. Bibliographic universe created by FRBR and FRAR [online]. 
August 11, 2005 [cit. 2009-05-25]. Dostupné z: 
http://www.fla.fi/frbr05/IFLA_Jarvenpaa_FRBR_Tillett%202005rev2.pdf 
91. TILLETT, Barbara. What is FRBR? : a conceptual model for the bibliographic 
universe [online]. Revised February 2004 [cit. 2009-05-25]. Dostupné z: 
http://www.loc.gov/cds/downloads/FRBR.PDF 
92. Undestanding FRBR : What it is and how it will affect our retrieval tools. Edited by 
Arlene G. Tailor. 1st pub. Westport : Libraries  unlimited, 2007. 186 s. ISBN 978-1-
59158-509-1. 
93. VODIČKOVÁ, Hana. Autoritní záznam. In Česká terminologická databáze 
knihovnictví a informační vědy [databáze online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupné z 
http://sigma.nkp.cz/F/74AV18VUX45ISDTICKSURYI227FK565Q9HC3UJQYL9S
SC1J7TB-05619?func=find-acc&acc_sequence=000019415 
94. VODIČKOVÁ, Hana. Malá úvaha o české terminologii v souvislosti s novými 
„pařížskými principy“ pro katalogizační pravidla aneb o FRBR. Čtenář, 2007, roč. 
59, č. 1, s. 4-7. ISSN 0011-2321. 
95. VODIČKOVÁ, Hana. Soubor autorit. In Česká terminologická databáze knihovnictví 
a informační vědy [databáze online]. [cit. 2009-04-10]. Dostupné z 
http://sigma.nkp.cz/F/74AV18VUX45ISDTICKSURYI227FK565Q9HC3UJQYL9S
SC1J7TB-15036?func=find-acc&acc_sequence=000015293 
96. VOJNAR, Martin. Bibliotheca Universalis – How to organize chaos? [online]. [cit. 
2009-05-20]. Dostupné z: http://skip.nkp.cz/KeStazeni/MezSpo/CZ/CZ_Vojnar1.doc 

117 
 
97. VOJNAR, Martin. IFLA 2005 zblízka – FRBR [online].  [cit. 2009-05-20]. Dostupné 
z: http://www.vkol.cz/data/soubory/import/vojnar_20051214.ppt 
98. VOJNAR, Martin. Světový knihovnický kongres IFLA v Oslo, 14-18.8.2005 [online]. 
[cit. 2009-05-25]. Dostupné z: 
http://skip.nkp.cz/KeStazeni/MezSpo/CZ/CZ_Vojnar2.doc 
99. VTLS. Virtua product brochure [online]. [cit. 2009-05-25] Dostupné z: 
http://www.vtls.com/media/en-US/brochures/vtls_virtua.pdf 
100. YEE, Martha M. FRBRization : a method for turning online public findings lists  into 
online public catalogs [online]. 2005 [cit. 2009-05-25].  Dostupné z: 
http://repositories.cdlib.org/cgi/viewcontent.cgi?article=2489&context=postprints 
101. ZHANG, Yin – SALABA, Athena. Critical issues and challenges facing FRBR 
research and practice.  Bulletin of the American Society for Information Science and 
Technology [online], August/September 2007. Dostupné z: 
http://www.asis.org/Bulletin/Aug-07/zhang_salaba.html 
102. ŽUMER, Maja – Le Boeuf, Patrick. Conceptual models: museum & libraries: towards 
an object-oriented fromulation of FRBR aligned on the CIDOC CRM ontology. ELAG 
2006 „New tools and new library practices“, Bucharest, 26 April 2006 [online]. [cit. 
2009-05-25]. Dostupné z: http://elagreports.cimec.ro/papers/Papers/Zumer&LeBoeuf-
ELAG-2006-Paper.pdf 
103. ŽUMER, Maja - SALABA, Athena – ZENG, Marcia Lei. Functional requirements for    
subject autority records (FRSAR): a conceptual model of aboutness.  In Asian digital 
libraries : looking back 10 years and forging new frontiers  [online]. Berlin : Springer, 
c2007 [cit 2009-05-06]. Dostupný z  
http://www.springerlink.com/content/a426862726nh46pu/  ISBN 978-3-540-77093-0. 
104. ŽUMER, Maja. Functional requirements for bibliographic records as users‘ model  
[online]. [cit. 2009-05-25] Dostupné z: http://www.fla.fi/frbr05/zumerFRBR2005.pdf 
 

118

Seznam příloh

Příloha 1: Atributy jednotlivých entit a jejich definice

Příloha 2: Ukázka z katalogu Fiction Finder

Příloha 3: Ukázka z dánského souborného katalogu Bibliotek.dk

Příloha 1: Atributy jednotlivých entit a jejich definice

Atributy díla

Studie definuje u entity dílo celkem dvanáct atributů.

Název díla

Název díla je slovo, skupina slov nebo skupina znaků označující dílo. Dílo může mít jeden

nebo více názvů. U díla vydaného pod různými názvy (lišícími se formou, jazykem aj.),

bibliografická agentura obvykle zvolí jeden z těchto názvů za "unifikovaný název". Tento

postup umožní jednotné pojmenování a odkazování téhož díla. Další názvy, pod kterými bylo

dílo vydáno, se považují za variantní názvy díla, nebo v některých případech za souběžný

unifikovaný název. Název díla, které tvoří část většího díla, se může skládat pouze z čísla

nebo jiného obecného označení, které je závislé na názvu většího díla.

Forma díla

Forma díla je třída, kategorie, či typ nebo žánr, kam dílo patří (např. román, pohádka,

povídka, poezie, divadelní hra, esej, biografie, symfonie, koncert, sonáta, mapa, kresba,

malba, fotografie atd.).

Datum díla

Jako datum díla se uvádí obvykle rok, kdy bylo dílo původně vytvořeno. Může se jednat o

samostatné datum nebo rozsah dat. Nelze-li datum vytvoření díla zjistit, může se použít datum

prvního vydání.

Jiná rozlišující vlastnost

Jakákoliv vlastnost, která slouží k rozlišení různých děl se stejným názvem (např. místo

vzniku).

Zamýšlené ukončení

Zamýšlené ukončení díla vyjadřuje, zda dílo bylo koncipováno jako ukončené nebo zda

má pokračovat a není předem zamýšleno jako ukončené.

Zamýšlené uživatelské určení

Určení skupiny uživatelů, pro něž bylo dílo vytvořeno. Kategorizace může být definována

věkem (děti, mládež, dospělí), úrovní vzdělání či na základě jiných kritérií.

Souvislost s dílem

Kontext, v němž dílo vznikalo. Může to být historická, sociální, intelektuální, umělecká nebo

jiná souvislost, v jejímž rámci bylo dílo původně koncipováno (např. 2. světová válka, období

národního obrození).

Obsazení (hudební dílo)

Instrumentální, vokální a/nebo jiný prostředek provedení, pro který bylo hudební dílo

původně určeno (např. klavír, housle, smyčcový orchestr atd.).

Číselné označení (hudební dílo)

Pořadové číslo, opusové číslo, číslo tematického katalogu přiřazené hudebnímu dílu

skladatelem, vydavatelem nebo muzikologem (např. čísla připsaná Mozartovým dílům

Ludwigem Köchlem).

Tónina (hudební dílo)

Tónina v tonální hudbě je řada tónových vztahů, které tvoří tonální centrum (např. D dur, e

moll). Tónina v níž bylo dílo původně složeno.

Souřadnice (kartografické dílo)

Souřadnice jsou stupně, minuty a sekundy zeměpisné délky a šířky nebo úhly deklinace a

rektascenze, které tvoří vnější hranice oblasti znázorněné na kartografickém obrazu nebo

objektu.

Ekvinokcium (kartografické dílo)

Ekvinokcium je rok, který slouží jako výchozí bod pro mapu nebo model oblohy.

Atributy vyjádření

Studie definuje u entity vyjádření celkem dvacet pět atributů.

Název vyjádření

Název vyjádření je slovo, skupina slov nebo skupina znaků označující vyjádření. K vyjádření

se může vázat jeden nebo více názvů. U části většího celku se název může skládat pouze

z čísla nebo jiného označení části.

Forma vyjádření

Forma vyjádření je prostředek, kterým je dílo realizováno (např. abecedně-číselný nebo

notový zápis, mluvené slovo, zvukový záznam hudebního díla, kartografický obraz,

fotografický obraz, socha, tanec, pantomima atd.).

Datum vyjádření

Datum, kdy bylo dílo realizováno (např. datum, kdy byl určitý text díla napsán nebo

revidován, datum, kdy byla poprvé představena píseň atd.). Datum může být jedno určité nebo

rozsah dat. Nelze-li datum vyjádření zjistit, můžeme jako datum vyjádření použít datum jeho

prvního vydání.

Jazyk vyjádření

Jazyk, v němž je dílo vyjádřeno. Může obsahovat i více jazyků.

Jiná rozlišující vlastnost

Jakákoliv vlastnost vyjádření, která slouží k rozlišení různých vyjádření stejného díla.

Například u různých verzí českého textu Bible je pro rozlišení použito jméno - Bible

(Kralická), Bible (Svatováclavská).

Rozšiřitelnost vyjádření

Rozšiřitelnost vychází z předpokladu, že k danému vyjádření bude doplněn další intelektuální

nebo umělecký obsah (např. vyjádření, které se dokončuje po částech - po dílech, po číslech).

Možnost revize vyjádření

Vychází z předpokladu, že intelektuální nebo umělecký obsah vyjádření bude revidován

(např. předběžný návrh zprávy, aktualizace)

Rozsah vyjádření

Kvantifikace intelektuálního obsahu vyjádření (např. počet slov, řádků, odstavců v textu,

příkazů v počítačovém programu, obrázků v humoristických seriálech). U díla vyjádřeného

zvukem a/nebo pohybem se rozsah může měřit dobou trvání (např. doba přehrávání).

Sumarizace obsahu

Sumarizací obsahu vyjádření rozumíme obsahovou charakteristiku, jako například anotaci,

referát, výtah nebo seznam názvů kapitol, písní, částí obsažených ve vyjádření.

Souvislost s vyjádřením

Historická, sociální, intelektuální, umělecká nebo jiná souvislost, v rámci níž bylo vyjádření

původně realizováno (např. období reformace)

Kritická reakce na vyjádření

Kritická reakce je přijetí vyjádření kritiky, recenzenty a dalšími osobami, které jej hodnotí.

Může být součástí anotace.

Uživatelská omezení k vyjádření

Omezení přístupu a využívání vyjádření. Mohou vycházet z legislativy k autorskému právu,

případně mohou být rozšířena nad rámec zákonů na ochranu vlastníka autorského práva.

Označování posloupnosti (seriál)

Označování posloupnosti vyjádření vydávaného jako seriál znamená značení svazků, čísel,

sešitů apod. a/nebo dat jako dílčích jednotek seriálu (např. svazek, číslo).

Předpokládaná pravidelnost vydávání (seriál)

Předpokládaná pravidelnost vydávání vyjádření vycházejícího jako seriál. Zda bude vycházet

pravidelně nebo nepravidelně.

Předpokládaná četnost vydávání (seriál)

Interval, v jakém se předpokládá vydávání jednotlivých čísel seriálu (např. týdně, měsíčně)

Typ partitury (hudebnina)

Typ partitury je formát použitý pro předvedení hudební skladby (např. malá partitura, velká

partitura, sborová partitura).

Obsazení (hudebnina nebo zvukový záznam)

Obsazení je instrumentální a/nebo vokální prostředek provedení zachycený ve vyjádření

hudebního díla (např. dva klavíry, soprán a alt). Nástroje a/nebo hlasy zachycené v určitém

vyjádření díla se mohou lišit od obsazení, pro které bylo dílo původně určeno.

Měřítko (kartografický obraz/objekt)

Poměr vzdáleností v kartografickém vyjádření ke skutečným vzdálenostem. Měřítko se může

používat pro horizontální, vertikální, úhlové nebo jiné vzdálenosti, které představuje

vyjádření.

Kartografické zobrazení (kartografický obraz/objekt)

Kartografické zobrazení je metoda nebo systém používaný pro znázornění povrchu země nebo

hvězdné oblohy na mapě (např. souřadnicový systém podle Mercatora, azimutální stejnodélné

zobrazení).

Znázorňovací technika (kartografický obraz/objekt)

Znázorňovací technika je metoda používaná pro znázornění geografických nebo jiných znaků

kartografického obrazu (např. anaglyfní, schematické, obrazové).

Interpretace reliéfu (kartografický obraz/objekt)

Způsob používaný pro znázornění vyvýšenin nebo nerovností zemského povrchu nebo dna

vodní plochy v kartografickém obraze (např. vrstevnice, stínování, šrafy, výškové kóty).

Geodetické, souřadnicové a vertikální měření (kartografický obraz/objekt)

Informace o sféroidech používaných při konstrukci kartografického obrazu, o souřadnicových

sítích nebo soustavách souřadnic používaných na obraze, o horizontální nulové nebo výchozí

rovině, vertikální nulové nebo výchozí rovině, matematických údajích o intervalech profilu,

hloubkoměrných intervalech aj.

Záznamová technika (snímek dálkového průzkumu)

Technika používaná pro zachycení snímku dálkového průzkumu (např. multispektrální

fotografie, infračervené řádkové snímání, SLAR, pasivní mikrovlnné mapování).

Speciální vlastnost (snímek dálkového průzkumu)

Speciální vlastnost snímku dálkového průzkumu nebo snímku zhotoveného technikou letecké

fotografie je výška a sklon senzoru, postavení základny senzoru, kategorie a jméno družice,

počet spektrálních pásem, kvalita obrazu, rozsah oblačnosti nebo střední hodnota rozlišení

terénu.

Technika (grafika nebo projekční grafický obraz)

Metoda použitá pro vytvoření grafického obrazu (např. rytí, suchá jehla) nebo pro realizaci

pohybu u promítaného obrazu (např. animace).

Atributy provedení

Studie definuje u entity provedení celkem 38 atributů.

Název provedení

Název provedení je slovo, skupina slov nebo skupina znaků označující vyjádření. Provedení

může mít jeden nebo více názvů. Patří sem všechny názvy, které jsou uvedeny v samotném

provedení (např. název na titulní straně, obálkový název, název na doplňkové titulní stránce,

hlavičkový název, živé záhlaví, hřbetní název) a také názvy, které byly provedení přiděleny za

účelem bibliografické kontroly (např. klíčový název, rozšířený název, překlad názvu).

Údaje o odpovědnosti

Údaje o odpovědnosti provedení jsou obsaženy v samotném provedení obvykle ve spojení

s názvem. Jsou to jména jedné nebo více fyzických osob a/nebo skupin odpovědných za

vytvoření nebo realizaci intelektuálního nebo uměleckého obsahu provedení. Může se jednat

o přímé (autor, skladatel) nebo nepřímé autory (autor povídky, podle níž byl napsán scénář),

překladatele, redaktory, editory apod. V údajích o odpovědnosti může být uveden také

sponzor či vydavatel díla obsaženého v provedení. Součástí údajů o odpovědnosti může být i

označení role každého odpovědného jednotlivce, skupiny nebo organizace. Jména uvedená v

údajích o odpovědnosti v provedení mohou, ale nemusí být tytéž osoby a korporace, které

jsou skutečně odpovědné za vytvoření nebo realizaci intelektuálního nebo uměleckého obsahu

provedení. Podobně i uvedené role mohou, ale nemusí odrážet skutečný vztah, který existuje

mezi jmenovanými jednotlivci a skupinami a intelektuálním nebo uměleckým obsahem.

Označení vydání

Označení vydání je údaj uvedený v samotném provedení, který uvádí rozdíl v obsahu a formě

mezi souvisejícími provedeními. Do tohoto atributu se zahrnují údaje o pořadí vydání nebo

verze a také o tom, že dané vydání je přepracováno, doplněno, aktualizováno, změněno či

jinak upraveno vzhledem k předchozímu vydání stejného vydavatele nebo distributora.

Vystihuje také rozdíly mezi provedeními vydanými současně stejným nebo jiným

vydavatelem nebo distributorem (např. španělské a anglické vydání). Označení vydání se

vztahuje ke všem exemplářům provedení, vyrobeným ze stejné matrice a vydaných stejným

vydavatelem/distributorem nebo skupinou vydavatelů/distributorů.

Místo vydání/distribuce

Místo vydání/distribuce je lokalita spojená v provedení se jménem vydavatele/distributora.

Místo vydání může obsahovat jméno státu, provincie, území a/nebo země a jméno místa.

Provedení může být spojeno s jedním nebo více místy vydání/distribuce.

Nakladatel/distributor

Nakladatel/distributor provedení je fyzická osoba, skupina nebo instituce odpovědná za

vydání nebo distribuci provedení. Nakladatel/distributor je v provedení jmenován. Může být

jeden nebo více nakladatelů nebo distributorů.

Datum vydání/distribuce

Datum vydání/distribuce je datum (obvykle rok) zveřejnění provedení. Může být samostatné

datum nebo rozsah dat. Není-li datum provedení uvedeno, používá se datum copyrightu, tisku

nebo výroby.

Výrobce

Výrobce provedení je osoba, skupina nebo organizace jmenovaná v provedení jako

odpovědná za výrobu provedení. Provedení může být spojeno s jedním nebo více výrobci.

Údaje o edici

Údaje o edici je výraz uvedený v provedení, označujících edici (řadu), k níž provedení náleží.

Údaje o edici zahrnují také pořadové označení provedení v řadě. Provedení může patřit pod

jednu nebo více edicí a/nebo subedicí.

Forma nosiče

Forma nosiče se vztahuje na fyzickou stránku nosiče provedení a spočívá v zatřídění

fyzického nosiče do určité kategorie (např. zvuková kazeta, videodisk, videokazeta,

mikrofilm). U provedení obsahujícího více fyzických částí mohou být různé formy nosiče

(např. filmový pás s doprovodnou brožurou).

Rozsah nosiče

Stanovení celkového počtu fyzických jednotek, které dohromady tvoří nosič (např. počet

archů, disků, kotoučů).

Materiál

Druh hmoty, z níž je nosič vyroben (např. papír, plast). Materiál může zahrnovat vedle

základního materiálu ještě další materiál, který je aplikován na základní materiál (např.

olejová barva nanesená na plátně). Každá složka provedení sestávající z více částí může být

vyrobena z různých druhů materiálu.

Způsob záznamu

Technika použitá pro záznam not, zvuku nebo obrazu při výrobě provedení (např. analogový,

akustický, elektrický, digitální, optický aj.).

Rozměry nosiče

Rozměry hmotných součástí a/nebo obalu provedení. Rozměry mohou tvořit míry: výška

(např. 18 cm vázaný svazek), šířka (např. 8mm film), výška x šířka (např. diapozitiv 5 x 5

cm), výška x šířka x hloubka (např. model 9 x 30 x 20 cm) nebo průměr (např. CD-ROM 12

cm).

Identifikátor provedení

Identifikátorem provedení je jednoznačné číslo nebo kód, který slouží k odlišení dvou

různých provedení. Provedení může mít jeden nebo více identifikátorů. Identifikátor může být

přidělen z mezinárodního systému číslování nebo kódování (např. ISBN, ISSN) z národního

systému (např. číslo povinného výtisku) nebo může být přiřazen nezávisle nakladatelem nebo

distributorem provedení (např. číslo vládní publikace, nakladatelské číslo pro zvukové

záznamy a hudebniny, přírůstkové číslo ve vydavatelském katalogu). Identifikátor provedení

může přidělit také bibliograf, muzikolog aj. Identifikátor provedení může obsahovat číselnou

část a textovou nebo kódovou část označující použitý systém pro označení a/nebo agenturu

nebo osobu, která přidělila číslo jako jednoznačný identifikátor pro provedení.

Zdroj akvizice / oprávnění k přístupu

Jméno vydavatele nebo distributora uvedené v provedení jako zdroj, od něhož lze provedení

získat nebo prostřednictvím něhož je možno získat oprávnění k přístupu. Zdroj akvizice /

oprávnění k přístupu zpravidla obsahuje také adresu nakladatele nebo distributora. Provedení

může být spojeno s jedním nebo více zdroji.

Údaje o dostupnosti

Podmínky uvedené v provedení, za kterých dodavatel (tzn. zdroj akvizice / oprávnění k

přístupu) zpřístupňuje provedení (např. volné pro členy určité asociace), nebo prodejní cena

provedení.

Omezení přístupu k provedení

Omezení přístupu a použití provedení mohou být založena na autorském právu nebo mohou

být rozšířena nad rámec legislativy o ochraně autorských práv.

Druh písma (tištěná kniha)

Provedení písma použitého pro tisk knihy (např. Times New Roman).

Velikost písma (tištěná kniha)

Velikost znaků v tištěné knize (např. 10, 12 bodů).

Foliace (kniha - starý tisk)

Foliace staré tištěné knihy znamená počet lomů provedených na vytištěném archu k vytvoření

složky listů (např. arch složený dvakrát tvoří kvart 4o, složený třikrát tvoří oktáv 8o atd.).

Kolace (kniha - starý tisk)

Kolace vyjadřuje řazení složek v knize, jak je označeno signaturami na každé složce (např.

čtyři složky označené signaturami A až D).

Status vydávání (seriál)

Status vydávání je atribut provedení vydávaného jako seriál. Určuje stav seriálu s ohledem na

pokračování vydávání (tzn. zda je vydáván průběžně nebo zda jeho vydávání bylo ukončeno).

Číslování (seriál)

Číslování jako atribut provedení vydávaného jako seriál znamená označení svazku, čísla

sešitu atd. a/nebo datum uvedené v provedení. Číslování může být složeno z číselné či

abecední části a/nebo data (např. ročník 4, číslo 2, únor 1981).

Rychlost přehrávání (zvukový záznam)

Přehrávací rychlost, jakou se musí nosič pohybovat pro dosažení požadovaného zvuku (např.

33 1/3 ot/min, 19 cm/s ).

Šířka drážky (zvukový záznam)

Počet drážek na palec, vyrytých na desce nebo válci (např. mikrodrážka tj. 200 drážek na

palec).

Způsob drážkování (zvukový záznam)

Způsob drážkování udává směr, kterým jsou drážky na desce nebo válci vyryté (např. boční,

vodorovné aj.).

Konfigurace pásku (zvukový záznam)

Konfigurace pásku je počet stop na zvukové pásce (např. osmistopá, dvanáctistopá).

Způsob ozvučení (zvukový záznam)

Způsob ozvučení znamená počet zvukových kanálů použitých pro vytvoření záznamu

(např.monofonický, stereofonický, kvadrofonický).

Speciální přehrávací charakteristika (zvukový záznam)

Speciální přehrávací charakteristika označuje systémy používané při tvorbě záznamu (např.

vyrovnávací systémy, systémy pro snižování hluku – NAB, DBX, Dolby aj.).

Barva (obraz)

Barvy a tóny (včetně černé a bílé) použité pro výrobu obrazu.

Faktor zmenšení (mikrodokument)

Označení zmenšení textu nebo obrazu v procesu mikrofilmování (např. 42x atd.). Může se

uvádět také jako rozsah (např. velmi vysoké zmenšení udává zmenšení v rozsahu 61x až 90x).

Polarita (mikrodokument, projekční grafika, film, videozáznam)

Polarita označuje vztah barev a tónů obrazu na filmu k barvám a tónům snímaného nebo

filmovaného objektu. Pokud barvy a tóny obrazu na filmu odpovídají přímo barvám a tónům

zachycovaného objektu, je polarita pozitivní. Pokud jsou opačné k objektu, je polarita

negativní. U provedení obsahujícího více než jeden obraz může být polarita obrazů smíšená.

Generace (mikrodokument, projekční grafika, film, videozáznam)

Generace označuje kolikrát byl obraz na filmu přenesen z jednoho nosiče na jiný (např.

fotografická předloha první generace, tisková matrice druhé generace, služební kopie třetí

generace).

Formát promítání (projekční grafika, film, videozáznam)

Formát použitý při tvorbě promítaného obrazu (např. širokoúhlé promítací plátno, Beta,

VHS).

Požadavky na systém (elektronický zdroj)

Požadavky týkající se hardwaru (např. značka a typ počítače, kapacita paměti RAM ),

softwaru (např. operační systém, programovací jazyk) a periferních zařízení (monitor,

tiskárna).

Charakteristiky souboru (elektronický zdroj)

Standardy nebo schémata používaná pro zakódování souboru (např. ASCII, SGML ), fyzické

vlastnosti souboru (např. hustota záznamu, parita) a jiné charakteristiky popisující způsob

zpracování souboru.

Způsob přístupu (dálkově přístupný elektronický zdroj)

Označení způsobu přístupu ke vzdáleným elektronickým zdrojům (např. internet, www).

Adresa pro přístup (dálkově přístupný elektronický zdroj)

Abecedně-číselný kód (např. URL, PURL), který se užívá k zajištění vzdáleného přístupu

k elektronickému zdroji.

Atributy jednotky

Studie definuje u entity jednotky celkem 9 atributů. Nejsou zde zahrnuty atributy spojené

s výpůjčkami a změnou stavu zpracování jednotek v procesu katalogizace.

Identifikátor jednotky

Identifikátor jednotky je jedinečné číslo nebo kód jednotky, který slouží k jednoznačné

identifikaci a k odlišení dvou různých jednotek ve stejném fondu a/nebo instituci. Identifikátor

jednotce přiděluje obvykle instituce, která jednotku vlastní. Jako identifikátor jednotky může

být použita signatura, přírůstkové číslo, čárový kód aj. Součástí identifikátoru může být také

jméno nebo kód instituce nebo skladu, kde je jednotka uložena, a jméno nebo kód konkrétní

sbírky nebo menší organizační součásti dané instituce (např. sbírka starých tisků, oborová

knihovna).

Fingerprint

Fingerprint je specifický identifikátor vytvořený kombinací skupin znaků přepsaných

z určitých stránek tištěné jednotky. Metoda se používá především u starých tisků pro označení

rozdílů mezi jednotlivými výtisky. Pro sestavení fingerprintu existují různá pravidla (např.

instrukce uvedené v knize Fingerprints = Empreintes =Impronte vydané v Institut de

Recherche et d’Histoire des Textes in Paris).

Původ jednotky

Záznam o předchozím vlastnictví nebo správě jednotky.

Značky/zápisy

Značky/zápisy na jednotce se vztahují na jakýkoliv text (např. podpisy, číslování, anotace ),

který byl do jednotky připsán umělcem, výrobcem, vlastníkem apod.

Historie výstav

Záznam o veřejném vystavování jednotky (včetně data, místa aj).

Stav jednotky

Fyzický stav jednotky, odchylky mezi fyzickým stavem jednotky a stavem provedení (např.

chybějící stránky, obrázky, poškození). Další aspekty fyzického stavu jednotky (např.

křehkost, vybledlé obrázky).

Historie ošetření

Záznam o ošetření jednotky, který obsahuje údaje o způsobu ošetření (např. odkyselení,

restaurování), případně detaily procesu (např. použité chemické roztoky), datum apod.

Plánované ošetření

Plán budoucího ošetření jednotky (např. chemické čištění). Může obsahovat také podrobnosti

o plánovaném postupu ošetření a datum jeho provedení.

Omezení přístupu k jednotce

Jakákoliv omezení stanovená pro fyzický přístup k jednotce (např. omezení u vzácné knihy

pouze k prezenčnímu studiu).

Atributy osoby

Studie definuje u entity osoba celkem čtyři atributy.

Jméno osoby

Jméno osoby je slovo, znak nebo skupina slov a/nebo znaků, pod kterými je osoba známa.

Jméno se může skládat z jednoho nebo více křestních jmen, jmen po matce, jmen po otci,

příjmení, přezdívek, rodových jmen aj. Osoba může být známa pod více jmény nebo pod více

tvary téhož jména. Bibliografická agentura postupuje tak, že zvolí jedno z těchto jmen za

unifikované záhlaví. Tím je zajištěno jednotné pojmenování určité osoby. Jiná jména nebo

formy jména se mohou považovat za variantní jména této osoby a jsou na ně vytvářeny

odkazy. V některých případech (např. v případě, kdy osoba píše pod více než jedním

pseudonymem nebo když osoba píše v určitém oficiálním postavení a současně za sebe jako

jednotlivec) může bibliografická agentura zvolit pro tutéž osobu více než jedno unifikované

záhlaví.

Data osoby

Data spojená s osobou mohou obsahovat životní data (tzn. přesné nebo přibližné datum

narození a/nebo úmrtí osoby) nebo data udávající období, o němž víme, že osoba byla činná

v určité oblasti.

Titul osoby

Označení postavení, úřadu, urozenosti, vyznamenání aj. (např. předseda vlády, vévoda, major)

nebo oslovení (Sir, paní aj.) spojené s osobou.

Jiné označení spojené s osobou

Označení spojené s osobou je číselné nebo slovní označení nebo také zkratka udávající

následovnictví v rodině nebo dynastii (např. III., jr.) nebo přídomek či jiné slovo nebo slovní

spojení související s osobou (např. Chrabrý, Ing.).

Atributy korporace

Studie definuje čtyři atributy u entity korporace.

Jméno korporace

Jméno korporace je slovo, skupina slov, znak a/nebo skupina znaků, pod kterými je korporace

známa (např. IBM, Česká vědeckotechnická společnost). Korporace může být známa pod

více než jedním jménem nebo pod více než jedním tvarem téhož jména. Bibliografická

agentura zpravidla vybere jedno z těchto jmen za unifikované záhlaví za účelem jednotného

pojmenování a odkazování této korporace. Jiná jména nebo formy jména jsou považována za

variantní jména této korporace a jsou na ně vytvořeny odkazy. V některých případech (např.

když je korporace známa z různých období své existence pod různými jmény) může

bibliografická agentura zvolit pro tutéž korporaci více než jedno unifikované záhlaví.

Číslo spojené s korporací

Číselné označení pořadí akce (např. shromáždění, konference, výstavy, veletrhu), která je

jednou z řady podobných akcí (opakovaně pořádané shromáždění, konference, výstava,

veletrh) nebo jiné číselné označení spojené s korporací.

Místo spojené s korporací

Město nebo jiné označení místa, kde se konala akce typu shromáždění, konference, výstava,

veletrh atd., nebo místo, s nímž korporace jinak souvisí (např. Los Angeles, Oxford

University). Místo může obsahovat jméno státu, provincie, území a/nebo země i jméno

lokality.

Datum spojené s korporací

Datum nebo rozsah dat, kdy se konala akce typu shromáždění, konference, výstava, veletrh

atd. Může obsahovat také datum, s nímž korporace jinak souvisí (např. datum založení

korporace).

Jiné označení spojené s korporací

Slovo, slovní spojení nebo zkratka udávající založení nebo právní statut instituce (např. Inc.,

Ltd. aj.) nebo jiný termín sloužící pro odlišení instituce od jiných korporací, osob atd. (např.

firma, hudební skupina atd.).

Atributy pojmu

Studie definuje jeden atribut u entity pojem.

Termín pro pojem

Termín pro pojem je slovo, slovní spojení nebo skupina znaků pro pojmenování nebo

označení pojmu (např. biotechnologie, ekologie, radioaktivita). Pojem může být označen více

než jedním termínem nebo více než jednou formou termínu. Bibliografická agentura vybere

jeden z těchto termínů jako unifikované záhlaví. Tím je zajištěno jednotné pojmenování

daného pojmu. Jiné termíny nebo formy termínů se mohou považovat za variantní termíny pro

tento pojem a jsou na ně vytvořeny odkazy.

Atributy objektu

Studie definuje u entity objekt jeden atribut.

Termín pro objekt

Termín pro objekt je slovo, slovní spojení nebo skupina znaků pro pojmenování nebo

označení určitého objektu (např. dům, most, loď ). Objekt může být označen více než jedním

termínem nebo více než jednou formou termínu. Bibliografická agentura postupuje tak, že

vybere jeden z těchto termínů za unifikované záhlaví. Tím je zajištěno jednotné pojmenování

daného objektu. Jiné termíny nebo formy termínů se mohou považovat za variantní termíny

pro tento objekt a vytváří se na ně odkazy.

Atributy akce

Studie definuje u entity akce jeden atribut.

Termín pro akci

Termín pro akci je slovo, slovní spojení nebo skupina znaků pro pojmenování nebo označení

akce (např. Tour de France). Akce může být označena více než jedním termínem nebo více

než jednou formou termínu. Bibliografická agentura vybere jeden z těchto termínů za

unifikované záhlaví. Tím je zajištěno jednotné pojmenování dané akce. Jiné termíny nebo

formy termínů se mohou považovat za variantní termíny pro tuto akci a vytváří se na ně

odkazy.

Atributy místa

Studie definuje u entity místo jeden atribut.

Termín pro místo

Termín pro místo je slovo, slovní spojení nebo skupina znaků pro pojmenování nebo označení

místa (např. Londýn, Praha, Paříž). Místo může být označeno více termíny nebo formami

termínu. Bibliografická agentura vybere jeden z těchto termínů jako unifikované záhlaví. Tím

je zajištěno jednotné pojmenování daného místa. Jiné termíny nebo formy termínů se mohou

považovat za variantní termíny pro toto místo a vytváří se na ně odkazy.

Příloha 2: Ukázka z katalogu Fiction Finder (fictionfinder.oclc.org)

Dílo jako položka v seznamu

Dílo a jeho různá vyjádření – údaje společné pro všechna vyjádření

Seznam jednotlivých vyjádření s možností zúžení dotazu dle jazyka a formátu

Zobrazení jednoho provedení

Příloha 3: Ukázka z dánského souborného katalogu Bibliotek.dk

Vyhledávání díla Karla Čapka Válka s mloky

Výsledek dotazu

Zobrazení jednotlivých vyjádření – vyznačeno červeně

Zobrazení provedení – červeném rámečku

0 views·147 pages

Model FRBR a jeho aplikace PDF Free Download

Model FRBR a jeho aplikace PDF free Download. Think more deeply and widely.

Uploaded by _rebecca_lowery_ on 5/7/2026

/147

100%