NÁVRH A TESTOVÁNÍ INTRADENNÍ OBCHODNÍ STRATEGIE NA FOREXOVÉM TRHU PDF Free Download

Name: NÁVRH A TESTOVÁNÍ INTRADENNÍ OBCHODNÍ STRATEGIE NA FOREXOVÉM TRHU PDF
Author: mr_jasmine

1 / 145

0 views•145 pages

NÁVRH A TESTOVÁNÍ INTRADENNÍ OBCHODNÍ STRATEGIE NA FOREXOVÉM TRHU PDF Free Download

NÁVRH A TESTOVÁNÍ INTRADENNÍ OBCHODNÍ STRATEGIE NA FOREXOVÉM TRHU PDF free Download. Think more deeply and widely.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ

FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT

ÚSTAV MANAGEMENTU

INSTITUTE OF MANAGEMENT

NÁVRH A TESTOVÁNÍ INTRADENNÍ OBCHODNÍ STRATEGIE NA

FOREXOVÉM TRHU

DESIGN AND TESTING OF AN INTRADAY TRADING STRATEGY IN THE FOREX MARKET

DIPLOMOVÁ PRÁCE

MASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCE

AUTHOR

Bc. Cyril Bojanovský

VEDOUCÍ PRÁCE

SUPERVISOR

doc. Ing. Vít Chlebovský, Ph.D.

BRNO 2025



Zadání diplomové práce



Garant studijního programu Vám vsouladu se zákonem č. 111/1998 Sb., ovysokých školách ve

znění pozdějších předpisů ase Studijním azkušebním řádem VUT vBrně zadává diplomovou

práci snázvem:

Návrh atestování intradenní obchodní strategie na Forexovém trhu

Charakteristika problematiky úkolu:

Úvod

Cíle práce, metody apostupy zpracování

Teoretická východiska práce

Analýza současného stavu

Vlastní návrhy řešení

Závěr

Seznam použité literatury

Přílohy

Cíle, kterých má být dosaženo:

Cílem diplomové práce je navrhnout intradenní obchodní strategii na forexovém trhu, konkrétně na

měnovém páru GBP/USD, aověřit její funkčnost vreálných tržních podmínkách. Teoretickou část

zaměřit na definování základních pojmů finančních trhů, charakteristiku forexového trhu aprincipů

tradingu, včetně klíčových aspektů, jako jsou psychologické faktory, řízení rizik amoney

management. Vanalytické části identifikovat azhodnotit vlivy, které mohou ovlivnit výkonnost

strategie, jako je volatilita nebo dopad ekonomických zpráv. Vnávrhové části práce přípravit

obchodní strategii, její testování na historických datech apřípadnou korekci na základě

dosažených výsledků. Následně testování na reálných tržních podmínkách ajejí celkové

ohodnocení.

Základní literární prameny:

BROOKS, Al, 2012. Trading price action trading ranges: technical analysis of price charts bar by

bar for the serious trader. Hoboken, N.J.: John Wiley. The Wiley trading series. ISBN

9781118066676.

Ústav: Ústav managementu

Student: Bc. Cyril Bojanovský

Vedoucí práce: doc. Ing. Vít Chlebovský, Ph.D.

Akademický rok: 2024/25

Studijní program: Strategický rozvoj podniku

Fakulta podnikatelská, Vysoké učení technické v Brně / Kolejní 2906/4 / 612 00 / Brno

BROOKS, Al, 2012. Trading price action trends: technical analysis of price charts bar by bar for

the serious trader. Hoboken (NJ): Wiley. Wiley trading series. ISBN 978-1-118-06651-5.

DOUGLAS, Mark, 2010. Trading in the Zone: tajemství úspěchu na burzovních trzích. Tetčice:

Impossible. Knihovna úspěšného obchodníka. ISBN 978-80-254-7066-4.

HARTMAN, Ondřej, 2009. Jak se stát forexovým obchodníkem: naučte se vydělávat na měnových

trzích. Praha: FXstreet. ISBN 978-80-904418-0-4.

JANÁČ, Radek, 2017. Průvodce FOREXEM bez cenzury: nejen pro začátečníky. Brno: Tribun EU.

ISBN 978-80-263-1172-0.



Termín odevzdání diplomové práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2024/25



V Brně dne 9.2.2025



L. S.



doc. Ing. Vít Chlebovský, Ph.D.

garant

prof. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.

děkan

Fakulta podnikatelská, Vysoké učení technické v Brně / Kolejní 2906/4 / 612 00 / Brno

Abstrakt

Předmětem této diplomové práce je navrhnout a otestovat schopnost dlouhodobé

ziskovosti na burze pomocí tradingu dané strategie. Na začátku nejdříve představím

a vysvětlím základní pojmy, se kterými se člověk na burze každodenně setkává.

Dále celkově popíši fungování burzy, především pak kdo a jakým způsobem na ní

ovlivňuje cenové pohyby. Kdo se obchodování na burze může účastnit a jakou

funkci mají brokeři. V průběhu celé analytické části následně stanovím obchodní

plán, který obsahuje kromě samotné strategie otevírání a zavírání obchodů i způsoby

ochrany kapitálu, řízení peněz a řízení rizika. V této části jsou také zahrnuty

informace o backtestingu, jaké aplikace použít pro efektivní využívání informací

nebo kde informace hledat a jaké jsou důležité a které naopak ne. V poslední části

je zaznamenán a popsán proces samotného tradingu podle předem sestaveného

obchodního plánu, vyhodnocení výsledků a možné doporučení pro úpravu strategie

na další období.

Abstract

The subject of this master's thesis is to design and test the long-term profitability

potential on the Forex exchange through trading with a specific strategy. Initially, I

will introduce and explain basic concepts that one encounters daily on the stock

exchange. Furthermore, I will describe the functioning of the stock exchange

overall, especially who and how influences price movements. I will also cover who

can participate in trading on the stock exchange and the role of brokers. Throughout

the analytical part, a trading plan is then developed, which includes not only the

strategy for opening and closing trades but also methods for equity protection,

money management, and risk management. This section also includes information

about backtesting, which applications to use for effective information utilization,

where to find information, and which are important and which are not. The last part

records and describes the process of trading itself according to the pre-prepared

trading plan, evaluating the results, and possible recommendations for adjusting the

strategy for the next period.

Klíčová slova

Forex, trading, technická analýza, Price action, obchodní strategie, broker

Key words

Forex, trading, technical analysis, Price action, trading strategy, broker

Bibliografická citace

BOJANOVSKÝ, Cyril. Návrh a testování intradenní obchodní strategie na Forexovém trhu [online].

Brno, 2025 [cit. 2025-04-11]. Dostupné z: https://www.vutbr.cz/studenti/zav-prace/detail/167439.

Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Ústav managementu.

Vedoucí práce doc. Ing. Vít Chlebovský, Ph.D.

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušil autorská

práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s

právem autorským).

V Brně dne 5. 5. 2025

Bc. Cyril Bojanovský

} autor

Poděkování

Chtěl bych poděkovat svému vedoucímu diplomové práce panu doc. Ing. Vítu

Chlebovskému, Ph.D. za jeho rady a věcné připomínky. Chci také poděkovat své

rodině a blízkým za podporu během celého studia.

 
Obsah 
Teoretická východiska práce .................................................................................. 14 
1 Finanční trhy ................................................................................................... 14 
1.1 Akciové trhy ............................................................................................... 15 
1.2 Dluhopisové trhy ......................................................................................... 15 
1.3 Devizové trhy (Forex) ................................................................................. 15 
1.4 Komoditní trhy ............................................................................................ 16 
1.5 Peněžní trhy ................................................................................................ 16 
1.6 Hypoteční trhy ............................................................................................ 17 
1.7 Kryptoměnové trhy ..................................................................................... 17 
2 Trading ............................................................................................................ 18 
3 Typy tradingu .................................................................................................. 18 
4 Forex ............................................................................................................... 19 
4.1 Obchodní hodiny ......................................................................................... 21 
4.2 Účastníci trhu .............................................................................................. 22 
4.3 Brokeři ........................................................................................................ 24 
5 Analýza trhu .................................................................................................... 28 
5.1 Fundamentální analýza ............................................................................... 28 
5.2 Zdroje fundamentálních ukazatelů .............................................................. 31 
5.3 Technická analýza ....................................................................................... 33 
6 Řízení rizika .................................................................................................... 36 
7 Řízení peněz .................................................................................................... 40 
8 Backtesting ...................................................................................................... 44 
9 Psychologie tradingu ....................................................................................... 46 
9.1 Emoce v obchodování ................................................................................. 46 
9.2 Zvládání stresu ............................................................................................ 47 
10 Metriky pro určení výkonnosti strategie ......................................................... 48 

 
10.1 Výkonnostní metriky .............................................................................. 49 
10.2 Rizikové metriky ..................................................................................... 52 
10.3 Metriky obchodní efektivity ................................................................... 56 
10.4 Metriky specifické pro tuto strategii ....................................................... 58 
Analýza problému ................................................................................................... 62 
1 Price action ..................................................................................................... 62 
2 Analýza grafu a struktury trhu ........................................................................ 63 
2.1 Cenový graf ................................................................................................. 63 
2.2 Trend ........................................................................................................... 70 
2.3 Struktura trhu .............................................................................................. 74 
3 Klíčové cenové úrovně a formace .................................................................. 75 
3.1 Tvorba Supportů a Resistencí ..................................................................... 75 
3.2 Akcelerace a decelerace trendu ................................................................... 80 
3.3 Svíčkové formace ....................................................................................... 82 
3.4 Grafické formace ........................................................................................ 84 
4 Obchodní kontext a tržní chování ................................................................... 91 
4.1 Výběr likvidity ............................................................................................ 91 
4.2 Gap .............................................................................................................. 92 
4.3 Supply & Demand ...................................................................................... 95 
Praktická část .......................................................................................................... 99 
1 Představení obchodní strategie ....................................................................... 99 
2 Ukázkové příklady obchodů ......................................................................... 102 
3 Testování strategie na historických datech ................................................... 108 
4 Vyhodnocení získaných dat .......................................................................... 111 
4.1 Výkonnostní metriky ................................................................................ 112 
4.2 Rizikové metriky ....................................................................................... 115 
4.3 Obchodní efektivita ................................................................................... 117 

 
3.4.4 Specifické metriky pro tuto strategii ......................................................... 119 
3.5 Úprava strategie ............................................................................................ 122 
3.6 Testování  a  vyhodnocení  upravené  strategie  na  reálných  tržních 
podmínkách ............................................................................................................... 125 
3.6.1 Vyhodnocení  upraveného  pravidla  pro  obchodovaní  pouze  ve  směru 
trendu 126 
3.6.2 Výkonnostní metriky ................................................................................ 126 
3.6.3 Rizikové metriky ....................................................................................... 128 
3.6.4 Obchodní efektivita ................................................................................... 129 
3.6.5 Specifické metriky pro tuto strategii ......................................................... 131 
Závěr ............................................................................................................................. 135 
Slovník pojmů a anglické výrazy použité v práci ........................................................ 137 
Seznam použitých zkratek ............................................................................................ 139 
Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 140 
Seznam použitých obrázků ........................................................................................... 141 
Seznam použitých tabulek ............................................................................................ 144 
Seznam použitých rovnic ............................................................................................. 144 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Úvod

Obchodování na finančních trzích, zejména pak na trhu Forex, se stalo běžným

způsobem, jakým jednotlivci i instituce hledají příležitosti k zhodnocení kapitálu.

Tento dynamický a volatilní trh nabízí velké množství příležitostí, ale současně

přináší i značná rizika. Klíčem k dlouhodobému úspěchu se proto stává schopnost

vytvořit obchodní strategii, která dokáže stabilně generovat zisk i ve velmi

proměnlivém tržním prostředí.

Vytváření obchodních strategií pro finanční trhy je oblastí, která spojuje prvky

technické analýzy, statistického uvažování a práce s rizikem. Na trzích, jako je

Forex, kde se obchoduje 24 hodin denně, 5 dní v týdnu a kde volatilita může během

krátkých časových intervalů výrazně kolísat, je stabilní a konzistentní strategie

klíčovým prvkem úspěchu. Mnoho obchodníků však selhává právě na nedostatečně

otestovaných systémech, nerealistických očekáváních nebo ignorování rizika.

Tato diplomová práce reaguje na potřebu navrhnout, otestovat a vyhodnotit

konkrétní obchodní strategii, která je založena na opakujících se tržních strukturách

– konkrétně na jevu označovaném jako fair value gap. Strategie je navržena jako

intradenní, zaměřená výhradně na měnový pár GBP/USD. Kromě samotného

návrhu strategie je důraz kladen i na její manuální backtestování na historických

datech, což umožňuje hlubší pochopení jejího chování v různých tržních

podmínkách, ale také umožní důkladně posoudit její rizikovost, efektivitu a

možnosti další optimalizace.

Cíle práce, metody a postupy zpracování

Cílem diplomové práce je navrhnout intradenní obchodní strategii na forexovém trhu,

konkrétně na měnovém páru GBP/USD, a ověřit její funkčnost v reálných tržních

podmínkách. Teoretická část práce je zaměřena na vymezení základních pojmů

finančních trhů, charakteristiku forexového trhu a principů tradingu, včetně

psychologických faktorů, řízení rizik a řízení peněz. Analytická část se soustředí na

vyhodnocení tržního prostředí pomocí nástrojů Price Action. Praktická část pak

zahrnuje návrh konkrétní strategie, její testování na historických datech, případnou

optimalizaci a finální ověření v reálných podmínkách.

Při zhodnocení obchodní strategie jsou použity kvantitativní metriky z oblasti

výnosnosti, rizikovosti i efektivity. Patří mezi ně například Sharpe ratio, profit faktor,

maximální drawdown, průměrný zisk na obchod, win rate, nebo průměrná velikost

využitého gapu. Tyto metriky slouží k objektivnímu zhodnocení obchodní

výkonnosti.

Metodika práce je založena na kombinaci několika přístupů. V teoretické části byla

využita metoda literární rešerše za účelem zmapování dosavadního stavu poznání v

oblasti technické analýzy a obchodních strategií. Analytická část pracuje s metodou

deskripce a rozboru grafických cenových struktur. V praktické části jsou aplikovány

kvantitativní metody – konkrétně analýza historických dat (backtesting), výpočet

výkonnostních metrik a jejich srovnání. Výsledky jsou interpretovány pomocí

deduktivního přístupu s cílem ověřit splnění předem stanovených cílů.

Výsledkem práce je nejen navržená obchodní strategie a její otestování, ale také návrh

případných úprav strategie pro zvýšení její efektivity a dlouhodobé udržitelnosti z

pohledu řízení rizika a výnosu.

1 Teoretická východiska práce

V této části se budu zabývat popisem základních pojmů, které se týkají obchodování

na burze, pak celkově popisem fungování finančních trhů a aktérů, kteří se na ní

pohybují. Budu se zde zabývat i popisem a přístupem k řízení peněz, rizika a emocí.

Nakonec popíši a zdůvodním použití jednotlivých vzorců, pomocí kterých budou

měřeny jednotlivé výkonnostní metriky zkoumané strategie.

1.1 Finanční trhy

Finanční trhy jsou klíčovou součástí globální ekonomiky a slouží jako platforma pro

směnu finančních aktiv mezi účastníky trhu. Účelem těchto trhů je přemisťovat

kapitál od subjektů, které mají přebytek finančních prostředků, k subjektům, které

kapitál potřebují pro své investice nebo podnikatelské aktivity. V zásadě poskytují

likviditu a umožňují účastníkům snadno kupovat a prodávat aktiva, což podporuje

efektivní alokaci kapitálu v ekonomice. Finanční trhy jsou rozděleny do několika

typů podle aktiv, která se na nich obchodují, a podle jejich funkcí v ekonomice

(Janáč, 2017).

Nejdříve ale ještě vysvětlím pojem likvidita, který je asi nejvíce zásadní pro tuto

práci. Likvidita je schopnost rychle nakoupit nebo prodat měnu (v případě Forexu)

na finančních trzích. Vysoká likvidita znamená, že lze snadno najít protistranu pro

obchod, zatímco u nízké likvidity je obtížné uzavřít obchod za požadovanou cenu

kvůli nedostatku zájmu od ostatních účastníků trhu. Likvidita se netýká jen měn, ale

i dalších finančních aktiv, jako jsou akcie, dluhopisy či komodity. Trhy s vysokou

likviditou, jako je forex, mají mnoho účastníků, což usnadňuje provedení obchodů.

Naopak méně likvidní trhy mohou vést k vyšší volatilitě, protože malé objemy

obchodů mohou způsobit výraznější pohyby cen. Likvidita má pak přímý vliv na

spread, což je rozdíl mezi BID a ASK cenou neboli nákupní a prodejní cenou. Čím

větší je likvidita, tím menší je spread. Čím menší je spread, tím jsou zisky brokera

nižší a naše vyšší. Ideální trhy pro trading jsou tedy trhy s vysokou likviditou

(Hartman, 2009).

1.1.1 Akciové trhy

Akciový trh je místo, kde se obchodují akcie, což jsou podíly na vlastnictví

společností. Když firmy potřebují kapitál, vydávají akcie, které investoři mohou

nakupovat. Tento proces začíná na primárním trhu, kde firmy prodávají akcie

investorům prostřednictvím první veřejné nabídky akcií, známé jako IPO. Jakmile

jsou akcie prodány, obchodují se na sekundárním trhu, kde investoři mohou kupovat

a prodávat již existující akcie. Mezi nejznámější burzy, na kterých se tyto transakce

odehrávají, patří NASDAQ a NYSE. Akciové trhy tedy nejen poskytují firmám

přístup ke kapitálu, ale také umožňují investorům podílet se na ziscích společností

prostřednictvím dividend a zhodnocení jejich akcií (Janovec, 2023).

1.1.2 Dluhopisové trhy

Na tomto trhu se obchodují dluhopisy, což jsou dluhové cenné papíry vydávané

vládami, korporacemi nebo jinými institucemi. V podstatě fungují jako půjčky, kdy

vydavatel dluhopisu slibuje vrátit vypůjčené peníze spolu s úroky. Proces

obchodování s dluhopisy začíná na primárním trhu, kde jsou tyto cenné papíry prvně

vydány a prodány investorům. Po jejich vydání se dluhopisy obchodují na

sekundárním trhu, kde si investoři mohou kupovat a prodávat již existující

dluhopisy. Hlavním důvodem, proč investoři tyto cenné papíry kupují, je možnost

získat pravidelný úrok (kupón) a vrácení hlavní částky při splatnosti. Dluhopisové

trhy tedy nejen umožňují vládám a firmám získat potřebné financování, ale také

nabízejí investorům bezpečnější formu investice, často s nižším rizikem ve srovnání

s akciemi (Stádník, 2015).

1.1.3 Devizové trhy (Forex)

Devizový trh, je největší finanční trh na světě z hlediska objemu obchodů a je

specifický svou decentralizací a relativně nepřetržitým provozem, který probíhá 24

hodin denně, 5 dní v týdnu. Na tomto trhu se obchoduje s měnovými páry, přičemž

mezi nejčastěji obchodované patří tzv. hlavní měnové páry jako EUR/USD,

GBP/USD nebo USD/JPY. Hlavními účastníky trhu jsou centrální banky, komerční

banky, korporace, makléři, spekulanti a individuální investoři (retail obchodníci).

Obchodování na Forexu je velmi likvidní a volatilní, což znamená, že ceny měn

mohou rychle stoupat nebo klesat, což vytváří prostor pro různé obchodní strategie.

Měnové pohyby na tomto trhu často přinášejí zajímavé příležitosti pro ty, kteří umí

správně předvídat směnné kurzy. Zároveň devizový trh hraje klíčovou roli v

mezinárodním obchodě a investicích, protože umožňuje konverzi jedné měny na

druhou a zajišťuje dostupnost prostředků potřebných pro globální transakce (Janáč,

2017).

1.1.4 Komoditní trhy

Komoditní trhy jsou místa, kde se obchoduje s fyzickými surovinami, jako je ropa,

zlato, stříbro, zemědělské produkty, jako pšenice či kukuřice, a další komodity,

včetně kovů. Obchodování na těchto trzích probíhá buď prostřednictvím spotových

trhů, kde se komodity nakupují a prodávají okamžitě, nebo přes termínové kontrakty

(futures), ve kterých se strany dohodnou na budoucí dodávce za předem stanovenou

cenu. Hlavním účelem komoditních trhů je umožnit producentům a spotřebitelům

zajistit cenu surovin, čímž se snižuje riziko spojené s cenovými výkyvy. Zároveň

poskytují prostor pro investory, kteří zde mohou spekulovat na budoucí pohyby cen

těchto surovin (Janovec, 2023).

1.1.5 Peněžní trhy

Peněžní trhy představují krátkodobé trhy, kde se obchoduje s finančními nástroji s

vysokou likviditou a splatností do jednoho roku, jako jsou státní pokladniční

poukázky, termínované vklady nebo krátkodobé dluhopisy. Na těchto trzích

probíhají transakce velmi rychle a nabízejí bezpečné a likvidní nástroje, které

pomáhají institucím efektivně spravovat jejich krátkodobé finanční potřeby.

Hlavním účelem peněžních trhů je financování krátkodobých likviditních

požadavků vlád, bank a podniků. Zároveň poskytují investorům možnost

bezpečného uložení finančních prostředků na krátkou dobu s minimálním rizikem

(Janovec, 2023).

1.1.6 Hypoteční trhy

Hypoteční trhy jsou místem, kde se obchoduje s hypotečními úvěry a hypotečními

cennými papíry. Tyto trhy zahrnují primární hypoteční trh, na kterém banky

poskytují úvěry na nákup nemovitostí, a sekundární trh, kde jsou tyto úvěry

sdružovány do investičních nástrojů. V praxi to znamená, že banky poskytují

hypoteční úvěry dlužníkům, kteří je splácejí s úroky, a na sekundárním trhu mohou

být tyto úvěry prodány jako cenné papíry, například Mortgage-Backed Securities

(MBS). Tento systém umožňuje investorům investovat do trhu s nemovitostmi

prostřednictvím těchto cenných papírů. Hypoteční trhy tedy zajišťují financování

nákupu nemovitostí a současně nabízejí nové investiční příležitosti na sekundárním

trhu (Janovec, 2023).

1.1.7 Kryptoměnové trhy

Kryptoměnové trhy jsou místa, kde se obchoduje s digitálními měnami, jako jsou

Bitcoin, Ethereum nebo další kryptoměny. Tyto trhy fungují na principu

decentralizovaných sítí založených na technologii blockchain, která zajišťuje

bezpečnost a transparentnost transakcí. Obchodování na kryptoměnových trzích

probíhá prostřednictvím burz, kde si investoři mohou kupovat a prodávat

kryptoměny. Tyto burzy umožňují obchodování v reálném čase, podobně jako na

tradičních finančních trzích, přičemž ceny kryptoměn jsou ovlivňovány nabídkou,

poptávkou a tržními spekulacemi. Kryptoměnové trhy slouží především k

investování do digitálních měn, které mohou sloužit jako alternativní forma

investice či uchovatel hodnoty. Zároveň umožňují rychlé a relativně levné převody

peněz napříč zeměmi, což představuje další důležitou výhodu oproti tradičním

měnám a finančním systémům. Stejně tak i na tomto trhu se vyskytuje velké

množství příležitostí ke spekulaci pohybu ceny, na které obchodník může realizovat

zisk (Hartman, 2018).

1.2 Trading

Trading představuje klíčovou aktivitu na finančních trzích, při níž se obchoduje s

finančními nástroji, jako jsou měny, akcie, komodity nebo deriváty. Hlavním cílem

tradingu je generovat zisk prostřednictvím spekulací na růst nebo pokles ceny

vybraného finančního aktiva. Trader tedy nakupuje aktiva za účelem jejich prodeje

za vyšší cenu nebo prodává s cílem je později nakoupit za nižší cenu. Trading je

odlišný od dlouhodobého investování tím, že se zaměřuje na krátkodobější časové

horizonty, ve kterých trader spekuluje na cenové změny. Dlouhodobí investoři také

spíše sledují pouze fundamentální hodnoty aktiv, zatímco trader spoléhá více na

technické analýzy, momentální tržní sentiment a pohyby cen v relativně krátkých

časových intervalech. Není to ale pravidlem a mnoho traderů využívá pouze

fundamentální analýzu (Hartman, 2009).

1.3 Typy tradingu

Trading lze rozdělit do několika kategorií podle délky časových horizontů, na které

se obchodníci zaměřují, a podle obchodních stylů. Mezi hlavní typy tradingu patří:

1. Scalping – Scalping je nejrychlejší a nejintenzivnější styl obchodování, kdy

trader uskuteční desítky až stovky obchodů během jednoho dne. Doba mezi

otevřením a uzavřením obchodu bývají pouhé vteřiny nebo minuty. Scalper

vydělává na velmi malých cenových pohybech, a proto se musí zaměřit na velké

množství obchodů, které mají pak ale malé zisky. U tohoto stylu obchodování je

nejdůležitější schopnost rychlého se rozhodování a dobré obchodní podmínky,

jako je nízký spread (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou) a rychlost exekuce

(rychlost s jakou se vyplní obchodní příkaz po jeho zadání). Je důležité, aby

spready byly co nejnižší a rychlost exekuce co nejvyšší.

2. Intraday trading – Jedná se o styl, při němž trader uzavírá všechny své pozice

během jednoho obchodního dne. Tedy pokud otevře nějaký obchod, v ten samý

den ho ještě uzavře. To je z důvodu, že nechtějí držet pozice přes noc, aby se

vyhnuli riziku nečekaných zpráv nebo událostí, které mohou přes noc ovlivnit

cenu. Intradenní obchodování je nejvhodnější na trzích s vysokou volatilitou,

jako je například Forex, kde měny za den často zažívají významné cenové

pohyby. Trader zde denně otevírá zhruba 0 až 3 obchody a spoléhá zde spíše

pouze na technickou analýzu stejně jako u scalpingu.

3. Swing trading – Zde se jedná o styl, kdy obchodník drží své pozice několik dní

až týdnů. Tento typ tradingu je méně časově náročný než intradenní

obchodování, jelikož trader otevírá menší množství obchodů, analýza trhu není

tak časově náročná. Pak už stačí pouze průběžné sledování otevřených pozic a

případné úpravy velikosti pozice nebo v krajních případech předčasné

vystoupení z trhu. Zároveň tento druh tradingu už nemusí spoléhat pouze na

technickou analýzu, ale přidává se zde i fundamentální analýza z důvodu delšího

časového držení aktiva. Fundament zde má tak větší váhu. Průměrně swingový

obchodník otevře 1 až 2 obchody týdně.

4. Position trading – Tento styl obchodování je opakem scalpingového přístupu a

zaměřuje se na dlouhodobější trendy. Poziční obchodníci mohou držet své

pozice několik měsíců až let, často se zaměřují na makroekonomické faktory a

fundamentální analýzu, aby rozhodli, kdy vstoupit do pozice a kdy z ní

vystoupit. Tito obchodníci se nestarají o krátkodobé cenové výkyvy a obvykle

mají větší tolerance vůči tržním korekcím.

5. Automatizované obchodování – Automatizované obchodování je speciální typ

tradingu, který využívá předem naprogramované obchodní strategie, které jsou

prováděny automaticky. Tyto systémy mohou analyzovat trh, rozpoznat

obchodní příležitosti a uskutečnit obchody během milisekund bez lidského

zásahu. Výhoda automatizovaných systémů je jejich schopnost provádět velké

množství obchodů rychleji a efektivněji než lidští obchodníci, a navíc eliminují

lidské emoce, jako je strach nebo chamtivost (Hartman, 2009).

1.4 Forex

V této kapitole bude podrobněji popsán ještě jednou mezinárodní trh s cizími

měnami, na který se tato práce zaměří. Forex je zkratka z anglického názvu:

International Interbank Foreign Exchange. Na tomto trhu probíhají transakce mezi

těmi, kteří chtějí jednu měnu prodat a jinou měnu koupit. Tyto transakce se realizují

pomocí tzv. měnových párů, což jsou dvojice měn, mezi kterými obchod probíhá.

Například pár EUR/USD označuje, že se obchoduje mezi eurem a americkým

dolarem, zatímco GBP/USD zahrnuje britskou libru a americký dolar.

Historicky vznikl Forex v roce 1973 po zrušení systému Brettonwoodské dohody z

roku 1971, která stanovovala pevné směnné kurzy jednotlivých měn vůči zlatu (tzv.

zlatý standard). Zrušení této dohody vedlo ke vzniku volně plovoucích směnných

kurzů, což umožnilo dynamické obchodování s měnami, jak ho známe dnes

(Hartman, 2009).

Dnes je Forex je největším finančním trhem na světě. Denní objem transakcí na

Forexu překračuje 6,6 bilionu USD (údaj z října 2024), což je několikanásobně více

než objem transakcí na hlavních světových akciových burzách, jako je Londýnská

nebo New Yorská burza dohromady. To potvrzuje, jak obrovský a likvidní tento trh

je (Daily Trading Volume of Global Forex Market, 2024).

Na rozdíl od akciových a komoditních trhů Forex nemá jedno centrální obchodní

místo, jako jsou tradiční burzy. Všechny transakce probíhají přes počítačové

systémy napříč celým světem. Forex je tedy mimoburzovní trh (Over-the-Counter,

OTC). To znamená, že obchodování není centralizované a uskutečňuje se

prostřednictvím globální sítě bank, brokerů a obchodních platforem, ceny jsou pak

generovány na základě nabídky a poptávky účastníků trhu. Forex tedy není vázán

na specifické burzy jako NASDAQ nebo NYSE, ale obchoduje se skrze různé

finanční instituce a elektronické komunikační systémy po celém světě. Mezi hlavní

finanční centra Forexu patří:

1. Londýn – jedno z největších světových center pro Forex obchodování,

nejdůležitějším finančním centrem pro Evropu, obchodování v Londýně je

nejdůležitější pro Euro

2. New York – hlavní centrum pro Severní a Jižní Ameriku, obchodování v New

Yorku je nejdůležitější pro Americký dolar a měny spojené s americkým trhem

3. Tokio – hlavní obchodní centrum v asijsko-pacifickém regionu, klíčové pro

měnové páry zahrnující Japonský jen, Australský dolar a Novozélandský dolar

4. Sydney – začíná obchodní den díky časovému pásmu, centrem stejně jako Tokio

pro asijsko-pacifický region, ale menší

5. Singapur a Hongkong – další důležitá finanční centra pro obchodování v Asii,

především s měnami, jako jsou Japonský jen, Čínský jüan, Singapurský dolar

23:00 0:00 1:00 2:00 3:00 4:00 5:00 6:00 7:00 8:00 9:00 10:00 11:00 12:00 13:00 14:00 15:00 16:00 17:00 18:00 19:00 20:00 21:00 22:00

Sydney

Tokio

London

New York

Tabulka 1 - Obchodní hodiny (Zdroj: Vlastní zpracování)

Každé z těchto center je významné nejen pro své geografické území, ale také pro

globální likviditu a objem obchodů v rámci Forexu, jelikož se jejich obchodní doby

často překrývají, což umožňuje plynulé obchodování po celý den (Janáč, 2017).

1.4.1 Obchodní hodiny

Mezinárodní trh s cizími měnami je specifický tím, že na rozdíl od ostatních

finančních trhů je otevřený 24 hodin denně, od pondělí do pátku a není

centralizovaný. Decentralizovaná finanční centra, na kterých probíhá obchodování

jsou otevřeny 9 hodin denně, každá v jiný čas, tak aby pokryly svými otevíracími

časy celý den. Forex otevírá v neděli ve 23:00 SEČ (Středoevropského času) a

zavírá v pátek ve 23:00 SEČ. Podle amerického času (New York) to je od neděle

17:00 EST (Východní standartní čas) do pátku 17:00 EST.

V následující tabulce jsou zobrazeny čtyři hlavní obchodní seance, která odrážejí

hlavní finanční centra. Čas je uveden podle Středoevropského času, který platí i

v České republice. Z tabulky je patrné, že v určitých časech dochází k souběhům,

kdy se zároveň obchoduje v Sydney a Tokiu (1:00-8:00), v Tokiu a Londýně (9:00-

10:00) a Londýně a New Yorku (14:00-18:00). V těchto časech jsou trhy

nejaktivnější. Volatilita pak bývá nejvyšší během evropské a americké seance,

protože během nich přichází nejvíce ekonomických zpráv a událostí, které můžou

mít dopad na změnu ceny. Nejnižší volatilita je pak během asijské seance. Celkově

je tedy důležité mít na paměti, že každá obchodní seance přináší různé

charakteristiky a strategie, které obchodníkům umožňují využívat rozdílných

tržních podmínek podle jejich obchodního stylu.

1.4.2 Účastníci trhu

Forexový trh je tvořen širokým spektrem účastníků, z nichž každý má svou

specifickou roli a vliv na pohyb měn. Od velkých bank a centrálních institucí přes

makléře a spekulanty až po drobné obchodníky – všichni společně formují tržní

dynamiku. Pochopení, jak jednotliví účastníci fungují, co je motivuje a jaké

strategie využívají, poskytuje cenné informace pro orientaci na tomto trhu a pomáhá

lépe pochopit jeho složitost a volatilitu. V této kapitole je uveden přehled hlavních

typů účastníků na Forexu.

1. Centrální banky – Centrální banky představují specifický typ účastníka trhu.

Jejich hlavním cílem není zisk, ale stabilizace měnové politiky země. Centrální

banky mohou měnit úrokové sazby, provádět devizové intervence (nakupovat

nebo prodávat měny), aby ovlivnily hodnotu své měny. Tím mohou zasáhnout

do ekonomiky a podpořit své exportéry, stabilizovat inflaci nebo regulovat růst

domácího hospodářství.

2. Komerční banky – Banky jsou klíčovými hráči na Forexu a společně s velkými

makléři působí jako tvůrci trhu (market makeři). To znamená, že vytvářejí

likviditu a stanovují nákupní a prodejní ceny pro měny. Kromě toho obchodují

jak za své klienty, tak na vlastní účet. Jejich obchody mají obrovský vliv na

globální devizový trh, protože často obchodují ve velkých objemech.

Nezastupují jen své zákazníky, pro které realizují obchody a pojištění, ale i sami

spekulují.

3. Zákazníci – Na Forexovém trhu zahrnují široké spektrum účastníků od

korporací, přes investiční fondy až po jednotlivce. Tyto subjekty mohou na trh

vstupovat z různých důvodů:

a. Obchodní účely: Firmy a podniky potřebují nakupovat nebo prodávat

měny kvůli úhradám za zboží a služby v mezinárodním obchodě. To je

běžné u exportérů a importérů, kteří musí pravidelně směňovat měny.

b. Hedging: Mnohé firmy a fondy se chrání proti měnovým rizikům. Pokud

například firma drží aktiva v cizí měně, může být vystavena riziku

poklesu hodnoty této měny, což může negativně ovlivnit její bilanci.

c. Spekulace: Někteří účastníci trhu, včetně hedgeových fondů a

individuálních obchodníků, se pokoušejí vydělat na kolísání kurzů měn.

Tito spekulanti nemají potřebu fyzicky držet měnu, ale spíše sázejí na

její budoucí pohyb.

4. Makléři / brokeři – Slouží jako prostředníci mezi prodávajícími a kupujícími

na Forexovém trhu. Poskytují přístup na trh retailovým obchodníkům i menším

firmám. Existují dva hlavní typy brokerů: Market makers (MM) a Straight

trough processing (STP). Je to rozlišeno právě jakým způsobem broker nakládá

s obchodními příkazy svých klientů a modelem jejich obchodní infrastruktury.

a. Market maker broker – Jedná se o velké banky a makléřské firmy,

které stanovují ceny na Forexu tím, že neustále kotují nákupní a prodejní

kurzy. Nabízejí likviditu a jsou připravené nakupovat či prodávat měny.

Market makeři si sami určují šíři spreadu, což jim umožňuje generovat

zisk tím, že profitují z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Tento

rozdíl v cenách je jejich hlavním zdrojem příjmů.

b. STP broker – Ti zprostředkovávají obchod mezi klienty a likviditou

poskytovanou velkými bankami a market makery. Nevytvářejí cenu

sami, ale propojují kupující a prodávající. To ve výsledku většinou

znamená nižší spready a rychlejší plnění objednávek. Celý proces u STP

brokera probíhá velmi rychle, v rámci milisekund. Zisk brokera v tomto

případě nepochází přímo z rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou

(spreadem), ale z komise, kterou si připočítá k původnímu spreadu.

Tento tzv. "raw spread" je základní cenový rozdíl mezi nabídkou a

poptávkou, ke kterému broker přidává svůj poplatek, což je jeho jediný

zdroj příjmů z dané transakce.

5. Retailoví obchodníci – Retailoví obchodníci, neboli drobní obchodníci,

představují jednotlivce, kteří obchodují přes online platformy. I když každý z

nich obchoduje menší objemy, jejich kolektivní aktivita tvoří nezanedbatelnou

část denního objemu obchodů. Zaměřují se na spekulace s měnami s cílem

vydělat na krátkodobých pohybech kurzů. K dispozici mají pákové

obchodování, což jim umožňuje obchodovat s většími objemy, než by jinak

mohli. Jejich motivací je především spekulace na pohyb měnových kurzů a

z toho případného zisku (Janáč, 2017).

1.4.3 Brokeři

Brokeři, někdy označovaní i jako makléři, plní na Forexovém trhu klíčovou roli

prostředníků, kteří propojují obchodníky s trhem a zajišťují efektivní průběh

obchodů. Jejich hlavním posláním je usnadňovat obchody mezi jednotlivými

stranami, přičemž obvykle disponují rozsáhlými vazbami na další makléře, banky a

finanční instituce, a někdy působí i jako tvůrci trhu. Je běžné, že mohou klientům

nabídnout konkurenční kurzy, často výhodnější než ty, které nabízejí banky. Brokeři

také poskytují přístup na obchodní platformy, technické zázemí a podporu, která

obchodníkům umožňuje flexibilně obchodovat s měnami. Na Forexovém trhu

existuje velké množství brokerů s různými obchodními modely, které mohou být

vhodné pro různé obchodní strategie a typy klientů. Tato kapitola se proto zaměří

na hlavní typy brokerů, jejich způsoby fungování, různé mechanismy, jakými

dosahují zisků, a faktory, jež obchodníci zohledňují při výběru brokera, aby mohli

činit informovaná rozhodnutí o svých obchodech (Hartman, 2009).

Mezi největší makléře na světě patří:

1. EBS

2. Reuters

3. Prebon Marshall Yamane

4. Intercapital (ICAP)

A mezi největší on-line Forexové makléře patří:

1. FX Solutions

2. FXCM

3. Saxo Bank

4. OANDA

5. CMS Forex

6. MB Trading

1.4.3.1 Typy brokerů

Na Forexovém trhu působí tři hlavní typy brokerů, z nichž každý využívá odlišné

přístupy k zajištění obchodních služeb a nabízí různé výhody i nevýhody.

1. Market Makers – Tito brokeři sami určují nákupní a prodejní ceny měn, což

často vede k širšímu spreadu. Vytváří takzvaný „vnitřní trh“ a přímo přijímají

opačnou stranu obchodů svých klientů – pokud klient nakupuje, broker prodává,

a naopak. Profitují zejména na spreadu, tedy rozdílu mezi nákupní a prodejní

cenou, který sami nastavují. Tento model jim poskytuje značnou kontrolu nad

podmínkami obchodování, avšak přináší také potenciální střet zájmů, protože

broker může vydělávat v případě, že klientovi obchod nevyjde.

2. STP brokeři (Straight Through Processing) – STP brokeři přeposílají

objednávky klientů přímo na mezibankovní trh nebo k likviditním

poskytovatelům, aniž by zasahovali do jejich realizace. Na rozdíl od Market

Makerů zde broker nevystupuje jako protistrana obchodu, ale funguje pouze

jako prostředník. Zisky generuje především z přidané komise, která je součástí

původního spreadu (raw spread). Tento přístup minimalizuje riziko střetu zájmů,

jelikož broker nemá přímý finanční zájem na výsledku obchodů klientů.

3. ECN brokeři (Electronic Communication Network) - Podobně jako STP

brokeři propojují obchodníky přímo s poskytovateli likvidity nebo dalšími

účastníky trhu. ECN brokeři často nabízejí velmi úzké spready díky skutečně

tržním cenám založeným na aktuální poptávce a nabídce. Jejich hlavním

zdrojem příjmů jsou komise za zrealizované obchody. Výhodou obchodování

přes ECN je vyšší transparentnost a lepší likvidita, což činí tento typ brokera

oblíbeným mezi zkušenějšími obchodníky (Brokeři – Jaký je rozdíl mezi MM,

STP, ECN a který z nich je nejlepší?, 2024).

1.4.3.2 Způsoby generování zisku

1. Spready – Je hlavním zdrojem příjmů především pro Market Makery. Jedná se

o rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou je cenou, který broker nastavuje a ze

kterého má zisk. Tento spread může být fixní nebo variabilní podle aktuálních

obchodních podmínek a poskytované likviditě na trhu.

2. Komise – Tento zdroj příjmu je běžný pro STP a ECN brokery, kteří si obvykle

účtují komisi za každý realizovaný obchod. Tato komise je obvykle pevná a

přidává se k původní ceně spreadu, čímž vytváří zisk pro brokera. Tento model

je častý u brokerů, kteří umožňují přímý přístup na mezibankovní trh.

3. Dodatečné poplatky – Někteří brokeři účtují další poplatky za služby, jako jsou

převody měn, vedení účtů nebo za výběry prostředků. Obchodníci by proto měli

věnovat pozornost celkovým nákladům spojeným s obchodováním u

konkrétního brokera, aby si vytvořili jasnou představu o všech možných

výdajích (Brokeři – Jaký je rozdíl mezi MM, STP, ECN a který z nich je

nejlepší?, 2024).

1.4.3.3 Faktory ovlivňující výběr brokera

Výběr brokera patří mezi klíčová rozhodnutí každého obchodníka na Forexovém

trhu. Kvalitní broker nejenže poskytuje potřebné nástroje a přístup na trh, ale také

významně ovlivňuje komfort a efektivitu obchodování. Výběr správného brokera

může pomoci snížit náklady a minimalizovat rizika spojená s obchodováním.

Následující faktory by měl každý obchodník zvážit při výběru brokera:

1. Komunikace – Kvalitní komunikace mezi brokerem a klientem je zásadní. Při

řešení problémů a času odpovědi na naše dotazy je důležitá rychlost a efektivita.

Doporučuje se prověřit, jakými komunikačními kanály broker disponuje (např.

telefon, e-mail, online chat) a jak rychle na tyto dotazy reaguje. Zároveň je

důležité zjistit, zda je klientům k dispozici odborný tým, který dokáže flexibilně

reagovat na specifické požadavky a nabídnout pomoc v krizových situacích.

Rychlá a spolehlivá komunikace může hrát zásadní roli při obchodování, kdy je

třeba okamžitě reagovat na změny na trhu.

2. Obchodní platforma – Platforma je klíčovým nástrojem každého obchodníka,

protože právě přes ni zadává své příkazy a sleduje pohyb trhu. Kvalitní

platforma by měla být intuitivní, přehledná a disponovat funkcemi, které

umožňují efektivní správu pozic a provádění analýz. Oblíbené platformy jako

MetaTrader 4 (MT4) nebo MetaTrader 5 (MT5) poskytují obchodníkům přehled

o otevřených a uzavřených pozicích, přístup k reportům z účtu, přehled o

maržích a další důležité informace. Platformy by také měly nabízet pokročilé

funkce, jako je možnost zadávání hedgingových příkazů či rozdělení pozic, což

obchodníkům poskytuje větší flexibilitu při obchodování.

3. Poplatky, spready a leverage – Náklady spojené s obchodováním tvoří

významnou část ziskovosti každého obchodníka, a proto je důležité si zjistit,

jaký spread broker nabízí. Někteří brokeři poskytují tzv. „raw spread“ s komisí

přidanou zvlášť. Kromě spreadu je dobré si ověřit další poplatky, jako jsou

swapy za přenesení pozice do dalšího dne nebo náklady spojené s využitím páky

(leverage), která umožňuje obchodovat s vyšším objemem prostředků, než má

obchodník na účtu. Přestože páka zvyšuje potenciál výnosů, současně zvyšuje

riziko ztrát, což je důležité mít na paměti při volbě její úrovně.

4. Bezpečnost a regulace – Důvěryhodnost brokera a jeho dodržování

regulačních standardů je zásadní pro bezpečí vložených prostředků.

Renomovaní brokeři jsou obvykle registrováni u významných finančních

regulátorů, kteří zajišťují, že broker plní přísné standardy pro ochranu

klientských vkladů a jedná transparentně. Regulace poskytuje obchodníkům

záruku, že broker má dostatečné kapitálové zajištění a chrání klientské

prostředky před zneužitím.

Mezi nejznámější regulační autority patří například CySEC (Cyprus Securities

and Exchange Commission) na Kypru, která reguluje mnoho forexových

brokerů působících v rámci Evropské unie, FCA (Financial Conduct Authority)

ve Velké Británii, BaFin (Bundesanstalt für Finanzdienstleistungsaufsicht) v

Německu nebo ASIC (Australian Securities and Investments Commission) v

Austrálii. Tyto instituce kladou na brokery přísné požadavky týkající se

kapitálové přiměřenosti, transparentnosti a bezpečnosti finančních operací. V

České republice na podobné standardy dohlíží Česká národní banka, která

zabezpečuje, že brokeři působící na českém trhu splňují jak české zákony, tak i

požadavky Evropské unie, které zahrnují povinnosti, jako je transparentnost

obchodních podmínek a oddělené vedení klientských účtů – segregované účty.

Toto opatření chrání finanční prostředky klientů v případě, že by broker čelil

finančním potížím nebo insolvenci (Hartman, 2009).

Regulátoři jako ESMA (European Securities and Markets Authority) v rámci EU

stanovují pravidla i pro maximální úroveň pákového efektu, čímž chrání

obchodníky před vysokými riziky spojenými s přílišným zadlužením. Například

pro retailové obchodníky je páka u hlavních měnových párů omezena na 1:30,

což snižuje riziko velkých ztrát. Navíc regulace často zajišťuje i ochranu před

záporným zůstatkem, takže obchodníci nemohou ztratit více, než kolik původně

investovali (ESMA to renew restrictions on CFDs from 1 May 2019, 2019).

1.5 Analýza trhu

Analýza trhu je nezbytným nástrojem pro obchodníky a investory, kteří chtějí

rozpoznat tržní příležitosti a omezit rizika. Mezi hlavní přístupy k analýze patří

fundamentální a technická analýza, které se vzájemně doplňují. Fundamentální

analýza se zaměřuje na ekonomické ukazatele, finanční výkazy a politické události,

které ovlivňují hodnotu aktiv, což ji činí oblíbenou u dlouhodobých investorů.

Naopak technická analýza vychází z historických cen a objemů obchodů, hledá

vzorce v datech a indikátory, které mohou naznačit vhodné okamžiky k nákupu nebo

prodeji. Obě metody mají své výhody, a tak často platí, že obchodníci, kteří se

spoléhají na technickou analýzu, často sledují i klíčové fundamentální zprávy, které

mohou trh výrazně ovlivnit, zejména na Forexových trzích. Tato kapitola představí

základní principy obou přístupů a jejich význam v obchodní praxi.

1.5.1 Fundamentální analýza

Fundamentální analýza je přístup, který zohledňuje ekonomické, politické a sociální

faktory s dopadem na sílu a stabilitu národních ekonomik. Jejím cílem je analyzovat

zdraví a výkonnost jednotlivých ekonomik, neboť silná ekonomika má obvykle

tendenci přitahovat důvěru investorů, což se projevuje v růstu hodnoty její měny.

Čím lepší je ekonomická situace dané země, tím více okolních zemí věří v její měnu

a tím vyšší může být i její kurz ve srovnání s měnami jiných států.

Ve fundamentální analýze se sledují nejen běžné ekonomické ukazatele, jako je

HDP, který měří celkový výkon ekonomiky, nebo ECI (index mzdových nákladů),

který odráží změny ve mzdových nákladech a může indikovat růst spotřebitelské

poptávky, ale i politické a geopolitické faktory. Měnové kurzy jsou ovlivňovány

politickými událostmi, rozhodnutími centrálních bank, válečnými konflikty nebo i

přírodními katastrofami, které mohou nečekaně a rychle změnit hodnotu měn.

Obchodníci na Forexu tak sledují kalendáře ekonomických událostí, kde jsou každý

týden, měsíc nebo jednou za tři měsíce zveřejňovány klíčové zprávy. Jejich správné

vyhodnocení jim umožňuje předpovídat možné pohyby cen. Pravidelné ekonomické

události, jako například vyhlašování úrokových sazeb centrálními bankami, často

přinášejí předvídatelné změny, zatímco neočekávané události mohou přinést

značnou volatilitu a nepředvídatelnost (Hartman, 2009).

1.5.1.1 Druhy fundamentálních ukazatelů

Takovýchto ukazatelů existuje velké množství. Můžeme je rozdělit do 6 základních

druhů. A to:

1. Obecné ekonomické ukazatele – Do této skupiny patří 5 ukazatelů, který mají

přímý vliv na vývoj ekonomiky, a tedy i její měny. Jsou jimi:

Hrubý národní produkt (GNP) – Odkazuje na součet všeho zboží a služeb

vytvořenými občany dané země.

Hrubý domácí produkt (HDP) – Odkazuje na součet všeho zboží a služeb

vytvořenými v dané zemi, bez ohledu na to, kdo vlastní aktiva nebo jaké

národnosti je pracovní síla využívaná k produkci takových produktů a služeb.

Spotřební výdaje – Představují výdaje domácností na zboží a služby, jako jsou

potraviny, oblečení, doprava a bydlení, a jsou hlavním tahounem ekonomické

poptávky.

Investiční výdaje – Jsou výdaje firem na aktiva, která jim přinesou budoucí

zisk, jako jsou stroje, budovy a technologie. Zahrnují také investice do zásob.

Vládní výdaje – Jsou výdaje státu na veřejné služby a infrastrukturu, jako jsou

zdravotnictví, školství, obrana a veřejné projekty, které podporují ekonomický

růst a stabilitu.

2. Úrokové sazby a inflace – Do této skupiny může být zařazeno velké množství

ukazatelů, které se vzájemně úzce ovlivňují, ale mezi ty s největším dopadem a

nejvíce sledovanými jsou tyto 4:

Úrokové sazby – jsou vyhlašovány centrálními bankami jednotlivých států.

Jejich růst způsobuje růst nominálního úrokového zhodnocení dluhopisů a

obligací. Vyšší sazby zpravidla posilují měnu.

Inflace – Je pečlivě sledovaný ukazatel, protože její příliš vysoká hodnota

může oslabit měnu. Zvyšování úrokových sazeb je jednou z metod, jak

udržovat inflaci v určitých mezích.

Index výrobních cen (PPI) - Znázorňuje změny cen u výrobců a může

předznamenat pohyb inflace směrem ke spotřebitelům.

Index spotřebitelských cen (CPI) - Přímo měří změny v cenách, které platí

spotřebitelé, a je hlavním ukazatelem inflace, což centrální banky využívají k

úpravě úrokových sazeb.

3. Ukazatele průmyslové výroby – Tyto ukazatele se sledují, protože vypovídají

o zdraví a dynamice výrobního sektoru dané země, což má přímý vliv na

ekonomický růst a měnový trh. Nejdůležitějšími jsou tyto 4:

Průmyslová výroba – Měří objem vyrobeného zboží v průmyslu. Růst

signalizuje expanzi ekonomiky, zatímco pokles může ukazovat na její

zpomalení.

Využití kapacity – Vyjadřuje, jaká část výrobních kapacit je aktuálně

využívána. Vysoká hodnota ukazuje silnou poptávku, zatímco nízká může

naznačovat slabší ekonomiku.

Podnikové objednávky – Růst objednávek signalizuje vyšší poptávku a

budoucí expanzi výroby, což je pozitivní pro ekonomiku.

Podnikové zásoby – Měří hodnotu zásob držených firmami. Nárůst zásob

může znamenat buď očekávání vyšší poptávky, nebo nižší poptávku, pokud

zásoby rostou neočekávaně.

4. Ukazatele ze stavebnictví – Jsou rozděleny do tří hlavních kategorií:

Počet nově započatých bytů a domů – Měří počet zahájených staveb, vysoký

počet značí silný trh a ekonomický růst.

Prodeje domů a bytů – Indikují aktuální poptávku po nemovitostech. Vysoký

objem prodejů ukazuje na zdravý spotřebitelský trh.

Investice ve stavebnictví – Vyjadřují výdaje do stavebních projektů, což

přispívá k růstu HDP. Růst investic signalizuje expanzi ekonomiky.

5. Ukazatele pracovního trhu – 4 hlavní ukazatele jsou:

Nezaměstnanost – Ukazuje procento lidí bez práce, kteří aktivně hledají

zaměstnání. Nižší míra nezaměstnanosti značí zdravou ekonomiku. Jde

obecně o jeden z nejdůležitějších ukazatelů.

Vývoj mzdových nákladů – Měří růst platů v čase. Růst mzdových nákladů

může zvyšovat spotřebitelskou poptávku, ale také inflaci.

Maloobchodní tržby – Vyjadřuje výdaje spotřebitelů na zboží a služby. Růst

maloobchodních tržeb odráží silnou spotřebitelskou poptávku a pozitivní

sentiment v ekonomice.

Osobní příjmy – Vyjadřují celkový příjem obyvatelstva. Vyšší osobní příjmy

podporují výdaje domácností, což stimuluje ekonomický růst.

6. Ostatní ukazatele – Je jich velké množství, mezi nejzajímavější patří tyto:

Index prodeje motorových vozidel – Jde o důležitý ukazatel, protože auta jsou

zbožím dlouhodobé spotřeby a jejich nákup vyžaduje důvěru v ekonomickou

stabilitu.

Důvěra spotřebitelů – Měří spotřebitelský sentiment a očekávání ohledně

ekonomické situace. Vyšší úroveň důvěry často vede k větším výdajům, což

podporuje ekonomický růst.

Index nákupních manažerů – Tento ukazatel sleduje aktivitu v sektoru výroby

a služeb. PMI nad 50 znamená expanzi, zatímco hodnota pod 50 značí pokles.

Je to důležitý ukazatel budoucího růstu, protože reflektuje plánované výdaje

firem a poptávku po zboží a službách (Hartman, 2009).

1.5.2 Zdroje fundamentálních ukazatelů

Existuje velké množství zdrojů fundamentálních zpráv. Najdeme je ve finančních

magazínech, na stránkách brokerů nebo přímo na jejich obchodní platformě nebo

na jiných finančních portálech. Mezi nejvýznamnější zdroje zpráv patří finanční

noviny Wall Street Journal, Financial Times, New York Times a časopis Business

Week.

Nyní se více ale využívají spíše online zdroje, které mají tu výhodu, že zveřejní dané

hodnoty ihned a není potřeba čekat na nové číslo časopisu. Nejlepší internetové

stránky, které tyto informace poskytují jsou:

www.fxstreet.cz

www.forexfactory.com

www.forextips.com

www.dailyfx.com

Popíši zde trochu podrobněji web www.forexfactory.com, který považuji za nejvíce

přehledný a uživatelsky přívětivý. Výhodou zde i je, že zde najdeme velký výběr

ekonomických kalendářů, které nám zobrazují zprávy, které nás zajímají, kdy dojde

k jejich vyhlášení, jaká je očekávaná hodnota a jaké byly minulé hodnoty těchto

Obrázek 1: Ekonomický kalendář

(Zdroj: Forex Factory, 2024)

ukazatelů. Tyto kalendáře jsou zdarma. Dá se zde také nastavit čas podle místa, kde

se nacházíte.

Zde na obrázku je ukázka ze dne 1.11.2024. Všechny zprávy, které tento měly být

vyhlášeny již byly vyhlášeny a můžeme tak vidět kompletní přehled z tohoto dne.

Ve sloupci Impact jsou vidět čtyři různé barvy. Ty jsou rozděleny podle váhy dopadu

daných zpráv na měnu. Červená barva značí největší dopad, oranžová střední dopad

a žlutá nejmenší dopad. Šedá barva značí celodenní událost, jež není přímo

ukazatelem, ale existuje zde dopad této události na trhu měn. Jako například v tomto

případě státní svátky, kdy jsou banky v dané zemi zavřené a je tak očekávaná nižší

volatilita na měnových párech obsahující tuto měnu. Měna, na kterou má daný

ukazatel nebo událost dopad pak znázorněna ve druhém sloupci. Tři sloupce vpravo

poté znázorňují vyhlášenou hodnotu ukazatele, který se objeví v čase vyhlášení,

stanovenou předpověď hodnoty ukazatele a poslední platnou hodnotu. Pokud

například u zprávy s velkým dopadem bude skutečná vyhlášená hodnota ukazatele

lepší, než bylo předpovídáno, je možné, že měna, na kterou má zpráva dopad posílí

(Hartman, 2009).

Fundamentálních ukazatelů a dalších faktorů ovlivňujících pohyby kurzů měnových

párů existuje opravdu mnoho. Často může být složité přesně určit vliv konkrétní

zprávy na různé měny. Přesto je fundamentální analýza pro obchodníka zásadní. I

trader zaměřený pouze na technickou analýzu musí sledovat aktuální zprávy,

protože zveřejněná data mohou významně ovlivnit trh. Kromě ekonomických zpráv

je důležité také sledovat svátky, které mají vliv na volatilitu a mohou ovlivnit celý

trh.

1.5.3 Technická analýza

Technická analýza se zaměřuje na studium pohybu cen v průběhu času s cílem

identifikovat a předvídat budoucí vývoj cen měnových párů. Využívá historických

cenových údajů a grafů, které pomáhají obchodníkům rozpoznat trendy, cenové

vzorce, korekce a klíčové úrovně, jež by mohly naznačit vhodné momenty k nákupu

nebo prodeji. Základní princip spočívá v myšlence, že cenové pohyby nejsou

náhodné, ale naopak vykazují opakující se vzory. Identifikace trendu hraje zásadní

roli, jelikož obchodování ve směru aktuálního trendu výrazně zvyšuje šance na

úspěch.

1.5.3.1 Technická analýza podle Charlese Dowa

Historie technické analýzy v moderním pojetí je neodmyslitelně spjata s teorií

Charlese Dowa, jehož práce a myšlenky položily základ technické analýzy, jak ji

známe dnes. Dow, jako zakladatel Wall Street Journal, své názory publikoval mezi

lety 1900 a 1902 a vytvořil systém šesti základních principů, které stále ovlivňují

obchodníky a analytiky po celém světě (Brooks, 2012).

1. Trh zohledňuje všechny dostupné informace

Vychází z toho, že účastníci trhu mají všechny dostupné informace a tím pádem

jsou již všechny informace zahrnuty v ceně. I když to ale nikdy nemůže být zcela

pravda, protože různí účastníci mají různé množství informací, jejich aktivity se

na trhu zrcadlí a vytvářejí aktuální cenový pohyb.

2. Trhy se neustále pohybují v jednom ze 3 trendů

Dow rozlišoval tři druhy trendů: růstový, klesající a boční, kdy trh stagnuje.

Každý trend se vyznačuje specifickým pohybem cen. Aby mohl být označen za

růstový, musí cena dosahovat vyšších hodnot v rámci high a low. Klesající trend

je tvořen klesajícími high a low a boční, kdy jde do strany, jsou high i low

rozmístěny nepravidelně.

3. Trendy se skládají ze tří fází

Fáze akumulace: velcí hráči zahajují nákupy, přičemž trend ještě není jasně

rozpoznatelný

Fáze participace: trend se rozvíjí, vstupují i menší investoři, trh vykazuje

výrazné růsty

Fáze bubliny: nejméně zkušení investoři vstupují na trh, zatímco profesionálové

vybírají zisky

Obdobné fáze lze pozorovat i při klesajícím trhu: distribuce, participace a panika

4. Tržní indexy se musejí vzájemně potvrzovat

Dow navrhoval, aby obrat trendu potvrzovaly nezávislé tržní indexy, což v jeho

době byly průmyslový a železniční index. Tento princip se v měnovém trhu

přímo neaplikuje, ale princip vzájemného potvrzení nachází uplatnění v rámci

širší korelace trhů.

5. Objem obchodů musí potvrzovat trend

Z tohoto principu vyplývá, že v ideálním případě objem obchodů roste ve směru

trendu, zatímco pohyby proti trendu by měly být s nižším objemem. Jinak

řečeno, pokud jsme v rostoucím trendu měly by být všechny klesající pohyby

realizovány s malými objemy obchodů. V případě odchylek může být vysoký

objem proti trendu známkou jeho možného obratu.

6. Trend je platný, dokud nedojde k jasnému signálu zvratu

Trend je platný do té doby, než se objeví jasný signál jeho zvratu. Krátkodobé

odchylky či tzv. sekundární trendy mohou narušovat hlavní pohyb, ale

neznamenají jeho zvrat (Brooks, 2012).

Dowovy myšlenky, ačkoliv jsou 100 let staré nabízejí systematický přístup k

analýze cenových pohybů a zůstávají důležitou součástí technické analýzy na

Forexových trzích. Přestože byly původně navrženy pro akciové trhy, její principy

jsou široce použitelné i v jiných typech aktiv, včetně právě měnových párů.

1.5.3.2 Cenový graf

Význam grafů pro technickou analýzu je zásadní, je to základní nástroj, který

umožňuje přehledně sledovat a interpretovat historický vývoj cen. Zatímco tabulkové

záznamy historických dat jsou informačně bohaté, jejich praktické využití by bylo bez

vizuální reprezentace velmi omezené. Cenový graf nám umožňuje identifikovat

trendy, cykly, a především předvídat budoucí cenový pohyb. Technická analýza staví

na předpokladu, že historický vývoj ceny dokáže s určitou mírou pravděpodobnosti

naznačit budoucí směr. Proto se v grafech hledají různé vzory a cenové formace, které

mohou signalizovat změny trendů a příležitosti k nákupu nebo prodeji. V průběhu

času byly vyvinuty různé typy grafů, z nichž každý má své specifické výhody a účely.

Mezi základní, patří:

1. Čárový graf

Tento graf zobrazuje pouze závěrečnou cenu aktiva pro každý sledovaný

časový úsek. Je jednoduchý a ideální pro rychlý přehled dlouhodobého trendu,

protože ignoruje cenové výkyvy v průběhu dne či jiného období. Vzhledem

ke své jednoduchosti se používá především při orientaci v základním trendu.

2. Čárkový graf

Čárkový graf poskytuje komplexnější pohled na cenový vývoj, protože

zobrazuje všechny čtyři základní cenové body – otevírací cenu, nejvyšší a

nejnižší cenu a závěrečnou cenu. Tento typ grafu patří mezi spíše historické.

Dříve se velice používal, ale lepší vizualizaci stejných hodnot nabízí i svíčkový

graf právě s lepším zobrazením. Celkově umožňuje detailnější analýzu

cenových pohybů v každém časovém rámci a tím nabízí více informací k

identifikaci trendů a odhadů budoucího vývoje.

3. Svíčkový graf

Svíčkový graf, který má původ v Japonsku, dnes patří mezi nejpoužívanější typy

cenových grafů. Každá svíčka zobrazuje otevírací, nejvyšší, nejnižší a

závěrečnou cenu daného období, a navíc je barevně odlišená podle toho, zda

cena rostla či klesala. Tato vizuální odlišnost pomáhá rychleji rozpoznat směr

trhu a sentiment, což obchodníkům umožňuje snadněji identifikovat potenciální

nákupní a prodejní příležitosti.

4. Další méně používané grafy

Kromě výše uvedených existují i další typy grafů, jako Point & Figure, Renko,

a Kagi, které jsou méně využívané, ale mají svůj specifický význam v technické

analýze. Tyto grafy ignorují čas a zaměřují se výhradně na cenový pohyb, což je

užitečné při hledání dlouhodobých trendů a eliminaci menších výkyvů, které

mohou zkreslovat vývoj (Jaké jsou typy grafů, 2023).

Cenový graf sám o sobě není technickou analýzou, ale je jejím základním nástrojem.

Slouží pouze pro identifikaci vzorců a formací, které mohou poskytnout důležité

informace o dalším cenovém vývoji.

1.5.3.3 Časové rámce grafů

Časové rámce grafů určují, jaký časový úsek je na cenovém grafu zobrazen v jedné

svíčce, čárce nebo bodě. Obchodníci volí časový rámec podle své obchodní strategie

a cílů, protože různé časové rámce odhalují odlišné informace o vývoji ceny a

mohou pomoci přizpůsobit obchodní rozhodnutí danému stylu obchodování.

Scalpeři, tedy obchodníci, kteří provádějí klidně i stovky obchodů denně používají

kratší časové rámce, nejčastěji minutové, dvouminutové a pětiminutové. Naopak

swingoví obchodníci pak používají jako nejkratší časový rámec jeden den až

nanejvýš jeden měsíc. Je vhodné používat více časových rámců pro lepší kontext

trhu. Protože to, co vypadá jako pokles na 5- minutovém grafu, může být v rámci

hodinového grafu pouze drobná korekce. Celkově je doporučené méně zkušeným

traderům požívat vyšší časové rámce. Zde jsou totiž pohyby cen lépe čitelné,

protože se zde nachází méně šumu. To jsou naprosto nepředpověditelné krátkodobé

pohyby cen, které na kratších časových úsecích mají ale často velký význam. Velká

část cenových formací, je zde tak velice špatně čitelná a obchodníkova strategie se

tak může rychle stát ztrátovou (Brooks, 2012).

1.6 Řízení rizika

Úspěšné obchodování na Forexovém trhu není jen o správném vstupu do pozice, ale

také o zvládnutí rizik, které trh přináší. Risk management chrání kapitál obchodníka,

snižuje vliv nepředvídatelných tržních výkyvů a umožňuje dlouhodobé přežití na

trhu. Aby byl obchodní plán úspěšný, měl by mít jasně stanovená pravidla pro

vstupování a vystupování z obchodů, a i celkovou velikost obchodu, tedy výši

rizika, který je obchodník podstoupit na jeden obchod. Samotné stanovení dobrých

pravidel ale není zaručením výherní strategie. To proto, že na tradera působí emoce,

které mohou zapříčinit porušení těchto pravidel. Řízení rizika tedy není pouze o

technických nástrojích, ale také o disciplíně a psychologické přípravě. Tyto pravidla

si stanovujeme právě pro těchto 6 oblastí:

1. Stanovení rizika na obchod

Toto riziko je obvykle definováno jako procento celkového kapitálu, které je

obchodník ochoten riskovat při každém jednotlivém obchodu. Doporučuje se

omezit riziko na maximálně 1–2 % celkového kapitálu, což umožňuje

obchodníkům přežít sérii ztrátových obchodů bez významného dopadu na

kapitál. Pokud by bylo riziko vyšší, například 10 % na jeden obchod, může se

stát, že by velmi rychle došlo k celkové ztrátě účtu. Je velmi běžné, že i u

úspěšných strategií může nastat 7 po sobě ztrátových obchodů. V tomto případě

bychom po této sérii, byly na méně než 50 % původní velikosti účtu. Počet

následných úspěšných obchodů, při možném zisku také 10 % aktuální velikosti

kapitálu, by musel být mnohem vyšší. Nemluvě o psychologickém dopadu této

ztráty na tradera, který by pravděpodobně začal riskovat čím dál větší část svého

kapitálu, aby dohnal ztrátu a k likvidaci účtu by tak došlo ještě mnohem dříve.

Pravidlo riskování procentní části kapitálu na místo fixní částky zároveň také

snižuje riziko, protože velikost obchodů ve ztrátové sérii se postupně snižuje,

naopak při výherní sérii se naopak postupně zvyšuje (Horner, 2011).

2. Použití Stop Loss a Take Profit

Stop Loss a Take Profit příkazy jsou základními nástroji pro řízení rizika, které

umožňují obchodníkům předem stanovit podmínky pro uzavření obchodů, čímž

se snižuje nutnost neustálého sledování trhu a snižuje se nutnost emočního

rozhodování. Stop Loss je příkaz umístěný pod úroveň vstupní ceny u nákupních

pozic nebo nad vstupní cenu u prodejích pozic, který uzavře obchod v případě,

že trh jde proti obchodníkovi. Umístění stop loss příkazu by mělo vycházet z

analýzy trhu, a nikoli z náhodného určení. Take Profit je příkaz pro uzavření

obchodu na předem stanovené úrovni zisku, umožňující uzamknutí zisků, aniž

by bylo nutné sledovat trh. Efektivní používání take profit příkazu zajišťuje, že

obchodník uzavře obchod při dosažení předem stanoveného cíle (Horner, 2011).

3. Risk to Reward Ratio

Vyjadřuje poměr mezi potenciální ztrátou a potenciálním ziskem u každého

obchodu. Tento poměr umožňuje obchodníkům identifikovat, zda je obchod

výhodný i při nízké úspěšnosti. Obvykle doporučovaný poměr je minimálně 1:2,

což znamená, že obchodník očekává dvojnásobný potenciální zisk ve srovnání

s rizikem. Je vhodné vyhledávat takové obchody, které mají vyšší RR Ratio, a

vstupovat pouze do nich, což snižuje riziko.

4. Finanční páka a Marže

Na Forexovém trhu se běžně využívá pákového efektu, který obchodníkům

umožňuje kontrolovat větší objem prostředků, než mají k dispozici. Například s

pákou 1:100 může obchodník otevřít pozici 100x větší, než je jeho kapitál. Tedy,

že s každým dolarem vlastního kapitálu obchodník kontroluje pozici ve výši 100

dolarů. To umožňuje účinně využít menší vklady k dosažení větších obchodních

objemů, což zvyšuje potenciální zisk i ztrátu.

Pokud má obchodník na účtu 1 000 USD a použije páku 1:100, může otevřít

pozici až do hodnoty 100 000 USD (1000 USD × 100). Taková pozice znamená,

že každá malá změna v ceně výrazně ovlivní obchodníkův zisk nebo ztrátu.

Při zvýšení hodnoty o 1 % dosáhne obchodník zisku 1 000 USD (1 % z 100 000

USD) a při poklesu hodnoty o 1 % utrpí obchodník ztrátu 1 000 USD, čímž

přijde o celý svůj kapitál (1 % z 100 000 USD).

Marže je částka z obchodníkova kapitálu, kterou musí zablokovat jako záruku

pro otevření obchodní pozice s využitím páky. Marže zůstává na obchodním

účtu a slouží jako rezerva, kterou broker požaduje pro zajištění pozice. V tomto

případě by se tedy jednalo právě o 1000 USD, pokud by broker nabízel páku

maximálně pouze 1:50 požadovaná marže pro otevření pozice o velikosti

100 000 USD by byla 2000 USD. Pokud trh jde proti obchodní pozici, broker ji

automaticky uzavře v momentě, kdy již na účtu není dostatečná marže. Pokud

by obchodník měl kapitál o velikosti 2000 USD a otevřel pozici s pákou 1:100

o velikosti 100 000 USD, obchod bude brokerem automaticky uzavřen až při

poklesu o 2 % namísto o 1 %. Uzavření pozice obchodníka brokerem při

nedostatečné marži na účtu se říká Margin call (Horner, 2011).

5. Psychologie a disciplína v Risk Managementu

Úspěšný risk management není pouze o nastavení stop loss příkazů a výpočtech

pozic, ale také o schopnosti obchodníka jednat disciplinovaně a vyhnout se vlivu

emocí na svá rozhodnutí. Nejrizikovějšími emocemi jsou zde strach, chamtivost

a euforie.

Strach obvykle vzniká v situacích, kdy trh klesá a obchodník vidí, jak jeho

pozice ztrácí hodnotu. Tento pocit může vést k tomu, že obchodník uzavře pozici

předčasně, aby se vyhnul další ztrátě, i když by se trh mohl otočit.

Chamtivost se objevuje ve chvílích, kdy obchodník doufá ve větší zisky, než měl

původně nastaveno, a ignoruje svůj předem stanovený plán. Výsledkem může

být nerealizovaný zisk, protože trh se obrátí a obchodníkovi nezůstane nic nebo

skončí ve ztrátě.

Euforie se často objeví po sérii úspěšných obchodů. Obchodník může mít pocit,

že neomylně rozumí trhu, což vede k podcenění rizika a otevírání větších pozic,

než by bylo vhodné.

Jedním z nejtěžších aspektů obchodování je schopnost akceptovat ztráty. Každý

obchodník se někdy setká s nepříznivým výsledkem, ale důležité je, aby tyto

ztráty nevedly k dalším špatným rozhodnutím. Přijetí ztrát znamená vědět, kdy

se stáhnout z trhu a přestat honit ztráty dalšími rizikovými obchody.

Užitečným nástrojem pro rozvoj disciplíny a sebepoznání je obchodní deník. Do

toho se zaznamenávají důležité informace o každém obchodu jako jsou výše

zisku nebo ztráty, emoční rozpoložení nebo důvody pro otevření a uzavření

pozice. To umožňuje obchodníkovi analyzovat chyby a úspěchy, rozpoznat

vzorce v chování, které mohou být škodlivé, například sklon k impulzivním

rozhodnutím. Zaznamenáním těchto informací a pravidelným vyhodnocováním

obchodů může obchodník zlepšit své strategie a zvýšit úspěšnost.

Důležité je i nastavit si realistická očekávání. Pokud se obchodník ztotožní

s přehnanými očekáváními, jejich nenaplnění vede k frustraci nebo

k riskantnímu chování. Základem úspěšného obchodování je schopnost

přijmout, že trh je často nepředvídatelný a že ani nejlepší strategie nejsou

zárukou stálého zisku. Nastavením realistických očekávání a cílením na

přiměřený, konzistentní růst mohou obchodníci minimalizovat riziko a udržet si

psychickou rovnováhu (B. Achelis, 2013).

6. Vyhodnocení výsledků a úprava strategie

Aby byly námi stanovená pravidla co nejefektivnější, je potřeba pravidelně

vyhodnocovat jejich úspěšnost a optimalizovat je podle zjištěných skutečností.

Je potřeba je neustále přizpůsobovat nám a aktuálním tržním podmínkám.

K tomu nejlépe slouží obchodní deník, kde je potřeba zapisovat všechny věci,

které vedly k způsobu provedení obchodů tak jak jsme je uskutečnili. Je potřeba

vést zápisy do deníku i v průběhu obchodu a sledovat trh i sebe sama

(Horner, 2011).

1.7 Řízení peněz

Řízení peněz neboli Money management představuje systém pravidel a strategií,

jejichž cílem je ochránit kapitál obchodníka a zároveň optimalizovat růst účtu v

závislosti na zvolených obchodních příležitostech. Zatímco risk management se

zaměřuje na omezování ztrát v jednotlivých obchodech a minimalizace rizika,

Money management se orientuje na správu celkového kapitálu a jeho vystavení trhu.

Stejně jako Risk management, i Money management si rozdělím do 5 oblastí,

kterých se týká:

1. Očekávání obchodního systému

Prvním a nejdůležitějším bodem, než začneme využívat určitý obchodní systém,

je potřeba si ho nejdříve ověřit a stanovit si jaká můžeme mít očekávání. Protože,

i když má trader 90% úspěšnost obchodů, ještě to neznamená, že je ziskový.

Řada obchodníků inkasuje malé zisky, jen aby ukázali, jak dobré jsou jejich

prognostické a analytické schopnosti. Nechávají obchody ve ztrátách a doufají,

že se vrátí zpět, aby dokázali své prognostické úspěchy. Inkasují pak velké ztráty

a berou malé zisky. Tento způsob obchodování vede pouze ke ztrátám. Když se

rozhodujeme, zda je systém dobrý, či nikoliv, zkalkulujeme matematické

očekávání obchodního systému. Očekávání vypočteme takto:

Rovnice 1: Očekávání obchodního systému

(Zdroj: Hartman, 2009)





Pokud tedy například porovnáme dva systémy, kdy první má nastavený Profit

target na 40 pipech a obchodům dáváme dostatečný prostor, kdy stop-loss

nastavíme na 200 pipů, čímž dosáhneme celkové úspěšnosti 80 %. A druhý

systém, který má Profit target na 150 pipech a chceme brát pouze obchody, které

se tedy výrazně utrhnou naším směrem a stop-loss tak nastavíme pouze na 20

pipů, čímž dosáhneme na procento ziskových obchodů pouze 15 %. Většina

obchodníků by mohla pocitově preferovat první variantu, kde poměr ziskových

oproti neziskovým obchodům je výrazně lepší. Výpočtem očekávání obou

systémů zjistíme:

Rovnice 2: Porovnání očekávání dvou systémů

(Zdroj: Hartman, 2009)





Na první pohled by se mohlo zdát, že první systém je výhodnější než druhý, ale

ve skutečnosti má záporné očekávání. Naopak druhý systém, přestože má

úspěšnost obchodů jen 15 %, vykazuje pozitivní očekávání. Při dlouhodobém

obchodování s prvním systémem bychom tedy nakonec pouze přicházeli o

peníze. Pro dlouhodobý úspěch je nutné, aby očekávání obchodního systému

bylo větší než 0.

2. Alokace kapitálu

Abychom uchránili náš kapitál je potřeba jednak stanovit maximální alokaci

kapitálu na jednotlivé obchody, což již bylo řešeno v Risk managementu, tak i

maximální alokaci kapitálu na jednotlivé obchodní strategie. Trader totiž běžně

obchoduje podle více strategií, což mu umožňuje vstupovat do více obchodů a

dostáhnout tak potenciálně vyšší ziskovosti. Je proto si potřeba stanovit i

maximální hodnotu kapitálu, která bude v jeden moment maximálně

investována podle jedné strategie, aby nedošlo, že se objeví obchodní příležitost

u jiné strategie a trader na vstup do ní neměl dostatečný kapitál. Pokud má

strategií více, je potřeba, aby na jednotlivé obchody bylo vkládáno méně

prostředků, než kdybychom obchodovali pouze podle jedné strategie. A za druhé

abychom lépe uchránili náš kapitál, je vhodné právě abychom buď obchodovali

podle více strategií, v případě, že by jedna ze strategií byla momentálně

dlouhodoběji ztrátová, tak aby nedošlo k tak velkému poklesu našeho kapitálu,

protože by byl rozložen do více strategií, kdy ty ostatní mohou být v daný

moment ziskové. Anebo abychom danou strategii prováděli na více měnových

párech, což také pomůže k diverzifikaci našeho kapitálu, a tak ke snížení rizika.

Výběr dalších měnových párů, na kterých bude strategie prováděna ale nemůže

být náhodný. Je vhodné, aby využívané měnové páry měli mezi sebou co možná

nejnižší korelaci. Tedy aby byly co nejméně vzájemně závislé a nepohybovaly

se tak souběžně stejným směrem. V případě vysoké korelace by se pak

nejednalo o diverzifikaci ale pouze o zvyšování pozice na stejné strategii, čímž

by se tato strategie stala pouze rizikovější.

3. Velikost pozice

Určení velikosti pozice pomáhá obchodníkovi kontrolovat riziko na úrovni

celkového portfolia. Zatímco stop-loss limity omezují riziko konkrétního

obchodu, velikost pozice určuje, kolik kapitálu je vystaveno dané obchodní

příležitosti. Metod určení velikosti pozice je mnoho. Mohou být dány fixní

částkou, fixním procentem celkového kapitálu, na základě volatility trhu nebo i

mnohem sofistikovanější jako například metoda Kelly f.

Zde je optimální procento risku dáno následujícím vzorcem:

Rovnice 3: Metoda Kelly f

(Zdroj: Hartman, 2009) 󰇛󰇜

Kde b = poměr úspěšných obchodů k neúspěšným (dáno RR ratiem)

p = úspěšnost systému (procento ziskových obchodů)

q = 1–p

například: f = (2 * 0,45 - 0,55) / 2 = 0,175 → 17,5 %

Zde by tedy výsledkem bylo, že procento otevřené pozice se bude rovnat 17,5 %

celkového kapitálu. Pro výpočet velikosti kontraktu se poté použije tento vzorec:

Rovnice 4: výpočet velikosti kontraktu pro Kelly f

(Zdroj: Hartman, 2009)

󰇛

󰇜

Tato metoda je ale dost agresivní pro risk kapitálu. Používanější pak může být od

Larryho Williamse, který vycházel právě z metody Kelly f, kterou ale přizpůsobil pro

své potřeby:

Rovnice 5: výpočet velikosti kontraktu podle Larryho Willamse

(Zdroj: Hartman, 2009)

󰇛󰇜



Navíc doporučuje, aby ani odvážnější jedinci nepřekračovali 12 % risku na jeden

obchod. Celkově se ale doporučuje riskovat maximálně 1–2 % celkového kapitálu

na jeden obchod. Tento přístup zajišťuje, že i při sérii ztrátových obchodů nedojde

k rychlému vyčerpání kapitálu (Hartman, 2009).

4. Růst kapitálu a navyšování pozic

Pokud již máme ověřenou funkčnost systému, například pomocí matematického

vyjádření očekávání obchodního systému, můžeme pomocí správného Money

managementu začít zvyšovat zisky při zachování stejného systému. Nyní

představím několik možností navyšování pozic:

Fixed Fraction – Funguje způsobem, že po zvýšení celkového kapitálu o předem

dané se množství se zvýší i velikost riskovaného kapitálu na jeden obchod.

Například můžeme využít možnost zvýšení pozice o 0,01 lotu při každém

zvýšení zisku o 1000 USD, a naopak snížení pozice 0,01 lotu pří ztrátě 1000

USD. Stejně tak se dá využít i agresivnější varianta, kdy budeme zvyšovat nebo

snižovat pozice o 0,01 při zisku nebo ztrátě pouze o 500 USD. To vše je dobré

si nejprve otestovat, jak změny v Money managementu ovlivní výsledky.

Vhodný je pro to například webový portál www.Myfxbook.com, případně

pokud si řádně vedeme obchodní deník, data z něj můžeme přepsat do Excelu a

zde data upravit podle testovaného přístupu Money managementu.

Fixed Percent of Capital – Je další možností, jak navyšovat obchodní pozice.

Například kdy riziko plynoucí z velikosti pozice bude vždy menší nebo rovno

2 %. Samozřejmě může i fungovat agresivnější strategie, kdy budeme riskovat

30 % kapitálu.

Increase after loss – Poslední z nejpoužívanějších metod. Jedná se o opak první

možnosti. Zde naopak navyšujeme pozice, například o 0,01 lotu, při ztrátě 1000

USD, protože očekáváme, že pravděpodobnost zisku na dalším obchodu se

zvýšila a snížilo se tak riziko následujícího obchodu. Tím, že zvýšíme

riskovanou pozici na jeden obchod, který má ale vyšší pravděpodobnost

úspěchu, celkové riziko zůstane stejné. To je ale potřeba samozřejmě správně

propočítat, abychom naopak riziko nezvyšovali.

Důležitým sledovaným ukazatelem, podle kterého nastavujeme Money

management je Drawdown. To znamená pokles kapitálu. Ten je měřen na

několika úrovních: Daily Drawdown – nejvyšší pokles kapitálu během jednoho

dne, za sledované období, Weekly Drawdown – nejvyšší pokles kapitálu během

jednoho týdne, Monthly Drawdown a Max Drondown – což je největší propad

kapitálu za sledované období. Informace o maximálním historickém

Drawdownu jsou důležité, protože jestliže máme strategii, která při obchodování

s 0,1 lotu má nejvyšší Drawdown za předchozích pět let 2 000 USD a my

obchodujeme s účtem 10 000 USD, musíme být připraveni na to, že pokles

kapitálu v budoucnu může být podobný a přijdeme o 20 % účtu, než se strategie

opět vrátí do zisku. Podle toho se pak odvíjí vše ostatní, jako například velikost

pozice a s tím tedy i velikost pákového efektu (Hartman, 2009).

5. Psychologie a disciplína

Opět psychologická stránka je zde velice důležitá. Konkrétně schopnost

dodržovat stanovená pravidla. To vyžaduje velkou dávku disciplíny a mentální

odolnost, zejména v situacích, kdy trh vykazuje vysoké volatilní pohyby. Dobře

nastavený Money management v tom ale může pomoci. Pokud máme pravidla

nastavená tak, aby nám vyhovovaly a máme otestováno, že jsou funkční, je pak

pro jednoduší dodržování těchto pravidel (Elder, 2006).

1.8 Backtesting

Backtesting umožňuje obchodníkům testovat výkonnost a potenciální úspěšnost

strategie na historických datech předtím, než ji aplikují na reálném trhu. Zaměřuje

se na analýzu, jak by strategie fungovala v minulosti, a tím obchodníkům pomáhá

snížit riziko ztrát z důvodu nepředvídatelného nebo neprověřeného přístupu.

Probíhá tak, že obchodní strategie je aplikována na historická data trhů, na kterých

chce obchodník působit. Tento proces zahrnuje naprogramování nebo nastavení

pravidel strategie, včetně vstupů, výstupů a velikosti pozic, a následné spuštění

simulace, která využívá historická data cenových pohybů. Na základě toho získá

obchodník konkrétní výsledky o výkonnosti strategie, jako je například míra

úspěšnosti, poměr rizika k odměně (Risk to Reward ratio), volatilitu a další

ukazatele. V ideálním případě by výsledky měly ukázat, jak se strategie chová za

různých tržních podmínek, například během trendujících i pohybově stagnujících

období. Výsledky backtestingu dávají obchodníkovi klíčové informace o

pravděpodobné výkonnosti strategie. Ukazuje například, jakou má strategie

úspěšnost (poměr ziskových a ztrátových obchodů), jaké zisky nebo ztráty by

obchodník zaznamenal a jak stabilní by byl celkový růst kapitálu. Důležitými

ukazateli jsou také výše a frekvence ztrátových období (Drawdown), což

obchodníkům pomáhá vyhodnotit, zda je strategie z hlediska rizik pro jejich kapitál

únosná. K provádění backtestingu existuje řada softwarových nástrojů a platforem.

Některé běžně používané nástroje zahrnují platformy jako MetaTrader, kde jsou k

dispozici nástroje pro testování a optimalizaci strategií nebo TradingView, který

nabízí přístup k široké škále historických dat. Účelem backtestingu není pouze

potvrdit výkonnost strategie, ale také odhalit slabé stránky, které by obchodník mohl

ještě optimalizovat. Při nedostatečném backtestingu hrozí, že strategie bude

vykazovat zisky pouze za určitých podmínek, které nejsou v reálném obchodování

běžné. Konkrétně nás tedy nezajímá pouze ziskovost systému, ale všechny tyto jeho

aspekty (Elder, 2006):

1. Celkový zisk nebo ztráta – Ukazuje, zda strategie byla v testovaném období

zisková, a o kolik se kapitál zvýšil nebo snížil.

2. Úspěšnost – Procento ziskových obchodů z celkového počtu obchodů. Pokud je

například úspěšnost 60 %, znamená to, že 60 % obchodů skončilo ziskem

a 40 % ztrátou.

3. Průměrný zisk a průměrná ztráta – Průměrná hodnota ziskových a ztrátových

obchodů ukazuje, jak velký byl zisk nebo ztráta průměrně na jeden obchod

během sledovaného období.

4. Risk to Reward ratio – Ukazuje průměrný poměr mezi rizikem a výnosem.

Například poměr 1:2 znamená, že průměrný zisk je dvakrát větší než průměrná

ztráta.

5. Drawdown – Informuje o největším poklesu kapitálu v daném období. Může

zahrnovat maximální drawdown, což je největší pokles od historického maxima

k následujícímu minimu a délku drawdownu, která značí, jak dlouho pokles

trval, než se kapitál dostal zpět na novou nejvyšší hodnotu.

6. Volatilita výnosů – Měří, jak moc se výnosy pohybují nahoru a dolů během

sledovaného období. Strategie s vyšší volatilitou je riskantnější, protože může

mít nestabilnější výsledky.

7. Počet obchodů – Celkový počet realizovaných obchodů obchodníkovi ukazuje,

zda strategie generuje dostatek příležitostí.

8. Četnost a typy obchodů – Podrobnosti o tom, jak často se vstupovalo do

nákupních a prodejních pozic, a zda strategie preferuje některý typ obchodů

(Elder, 2006).

1.9 Psychologie tradingu

I když může mít obchodník dokonalou strategii, psychologické faktory často

rozhodují o úspěchu či neúspěchu. Emoce, jako jsou strach a chamtivost, mají

tendenci převzít kontrolu nad racionálním rozhodováním, což může vést k

impulzivním a nepromyšleným obchodům. Představím zde hlavní psychologické

aspekty obchodování, důležitost sebekázně a disciplíny a také techniky, které

mohou obchodníkům pomoci zvládat stres a udržet si stabilitu na trhu.

1.9.1 Emoce v obchodování

Strach – Nejběžnější emoce u obchodování. Strach může mít mnoho podob,

například obavy ze ztráty peněz, strach z toho, že obchodník udělal špatné

rozhodnutí, nebo strach z neznámého, zejména pokud trhy vykazují vysokou

volatilitu. Tento strach často vede k tomu, že obchodník uzavře pozici příliš brzy,

aby se vyhnul potenciální ztrátě, i když by pozice nakonec mohla skončit ziskově.

Strach tak paradoxně často brání dosažení plného potenciálu ziskových obchodů.

Chamtivost – Obchodník, který je chamtivý, má tendenci ignorovat plánované

výstupní úrovně a drží pozici déle, než je vhodné, ve snaze dosáhnout co největšího

zisku. To však může vést k tomu, že trh se náhle obrátí a obchodník přijde o veškeré

dosavadní zisky nebo dokonce skončí ve ztrátě. Chamtivost tak vede k přehlížení

předem nastavených strategií a nadměrnému riziku.

Euforie – Objevuje po sérii ziskových obchodů, kdy obchodník začíná mít pocit, že

trh ovládá a že může dosáhnout zisku kdykoli. Přestane si všímat rizika a začne

zbytečně riskovat. Euforie vede k tomu, že obchodník podcení možnost ztrát, což

může vést k zásadním chybám, například k otevírání příliš velkých pozic nebo k

ignorování pravidel Money managementu.

Frustrace – Objevuje se naopak zejména po sérii neúspěšných obchodů nebo při

nerealizování očekávaných zisků. Tato emoce často vede k revenge tradingu, tedy

k obchodování s cílem pomstít se trhu a rychle získat zpět ztracené peníze. Revenge

trading je nebezpečný, protože je založen na emocionálních impulzech, nikoli na

racionálním rozhodování a dodržování strategie. Obchodník v tomto stavu často

podceňuje riziko a otevírá pozice s příliš vysokým objemem a příliš rychle vstupuje

do obchodů, které nejsou dobře promyšlené, což obvykle vede k dalším ztrátám.

Strach z promarněné příležitosti (FOMO) – Strach z promarněné příležitosti,

anglicky Fear od Missing Out (FOMO), je obava, že obchodník přichází o

potenciální zisk, pokud do obchodu nevstoupí okamžitě. To vede k unáhleným

rozhodnutím a neplánovaným vstupům do trhu, které jsou založené na emocích

spíše než na analýze. Obchodníci tak mají tendenci ignorovat riziko a přeceňovat

potenciální zisky, což může vést k zbytečným ztrátám. Příkladem může být, když

obchodník vidí, že cena rychle roste, a bojí se, že už nikdy nenastane tak dobrá

příležitost, a tak vstoupí rychle do obchodu bez předchozí důkladné analýze trhu.

Může se tak stát, že vstoupí do obchodu na vrcholu růstu, což vede k pozdějším

ztrátám, když se trh obrátí (Douglas, 2010).

Emoce jsou neoddělitelnou součástí lidského chování, a i když to vypadá, že jdou

všechny emoce proti nám, není tomu tak. Není tak potřeba se naučit emoce

ignorovat, ale správně je rozpoznat a naučit se s nimi pracovat, tak aby obchody

byly založeny na provedených analýzách, a ne na emocích.

1.9.2 Zvládání stresu

Zvládání stresu umožňuje obchodníkům činit racionální rozhodnutí, dodržovat

stanovenou strategii a vyhnout se impulzivním chybám způsobeným emocemi.

Pomáhá udržet dlouhodobou motivaci, psychickou i fyzickou pohodu a zvyšuje

konzistenci výkonu, což je zásadní pro úspěšné obchodování na finančních trzích.

Obchodníci čelí stresu spojenému nejen s rizikem ztráty kapitálu, ale také se musejí

vyrovnávat s tlakem na výkon, často v prostředí, kde je nutné se rychle rozhodovat

na základě neustále se měnících informací. Zvládání stresu je tak proto dovedností,

která může rozhodnout o úspěchu nebo neúspěchu obchodníka. Vhodným

přístupem, jak lépe zvládat stres je například:

Meditace a mindfulness – Jedná se o techniky, které pomáhají obchodníkům zůstat

klidní i ve velmi vypjatých a rychle se měnících situacích, což většinou způsobuje

nejvíce stresu. V obou případech je snahou především být přítomný v daném

okamžiku, aby tak obchodník mohl potřebně rychle reagovat a na změny, aniž by

jednal impulzivně. Jde zde i o celkové zlepšení schopnosti vnímat svoje myšlenky

a emoce.

Vizualizace a mentální příprava – Obchodník si představuje různé obchodní

situace a svůj ideální způsob, jak na ně reagovat. Může si například představit

scénář, kdy jeho pozice jde do ztráty, a jak by měl postupovat, aby se řídil svým

plánem místo toho, aby panikařil. Mentální příprava pomáhá obchodníkům lépe

zvládat neočekávané situace, protože se na ně psychicky připraví předem. Tím se

snižuje šokový efekt v reálné situaci a obchodník jedná klidněji a rozvážněji.

Stanovení realistických očekávání – Mnoho obchodníků je pod neustálým stresem

kvůli nerealistickým očekáváním, například očekávají stálé vysoké zisky bez ohledu

na podmínky trhu. Taková očekávání vedou k neustálému tlaku na výkon a zvyšují

riziko chyb. Stanovení realistických cílů a přijetí toho, že ztrátové obchody jsou

přirozenou součástí tradingu, pomáhá obchodníkům snížit tlak a udržet se v klidu.

Realistická očekávání vedou k tomu, že obchodník není zbytečně frustrován a méně

často podléhá stresu.

Přístup Proces před výsledkem – Psychologický přístup, kdy namísto neustálého

sledování každého zisku či ztráty hodnotí obchodník svou úspěšnost podle toho, zda

dodržuje vlastní strategii a pravidla. I když utrpí několik ztrát, neztrácí důvěru,

protože ví, že na dlouhodobé škále je jeho strategie rentabilní (Douglas, 2010).

1.10 Metriky pro určení výkonnosti strategie

V této části budou představeny a vysvětleny vzorce, které slouží k měření a

porovnání celkové výkonnosti jednotlivých strategií. Metriky jsou rozděleny do čtyř

kategorií podle svého zaměření: výkonnostní metriky, rizikové metriky, metriky

obchodní efektivity a metriky specifické pro tuto strategii.

1.10.1 Výkonnostní metriky

Výkonnostní metriky představují základní ukazatele pro vyhodnocení výnosového

profilu obchodní strategie. Slouží především k určení toho, zda strategie v

testovaném období generovala zisk, jaká je její dlouhodobá ziskovost a jaké jsou

průměrné výsledky jednotlivých obchodů. Tyto ukazatele patří mezi nejčastěji

sledované veličiny při kvantitativním hodnocení obchodních systémů a slouží jako

základ pro porovnání různých variant strategií z hlediska výnosů.

1. Celkový zisk/ztráta – Celkový zisk či ztráta strategie představuje kumulativní

zhodnocení obchodního účtu po provedení všech obchodů v testovaném

období. Jedná se o jednu z nejzákladnější metriku, která vypovídá o tom, zda

je strategie z dlouhodobého hlediska schopna generovat kladný výsledek.

Hodnota je obvykle vyjádřena v procentech a vztahuje se ke kapitálu na

začátku období.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 6: Výpočet celkového zisku/ztráty

(Zdroj: Hartman, 2009) 󰇛󰇜

Kde: Zn je kapitál po provedení n-tého obchodu

Zn-1 je kapitál po předchozím (n−1) obchodě

Zn je procentní zisk nebo ztráta z n-tého obchodu

Výpočet zohledňuje složené úročení, což znamená, že výnos z každého

obchodu se počítá z aktuálního stavu účtu.

Takto získaná hodnota slouží jako referenční bod pro porovnání různých

variant strategie a určení, zda strategie splňuje stanovené výkonnostní cíle.

2. Podíl vítězných obchodů vůči celkovému počtu obchodů – Tato metrika

vyjadřuje procentuální zastoupení výherních obchodů ze všech obchodů

provedených v testovaném období. Patří mezi základní ukazatele, které

obchodníci využívají při posuzování výkonnosti strategie, ačkoliv sama o sobě

ještě nemusí vypovídat o celkové úspěšnosti systému. Důležitá je zejména v

kombinaci s metrikami hodnotícími velikost zisků a ztrát, jako je např. profit

faktor nebo průměrné RRR.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 7: Výpočet podílu vítězných obchodů vůči celkovému počtu obchodů

(Zdroj: Hartman, 2009)





Kde: Počet ziskových obchodů značí počet všech obchodů, které skončily se

ziskem

Celkový počet obchodů je počet všech obchodů v testované sérii

Tento výpočet je jednoduchý a intuitivní, přesto je jeho výklad závislý na dalších

okolnostech, především na poměru mezi průměrnou velikostí zisku a ztráty.

3. Průměrný zisk na vítězný obchod – Tato metrika určuje, kolik procent v

průměru vydělá obchodník na každém výherním (ziskovém) obchodě. Je

důležitým doplňkem k ukazateli celkové úspěšnosti, protože samostatný podíl

výherních obchodů nevypovídá nic o jejich velikosti. Metrika průměrného

zisku umožňuje porovnat hodnotu jednotlivých výher s velikostí případných

ztrát a s nastavením maximálního rizika na obchod.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 8: Výpočet průměrného zisku na vítězný obchod

(Zdroj, Hartman, 2009)

 



Kde: Rwin,i je procentní výnos z i-tého ziskového obchodu

n je celkový počet výherních obchodů

Tento výpočet odpovídá běžnému aritmetickému průměru a využívá se při

porovnávání různých strategií či při optimalizaci parametrů vstupu a výstupu.

Výsledná hodnota je cenným vstupem při hodnocení efektivity strategie. Pokud je

například riziko na obchod nastavováno na 1 %, lze tuto metriku využít při výpočtu

risk-to-reward poměru (RRR). Čím vyšší je průměrný výnos na výherní obchod, tím

větší prostor má strategie pro vyvažování nižší úspěšnosti. Právě kombinace s

metrikami jako průměrná ztráta na ztrátový obchod a profit faktor poskytuje

komplexní přehled o obchodním systému.

4. Průměrná ztráta na ztrátový obchod – Tato metrika vyjadřuje průměrnou

hodnotu ztráty v procentech na každý ztrátový obchod. Jedná se o důležitý

doplňkový ukazatel, který umožňuje komplexnější pohled na rizikovost

strategie. Zatímco celkový počet ztrátových obchodů může být vysoký,

klíčovou roli hraje to, jak hluboké ztráty tyto obchody způsobují.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 9: Výpočet průměrné ztráty na ztrátový obchod

(Zdroj: Hartman, 2009)

 



Kde: Rloss,i je procentní ztráta z i-tého ztrátového obchodu

n je počet všech ztrátových obchodů

Hodnota bývá v praxi často ovlivněna tím, zda obchodník používá pevně definovaný

stop-loss, nebo zda jsou ztráty uzavírány manuálně v různých úrovních. V případě

strategie s pevným řízením rizika se může jednat o konstantní hodnotu, což výrazně

usnadňuje vyhodnocování dalších metrik.

Průměrná ztráta na ztrátový obchod je důležitá pro výpočet dalších ukazatelů, jako

jsou profit faktor nebo risk-to-reward ratio. Její znalost umožňuje obchodníkovi

lépe posoudit, zda strategie v průměru generuje zisky vyšší, než jsou její ztráty, a

zda je tedy dlouhodobě udržitelná.

5. Profit faktor – Profit faktor je základní ukazatel pro hodnocení výkonnosti

obchodní strategie. Udává poměr mezi celkovým ziskem a celkovou ztrátou.

Tato metrika slouží k jednoduchému vyjádření toho, zda a do jaké míry je

strategie schopna generovat vyšší zisky než ztráty. Obecně platí, že čím vyšší

je hodnota profit faktoru, tím stabilnější a výkonnější strategie zpravidla bývá.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 10: Výpočet profit faktoru

(Zdroj: Hartman, 2009)





Profit faktor tedy pracuje pouze s velikostmi zisků a ztrát – nezohledňuje četnost

výherních nebo ztrátových obchodů. Výsledná hodnota se interpretuje obecně takto:

Hodnota > 1,00 znamená, že strategie je zisková (zisky převyšují ztráty)

Hodnota = 1,00 značí nulovou efektivitu (zisky a ztráty se vyrovnávají)

Hodnota < 1,00 znamená, že strategie je ztrátová

V praxi se za přijatelný profit faktor považuje hodnota nad 1,5, přičemž za velmi

stabilní systém bývá označována strategie s faktorem 2,0 a více.

Profit faktor je vhodné sledovat spolu s metrikami jako win rate, průměrný zisk a

průměrná ztráta, neboť teprve jejich společné vyhodnocení dává úplný obraz o tom,

zda je strategie dlouhodobě životaschopná.

1.10.2 Rizikové metriky

Zatímco výkonnostní metriky vyjadřují, jaký výnos může obchodní strategie

vygenerovat, rizikové metriky se zaměřují na opačnou stranu rovnice – tedy na

kolísání výsledků a potenciální ztráty. Hodnocení strategie pouze na základě výnosu

může být zavádějící, pokud zároveň nedojde k posouzení míry rizika, kterou je

nutné podstoupit pro jeho dosažení. Rizikové ukazatele jsou proto nezbytnou

součástí komplexního zhodnocení obchodního systému. Pomáhají odhalit, zda

výnos strategie odpovídá riziku, které obchodník podstupuje, a zda jsou výsledky

strategie stabilní v čase.

1. Risk-to-Reward ratio – Poměr rizika a zisku na jeden obchod, známý jako Risk-

to-Reward Ratio (RRR), patří mezi základní nástroje řízení rizika. Tato metrika

udává, kolik obchodník potenciálně vydělá v porovnání s tím, co je ochoten

riskovat. Jinými slovy, hodnotí efektivitu strategie z hlediska poměru mezi

průměrným ziskem a průměrnou ztrátou.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 11: Výpočet Risk-to-Reward ratia

(zdroj: Brooks, 2012)

 



Tento poměr se typicky vyjadřuje jako desetinné číslo nebo zlomkem, kde vyšší

hodnota značí výhodnější strategii z pohledu rizika vůči očekávanému zisku.

Výsledná hodnota se interpretuje obecně takto:

RRR > 1,0 znamená, že potenciální zisk převyšuje riziko

RRR = 1,0 ukazuje, že obchodník riskuje a vydělává v průměru stejně

RRR < 1,0 naznačuje, že ztráty jsou v průměru větší než zisky

Při posuzování kvality strategie je RRR vhodné kombinovat s metrikami, jako je

win rate nebo profit faktor, protože samotný poměr nestačí k určení ziskovosti –

může totiž skrývat nízkou úspěšnost nebo extrémní výkyvy.

RRR je běžně využíváno při nastavování obchodních plánů, testování strategií i při

optimalizaci velikosti pozice. Pomáhá obchodníkům posoudit, zda je daný obchod

nebo strategie dostatečně atraktivní z pohledu výnosu vůči podstupovanému riziku.

2. Maximální drawdown – Maximální drawdown je jedním z nejdůležitějších

ukazatelů rizika v oblasti obchodování a správy kapitálu. Udává největší

procentuální pokles hodnoty kapitálu od jeho lokálního maxima do

následujícího minima, předtím, než je dosaženo nového maxima. Tento ukazatel

poskytuje přehled o nejhlubším historickém propadu strategie v rámci

sledovaného období a slouží k posouzení její odolnosti vůči ztrátovým sériím.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 12: Výpočet maximálního drawdownu

(Zdroj: Brooks, 2012)

󰇛󰇜



Kde: P je maximální hodnota kapitálu dosažená před největším poklesem

L je nejnižší hodnota kapitálu zaznamenaná po tomto maximu, dokud nebylo

dosaženo dalšího nového vrcholu

Hodnota je obvykle uváděna v procentech a představuje jedno z klíčových kritérií

pro posouzení stability a udržitelnosti obchodní strategie

Maximální drawdown je často srovnáván s celkovým ziskem nebo výnosem

strategie a bývá jedním z hlavních kritérií při výběru obchodního systému.

Umožňuje nejen kvantifikovat riziko, ale i stanovit hranice akceptovatelné ztráty,

např. v obchodních pravidlech nebo v rámci investičních smluv.

3. Standardní odchylka výnosů – Standardní odchylka výnosů se používá k měření

volatility obchodní strategie. Vyjadřuje, jak silně se jednotlivé obchodní

výsledky odchylují od jejich průměrné hodnoty. Jinými slovy ukazuje, jak

konzistentní nebo rozkolísané jsou dosažené výnosy. Tato metrika umožňuje

kvantifikovat riziko spojené s výkonností strategie a je důležitým vstupem pro

další metriky, jako například Sharpe ratio nebo Sortino ratio.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 13: Výpočet standardní odchylky výnosů

(Zdroj: Brooks, 2012)

󰇛

󰇜





Kde: xi je výnos jednotlivého obchodu



 je průměrný výnos všech obchodů

N je počet obchodů ve vzorku

σ je výsledná standardní odchylka (volatilita)

V praxi se většinou používá výběrová standardní odchylka (s dělitelem −1),

protože pracujeme s omezeným vzorkem dat, nikoli s celou populací.

Nižší hodnota standardní odchylky značí větší stabilitu výsledků strategie, vyšší

hodnota pak znamená vyšší rozptyl výnosů, tedy i větší riziko.

Standardní odchylka se běžně používá nejen jako samostatný ukazatel volatility, ale

také jako součást složenějších metrik – především Sharpe ratio a Sortino ratio, které

z ní vycházejí při posuzování poměru výnosu ku riziku. Pomáhá tak vyhodnotit

nejen absolutní ziskovost, ale i její stabilitu v čase.

4. Sharpe ratio – Sharpe ratio je jednou z nejpoužívanějších metrik pro hodnocení

poměru výnosu a rizika. Ukazuje, kolik jednotek výnosu dokáže strategie

vygenerovat na každou jednotku podstoupeného rizika. Je tak vhodným

nástrojem pro porovnávání obchodních strategií z hlediska jejich efektivity a

stability, přičemž zohledňuje nejen velikost výnosu, ale i jeho rozkolísanost.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 14: Výpočet Sharpe ratia

(Zdroj: Brooks, 2012)





Kde: 

 je průměrný roční výnos strategie

rf je bezriziková roční úroková míra

σ je roční standardní odchylka výnosů

Pro účely výpočtu Sharpe ratio se standardně používá roční výnos i roční volatilita,

aby metrika poskytovala srovnatelné výsledky napříč různými strategiemi a

investičními obdobími. Obecně lze výsledky interpretovat takto:

Hodnota nad 1,0 je považována za přijatelnou

Hodnota nad 2,0 značí velmi efektivní strategii

Hodnota nad 3,0 je zpravidla charakteristická pro strategie s výjimečně stabilními

výnosy

Sharpe ratio je vhodné zejména tehdy, pokud výnosy strategie přibližně sledují

normální rozdělení, a pokud obchodník podstupuje rovnoměrně rozložené riziko

v čase. Při vyhodnocení obchodních strategií bývá kombinována se standardní

odchylkou, maximálním drawdownem nebo profit faktorem, čímž umožňuje

komplexní pohled na strategii z hlediska výnosového potenciálu a stability.

5. Sortino ratio – Sortino ratio je modifikovanou verzí Sharpe ratio, která

zohledňuje pouze riziko spojené s poklesem výnosů pod určitou hranici –

obvykle pod průměrný výnos nebo bezrizikovou míru. Tato metrika penalizuje

pouze zápornou volatilitu, což lépe odráží skutečné investiční riziko a je tak

vhodná zejména pro strategie s asymetrickým výnosovým profilem – například

strategie s častými malými zisky a občasnými hlubšími ztrátami.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 15: Výpočet Sortino ratio

(Zdroj: Brooks, 2012)





Kde: 

 je průměrný roční výnos strategie

rf je roční bezriziková úroková míra

 je směrodatná odchylka záporných výnosů

Na rozdíl od Sharpe ratio, které počítá s celkovou volatilitou, Sortino ratio

zohledňuje pouze ty odchylky, které jsou považovány za „nežádoucí“, tj. směrem

dolů. Díky tomu může být metrika přesnější při hodnocení strategií, které vykazují

vysoký a stabilní výnos s minimem ztrátových extrémů.

Obecně platí, že vyšší hodnota Sortino ratio značí efektivnější strategii z pohledu

výnosu vůči zápornému riziku. Hodnoty nad 1,5 jsou obecně považovány za velmi

dobré. Sortino ratio se často používá jako doplňkový ukazatel k Sharpe ratio,

zejména u strategií s nízkou variabilitou ztrát. V případech, kdy strategie vykazuje

pevně řízené ztráty, může být hodnota směrodatné odchylky záporných výnosů

velmi nízká nebo nulová, což způsobuje, že výpočet metriky není možný. Taková

situace však paradoxně může svědčit o vysoké stabilitě strategie z hlediska řízení

ztrát.

1.10.3 Metriky obchodní efektivity

Obchodní efektivita se zaměřuje na praktické vlastnosti strategie z hlediska jejího

nasazení v reálném tržním prostředí. Zatímco výkonnostní metriky sledují výnosy

a rizikové metriky míru podstoupeného rizika, metriky obchodní efektivity

pomáhají posoudit, jak strategie funguje v konkrétních provozních podmínkách –

například jak často se obchoduje, jaký je průměrný poměr zisku a ztráty na úroveň

rizika, nebo jak strategii ovlivňují externí faktory jako makroekonomické zprávy či

čas obchodování. Tato skupina metrik je důležitá pro doplňkové posouzení

realizovatelnosti strategie – tedy jak náročná je na provádění, jak citlivá je na změny

tržního prostředí a zda je prakticky udržitelná. Získané výsledky mají často

kvalitativní charakter a doplňují kvantitativní hodnocení ostatních metrik.

1. Win/loss ratio – Win/Loss ratio vyjadřuje poměr mezi průměrným ziskem na

výherní obchod a průměrnou ztrátou na ztrátový obchod. Tento ukazatel

poskytuje přehled o tom, jak efektivně strategie pracuje s jednotlivými

obchodními příležitostmi, tedy jaký je poměr mezi úspěšně a neúspěšně

realizovanými obchody z hlediska jejich finančního dopadu. Díky tomu patří

mezi metriky obchodní efektivity, neboť přináší informaci o kvalitě výnosu v

porovnání s podstoupeným rizikem na úrovni jednotlivých transakcí.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 16: Výpočet Win/loss ratia

(Zdroj: Brooks, 2012)

 



Tento ukazatel je v principu obdobný jako risk-to-reward ratio, ale jeho význam

spočívá spíše ve zpětné analýze historických výsledků než v plánování vstupů.

Výsledné hodnoty tohoto ukazatele se obecně interpretují následovně:

Hodnota < 1,0 znamená, že ztrátové obchody jsou v průměru větší než ziskové

Hodnota = 1,0 ukazuje rovnováhu mezi výnosem a ztrátou na obchod.

Hodnota > 1,0 značí, že zisk z výherních obchodů převyšuje ztráty

Tato metrika se nejčastěji používá při zpětném hodnocení strategie a v kombinaci s

win rate pomáhá identifikovat, zda strategie vydělává více, než ztrácí, bez ohledu

na počet výher. Umožňuje také lépe pochopit vztah mezi řízením pozice a celkovou

stabilitou systému.

2. Equity curve – Equity curve (kapitálová křivka) je grafické znázornění vývoje

hodnoty obchodního účtu v čase. Slouží jako vizuální nástroj pro posouzení

průběhu a dynamiky růstu kapitálu strategie během obchodního období. I když

se jedná o čistě deskriptivní prvek bez konkrétního číselného výsledku,

představuje jeden z klíčových ukazatelů obchodní efektivity a stability strategie.

Na rozdíl od metrik sledujících výnos nebo riziko v podobě jednoho čísla, poskytuje

equity curve kontext – tedy jakým způsobem byly zisky a ztráty v čase rozloženy,

zda strategie generuje výnosy stabilně, nebo je závislá na několika extrémních

obchodech.

Z pohledu obchodní efektivity sledujeme u kapitálové křivky zejména tyto prvky:

- Plynulost růstu kapitálu bez výrazných výkyvů

- Rychlost zotavení po poklesech (drawdownech),

- Střídání ziskových a ztrátových období,

- Délku stagnace, kdy strategie nevykazuje žádný růst

Equity curve umožňuje obchodníkovi či analytikovi získat intuici o fungování

strategie, která není patrná ze samotných výkonnostních nebo rizikových metrik.

Právě její tvar a průběh mohou odhalit problémy s konzistencí výkonu, přehnanou

závislost na několika obchodech, nebo naopak ukázat vysokou stabilitu systému.

Tato vizualizace také pomáhá při rozhodování, zda a kdy strategii dále testovat,

upravit nebo nasadit v reálném obchodování.

1.10.4 Metriky specifické pro tuto strategii

V této části jsou uvedeny metriky, které byly navrženy s ohledem na konkrétní

charakteristiky a pravidla testované strategie. Nejedná se tedy o obecně platné

výkonnostní nebo rizikové ukazatele, ale o specifické analytické nástroje, jejichž

cílem je hlouběji pochopit jednotlivé faktory, jež mohou mít vliv na úspěšnost

strategie.

Tato skupina metrik slouží zejména ke zjištění, které parametry strategie mohou být

klíčové pro dosažení lepších výsledků, a mohou tak být podkladem pro její další

optimalizaci. Zároveň pomáhají odhalit případné slabiny a přispívají k objektivnímu

vyhodnocení dopadu jednotlivých rozhodovacích prvků na konečnou výkonnost.

1. Průměrná velikost využívaného gapu – Tato metrika udává průměrnou velikost

cenového gapu, který byl využit k otevření obchodní pozice podle pravidel

zvolené strategie. Gap zde představuje rozdíl mezi otevírací cenou následující

svíčky a zavírací cenou předchozí svíčky, na základě kterého vzniká obchodní

příležitost.

Cílem této metriky je zjistit, jaké velikosti gapu vedly k obchodům, které byly

skutečně realizovány. Výpočet této hodnoty může odhalit, zda strategie

vykazuje sklon k využívání menších nebo větších gapů, a tím také napovídá,

jaké situace jsou pro strategii statisticky nejvýhodnější.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 17: Výpočet průměrné velikosti využívaného gapu

(Zdroj: Vlastní zpracování)

 





Kde: gapi je velikost gapu pro obchod i

n je počet realizovaných obchodů, které splnily kritéria vstupu

Tato metrika může být také důležitá při úpravách strategie – například pokud se

strategie rozhodne vyhýbat extrémně velkým nebo malým gapům, a hledá tak

optimální rovnováhu mezi četností obchodů a jejich kvalitou.

2. Vliv času (AM/PM) - Tato metrika se zaměřuje na porovnání výkonnosti

obchodní strategie v různých částech obchodního dne – konkrétně mezi

dopoledními (AM) a odpoledními (PM) seancemi. Vzhledem k možným

rozdílům v likviditě, volatilitě a výskytu fundamentálních událostí může být čas

vstupu do trhu významným faktorem ovlivňujícím úspěšnost strategie.

Pro zhodnocení vlivu času budou sledovány následující dílčí metriky zvlášť pro

AM a PM:

- Počet obchodů – celkový počet uskutečněných obchodů v daném čase

- Win rate (%) – podíl vítězných obchodů

- Průměrný zisk/ztráta (%) – průměrná návratnost jednotlivých obchodů

- Průměrné RRR – průměrné Risk-to-Reward Ratio

Tyto ukazatele mohou pomoci určit, zda některé části dne poskytují konzistentně

výhodnější podmínky pro aplikaci strategie. Na základě jejich vyhodnocení lze

následně přizpůsobit obchodní přístup – např. preferovat pouze určitý časový úsek

nebo rozdělit obchodní aktivitu rovnoměrně pro účely diverzifikace a minimalizace

rizika.

3. Vliv ekonomických zpráv – Tato metrika slouží k posouzení toho, jakým

způsobem významné makroekonomické události ovlivňují výsledky obchodní

strategie. Zveřejňování ekonomických zpráv – například údajů o inflaci,

nezaměstnanosti nebo úrokových sazbách – obvykle způsobuje zvýšenou volatilitu

na finančních trzích, zejména u hlavních měnových párů. Tato volatilita může

představovat jak příležitost, tak zvýšené riziko.

Sledování této metriky umožňuje porovnat výsledky strategie ve dnech, kdy došlo

k významnému vyhlášení zpráv, a ve dnech bez zpráv. Analyzovány budou

následující charakteristiky:

- Průměrný výnos obchodů ve dnech se zprávami a bez nich

- Win rate (%) – úspěšnost obchodů v obou případech

- Průměrné RRR – průměrné risk-to-reward ratio pro obchody uskutečněné v

těchto dvou podmínkách

Tato metrika pomáhá určit, zda je vhodnější obchody během zveřejňování zpráv

omezit, nebo naopak využít zvýšenou volatilitu jako potenciální výhodu. Slouží také

k nastavení pravidel pro správu rizika – např. změny velikosti pozice či použití

širších stop-lossů ve dnech s významnými událostmi.

4. Vliv velikosti stop-lossu – Tato metrika slouží k analýze vztahu mezi velikostí

přednastaveného stop-lossu a výsledky obchodní strategie. Stop-loss

představuje předem definovanou hranici ztráty, při jejímž dosažení je obchod

automaticky ukončen, a patří k základním nástrojům řízení rizika. Velikost

tohoto parametru však může mít výrazný dopad na úspěšnost jednotlivých

obchodů i strategie jako celku.

Pro účely analýzy budou hodnoty stop-lossu rozděleny do několika kategorií. U

každé z těchto kategorií budou porovnávány základní metriky:

- Průměrný výnos obchodů (%)

- Win rate (%)

- Průměrné RRR

Tato analýza poskytuje vhled do toho, zda strategie funguje efektivněji při úzkých

nebo širších limitech ztráty a může být následně využita pro úpravu pravidel

obchodování.

5. Vliv velikosti gapu – Tato metrika se zabývá vlivem velikosti obchodovaného

cenového gapu na úspěšnost a výkonnost strategie. Cenové gapy mohou

naznačovat silný tržní impuls nebo reakci na novou informaci a jejich velikost

tak může hrát roli v pravděpodobnosti úspěšného obchodu i v jeho výnosovém

potenciálu. Pro analytické účely budou gapy rozděleny do několika intervalů

podle jejich velikosti v pipech. V každé kategorii se sledují tři klíčové metriky:

- Počet provedených obchodů

- Průměrná ziskovost obchodů (%)

- Win rate (%)

Díky tomu je možné porovnat výkonnost strategie napříč různými rozsahy gapů

a určit, které velikosti jsou z hlediska ziskovosti nebo stability výhodnější. Tato

metrika poskytuje důležité podklady pro rozhodnutí, zda se vyplatí určité typy

gapů z obchodování zcela vyloučit, nebo zda mohou být obchodovány například

pouze za zvýšené opatrnosti.

2 Analýza problému

Analytická část této diplomové práce se soustředí na analýzu trhu pomocí Price

Action, což je technika, která sleduje pouze pohyb cen finančních instrumentů. Na

rozdíl od fundamentální analýzy, Price Action klade důraz na interpretaci grafů a

cenových formací pro předvídání budoucího vývoje trhu. Cílem této části je detailně

popsat fungování trhu z pohledu Price Action a ukázat, jak lze tyto znalosti

prakticky využít pro efektivní obchodování. Tato část se soustředí i na praktickou

aplikaci Price Action strategie a hlubší pochopení principů chování trhu.

2.1 Price action

Price action je jednoduše řečeno typ technické analýzy grafu, který sleduje pouze

pohyb cen daného instrumentu. U této metody se trader nezabývá fundamentální

analýzou trhu jako jsou třeba makroekonomické zprávy. Celá strategie této metody

je založena pouze na sledování pohybu cen a analýze těchto pohybů, ze kterých se

trader snaží předpovědět jakým směrem a jak moc se cena bude dále vyvíjet.

Abychom mohli s cenou co nejlépe pracovat a dostat z grafu, zobrazující pouze

ceny, co nejvíce informací se využívá velké množství pomocných nástrojů, které

dále vysvětlím v dalších kapitolách. Je důležité také zmínit, že Price action se

v praxi často kombinuje i s dalšími strategiemi, aby měl trader co nejvíce informací

a prováděl obchody nejen pouze na domněnkách a dohadech, ale aby byly jeho

obchody podložené skutečným pohybem trhu. Mezi takové nástroje patří například

Volume Profile, Market Profile a Order Flow. Ty dokáží zobrazit i kolik bylo na

burze v daný moment provedeno obchodů, jak dlouho se cena držela na určitých

úrovních v průběhu obchodního dne nebo na jakých cenových úrovních se

vyskytuje velké množství nevyřízených obchodů.

2.2 Analýza grafu a struktury trhu

2.2.1 Cenový graf

Nástroj, který vizuálně zobrazuje vývoj finančního aktiva v čase. Ať už jde o akcie,

komodity nebo měny všechny tyto cenové grafy se zobrazují stejným způsobem.

Díky tomu, že vidíme, jak se cena měnila v průběhu určitého časového období,

můžeme identifikovat určité vzorce, trendy, SR zóny (support and resistance) a

především se nám umožňují prozkoumávat historická data na základě kterých se

můžeme rozhodnout. Grafy pomáhají načasovat obchody, vstup a výstup z obchodu,

a i řízení peněz. Typů grafů je velké množství. Není žádné pravidlo, které by říkalo,

že určitý typ grafu je jednoduše nejlepší. Každý typ grafu zobrazuje lépe nějakou

jinou složku pohybu ceny a záleží tak čistě na samotném traderovi, který typ grafu

on sám preferuje. V dnešní době ale jednoznačně převažuje tzv. graf svíčkový. Mezi

další poměrně často používané pak patří liniový graf a sloupcový graf, který se ale

používal spíše dříve a nyní se od něj odstupuje. Je to předchůdce grafu svíčkového.

Mezi ty nejméně používané pak patří: Renko graf, Kagi graf, Point and Figure graf

a Tick graf.

2.2.1.1 Liniový graf

Je nejjednodušší typ grafu, ze kterého se nedá vyvodit velké množství informací.

Může sloužit pouze jako orientační znázornění pohybu ceny, která je z tohoto grafu

právě nejrychleji pochopitelná. Liniový graf tvoří spojnice mezi jednotlivými body,

jejichž intenzitu si sami nastavíme. V případě následujícího vývoje ceny, konkrétně

pro akciovou společnost Apple, je intenzita nastavená na denní. Z každého dne je

tedy vyjmuta jedna hodnota, přesněji ta poslední, která v daný den uzavírá trh, a je

vytvořen diagram. Výhodou pak může být, že zde nejsou vidět výkyvy v průběhu

dne a graf je tak více vyhlazen a že zobrazení většího časového úseku nezabírá příliš

místa. Naopak nevýhodou je, že kvůli velice omezenému množství zobrazovaných

dat se stává pro reálný trading téměř nepoužitelný. To ale neznamená, že bychom

se v tradingu s liniových grafem nepotkali. Často se používá například

k zobrazování EMA (Moving Average Exponential – Exponenciální klouzavý

průměr), který znázorňuje průměrnou cenu aktiva za určité období, přičemž

Obrázek 2 - Liniový cenový graf akciové společnosti Apple

(Zdroj: Trading View, 2024)

Obrázek 3 - Liniový cenový graf se značkami akciové společnosti Apple

(Zdroj: Trading View, 2024)

novějším cenám přisuzuje větší váhu, což pomáhá rychleji identifikovat trendy a

VWMA (Volume Weighted Moving Average – Objemově vážený klouzavý průměr),

který bere v úvahu nejen cenu, ale i objem obchodů. Znázorňuje průměrnou cenu

aktiva za určité období, přičemž ceny s vyšším objemem obchodů mají větší váhu.

VWMA pomáhá lépe porozumět tomu, kde se obchodovalo s největším objemem.

Na tomto obrázku pak můžeme lépe vidět pomocí modrých teček, přesné úrovně,

na kterých se v daný den uzavřela cena. Pro jednodušší porovnání je zde zobrazena

stejná společnost ve stejném časovém období se stejnými hodnotami na obou osách.

Obrázek 4 - Svíčkový cenový graf akciové společnosti Apple

(Zdroj: Trading View, 2024)

2.2.1.2 Svíčkový graf

Tento svíčkový graf už nemusí být na první pohled tak jednoduše pochopitelný pro

neznalého člověka. V principu ovšem graf vypovídá stejné informace jako graf

předešlý, a ještě nějaké navíc. Každá ze značek, které jsou zobrazeny na předchozím

obrázku, která znázorňují v tomto případě jeden den je zde nahrazena právě jednou

svíčkou, která taktéž popisuje právě jeden obchodní den.

Samotná svíčka je graficky tvořena ze čtyř cen. Z ceny otevírací, zavírací, high a

low. Low značí nejnižší obchodovanou cenu v daném časovém okamžiku. Pokud se

jedná o svíčku na denním grafu, jde o nejnižší obchodovanou cenu v určitý

obchodní den, pokud jde o graf 15-minutový, jedná se o nejnižší obchodovanou

cenu za určitých 15 minut. Stejným způsobem funguje i hranice horní. Protože

zavírací cena může být vyšší nebo nižší než cena otevírací, rozlišují se podle toho

dva druhy svíček. Bullish candle – Býčí svíčka a Bearish candle – Medvědí svíčka.

Býčí svíčka má zavírací cenu vyšší než otevírací a medvědí svíčka má naopak

zavírací cenu nižší než otevírací. Svíčka je pak složená ze dvou druhů částí, a to:

těla a knotu. Tělo je rozdíl mezi cenou otevírací a zavírací. Knot je rozdíl mezi

hranicí těla a High nebo Low daného časového úseku.

Obrázek 5 - Popis svíček

(Zdroj: Vlastní zpracování)

Obrázek 6 - Popis svíček bez těla a bez knotů

(Zdroj: Vlastní zpracování)

Speciálními, velice zřídka se vyskytujícími, typy svíček jsou svíčka bez těla, kde

otevírací a zavírací cena jsou stejné. Celá svíčka je tak složena pouze z knotů. I tak

ale vidíme, na jaké cenové úrovni se trh otevřel a uzavřel. A svíčka tvořená pouze

tělem, která může být jak bullish, tak bearish. Svíčky ale také mohou mít samozřejmě

pouze jeden knot.

Obrázek 7 – Sloupcový cenový graf akciové společnosti Apple

(Zdroj: Trading View, 2024)

Obrázek 8 - Popis sloupce

(Zdroj: Vlastní zpracování)

2.2.1.3 Sloupcový graf

Sloupcový graf, jakožto předchůdce svíčkového grafu, je ve své podstatě stejný. To

znamená, že poskytuje stejnou úroveň informací, ale celkově je oproti svíčkovému

grafu méně přehledný. I přesto ho můžeme nalézt ve většině softwarů, v dnešní době

se už moc ale nevyužívá.

Jednotlivé časové úseky, které analyzujeme, jsou označovány jako Bars – česky

sloupce. Celková délka vertikálního sloupce značí rozdíl mezi otevírací a zavírací

cenou. Horizontální čára na levé straně od sloupce pak značí otevírací cenu daného

časového úseku a horizontální čára na straně pravé pak značí zavírací cenu.

Obrázek 9 - Renko graf akciové společnosti Apple

(Zdroj: Trading View, 2024)

2.2.1.4 Ostatní grafy

Kromě běžných cenových grafů existují i méně používané typy grafů, které

obchodníci a analytici využívají pro velmi specifické účely. Tyto typy grafů v mé

strategii používat nebudu a uvádím je pouze pro informativní účely pro nabytí

povědomí o dalším velkém množství typů grafů, kterých mohou být vyšší desítky.

Nejznámější z nich zahrnují:

Renko graf se zaměřuje na cenový pohyb a ignoruje čas. Nový "blok" nebo "cihla"

se přidá do grafu pouze tehdy, když cena překročí předem stanovený pohyb (např.

o určitý počet bodů). Pomáhá filtrovat šum a zaměřit se na hlavní trendy.

Obrázek 10 - Kagi graf akciové společnosti Apple

(Zdroj: Trading View, 2024)

Obrázek 11 - Point and Figure graf akciové společnosti Apple

(Zdroj: Trading View, 2024)

Kagi graf, podobně jako Renko graf, se nezabývá časem, ale spíše cenovými

pohyby. Linie v grafu se mění z tenké na tlustou, když cena překoná předchozí

maximum nebo minimum, což pomáhá identifikovat změny trendu.

Point and Figure (P&F) graf také ignoruje čas a zaměřuje se na cenové změny.

Zaznamenává pouze významné cenové pohyby a ignoruje menší výkyvy. Graf se

skládá z "X" (růst) a "O" (pokles), které ukazují pohyby ceny bez ohledu na čas.

Obrázek 12 - Krátkodobý trend

(Zdroj: Vlastní zpracování)

Obrázek 13 - Střednědobý trend

(Zdroj: Vlastní zpracování)

2.2.2 Trend

První, kdo přišel s myšlenkou trendu byl Charles Dow, který zjistil, že trhy se dají

v podstatě nakreslit, a to právě například jen díky čtyřem cenám z burzy. To jsou již

popsané otevírací a zavírací ceny a high a low. Představil tři hlavní úrovně trendů:

1. Krátkodobý trend – Je to přesně jedna svíčka. Pokud máme bullish svíčku,

jedná se o Uptrend (stoupající trend), pokud naopak máme bearish svíčku, jedná

se Downtrend (klesající trend).

2. Střednědobý trend

Tento model trendu se skládá ze dvou svící. Ze stávající a z předchozí. Myšlenka

střednědobého trendu je, že pokud budu mít vyšší cenu High i Low u stávající svíčky

než u předchozí, jedná se o Uptrend. Pokud naopak cena High i Low je nižší, než u

předchozí svíčky jedná se o Downtrend.

Obrázek 14- Střednědobá cenová nerozhodnost

(Zdroj: Vlastní zpracovaní)

U střednědobého trendu na rozdíl od krátkodobého nastávají další dvě možnosti,

kdy následující svíčka sice může mít vyšší Low, ale vyšší High už nemá. Má naopak

High nižší než předchozí svíčka. V takovém případě se jedná i tzv. Inside bar, kdy

následující svíčka je uvnitř předchozí. Druhou, přesně opačnou možností je, že Low

následující svíčky je nižší, ale nebude se jednat o Downtrend, protože High nebude

taktéž nižší ale naopak vyšší než u předchozí svíčky. V tomto případě se jedná o

Outside bar, neboli svíčku vně svíčky předchozí. Taková, která ji přesahuje na obou

stranách. V obou těchto případech s bavíme o tzv. cenové nerozhodnosti. Je to

situace, kdy nakupující ani prodávající nejsou v převaze. Takové případy mohou

vypadat jako na následujícím obrázku, svíčky ale mohou být obě rostoucí nebo

klesající, nezáleží na otevíracích a uzavíracích cenách, ale na Highs a Lows daných

svíček.

3. Dlouhodobý trend

K zhotovení posledního trendu potřebujeme nejdříve vědět kde se na grafu nachází

tzv. Peaks and Troughs. Česky vrcholy a dna. Já budu vrcholy popisovat jako

swingové highs a dna jako swingová lows. Swingová highs i lows jsou tvořeny třemi

svíčkami. Opět nezaleží na otevíracích a uzavíracích cenách, ale pouze na highs a

lows. U swingové high je hlavní, aby prostřední, z pozorovaných tří svíček, měla

high nejvyšší ze všech tří, ostatní dvě okolní svíčky tedy musí mít high nižší.

Nezáleží o kolik, jestli jsou ceny nižší o cent, dolar nebo 50 dolarů. Nezáleží ani na

Obrázek 15 - Swingová highs

(Zdroj: Vlastní zpracování)

Obrázek 16 - Swingová lows

(Zdroj: Vlastní zpracování)

celkových velikostech svíček, pouze na highs pozorovaných tří svíček. U swingové

low jde o přesný opak. Z pozorovaných tří svíček musí prostřední mít low nižší než

okolní dvě. Na následujících obrázkách ukážu několik variant swingových highs a

lows, tak aby bylo jasné, jak mohou vypadat.

A nyní příklady swingových lows:

Obrázek 17 - Dlouhodobý uptrend a downtrend

(Zdroj: Vlastní zpracování)

Z obrázků jde tedy vidět, že se může jednat o swingovou high, i přestože všechny

tří svíčky jsou klesající. Nebo i naopak. Také to, že jedna svíčka může tvořit zároveň

swingovou high i low. Nebo, že nezáleží, jestli se zde vyskytují inside a outside

bars, které by ve střednědobém trendu značili nerozhodnost.

Abychom tedy mohli určit, že se jedná dlouhodobý trend, například uptrend, musí

se na grafu nacházet rostoucí swingové highs. Cena swingových highs tedy musí

být s časem vyšší. A zároveň se musí zvedat i cena swingových lows. O uptrend se

jedná až tehdy, pokud se na grafu za sebou nachází alespoň dvě rostoucí swingové

highs a zároveň alespoň dvě rostoucí swingové lows. Do té doby, dokud se na grafu

stále budou nacházet rostoucí swingové highs a swingové lows, bude je jednat o

uptrend. V případě dlouhodobého downtrendu se bude jednat opět o přesný opak.

Tedy je zapotřebí alespoň dvě klesající swingová lows a zároveň alespoň dvě

klesající swingová highs. Dokud tyto vrcholy budou stále klesat na nižší cenu, bude

se jednat o downtrend.

Pokud se u uptrendu vytvoří nové swingové high, které by nebylo vyšší než

předchozí, ještě neznamená změnu na downtrend, ale značí nám to, že by mohl

přijít. Downtrend nastane až tehdy, když se vytvoří následně i nižší swingové low,

a tím se nám splní podmínka alespoň čtyř klesajících swingových vrcholů pro určení

změny trendu na downtrend. Stejně tak to platí i pokud se u uptrendu objeví nižší

swingová low. Pohyb se stále bude brát jako uptrend, dokud se neobjeví i nižší high.

Ovšem je to pro nás upozornění, že může dojít ke změně trendu.

2.2.3 Struktura trhu

Celkově se struktura trhu skládá z několika opakovaných menších struktur. Trend,

rotace trendu, případně pokračování trendu, v podobě určitých grafických a

svíčkových formací nebo gapu, jak už bylo vysvětleno.

Poslední částí struktury trhu pak tvoří range. Ta již také byla v podstatě popsána

v kapitole grafické formace obdélník. Range se v podstatě tvoří, pokud jde cena do

strany. Neměly by se zde vyskytovat žádné gapy, tedy žádný prudký pohyb určitým

směrem. I tak ale lze najít spoustu rangí, kde se gap vyskytuje, většinou v nějaké

menší podobě. Range má pak tu vlastnost, že její spodní a horní hranice tvoří SR

zónu, ve kterých očekáváme od trhu nějakou reakci. Cena se do míst, kde se vytvoří

delší range ráda vrací, protože je na těchto úrovních cena stabilní. Na této úrovni se

cena rozhoduje, jakým směrem se bude dále vyvíjet. V momentě, kde se cena

uzavře pod nebo nad rangí, obchodník na základě jakým směrem, jakou silou, jakým

způsobem, v jakém kontextu trhu, podle postavení jednotlivých svíček a na dalších

faktorech následně rozhoduje, jestli otevře obchod podle jeho očekávání, jakým

směrem a jak moc se bude cena dále vyvíjet. Po rangi totiž běžně následuje trend a

trh neustále střídá tyto dvě struktury. Protože trader vydělává na pohybech trhu, jeho

obchody se budou vyskytovat spíše v oblasti trendů. Z toho vyplývá, že v oblasti

range obchodník nevstupuje moc do nových obchodů a spíše analyzuje vývoj trhu

a stanovuje si určité predikce, které se buď potvrdí nebo vyvrátí.

Obrázek 18 - Struktura trhu u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

Na dalším obrázku jde vidět, že celý vývoj trhu lze znázornit pouze pomocí trendu

a range. Na trhu se tedy opravdu pouze neustále střídá trend s range a po analýze,

v jakém seskupení se tyto struktury nachází, které můžeme označit jako kontext trhu

a vzájemný výskyt svíček, který označujeme jako formace, trader stanovuje

predikce pomocí technické analýzy o následujícím vývoji trhu.

2.3 Klíčové cenové úrovně a formace

2.3.1 Tvorba Supportů a Resistencí

Support – česky podpora a Resistence – česky odpor určujeme buď horizontálně

nebo v trendu (někdy také uváděn jako v pohybu). Určování těchto support a

resistence zón se v praxi již určují velice individuálně, a tam kde jeden trader vidí

support, pro druhého to může být zcela bezvýznamné cenová úroveň. I přesto je to

naprostým základem strategie Price action. Tak jak jsou tyto SR zóny totiž popsané

v teoretických knihách se na skutečném grafu vyskytují opravdu velmi zřídka, téměř

vůbec. To je samozřejmě způsobeno velkým množstvím obchodníků a absolutní

nemožností určit jejich chování. I tak se z těchto teoretických základů vychází,

ovšem nic není stoprocentně dáno a jednotlivé SR zóny se u obchodníků liší.

Správné určení je dáno i zkušenostmi s prací s grafy.

Obrázek 19 - Vyznačená SR zóna u měnového páru USD/CAD

(Zdroj: Trading View, 2024)

2.3.1.1 Horizontální SR zóna

Z nejjednoduššího principu se tedy horizontální supporty a resistence určují v místě,

kde se potkají alespoň dvě swingové highs nebo lows. Čím víc se na dané cenové

úrovní nachází těchto swingových vrcholů, tím je SR zóna významnější.

V následujícím případě, u měnového páru USD/CAD, jsem určil poměrně

významnou SR zónu, zvýrazněnou fialovým obdélníkem. Jelikož je tato zóna

významná našli bychom i velké množství dotekových odrazových bodů i

v minulosti, ale pro pochopení významu bude stačit tento časový úsek poloviny

února roku 2024 až do současnosti, tedy září 2024, na denním grafu.

SR zóna byla v tomto časovém období nejprve resistencí. To je dáno

několikanásobnými odrazy swingových highs, od kterých cena pokračovala opět

níže až nakonec na trhu nakonec cena překonala tuto zónu a ta se tím okamžikem

automaticky stala supportem až do doby, kdy cena opět neklesne pod její úroveň.

Pak se SR zóna opět stává resistencí.

Správné určení těchto zón nám pomáhá určit kde se pravděpodobně cena zastaví

nebo změní směr. Obchodníci často právě pod nebo nad těmito zónami nastavují

své Stop lossy, případně Take profity. Jednoduše, pokud obchodník očekává, že cena

poroste a nakoupí dané aktivum, nastaví svůj Stop Loss pod úroveň support zóny,

Obrázek 20 - SR zóny pomocí indikátoru u měnového páru USD/CAD

(Zdroj: Trading View, 2024)

protože je pravděpodobné, že pokud cena klesne pod tuto úroveň, bude klesat i

nadále.

SR zón se na grafu většinou objevuje více, a ne pouze jedna, jak tomu bylo na

předchozím obrázku. Často se využívají, kromě takto zvolených SR zón „uprostřed“

grafu i roční, měsíční a týdenní support a resistence zóny, které jsou dány maximem

nebo minimem právě toho časového období. Tyto cenové úrovně jsou totiž také

významnou hranicí, které cena většinou nepřekoná napoprvé a nachází se zde tak

větší množství obratů. Podle stylu obchodování tradera, tedy pokud například

zadává obchody na nižším timeframu, třeba na minutovém grafu, může využívat i

4-hodinové, hodinové nebo 15-minutové SR zóny. Na nižších časových úsecích už

nemají takový význam.

K zobrazení těchto SR zón se na platformě Trading View dá využít velké množství

indikátorů, které tyto zóny zobrazí, podle námi definovanými parametry. Ve své

strategii tyto indikátory využívat nebudu, ale pro ukázku je zobrazen na

následujícím obrázku. Červený obdélník zde značí týdenní resistence zónu, žlutý

denní resistence zónu, zelený týdenní support zónu a modrý denní support zónu.

Obrázek 21 - Trendové SR zóny

(Zdroj: Trading View, 2024)

2.3.1.2 Trendová SR zóna

Vzniká spojením alespoň dvou swingových vrcholů v trendu. Celkově mohou být

čtyři druhy trendových SR zón:

1. Klesající rezistence – tvořena alespoň dvěma klesajícími swingovými highs.

2. Rostoucí support – tvořen alespoň dvěma rostoucími swingovými lows.

3. Rostoucí rezistence – tvořena alespoň dvěma rostoucími swingovými highs.

4. Klesající support – tvořen alespoň dvěma klesajícími swingovými lows.

Vizuálně se zobrazí na grafu polopřímkou, která tyto dva body spojuje. Opět platí,

že čím víc doteků daná zóna má, tím je považována za silnější a důležitější. Platí i,

že doteky nejsou nikdy přesné, ale čím více přesněji se nachází na dané trendové

čáře, tím je tato SR trendová čára silnější a důležitější.

Na následujícím obrázku jsou všechny tyto možnosti zobrazeny. U čísla jedna se

nachází klesající rezistence, která má doteky klesajících swingových highs na pěti

místech. Je to tedy silná SR zóna, což si můžeme dokázat i tím, že poté co cena tuto

rezistenci překonala a ta se tak stala supportem, právě tento support byl posledním

odrazovým místem ceny před větším stoupání ceny opět nahoru. U čísla dvě vidíme

rostoucí support s větším množstvím dotyků. U čísla tři se nachází rostoucí

rezistence a u čísla čtyři pak klesající support.

Obrázek 22 - Trendový kanál u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

Dalším, často používaným nástrojem u trendových SR zón, je přidání druhé

kanálové čáry. Tu vytvoříme tak, že nejprve musíme určit trendovou čáru, která

pokud se bude nacházet pod cenou a bude spojovat vyšší lows, je uptrendová čára.

K té se rovnoběžně přidá druhá čára tak, aby byla v doteku v nejvyšším bodě mezi

swingovými lows, které určují trendovou čáru a vytvoří tak kanál. Stejně je tomu i

v opačném případě, kdy spojujeme dvě klesající highs. Vnikne nám klesající

trendová čára a k té se přidá kanálová, která je rovnoběžná s trendovou a prochází

nejnižším bodem, který se nachází mezi swingovými highs. Tato čára se protáhne i

směrem k počátku, aby vytvořila kanál společně s první čárou.

Na obrázku je vyznačen klesající trendový kanál, který trval po dobu 4 měsíců.

Nejprve se tedy vtvoří trendová čára, která je označena číslem jedna a k té přidá

rovnoběžka, způsobem, který již byl popsán. Opět si můžeme všimnout, že první

trendová čára je silnou SR zónou, kdy nejprve několikanásobně tvořila rezistenci a

v momentě, kdy byla překonána, funguje nadále jako support, od kterého se

následně cena skutečně odrazila a pokračovala nahoru. Čára s označením číslo dva

je kanálová čára, která zastává funkci supportu po celou dobu, protože cena již

neklesla pod tuto hranici. Pokud by klesla, bylo by pravděpodobné že cena by se

nadále vyvíjela ještě strmějším pádem. Celkově tyto dvě čáry tedy tvoří klesající

trendový kanál.

Obrázek 23 - Trendový kanál u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

Kanály mohou nabývat jakýchkoliv šířek mezi jednotlivými čárami a opět platí, že

čím má kanál déletrvající podobu, tím je silnější, což v tomto případě platí. Trendový

kanál se může tvořit v jakýchkoliv časových grafech, ovšem na vyšších časových

rámcích mají obecně větší přesnost, protože na nižších časových úsecích (při 10-

minutových svíčkách a méně) se na grafech vyskytuje větší šum, způsobený velkým

množstvím obchodníků a v krátkých úsecích jejich absolutní nepředvídatelností.

Na platformě Trading View se dá využít nástroj, kterým tyto dvě rovnoběžky

jednoduše vytvoříte a zároveň nám zobrazí přesný střed tohoto kanálu, který je často

také významnou zónou, kde cena může mít nějakou reakci. K vytvoření kanálu tedy

je zapotřebí alespoň tří swingových vrcholů. Tato skutečnost je zobrazena na

následujícím obrázku. Nachází se dva doteky u spodní čáry kanálu a jeden dotek u

vyšší čáry kanálu, což je dostatek pro jeho vytvoření. Zároveň se zde nachází velké

množství reakcí ve přesném středu tohoto kanálu, který je zaznačen přerušovanou

čarou.

2.3.2 Akcelerace a decelerace trendu

Trendy ne vždy mají konstantní poklesy nebo stoupaní. Trend může zesilovat nebo

zeslabovat, tedy může například stoupat čím dál rychleji nebo stoupat čím dál

pomaleji. To samé platí i u downtrendu. K zachycení se využívá právě trendový

kanál, který se v takovém případě musí neustále upravovat podle aktuálního pohybu

ceny.

Obrázek 24 - Trendové kanály měnící rychlost růstu na měnovém páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

Na konkrétním příkladu na následujícím obrázku jsou zaznačeny čtyři trendové

kanály. Vzájemně se překrývají, protože jeden swingový vrchol může být součástí

více kanálů. Kanál číslo jedna je uptrendový. Na jeho konci přesáhla cena vrchní

resistenci, což znamená, že stoupající trend začal akcelerovat a měli bychom tak

vytvořit nový kanál, který bude tvořen poslední swingovou low, následující

vytvořenou low a nejvyšší swingovou high, která bude určovat šířku kanálu. Třetí

kanál má klesající tendenci, která se dá považovat za pouhou korekci ceny, právě

díky předchozímu prudkému stoupání a díky následnému opětovnému stoupání,

které je již zaznačeno kanálem číslo čtyři.

Strategie k těmto myšlenkám Price action budou popsány až v následujících

kapitolách, kdy nejprve je potřeba pochopit základní principy chování trhu,

supporty, resistence a jejich vzájemnou propojenost.

Obrázek 25 - Candlestick Patterns Dictionary

(Zdroj: ForexBee, 2024 )

2.3.3 Svíčkové formace

Další nástroj využívaný v Price action jsou svíčkové formace. Ty jsou tvořeny

menším počtem svíček, většinou od jedné až do tří. Zároveň síla těchto formací se

považuje za větší, pokud se nachází na nebo u nějaké SR zóny. Těchto formací

existují stovky a je téměř zbytečné se je všechny učit zpaměti. Popíšu zde tedy jen

dvě nejpoužívanější a podle mého názoru nejlepší. Na následujícím obrázku ještě

uvádím 30 nejlepších podle serveru Forexbee.co.

1. Pin bar – v češtině někdy známý pod názvem kladivová svíčka, která má velmi

malé tělo a dlouhý knot. Existují dva druhy Pin baru – Bearish a Bullish. Aby

Bearish Pin bar měl nějakou výpovědní hodnotu, měl by mu předcházet jasný

uptrend nebo velké stoupání ceny. Dále by se měl objevit na nějakém druhu

rezistence, kde se svým knotem pouze dotkne nebo i překročí tuto hranici a

ideálně má svoji zavírací cenu pod hranicí této rezistence. Tento Pin bar by měl

být způsoben velkým přílivem prodávajících, tedy velkým obratem ve vývoji

ceny, který by pak měl i dále pokračovat. Bullish Pin bar je pak přesným

opakem, kde se mu přisuzuje určitá výpovědní hodnota, pokud se vyskytuje po

downtrendu nebo poklesu ceny, když se knot dotkne nebo projde skrz support a

cena se odrazí zpět nahoru, protože další pokles ceny byl supportem zamítnut.

Obrázek 26 - Pin bar

(Zdroj: Vlastní zpracování)

Obrázek 27 - Engulf bar

(Zdroj: Vlastní zpracování)

2. Engulf bar – Na rozdíl od Pin baru, zde je důležitá i předchozí svíčka, která

musí mít menší tělo než svíčka následující. Engulf bar tedy svým tělem pohltí

předchozí svíčku. Důležité je, že se nejedná o celou délku svíčky včetně knotů,

ale pouze o tělo svíčky, které musí alespoň na jedné ze stran přesahovat

předchozí svíčku, na druhé straně může mít stejnou hodnotu nebo také

přesahující právě tímto směrem. Opět záleží na umístění této formace a je

ideální, aby se nacházela na SR zóně. Princip je stejný, že se objeví velký příliv

prodávajících nebo nakupujících a tento trend by měl následně pokračovat.

V ideálním případě by to mohlo vypadat jako na následujícím obrázku.

2.3.4 Grafické formace

Jsou složené z postavení svíček, v určitém poměru nebo postavení a spojením těchto

svíček vznikají tyto grafické formace. Je to poměrně kreativní činnost, kde není

úplně detailní postup, jak tyto obrazce vytvořit. Samotné obrazce pak ani nevypadají

přesně tak jak by podle teorie měly. Ale podobné samozřejmě být musí. Stejně jako

svíčkových formací, i grafických formací je velké množství. Popíšu tedy i zde jen

ty nejdůležitější. Celkově se tyto formace dají rozdělit do dvou skupin, podle toho,

co nám říkají o budoucím vývoji trhu. Dělí se na reverzní a pokračující. U těchto

formací dost záleží i daném kontextu trhu.

2.3.4.1 Pokračující cenové formace

Tyto formace se často vyskytují v průběhu trendu, když dojde k jeho dočasnému

přerušení. Během tohoto přerušení se vytváří pokračující formace. Aby byla

formace považována za kontinuální, musí navazovat na předchozí trend a být

dokončena proražením jedné z trendových linií ve směru aktuálního trendu. Mezi

nejznámější kontinuální formace patří vlajka, praporek a obdélník.

1. Cenová formace vlajka – Cenová formace vlajka je charakteristická úzkým

cenovým rozpětím, ve kterém dochází ke konsolidaci ceny po prudkém pohybu

v trendu. Během této konsolidace se trh nachází v klidu, než dojde k dalšímu

pohybu ve směru původního trendu. Vlajka obvykle trvá přibližně 20 svíček na

grafu, ale tento počet může být různý v závislosti na časovém rámci a volatilitě

trhu. Na grafu je vlajka ohraničena dvěma rovnoběžnými trendovými liniemi,

které se mírně svažují proti směru předchozího trendu. Je důležité, aby spodní

část této formace neklesla pod polovinu rozsahu předcházejícího cenového

pohybu, protože to by mohlo signalizovat ztrátu síly trendu. Vlajka obvykle

potvrzuje pokračování předchozího trendu po jejím proražení, často s výrazným

cenovým pohybem ve směru původního trendu. Proto bývá tato formace

oblíbená mezi obchodníky, kteří ji využívají jako signál pro vstup do pozice.

Formace vlajky se může nacházet jak v rostoucím, tak v klesajícím trendu. V

prvním případě se jedná o býčí vlajku, v druhém případě o medvědí vlajku.

(Purple Trading, 2023).

Obrázek 28 - Býčí vlajka u měnového páru EUR/USD

(Zdroj Trading View, 2024)

Na obrázku je zaznačena býčí vlajka, která je vytvořena dvěma rovnoběžnými

čárami mezi body 1. a 2. Proražením bodu č. 2. vznikl potenciální vstup do BUY

pozice. V kontextu trhu je pak i důležité, že se naházíme v uptrendu, jehož

pokračování nám značí vzniklá býčí vlajka.

2. Cenová formace praporek – Je podobná předchozí grafické formaci, kdy

taktéž vniká po předchozím silném trendu. Praporek je tvořen také dvěma

liniemi, s tím rozdílem, že tyto linie se postupně sbíhají. Tvořená bývá přibližně

10 až 20 svíčkami.

Obrázek 29 - Medvědí praporek u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

Tento praporek je medvědí, protože se nachází v downtrendu a značí nám i jeho

další pokračování. Mezi body 1. a 2. se vytvořily dvě sbíhající čáry, jejichž

proražení v bodě 2. může být signál pro obchodníka pro zadání SELL pozice.

3. Cenová formace obdélník – Tato formace se objevuje po silném trendu, kdy se

trh přechodně pohybuje do strany, čímž vytváří tzv. boční pohyb. Tato formace

je ohraničena dvěma rovnoběžnými vodorovnými liniemi – horní představuje

rezistenci (úroveň, kde cena naráží na prodejní tlak), zatímco spodní linie tvoří

support (úroveň, kde cena nachází nákupní podporu). Aby se obdélník vytvořil,

musí na grafu existovat minimálně dvě high hodnoty na podobné úrovni a dvě

low hodnoty opět na podobné úrovni. Čím déle trvá, tím silnější bývá pohyb

ceny po proražení buď supportu, nebo rezistence. Po proražení jedné z těchto

linií se cena často vrací zpět k původní úrovni, aby ji otestovala. Tento jev se

nazývá retest. Důležitou vlastností obdélníku je, že pokud cena prorazí support,

stává se tato úroveň novou rezistencí. Naopak, při proražení rezistence se tato

úroveň stává novým supportem. Tento retest slouží obchodníkům jako potvrzení

dalšího pohybu ve směru průrazu, a proto je formace obdélníku často využívána

při strategii pro vstup a výstup z pozic (Purple Trading, 2023).

Zde vidíme grafickou formaci obdélníku jako typ pokračující cenové formace.

Vytvořila dvě highs na podobné úrovni a stejně tak dvě lows na podobné úrovni.

Obrázek 30 - Medvědí obdélníková formace na měnovém páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

Obrázek 31 – Medvědí obdélníková formace na 4-hodinovém grafu u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

Nachází se zde dokonce i retest dané cenové hranice, po kterém cena dále

klesala. To lze vidět u následující svíčky, která než prorazila support, se knotem

dotkla této zóny. Na dalším obrázku se nachází denní graf, tak aby byl i zachycen

celý kontext trhu.

Zde, na obrázku č. 30 se nachází ta stejná formace, pouze ale na čtyřhodinovém

grafu, aby byly všechny vrcholy lépe vidět, včetně retestu. Je tu i vidět, že opravdu

žádná z těchto formací není nikdy zcela přesná. Tím je myšleno, že odrazy cen se

nenachází přesně na hranách obdélníku, ale mohou ho i lehce přesahovat nebo

naopak hrany téměř nedosáhnout.

2.3.4.2 Reverzní cenové formace

K vytvoření reverzní cenové formace, je třeba, aby jí předcházel trend. Reverzní

formace pak značí obrat aktuálního trendu. Nejčastější reverzní formace jsou: hlava

ramena a dvojitý vrchol, které značí změnu z uptrendu na downtrend. A jejich

inverze, tedy převrácená hlava ramena a dvojité dno. Ty jsou v principu stejné,

pouze mají opačný směr. Značí tedy změnu z downtrendu na uptrend.

1. Hlava ramena (inverzní hlava ramena) – patří mezi nejspolehlivější signály

pro změnu trendu. Vzniká po předchozím rostoucím trendu a její dokončení

často naznačuje obrat směrem dolů. Tato formace je někdy označována zkratkou

S-H-S (shoulder-head-shoulder). Tvoří ji tři vrcholy, přičemž prostřední,

označovaný jako hlava, je nejvyšší. Dva krajní vrcholy, které jsou nižší než

hlava, představují ramena. Klíčovou součástí formace je také linie zvaná

neckline (linie krku), která spojuje dolní body mezi vrcholy. Formace Hlava

ramena signalizuje vyčerpání stávajícího trendu, přičemž po jejím prolomení

(obvykle pod neckline) často následuje výraznější pokles ceny. Obchodníci

často sledují tuto linii krku jako kritickou hranici. Po jejímž proražení může dojít

k silnému pohybu směrem dolů.

Na platformě Trading View se pro zobrazení této formace se dá přímo využít nástroj

Head and Shoulders. Ten jsem tedy využil a zobrazil na následujícím obrázku.

Formace vznikla po uptrendu vytvořením nové high, která vytvořila levé rameno a

následně cena klesla k bodu odkud předtím rostla. Ve druhé fázi cena stoupá a

překonává předchozí vrchol, čímž vytváří vyšší high. Následně však klesá zpět k

centrální linii neboli neckline. Ve třetí fázi cena opět roste, ale tentokrát dosáhne

pouze nižšího high, což narušuje strukturu vzestupného trendu a tento vrchol vytvoří

pravé rameno.

Obrázek 32 - Formace Hlava ramena u měnového páru EUR/GBP

(Zdroj: Trading View, 2024)

Formace je potvrzena, když cena prolomí neckline směrem dolů. Za průlom se bere

svíčka, která má zavírací cenu pod touto linií.

Stejným způsobem pak funguje i inverzní formace hlava ramena, s tím rozdílem, že

vrcholy jsou tvořeny lows a tato formace tak bude značit změnu trendu směrem

nahoru.

2. Dvojité dno (dvojitý vrchol) – Jedná se o další klasickou reverzní formaci,

která vzniká v downtrendu a značí obrat trendu směrem nahoru. Nejprve se

vytvoří první vrchol, po kterém cena krátce vzroste. Jedná se tak o určitou

korekci trhu. Následně cena opět klesne na přibližně stejnou úroveň jako se

nachází první dno. Poté se cena obvykle otočí směrem vzhůru. Formace je pak

potvrzena, pokud cena prorazí signální linii, která je dána právě krátkým

vzestupem ceny, od jehož vrcholu se vytvoří krátká horizontální signální zóna.

Často se stává, že druhé dno je o něco níže než to první. Důvodem je, že

obchodníci často umisťují své Stop loss příkazy těsně za předchozí vrcholy. Tuto

situaci pak využívají velcí hráči, protože tyto příkazy poskytují likviditu pro

jejich vlastní objednávky. Přesně tak jak již bylo popsáno v předchozí kapitole

o výběru likvidity.

Opět opakem je dvojitý vrchol, který je principiálně stejný, pouze jsou inverzně

otočeny směry pohybu a vrcholy této formace. Velmi podobnou a také častě

Obrázek 33 - Trojité dno u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

viděnou formací je trojité dno nebo trojitý vrchol, který má v obou případech

pouze o vrchol navíc. Právě trojité dno popíšu na obrázku č. 33.

Po předchozím downtrendu se postupně vytvořili tři dna na přibližně podobné

hranici, s tím že od posledního odrazu cena postupovala vzhůru. To, že třetí vrchol

bude ten odrazový nám také mohlo indikovat, že jeho dno je o něco níže než první

a druhý vrchol a byla zde vybrána dostatečná likvidita, aby trend nabral sílu na

prudký obrat vzhůru. Také to, že mezi druhým a třetím vrcholem nedošlo

k překonání signálové zóny, formace tedy ještě nebyla považována za potvrzenou.

Zde u trojitého dna nemusí být vytvořena pouze signálová čára jako u dvojitého dna,

ale může být signálová zóna, která bude mít šířku rozdílu obou předchozích vrcholů,

ta, pokud je překonána, tím že některá ze svíček zavře svoji cenou nad touto hranicí,

můžeme očekávat vzestup ceny a vstoupit do nákupní pozice.

Zde jsem tedy zmínil pouze ty dvě nejlépe pozorovatelné pokračující a reverzní

formace, které jsou jednoduše identifikovatelné. Mezi další formace pak patří

například klín, trojúhelník nebo cup and handle. Protože se ale celkově u těchto

formací jedná o dost individuální přístup, kde jeden trader může vidět jednu

formaci, která by mohla značit pokračování a druhý jinou formaci, která by mohla

značit reverzi trendu, jsem zmínil pouze tyto čtyři, které mají největší

pravděpodobnost úspěchu. Jde tedy o velmi kreativní činnost. Pro doplnění

samozřejmě může existovat i čtveré dno nebo i více. Čím víckrát se cena pak odrazí

od určité zóny tím je opět tato zóna významnější, ale více něž trojité dno, případně

trojitý vrchol, se v praxi objevuje jen velmi zřídka.

2.4 Obchodní kontext a tržní chování

2.4.1 Výběr likvidity

Je to velmi často opakovaná akce trhu, kdy dojde ke krátkému a silnému poklesu

ceny při uptrendu nebo naopak dojde ke krátkému a silnému stoupání ceny při

downtrendu. Jedná se zde právě o výběr likvidity. To je zapříčiněno z důvodu, že

trh například stoupá a vytváří tak vyšší a vyšší swingové lows, obchodníci tak

posouvají i svoje Stop lossy těsně pod tyto úrovně, protože je pravděpodobné, že

v momentě, kdy tato hranice bude překonána trh otočí směr a cena bude dále klesat

a pro obchodníka tak nemá smysl v tomto obchodě nadále zůstávat. Stop loss je

tržní příkaz k opačnému směru, než má obchodník otevřený obchod. Pokud má tedy

trader otevřenou BUY pozici, nakoupil dané aktivum. Pokud by dosáhla cena

hranice Take profit, obchodník tuto pozici uzavře a aktivum prodá. To stejné se děje

i v případě dosažení Stop loss hranice. Dojde také k prodeji s tím rozdílem, že dojde

pravděpodobně ke ztrátě, pokud tedy trader neposouval svůj Stop loss směrem,

kterým měl otevřený obchod v jeho prospěch, pakliže cena tímto směrem opravdu

postupovala. Hlavní myšlenkou tedy je, že pokud má trader nastavený automatický

Stop loss, při jehož dosažení prodá své aktivum, je to zároveň pro ostatní

obchodníky cena, za kterou si toto aktivum od něho mohou odkoupit. Tedy

v momentě ještě nedosažení této hranice za nižší cenu, než je současná. Nejčastěji

jsou tyto Stop lossy zadávány těsně pod swingovou low, tím pádem se v těchto

místech nachází velké množství likvidity a trh má tak často tendenci tuto likviditu

vybrat. Nejčastěji se tato akce vyskytuje u očekávaného uptrendu, kdy obchodníci

provedou velké množství objednávek a tím pádem se na trhu objeví i velké množství

Stop lossů, které jsou následně vyplněny dalšími obchodníky při tomto krátkém

rychlém poklesu a trh následně pokračuje s cenou nahoru, jak bylo původně

očekáváno. První obchodníci tedy končí se ztrátou a druzí obchodníci končí

Obrázek 34 - Výběr likvidity u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

s většími zisky i přestože obě tyto skupiny očekávaly vzestup ceny. Tomu se říká

výběr likvidity. Tato akce se může opakovat i několikrát za sebou.

Na obrázku č. 26 je vidět konkrétní příklad tohoto výběru. Obrázek je přiblížen, aby

byla lépe vidět situace proto jen doplním, že současná situace trhu je v uptrendu. Na

hranici prvního swingového low jsem vytvořil modrou horizontální čáru, která

znázorňuje nejnižší cenu této svíčky. U třetí svíčky je pak jasně vidět výběr likvidity

a následné stoupání. Svíčka číslo dva zcela tuto likviditu, která se zde nacházela

nevybrala, protože cena neklesla pod předchozí low, a tak došlo k opakovanému

poklesu a následnému vybrání třetí svíčkou.

2.4.2 Gap

Gap neboli mezera se příliš často na trhu neobjevuje, ale pokud se objeví je zde

velká pravděpodobnost vzniku trendu. Abych ale mohl vysvětlit tento gap, musím

nejprve vysvětlit běžné pohyby na trhu.

Jak jsem již popsal u krátkodobého trendu, jedna svíčka také znamená trend. Pokud

se objeví velká rostoucí nebo klesající svíčka a pokud vzniká z range, tedy z místa,

kde se trh delší dobu vyskytoval v podobné cenové úrovni, je tato svíčka

považována za trendovou. Krátké svíce pak běžně značí druh nějakého uklidnění

trhu, pokračování nebo se vyskytují i v oblastech rotace.

Trhy jsou různé, některé jsou více trendové, některé méně, jiné téměř vůbec. Jiné

trhy jsou více volatilní, další zas naopak nejsou. Ale primárně platí, že 70 % ceny,

Obrázek 35 - Znázornění Gapu

(Zdroj: Vlastní zpracování)

z dlouhodobého hlediska, jakéhokoliv trhu jde do strany. A 30 % ceny je v trendu.

Z toho 5 % vývoje ceny tvoří supertrend. Z toho vyplývá, že dlouhé svíce tedy

nejsou tak časté. Důležité u technické analýzy pak je, kde se zkoumaný trend

nachází, kde vzniká a jak vzniká. Pokud budeme sledovat dlouhodobý vývoj trhu,

zjistíme, že pokud dáme dohromady sousedící tři svíčky budou se navzájem

překrývat. Překrytí znamená, že třetí svíčka, vzhledem k první zkoumané zaujímá

alespoň část stejné ceny jako ta první. V případě uptrendu, jako v levé částí

následujícího obrázku, jde o rozdíl mezi high první svíčky a low třetí svíčky. Pokud

nemají první a třetí svíčka žádný společný bod na horizontální linii z nich

vykreslených, tyto svíčky se nepřekrývají a vniká tak mezi nimi Gap.

Silná trendová svíce často vytvoří nerovnováhu na trhu, a často vytvoří tento Gap

mezi svíčkami, což je považováno za silnou trendovou aktivitu. Tato dlouhá svíce

je nejčastěji při zkoumání tří svíček ta prostřední, která vytvoří cenový rozdíl mezi

první a třetí svíčkou tak velký, že už se třetí svíčka nedokáže během tak krátkého

časového úseku vrátit na úroveň té první. Z této nerovnováhy na trhu vznikají pak

příležitosti pro vstupy do obchodů a spekulace o následujícím pohybu trhu.

Obrázek 36 - Gap u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

Často objevovanou situací, kterou nyní popíšu na následujícím obrázku je situace,

kdy se tvoří range, tedy pohyb ceny do strany, a následně vznikne Gap, v tomto

případě směrem dolů. To značí tedy začátek trendu. Trh má ale v těchto případech

tendenci se poté ještě prvně vrátit k hranici původní range a až poté opět dále

pokračovat v silném trendu. Modrými šipkami je zde vyznačen směr pohybu.

Pro dokázání, že při těchto strategiích nezáleží ani na typu trhu ani na určitém

časovém timeframu, znázorním strategii Gapu ještě jednou, a to na stejném

měnovém páru, ve stejný čas, ale při jiném časovém úseku, pro lepší zřetelnost, že

se jedná o stejný graf jsem zanechal svíčky po čtyřhodinových úsecích. Pokud bych

časové úseky svíček pak snížil například na hodinu, range by zde byla delší a mohlo

by být lépe vidět, jak se tvoří, ale pro tento příklad je zobrazení dostačující.

V tomto případě range tvoří na čtyřhodinovém grafu pouze dvě svíčky a po vzniku

Gap formace se silnou trendovou svíčkou pokračuje směrem dolů, dokud se opět

nevrátí cena k hranici range a následně pokračuje silným trendem směrem dolů.

Jako u naprosto všech formací, tak i u této platí, že formace nejsou vždy přesné. Na

předchozím obrázku se cena vrátila téměř k hranici range, zatímco v tomto případě

tuto hranici lehce překonala. Jelikož se ale nejedná o výrazný rozdíl, je tato formace

stále považována za silnou. Zde lze dokonce i vidět určitou formu dvojitého vrcholu,

kdy spodní i horní hranice formace obdélníku tvoří SR zóna. Od té se cena dvakrát

odrazila směrem dolů, než následně pokračovala v downtrendu. Proto by bylo

Obrázek 37 - Gap u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

vhodné si tuto hranici zaznačit do grafu pro budoucí upozornění na silnou SR zónu,

která zaznamenala několik výraznějších odrazů cen. Modře je zde na obrázku opět

zjednodušeně zaznačen směr pohybu ceny.

2.4.3 Supply & Demand

Supply & Demand tvoří odrazové zóny pro pohyb ceny. Stejně jako ostatní

ukazatelé, ani tento není stoprocentní, ale v místě jeho vzniku, můžeme říct, že je

určitá pravděpodobnost, že cena bude mít v těchto místech reakci v podobě odrazu

ceny. U Supply zóny se cena odráží od této hranice směrem dolů. Můžeme tuto zónu

označit jako úroveň, kde je cena natolik vysoká, že mnoho obchodníků podnítí

k nabídce určité obchodované měny (jejímu prodeji), což zapříčiní pokles ceny,

protože nabídka převáží poptávku. U Demand zóny je tomu naopak, kde se cena od

této úrovně odráží směrem nahoru. Cena zde dosáhla natolik nízké úrovně, že

mnoho obchodníků začne danou měnu nakupovat, což zapříčiní její cenový růst,

protože poptávka výrazně převýší nabídku. Supply tedy tvoří rezistenci a Demand

support.

Obrázek 38: Supply & Demand zone u měnového páru JPY/USD

(Zdroj: Vlastní zpracování)

V grafu je můžeme naznačit například takto jako následujícím příkladu u měnového

páru JPY/USD:

Celkově by se ale cenový pohyb na předchozím obrázku dal označit jako pohyb

v Rangi, protože cena jde spíše bokem než, že by se pohybovala určitým směrem.

Celkově tradeři většinově obchodují v trendu, a proto následující popis, jak se

zakreslují tyto zóny v trendu a jak jich využít považuji za důležitější:

Obecně pokud tedy budeme vnímat, že se struktura trhu skládá pouze z trendů a

z rangí, abychom mohli určit hypotézu o následujícím vývoji trendu musíme zde

sledovat právě range a její složení. Tedy jakými svíčkami je tvořená, v jakém pořadí,

o jaké síle atd. Konkrétně tedy pokud se trh bude nacházet v uptrendu a následně

vytvoří korekci nebo ještě konkrétněji, některá ze svíček uzavře pod 50 %, jedná se

o Supply & Demand. Následně podle dalšího pohybu ceny se určí, jestli se bude

jednat o support (v případě opětovného pohybu ceny nahoru) nebo o rezistenci (v

případě pokračování ceny směrem dolů).

V následujícím příkladě zobrazeném na obrázku č. 39 se nacházíme v uptrendu, kdy

následně vznikla korekce ceny. Tato korekce je dána svíčkou č. 1, kdy se jedná o

Engulf bar, tedy taková, která pohltí celou předchozí svíčku. Demand zone se

nemůžeme vykreslit okamžitě, protože ještě nevíme, že se jedná o Demand zone.

To určíme až následujícím vývojem trhu, který pokračoval směrem nahoru. Tuto

zónu můžeme vykreslit až v momentě, kdy některá z následujících svíček se bude

nacházet celým objemem (tělem i knoty) buďto nad nebo pod touto svíčkou. Zde se

tedy jedná až o svíčku č. 6. Ta nemá žádný společný horizontální bod se svíčkou č.

Obrázek 39: Příklad vykreslení Demand zone

(Zdroj: Vlastní zpracování)

1. A protože se nachází nad ní, můžeme nyní vykreslit Demand zone. Ta se vykreslí

směrem doprava v šířce mezi nejvyšším a nejnižším bodem této svíčky, která měla

zavírací cenu pod 50 %. Důvod vykreslení této zóny je, že očekáváme, že se cena

sem opět vrátí a odrazí se směrem nahoru někde v této zóně. Čím prudčeji se cena

prvně vyvíjela směrem nahoru, tím je pravděpodobnější, že se sem cena opětovně

vrátí. Sílu prvního stoupání si můžeme ověřit i výskytem Gapu, který se nachází

mezi 4. a 6. svíčkou. To značí velkou sílu nakupujících. Následný odraz je pak

znázorněn opětovným vrácením ceny do této zóny po X časových jednotkách a její

následný silný odraz a pokračování trendu.

Stejným způsobem tento princip funguje i v opačném směru. Pravděpodobnost

následného otočení směru vývoje ceny ještě můžeme zvýšit například sledováním

obchodovaného objemu, který pokud se v momentě přiblížení v k této zóně nebo

přímo v zóně významně zvýší, můžeme očekávat obrat. Pokud naopak

obchodovaný objem zůstane stejný nebo je nižší dá se očekávat, že tento support

nebude dostatečně silný a cena zde nezareaguje a proražením této zóny bude

pokračovat směrem dolů.

Nyní ukážu, jakým způsobem se tento nástroj může vyskytovat v praxi, kdy nic není

tak přesné jako v teorii. Na grafu se nachází trh měnového páru EUR/USD.

Obrázek 40: Supply zone u měnového páru EUR/USD

(Zdroj: Trading View, 2024)

V downtrendu je zde vykreslena Supply zone od rostoucí svíčky, která uzavřela nad

50 %. Svíčka se nachází ke konci range, kde žádná z předchozích rostoucích svíček

nemá zavírací cenu nad 50 %. Tato zóna se následně vykreslila po vzniku svíčky,

která se celým svým objemem nachází pod touto svíčkou. Následně zhruba po

jednom měsíci (jedná se o denní graf) se cena opět vrátila k této úrovni od které se

odrazila a očekáváme tak další pokles ceny. Ve skutečnosti cena ale nedosáhla této

Supply zóny, avšak jelikož se jedná o zanedbatelný rozdíl, můžeme považovat tento

pohyb za dostačující.

3 Praktická část

3.1 Představení obchodní strategie

V této kapitole podrobněji přestavím mnou navrhnutou strategii, tak aby odpovídala

zadání s využitím principů Price action, které byly popsány v analytické části.

Uvedu i zdůvodnění jednotlivých prvků a vysvětlení jejich významu v kontextu

celkových obchodních cílů.

1. Strategický přehled – Tato intradenní obchodní strategie je založena na

identifikaci a využití fair value gapů, které se objevují na 15minutovém grafu

měnového páru GBP/USD. Tato metoda byla zvolena z důvodu její schopnosti

reagovat na rychlé změny tržního sentimentu, které mohou poskytovat významné

obchodní příležitosti. Strategie je navržena tak, aby byla prováděna ve specifických

časových oknech během dne pro vstup a výstup z obchodů, a to mezi 9:30 a 12:30

a mezi 14:00 a 17:00 CET, což maximalizuje pravděpodobnost úspěšných transakcí

vzhledem k typickým obchodním vzorcům spojeným s měnovým párem GBP/USD.

2. Identifikace a analýza gapů – Gapy jsou identifikovány jako významné

cenové skoky mezi svíčkami na grafu, kde třetí svíčka ukazuje výrazný odskok od

cenové úrovně první svíčky, což indikuje potenciální rychlou změnu tržního

sentimentu nebo reakci na tržní událost. Tato identifikace umožňuje využít

potenciální návrat ceny ke "spravedlivé hodnotě". Vzestupné a sestupné trendy jsou

posuzovány odděleně, aby bylo možné přizpůsobit reakci na konkrétní tržní situace.

Jako validní gap bude považován pouze takový, který bude mít minimálně velikost

4 pipy. To zajišťuje, že gap je dostatečně významný pro to, aby mohl indikovat

silnou cenovou reakci a nabídl potenciální obchodní příležitost. V případě, že se na

trhu vytvoří několik menších gapů za sebou, tyto jsou kumulativně hodnoceny jako

jeden velký gap. Pro považování takového kumulovaného gapu za validní musí

splňovat, že celková šířka kumulovaných gapů je alespoň 4 pipy a každý jednotlivý

menší gap v rámci kumulovaného gapu musí mít šířku minimálně 1,5 pipu. Pro gap

také musí platit, že musí být identifikován v rámci posledních 24 hodin. To zajišťuje,

že gapy jsou aktuální a odrážejí nedávné tržní podmínky. Gap, který byl vytvořen

před více než 24 hodinami, se nepovažuje za relevantní pro tuto strategii, protože

tržní situace se od té doby mohla významně změnit.

100

3. Vstupní a výstupní pravidla – Strategie definuje přesná pravidla pro vstup a

výstup z pozic. Vstup se provádí, když cena dosáhne 85% uzavření identifikovaného

gapu, přičemž se předpokládá, že cena se bude snažit gap uzavřít a následně se vrátí

k původní cenové úrovni. Tento přístup je podložen analýzou historických dat, která

ukazují, že takové pohyby často následují za zmiňovaným cenovým skokem. Stop-

loss je nastaven půl pipu nad nebo pod (v závislosti na směru obchodu) swingovým

vrcholem poslední svíčky před identifikací gapu. Je totiž očekáváno, že pokud cena

dosáhne této úrovně nadále bude pokračovat tímto směrem. Je zde i prostor pro

odvrácení nechtěného předčasného uzavření obchodu z důvodu velikosti spreadu,

který se neustále mění. Výstupy jsou plánovány ve dvou fázích: první take-profit je

nastaven na úrovni uzavření gapu, druhý na dalším signifikantním cenovém bodě za

uzavřeným gapem. Často v podobě následujících swingových vrcholů, u kterých se

nachází větší množství otevřených obchodních příkazů v podobě nevybrané

likvidity.

4. Risk a Money managemnet – Každý obchod je prováděn s pevně

stanoveným rizikem, konkrétně 1 % celkového kapitálu, což pomáhá udržet riziko

na přijatelné úrovni a zároveň umožňuje dostatečnou expozici pro zisk. Použití stop-

loss a take-profit příkazů zajišťuje, že zisky jsou realizovány a ztráty

minimalizovány podle předem definovaných pravidel, což je klíčové pro udržení

stabilního růstu kapitálu. Při dosažení první take-profit úrovně bude uzavřena přesně

polovina hodnoty otevřeného obchodu a zároveň bude posunut stop-loss příkaz na

úroveň vstupu, kdy tak při změně trendu už neriskujeme žádnou ztrátu. Při dosažení

druhé úrovně take-profitu, která je nastavena na dalším swingovém vrcholu za

uzavřeným gapem dojde k uzavření zbytku pozice, čímž bude obchod zcela

uzavřen. Nastavení této druhé úrovně take-profit umožňuje maximalizaci

potenciálního zisku z delšího pohybu.

5. Možné důvody nerealizování obchodu – V rámci obchodní strategie je

důležité nejen definovat, kdy obchody otevírat, ale také kdy je vhodné se

obchodování vyhnout, abychom se nevystavovali zbytečnému riziku, kterému se

můžeme vyhnout právě nerealizováním daného obchodu.

Nedostatečné RRR – Obchod nebude otevřen, pokud předpokládané Risk-Reward

Ratio není alespoň 2:1 při dosažení první úrovně také-profit. Toto pravidlo zajišťuje,

že potenciální ztráta z obchodu výrazně nepřevyšuje potenciální zisk, což je vhodné

pro dlouhodobou udržitelnost strategie.

101

Vysoko rizikové období v okolí důležitých zpráv – Otevírání obchodů nebude

probíhat v rozmezí 5 minut před a 5 minut po vyhlášení důležitých ekonomických

zpráv, které mohou ovlivnit měnový pár GBP/USD. Tyto momenty často přinášejí

zvýšenou volatilitu a nepředvídatelné pohyby cen, což může vést k rychlému

vyřazení pozic. V případě že je v průběhu vyhlášení zpráv obchod již otevřen není

nutné ho uzavřít, ale je vhodné to zvážit s ohledem na současnou situaci na trhu.

Jakmile byl gap identifikován a v období vyhlašování zpráv zasáhne cena do úrovně

pro vstup, obchodní příležitost se považuje za ztracenou, tedy při opakovaném

dosažení ceny této úrovně se již nebude vstupovat do tohoto obchodu.

Bank Holidays – V období státních svátků souvisejících s jednou z měn v měnovém

páru nebude obchod otevřen z důvodu obvykle nižší likvidity a nižší volatilitě na

trhu. Platí zde stejné pravidlo jako v případě vyhlašování důležitých zpráv, tedy po

prvotním identifikování a vybrání obchodního gapu se zóna vstupu stává nevalidní

při dalším návratu ceny do této zóny. To znamená, že jednou využitá obchodní

příležitost není opakovaně obchodována, čímž se minimalizuje riziko z

opakovaných vstupů na základě téže signální sady.

Časové omezení pro obchodní okna – Strategie zahrnuje specifické časové omezení,

ve kterém mohou být realizovány obchody, samotné otevření obchodu může být, ale

realizováno nejpozději 10 minut před skončením obchodního okna. Časy 12:30 a

17:00 se tak tedy vztahují pouze k nejpozdějšímu uzavření pozice. Toto opatření je

důležité z hlediska správy rizik, jelikož obchody otevřené krátce před uzavřením

obchodního okna mohou být vystaveny zvýšenému riziku nežádoucích cenových

výkyvů.

Omezení na počet ztrátových obchodů za den – Jednoduše po prvním ztrátovém

obchodu v daném dni nebude otevřen žádný další obchod. Toto pravidlo pomáhá

omezit potenciální kumulativní ztráty během obzvláště nestabilních nebo

nepříznivých tržních dnů. Je založeno na principu, že trh může být v určité dny

neobvykle volatilní nebo nepředvídatelný, a proto je po první ztrátě vhodné zvýšit

opatrnost a vyhnout se dalšímu obchodování. Toto opatření je opět velmi důležité

pro zachování kapitálu a řízení rizika, zvláště v dlouhodobém horizontu.

6. Psychologické aspekty – Obchodování s gapy vyžaduje přijetí určité míry

nejistoty, protože i dobře identifikované gapy nemusí být vždy úspěšně vyplněny

podle očekávání. Je tak potřeba se připravit, že ne každý obchod bude úspěšný a je

zde tak důležité se naučit akceptovat ztráty jako součást obchodování. Je zde i

102

důležité neustálé vzdělávání v identifikaci gapu a tady důkladně pochopit to, co

tvoří validní gap a jak rozpoznat signály, které skutečně naznačují významnou

příležitost. Zároveň pravidelné studium historických grafů a trénink na

rozpoznávání patternů pomůže posílit důvěru v tuto strategii a schopnost její

úspěšné aplikace se s časem a zkušenostmi zlepší. Důležité samozřejmě pak je

přesné dodržování stanovených pravidel pro vstup a výstup z obchodu. Vybudování

disciplíny tak zvyšuje pravděpodobnost dosažení konzistentních zisků a snižuje se

riziko zbytečných ztrát způsobených emočním rozhodováním.

Shrnutí:

V této kapitole byla představena intradenní obchodní strategie založená na principu

price action a konkrétně na identifikaci a obchodování tzv. fair value gapů na

měnovém páru GBP/USD. Byla popsána pravidla pro identifikaci platného gapu,

časové okno pro vstup do obchodu, kritéria vstupu i výstupu, podmínky pro

umístění stop-lossu a take-profitu, stejně jako specifické situace, kdy se obchod

neprovádí.

Součástí strategie je důsledné řízení rizika pomocí pevného riskovaného kapitálu,

pravidla pro vyhodnocení risk-to-reward poměru a eliminace obchodování v

nevhodných tržních podmínkách. Popsaná pravidla vytvářejí pevný rámec, který má

za cíl dosahovat dlouhodobě ziskového obchodování při kontrolované míře rizika.

3.2 Ukázkové příklady obchodů

Nyní uvedu několik příkladů, jak by měly vypadat obchody v ideálních případech a

jejich provedení.

Následující obrázek zachycuje vývoj měnového páru GBP/USD na 15minutovém

grafu, kdy se nyní nachází přesně v čase 11.11. 2024; 14:30 časového pásma

UTC+1, který je aktuální v České republice. Musíme zde brát v potaz právě i změny

času na zimní a letní, který zde probíhá dvakrát ročně. Využil jsem zde indikátor,

který jsem si upravil podle svých potřeb, tak aby mi zvýrazňoval časy, kdy mají být

podle stanovené strategie prováděny obchody. Modrý obdélník s označením New

York AM značí dopolední okno pro provádění obchodů, tedy od 9:30 do 12:30 a

světle fialové okno s označením New York PM značí odpolední okno pro provádění

103

obchodů, tedy od 14:00 do 17:00. Zároveň tyto obdélníky určují nejvyšší a nejnižší

dosaženou cenu v tomto časovém období. Zbylé dva obdélníky nejsou pro tuto

strategii relevantní.

Po identifikování vzniklých gapů na 15minutovém grafu jsem změnil graf na

jednominutový a blíže specifikoval jejich velikost.

Gapy jsou vyznačeny tmavě fialovým obdélníkem zleva od bodu jejich vzniku a

shora a zdola jejich velikostí. K přesnějšímu určení jejich velikosti jsem využil

nástroj Info line, která poskytuje podrobné informace mezi dvěma určenými body.

První gap je pro tuto strategii nepodstatný, protože dosáhl velikosti pouze 3,7 pipu,

druhý gap již dosáhl velikosti 8,6 pipu, ale nebyl vyplněn z 85 %, tak jak strategie

Obrázek 41: Indikátor pro orientaci v obchodních oknech

(Zdroj: Trading View, 2024)

Obrázek 42: Vyznačené gapy u měnového páru GBP/USD

(Zdroj: Trading View, 2024

104

vyžaduje a následně se do této oblasti nedostal ani během odpoledního obchodního

okna, je tak jasné, že při další takové příležitosti by byl již starší než 24 hodin, a

proto se následně po ukončení obchodního dne stal také nepodstatným. Třetí gap

má velikost 9,8 pipu a žádné z pravidel pro jeho nevyužití zatím nebylo porušeno,

proto je stále relevantní a nyní se bude dále čekat, jak se bude vyvíjet cena.

Na dalším obrázku jsou pak zobrazeny přímo definované vstupy a výstupy

z obchodu.

Je vidět, že přesně v 15:32 svíčka protnula naši vstupní úroveň a byl tedy zde i

otevřen obchod. Vrchní modrá polopřímka znázorňuje první nejbližší swingové

high, které nám slouží k určení stop-lossu, od toho je naměřeno půl pipu směrem do

ztráty a umístěn stop-loss. Konec gapu slouží jako první take-profit úroveň, na

kterou takto vychází RRR 1:2,13, je to tedy dostatečné na otevření obchodu, tak jak

nám definují pravidla. Druhá take-profit zóna není v tomto případě o moc dále a je

znázorněna druhou modrou polopřímkou vycházející z nejbližšího swingového low

po uzavření gapu, konkrétně s RRR 1:2,41. Pro lepší znázornění jsem využil pro

jasnou vizualizaci těchto dvou TP zón dva různé Long position nástroje na platformě

Trading View.

Obrázek 43: Vstupy a výstupy obchodu

(Zdroj: Trading View, 2024)

105

A konečně na tomto obrázku můžeme vidět, jak probíhal vývoj ceny po vstupu do

obchodu.

Lze zde vidět, že cena se rychle po otevření obchodu otočila v prospěch naším

směrem a velmi rychle vybrala první TP úroveň, tehdy byl souběžně posunut SL na

vstupní úroveň. Následně cena vytvořila korekci a poté vybrala i náš druhý TP, aniž

by předtím protnula posunutý SL. Celkový zisk by tak v tomto případě byl:

Rovnice 18: Výpočet zisku obchodu

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2024)



Na obrázku je pro zajímavost znázorněn i zbytek obchodního dne, který pro nás ale

není tak důležitý, protože obchod se stihl celý uzavřít v určeném časovém okně a

následně nedošlo k vytvoření dalších významných gapů na 15minutovém grafu.

Obrázek 44: Vývoj ceny otevřeného obchodu

(Zdroj: Trading View, 2024)

106

Nyní ještě více objasním využití kumulativních gapů. Na následujícím obrázku je

vidět, že se vytvořilo několik gapů za sebou.

Nejprve je tedy nutné jednotlivě změřit velikost každého z gapů. Velikosti jsou: 2,8;

6,3; 10,6. Všechny tedy splňují pravidlo, že abychom je mohli počítat do

kumulativního gapu, musí být jejich velikost větší než 1,5. Souběžně tedy tvoří

jeden velký gap. Celková velikost gapu ale není dána součtem jednotlivých gapů,

ale rozsahem mezi začátkem prvního a koncem posledního. V tomto případě je to

tedy 34,6 pipů. Lze zde také vidět, že cena se před uzavřením obchodního okna

nestihla vrátit na vstupní úroveň 85% vyplnění gapu. To se v případě kumulativního

gapu děje poměrně často, protože cena vytvořila příliš silný pohyb směrem dolů a

zabere to tak více času, než se cena opět vyrovná.

Obrázek 45: zobrazení kumulativního gapu

(Zdroj: Trading View, 2024)

107

Zde by tedy nebyl vzat další obchod.

Pokud by se cena ale stihla vrátit postupovalo by se naprosto stejně jako v případě

samostatně vytvořeného gapu.

Shrnutí:

V této kapitole byly prakticky demonstrovány jednotlivé obchody uskutečněné dle

definovaných pravidel obchodní strategie. Každý z uvedených příkladů zahrnoval

popis vstupní situace, důvody pro otevření pozice, přesné parametry obchodu a

následný vývoj trhu vedoucí buď k dosažení zisku, nebo aktivaci stop-lossu. Ukázky

slouží k lepšímu pochopení logiky strategie a její aplikace v konkrétním tržním

kontextu.

Z prezentovaných obchodů je patrné, jak strategie reaguje na různé cenové formace

a dynamiku trhu. Zároveň ilustrativně ukazují i slabiny přístupu – zejména v

situacích, kdy trh nevykazuje očekávané chování. Tyto příklady tedy nepůsobí

pouze jako podpora teoretické části, ale tvoří důležitý mezistupeň k následnému

testování strategie a jejímu kvantitativnímu vyhodnocení.

Obrázek 46: Vyhodnocení kumulativního gapu

(Zdroj: Trading View, 2024)

108

3.3 Testování strategie na historických datech

Tato část se podrobně zabývá metodikou, která bude použita k testování strategie na

historických datech od počátku roku 2024, získaných z platformy Trading View.

1. Příprava a zdroje dat – Historická data od počátku roku 2024, získaná z

platformy Trading View, poskytnou základ pro manuální backtesting. Tyto data

poskytují komplexní přehled o cenových pohybech měnového páru GBP/USD

v daném časovém rozsahu a umožňují detailní analýzu tržních podmínek. Tato

platforma byla vybrána z důvodu uživatelsky přívětivého rozhraní a jeho

intuitivnosti. Nabízí jednoduché přepínání mezi časovými rámci, měnovými

páry, dalšími finančními instrumenty nebo přímo indexu jednotlivých měn, které

je také vhodné sledovat. Pro dolar je to index s označením DXY, pro libru je to

index s označením BXY. Zároveň je tato platforma vhodná nejen pro sledování

současného vývoje cen, ale právě i pro backtestování jednotlivých strategií. Pro

účely této práce bylo nutné zakoupit určité předplatné, které oproti bezplatné

verzi nabízí i funkci Bar Replay, která je nezbytná pro manuální backtesting.

2. Metodika backtestingu – Backtesting bude prováděn zcela manuálně, což

umožní detailní posouzení každého potenciálního obchodu individuálně. Tento

přístup je zvolen kvůli specifickým požadavkům strategie na posouzení fair

value gapů a správné aplikaci vstupních a výstupních pravidel.

3. Sledované metriky a statistiky – Během zpětného testování strategie budou

zaznamenávány následující klíčové metriky:

Datum a čas otevření obchodu – Bude sloužit k vyhodnocení, zda jedno

z obchodních oken není výrazně ziskovější než druhé, a nebylo by tak vhodné

obchodovat pouze to. Dále pro vyhodnocení, zda nejsou některé z obchodních

dnů méně vhodné pro použití této strategie. Dalším zajímavým parametrem pak

bude určitě průměrný počet obchodů na jeden den.

Zaznamenání času vyhlášení důležitých ekonomických zpráv – Bude použito

k posouzení vlivu těchto vyhlášení na jednotlivé obchody. Tedy zda například

ve dnech, kdy se nevyhlašují žádné nové zprávy nejsou méně úspěšné z důvodu

snížené volatility na trhu nebo zda je tu menší počet příležitostí k otevíraní

nových obchodů.

109

Celkový zisk nebo ztráta – Bude zaznamenáváno jak pro jednotlivé obchody,

tak bude důležitý i celkový kumulovaný výsledek.

Úspěšnost – Bude zaznamenáno u každého obchodu, zda byl ziskový nebo

ztrátový, případně jestli byl uzavřen na Break Even, tedy že by obchod byl

ukončen bez ztráty nebo zisku. Opět bude důležitý celkový výsledek, kdy mě

bude zajímat procento ziskových obchodů z celkového počtu uzavřených

obchodů.

Nejvyšší zaznamenaný drawdown – Bude vyhodnoceno až po ukončení

testování, kdy se bude jednat o nejvyšší zaznamenaný procentuální pokles

celkového kapitálu. Pokud bude tato hodnota vyšší než 10 %, bude strategie

vyhodnocena jako neúspěšná. V takovém případě je pak možné po ukončení

testování otestovat i jiné přístupy k řízení peněz jako například postupné

snižování riskovaného kapitálu na jeden obchod při zaznamenání ztrátových

sérií obchodů, což by mohlo omezit výši maximálního drawdownu.

Celková volatilita výnosů – Jedná se spíše o vedlejší výsledkový ukazatel, který

neovlivní rozhodnutí o tom, zda je možné strategii považovat za úspěšnou či

nikoliv. Co se týká volatility je zde nejvíce důležitý pouze celkový drawdown.

Ovšem při způsobu zaznamenávání výsledků, který bude použit bude zhotovení

tohoto ukazatele poměrně jednoduché. Pro určité obchodníky ale tento ukazatel

může být velmi důležitý například i z důvodu vlivu na psychickou vyrovnanost,

kdy strategie, která přináší velmi nekonzistentní výsledky může mít negativní

vliv na obchodníka a ten pak tak může propadnout určitým emocím, které již

byly dříve popsány a nedržet se tak vytvořeného obchodního plánu, což může

vyústit v zbytečné ztráty.

Průměrný zisk nebo ztráta – Další z vedlejších ukazatelů, který nemá přímo vliv

na vyhodnocení úspěšnosti strategie, ale důležitý pro obchodníka, který si tak

může nastavit jednodušeji očekávání a být méně překvapený průběžnými

výsledky využití této strategie. Důvěra ve strategii vytvořená detailním

vyhodnocením všech jejích aspektů tak vede k psychické vyrovnanosti, a tak i

k jejímu jednoduššímu využívání.

Průměrný Risk to Reward ratio – V jednoduchosti se jedná o stejný případ jako

předchozí dva ukazatele, kdy se nejedná o rozhodující hodnotu, ale spíše pouze

pomáhá obchodníkovi, jak si nastavit očekávání.

110

4. Variace testování – Strategie bude testována ve více variantách a to:

a) Základní nastavení, jak bylo popsáno

b) Varianta se změněným posunem SL do vyššího zisku po dosažení první

úrovně TP

c) Varianta, kde nebude po otevření obchodní pozice posunut SL vůbec až do

úplného uzavření obchodu, jednou z ostatních podmínek

Tato variabilita v nastavení umožní posoudit, jak různé přístupy k managementu

rizika ovlivňují výsledky strategie.

5. Validace a Overfitting – K validaci výsledků backtestingu bude důležité ověřit,

že strategie není přizpůsobena pouze specifickým podmínkám (overfitting). Aby

bylo tomuto problému předejito bude potřeba, aby backtesting obsahoval data

z alespoň 100 uzavřených obchodů. Toto množství je obecně považováno za

dostatečné. Tím bude docíleno, že strategie bude hodnocena na základě

schopnosti generovat konzistentní výsledky přes různé tržní podmínky obsažené

v historických datech.

6. Iterativní testování a optimalizace – Na základě výsledků backtestingu budou

prováděny iterativní úpravy strategie, včetně možných změn v posunutí SL

úrovně, nastavení vstupních bodů a pravidel pro umístění obchodů. Tyto úpravy

budou směřovat k optimalizaci výkonnosti strategie.

7. Dokumentace a analýza – Všechny informace z backtestingu budou

systematicky zaznamenány v Excelu, což umožní snadné sledování výsledků a

analýzu dat. Tento přístup usnadní identifikaci trendů, vzorců a potenciálních

oblastí pro zlepšení.

8. Možné nedostatky a omezení – Při provádění manuálního backtestingu

obchodní strategie je důležité si být vědom možných nedostatků a omezení

tohoto přístupu.

Časová náročnost – Manuální backtesting je extrémně časově náročný. Vyžaduje

důkladnou revizi každého potenciálního obchodu a může být nepraktický,

zejména když se testují dlouhá časová období nebo je potřeba zpracovat velké

množství dat.

Subjektivita a možné chyby – Lidský faktor zde hraje významnou roli, kdy

manuální zásah znamená, že výsledky mohou být ovlivněny subjektivitou

testujícího. Rozhodnutí o vstupu, výstupu a interpretaci tržních podmínek může

být nekonzistentní, což může vést k neobjektivním výsledkům.

111

Shrnutí:

Tato kapitola se zaměřila na proces testování původní obchodní strategie, která byla

aplikována na historická data měnového páru GBP/USD. Hlavním cílem bylo

ověřit, zda strategie založená na obchodování cenových gapů vykazuje konzistentní

a měřitelné výsledky. Testování probíhalo manuálně na základě stanovených

pravidel a pomocí záznamů v Excelu. Popsán byl nejen samotný postup testování a

vedení záznamů, ale i klíčové aspekty a výzvy tohoto přístupu – včetně subjektivity,

časové náročnosti a rizika lidských chyb.

Dále byly zmíněny možné nedostatky manuálního backtestingu, přičemž byla

zdůrazněna nutnost systematického přístupu a konzistentního dodržování pravidel

pro dosažení objektivních výsledků. Na konci této části byla stručně představena

forma záznamu dat použitá v testování, která následně sloužila jako podklad pro

praktickou část práce.

3.4 Vyhodnocení získaných dat

Nyní tedy přejdu k analýze získaných dat z backtestingu obchodní strategie

zaměřené na využití cenových gapů na měnovém páru GBP/USD. Analýza bude

zahrnovat výkonnostní metriky, rizikové metriky, zjištění obchodní efektivity a

další klíčové faktory specifické pro tuto strategii. Ukázka vzhledu získaných dat a

způsob jejich zápisu je zobrazen na následujícím obrázku. Z důvodu velkého

množství dat, výsledky backtestingu strategií jsou k nahlédnutí v příloze č.1,

konkrétně této na listu č.1.

Obrázek 47: Způsob zaznamenávání dat

(Zdroj: Vlastní zpracování)

112

V časovém rozmezí od 1.1.2024 do 4.2.2025 byly získány data z celkového počtu

120 uzavřených obchodů.

3.4.1 Výkonnostní metriky

1. Celkový zisk/ztráta – Jedná se o celkovou kumulovanou sumu zisků a ztrát ze

všech provedených obchodů. Je požadováno, aby výsledek byl za měřené

období kladný. Tedy aby byl vytvořen zisk.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 19: Celkový zisk/ztráta

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

󰇛󰇜

Kde: Z1 – Výsledný kapitál po provedení 1. obchodu, zároveň počáteční kapitál pro

provedení 2. obchodu

Z0 – počáteční kapitál pro obchod č.1, v tomto případě celkový počáteční

kapitál, tedy 100

z1 – procentní velikost ziku/ztráty 1. obchodu

Výsledek:

Při provedení posledního obchodu v měřeném období, vzorec pro výpočet vypadá

takto, díky němuž můžeme zjistit i celkový zisk/ztrátu:

 󰇛󰇜

Celkový zisk tedy činí 47,16701 %, což splňuje podmínky pro mnou definovanou

úspěšnou strategii.

2. Podíl vítězných obchodů vůči celkovému počtu obchodů – Z dat bylo zjištěno,

že během sledovaného období, kdy bylo provedeno 120 obchodů bylo 54

ziskových a 66 ztrátových.

Vzorec pro výpočet:

113

Rovnice 20: Podíl vítězných obchodů vůči celkovému počti obchodů

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)





Výsledek:

Po dosazení získaných dat do vzorce získáme:

 



Vítězné obchody tedy tvoří méně než polovinu všech obchodů. To ale nemusí nutně

znamenat neúspěšnou strategii, pokud jsou vítězné obchody výrazněji ziskovější než

ztrátové. Tedy pokud je RRR dostatečně vysoké a profit faktor je větší než 1,0. Pro

správné konstatování závěru je tedy nejprve nutné porovnat všechny tyto tři metriky

společně.

3. Průměrný zisk na vítězný obchod – Konkrétně jde o průměrný procentní zisk ze

všech ziskových obchodů.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 21: Průměrný zisk na vítězný obchod

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

 



Kde: Rwin_i – procentní návratnost ziskového obchodu

54 – počet ziskových obchodů

Výsledek:

Po sečtení procentních zisků všech ziskových obchodů a podělením jejich počtem

dostaneme:

 

 

Každý výherní obchod přinesl v průměru 1,97 % zisku. To prozatím signalizuje prvky

úspěšné strategie vzhledem k podílu vítězných obchodů a nastavenou ztrátou na

114

obchod 1 %. Tuto hodnotu dále také můžeme porovnat s RRR, průměrnou ztrátou na

obchod nebo využít při možných změnách strategie a jejich hodnocení v dosahování

výsledků v dlouhodobém měřítku.

4. Průměrná ztráta na ztrátový obchod – Jde o opak průměrného zisku na obchod,

tedy o průměrnou ztrátu na ztrátový obchod. Zde není potřeba žádný výpočet. A

to z důvodu předem nastaveného řízení rizik, kdy riskovaná částka bude vždy

tvořit 1 % celkového kapitálu. Každý ztrátový obchod, který byl uskutečněn

dosáhl ztráty přesně 1 %. Výjimka by byla možná v předčasném uzavření pozice

například z důvodu ukončení obchodního okna pro daný den. Tomu ale

v průběhu testování nedošlo. Pokud porovnáme průměrnou hodnotu ztráty 1 %

s hodnotou průměrného ziskového obchodu, můžeme již s jistotou říci, že

strategie je dlouhodobě zisková. Pro označení „úspěšná“ ještě musí splňovat

několik dalších podmínek.

5. Profit faktor – Udává poměr celkových zisků ku celkovým ztrátám. Tím nám

umožňuje poměrně jednoduše posoudit, zda strategie generuje více zisků než

ztrát.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 22: Profit faktor

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

 



Výsledek:

Po dosazení hodnot, které jsme získali během testování strategie získáme:



 

Profit faktor je vyšší než 1,0, což značí ziskovou strategii. Hodnota 1,61 znamená,

že na každý ztracený 1 USD strategie vydělala 1,61 USD. V ideálním případě by

hodnota měla dosahovat přes 2,0. Výsledná hodnota je zde ale dostatečná.

115

3.4.2 Rizikové metriky

1. Risk-to-Reward ratio – Měří průměrný zisk na obchod ve vztahu k průměrné

ztrátě na obchod. Pomáhá určit, zda strategie využívá efektivní řízení rizika.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 23: Risk to Reward ratio

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

 



Výsledek:

Do vzorce jsou nyní dosazeny již vypočítané hodnoty a tedy:



 

Tento výsledek znamená, že strategie riskuje efektivně a má solidní řízení rizika.

V kombinaci s podílem vítězných obchodů vůči celkovému počtu obchodů 45 % se

stále jedná o ziskovou strategii.

2. Maximální drawdown – Udává největší pokles kumulativního zisku od jeho

vrcholu do jeho nejnižšího bodu.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 24: Maximální drawdown

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

󰇛󰇜󰇛󰇜



Kde: P – Nejvyšší hodnota kapitálu před největším poklesem

L – Nejnižší hodnota kapitálu předtím, než je dosaženo nového maxima

Výsledek:

Pro zjištění hodnoty P jsem použil kumulativní maximum kapitálové křivky.

Hodnota L byla nalezena jako nejnižší hodnota kapitálu v dalším období, dokud

nebylo dosaženo nového maxima.

󰇛󰇜󰇛󰇜

 

116

To znamená, že největší procentuální pokles během měřeného období byl 7,03 %.

To tedy také splňuje podmínky úspěšné strategie. Ta by neměla zaznamenat větší

pokles než 10 %.

3. Standardní odchylka výnosů – Udává míru volatility obchodní strategie, tedy

jak moc se jednotlivé obchodní výsledky odchylují od průměrného výnosu.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 25: Standardní odchylka výnosů

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

󰇛

󰇜



Kde: xi – jednotlivé výnosy obchodů

 – průměrný výnos

N – počet obchodů

Je použita výběrová standardní odchylka (N - 1), protože se pracuje s omezeným

vzorkem dat

Výsledek: 

Standardní odchylka 0,0162 znamená, že jednotlivé výnosy se v průměru odchylují

od průměrného výnosu strategie o 1.62 %. Konkrétně zde s průměrným výnosem

0,335 % se bude většina obchodů pohybovat v rozmezí -1,285 % a 1,955 %.

4. Sharpe ratio – Využité k měření výkonnosti obchodní strategie vzhledem k

podstoupenému riziku. Jinými slovy, ukazuje, kolik výnosu generuje strategie

na jednotku podstoupeného rizika.

Vzorec pro výpočet:

Rovnice 26: Sharpe ratio

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)





117

Kde:  – průměrný roční výnos strategie

rf – roční bezriziková míra

 – standardní odchylka výnosů

Výsledek:

Průměrný roční výnos strategie jsem jednoduše vypočítal z dat backtestingu,

standardní odchylka výnosů již byla vypočítána pro denní standardní odchylku

výnosů. Hodnota standardní odchylky ročních výnosů byla zjištěna pomocí

vynásobení odmocniny z počtu provedených obchodů během jednoho roku.

Bezriziková míra byla stanovena jako roční úroková sazba bezpečné investice, zde

státních dluhopisů České republiky. Jako vhodný reprezentant byl vybrán dluhopis

90. emise - CZ0001004105, který má v současné době s platností do 19.5.2025 výši

úrokové míry 3,69 % p.a (Ministerstvo financí České republiky, 2025).



 

Strategie generuje 2.124 jednotek výnosu na každou jednotku podstoupeného rizika.

To je velmi dobré Sharpe Ratio, což ukazuje na stabilní a efektivní strategii.

5. Sortino ratio – Podobně jako Sharpe Ratio, ale penalizuje pouze volatilitu

směrem dolů. Může tak lépe reflektovat skutečné riziko strategie a vyhodnotit

asymetrické výnosy, kde jsou zisky velké, ale občasné poklesy hluboké. Ačkoliv

je to dobrý ukazatel, při této strategii je bohužel nepoužitelný, protože všechny

ztráty dosáhly přesně -1 %, což znamená, že standardní odchylka těchto hodnot

je 0,0 a nelze tak provést výpočet. Dalo by se tak říci, negativní volatilita

jednotlivých obchodů je opravdu minimalizována a tento ukazatel tedy můžeme

vnímat pozitivně vzhledem k zjišťovaným výsledkům.

3.4.3 Obchodní efektivita

1. Win/loss ratio – Poměr průměrného zisku vítězných obchodů ku průměrné ztrátě

ztrátových obchodů. Je to dobrým ukazatelem obchodní efektivity, který

pomáhá zjistit, zda je strategie dlouhodobě udržitelná. Vzhledem k tomu, že

průměrné ztráty se rovnají -1 %, výsledek zde bude mít stejnou hodnotu jako

118

průměrný zisk na vítězný obchod. A tedy: 1,967 %. Znamená to tedy, že každý

vítězný obchod vydělá téměř dvakrát tolik, co ztratíme na ztrátovém.

2. Equity curve – Grafické znázornění vývoje kapitálu během času

Křivka zobrazuje relativně stabilní růst kapitálu pouze s několika většími

drawdowny, u kterých již bylo ověřeno, že nepřekročili stanovený 10% maximální

pokles. Je možné vidět, že i po těchto drawdownech došlo k rychlému zotavení

kapitálu a jeho rychlému návratu. Můžeme zde ale i identifikovat poměrně

nepříjemnou věc a to, že 14.6.2024 dosáhla velikost kapitálu na konci obchodního

dne 131,44 velikostních jednotek. Pod tuto hranici se velikost účtu dostala ještě i

4.11.2024 s velikostí 129,502 velikostních jednotek kapitálu. A tedy po téměř 5

měsících aktivního obchodování se trader v tomto období setkává s dlouhodobou

stagnací velikosti kapitálu. Ta může negativně působit na psychiku obchodníka a

tím i na jeho styl obchodování. Je tak potřeba se na tuto možnost připravit, aby právě

nedocházelo k unáhleným změnám strategie, které by mohly vyústit ve větší ztráty.

Právě tato informace může od analyzované strategie určité obchodníky odradit a

nemusí pro ně být vhodná. V mém případě jsem ale nenastavil pravidlo na

Obrázek 48: Vývoj kapitálu v čase

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

119

maximální délku stagnace velikosti kapitálu a prozatím tak tuto strategii stále mohu

označit za úspěšnou. Je ovšem velmi důležité o této skutečnosti vědět a počítat

s možností jejího opětovného konání. A pokusit se tak na tuto možnost co nejlépe

připravit.

3.4.4 Specifické metriky pro tuto strategii

1. Průměrná velikost vyžívaného gapu – Průměrná velikost využívaného gapu pro

vstupy do obchodů je 8,87 pipů. Ta značí, že se úspěšně povedlo eliminovat

„chytání“ extrémních (malých) cenových pohybů, které mohou být velmi

ziskové ale také nevyzpytatelné. A zároveň byly obchodovány i vzniklé velké

gapy, které většinou nenabízí tak vysoký RRR, ale v dlouhodobějším hledisku

se může jednat o konzervativnější přístup. Zároveň ale jejich výskyt, tak aby

mohly být obchodované podle stanovených pravidel je velmi omezený. Tato

hodnota nás tedy informuje o tom, že množství gapů o velikosti 4 až 6 nebyla

absolutní převaha a strategie má dobře nastavená pravidla, tak aby byla schopná

obchodovat i vzniklé větší gapy.

2. Vliv času (AM/PM) - Rozdíly ve výkonnosti mezi ranními a odpoledními

obchodními okny.

Všechny vypočítané metriky jsou si v obou obchodních oknech velmi podobné.

Jsou tu mírné rozdíly, které poukazují na mírně lepší výkonnost strategie

v odpoledních hodinách, a to vyšší úspěšnost obchodů o cca 1,5 %, vyšší průměrný

zisk/ztráta o 0,09 % a i vyšší průměrné RRR, což znamená lepší poměr výnosu

k riziku.

Metrika AM PM

Počet obchodů 61 59

Win rate (%) 44,26 % 45,76 %

Průměrný zisk/ztráta (%) +0,29 % +0,38 %

Průměrné RRR 3,67 4,09

Tabulka 2: Vliv času (AM/PM)

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

120

Jelikož rozdíly ale nejsou výrazné, je vhodné dále obchodovat obě obchodní okna.

Jejich zachování umožní zvýšit (ponechat) celkový počet příležitostí, Pomáhá

rozprostřít výkonnost v čase a snížit výkyvy a dává flexibilitu při vynechání seancí

s fundamentálním rizikem. Například neobchodování PM při významných

zprávách. Předpokládám, že pokud by bylo při testování provedeno více obchodů,

tyto metriky by se ještě více vyrovnaly.

3. Vliv ekonomických zpráv na výkonnost – Z výsledků lze zjistit, že provedených

obchodů, které nebyly ovlivněny významnými ekonomickými zprávami je

výrazně méně. To je i z důvodu, že se jedná o jeden z hlavních 7 obchodovaných

měnových párů. Vyhlašování zpráv ať už u jedné nebo druhé měny probíhají

téměř denně. Zároveň tyto zprávy tvoří prudké cenové pohyby, kterých tato

strategie právě využívá, proto v těchto dnech je pravděpodobnější, že se vytvoří

obchodovatelná příležitost.

Obchody, které ale nebyly ovlivněny zprávami se jeví jako ziskovější na průměrné

bázi. Průměrný výsledek takových obchodů je více než dvojnásobný oproti dnům

se zprávami. To ukazuje na větší stabilitu a předvídatelnost trhu ve dnech bez

makroekonomických událostí. Win rate je prakticky stejný v obou případech, což

naznačuje, že úspěšnost vstupů zůstává stabilní bez ohledu na zprávy. Průměrné

RRR je naopak ve dnech se zprávami, tedy pokud obchod zde vyjde potenciální zisk

je vyšší. Z toho tedy vychází jasný výsledek, a to, že zprávy často způsobí silné

impulzivní pohyby, které vytvoří potenciál velkého zisku. Na druhou stranu to ale

přináší i vyšší riziko. Vhodné tedy tak bude dále obchodovat všechny dny bez

ohledu na výskyt zpráv. Je však zde třeba dbát zvýšené opatrnosti a uvědomovat si,

že tyto obchody s sebou nesou vyšší riziko.

121

4. Vliv velikosti Stop-lossu na výkonnost – Zde zjistím jak různé velikosti stop-

lossů ovlivňují obchodní výsledky. Pro snadnější práci s daty jsem rozdělil

velikosti stop-lossů do tří rozsahů. A to: s velikostí do 3 pipů včetně; od 3 do 6

pipů včetně a stop-lossy větší než 6 pipů.

Z výsledků je tedy patrné, že strategie dosahuje nejlepších výsledků při zadání

užšího stop-lossu. A to jak vyšší Win rate, průměrný výsledek na obchod, tak i

výrazně nejvyšší průměrné RRR, což značí dobrý poměr rizika a výnosu. S rostoucí

velikostí stop-lossu pak výkonnost klesá. Výsledky jsou sice pozitivní u všech třech

rozsahů. Vzniká zde ale možnost přidání pravidla pro omezení maximálního SL,

například neobchodovat, pokud by vstup vyžadoval SL > 6 pipů.

5. Vliv velikosti gapu na výkonnost – Pro jednodušší práci jsem opět rozdělil

využité gapy do několika rozsahů podle velikostí.

Nejhorší skupina využívaných gapů je s velikostí 6-8 pipů s negativní průměrnou

ziskovostí -0,028 % a s Win rate pouze 32 %. S podobně špatnými výsledky dopadly

i gapy s velikostí větší než 12 pipů. Na testovaných historických datech by tak bylo

výhodnější tyto velikosti gapů neobchodovat. Historické výsledky ale nezaručují

Kategorie gapu

(pip)

Počet

obchodů

Průměrná

ziskovost (%)

Winrate

(%)

4–6 48 0.57 50.0

6–8 25 -0,03 32.0

8–10 13 0.65 53.85

10–12 12 0.47 58.33

>12 22 -0,02 36.36

Tabulka 3: Vliv velikosti Stop-lossu na výkonnost

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

Tabulka 4: Vliv velikosti gapu na výkonnost

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

122

výsledky budoucí. Rozumnou úpravou by tak například mohlo být neobchodovat

gapy větší než 12 pipů a středně velkým gapům s velikostí 6 až 8 pipů dbát zvýšené

pozornosti a neustále analyzovat data, zda by nebylo výhodné vynechat i všechny

gapy v tomto rozmezí, protože snižují celkovou výkonnost strategie.

Shrnutí:

Z výsledků backtestingu vyplývá, že testovaná strategie splnila kritéria úspěšné

obchodní strategie. Při celkem 120 uskutečněných obchodech dosáhla celkového

zhodnocení účtu o 47,17 %. Přestože podíl ziskových obchodů činil 45 %, díky

efektivnímu řízení rizika a vysokému průměrnému zisku na obchod (1,97 %)

oproti pevně stanovené ztrátě (1 %) byla strategie schopna dlouhodobě generovat

zisk. Tomu odpovídá i Profit faktor ve výši 1,61, který značí, že na každý 1 %

ztráty připadá 1,61 % zisku.

Dále byl zaznamenán maximální drawdown ve výši 7,03 %, což zůstává pod

požadovanou hranicí 10 %. Míru stability strategie podpořilo i Sharpe ratio s

hodnotou 2,124, což značí velmi dobrý poměr výnosu vůči podstoupenému riziku.

Standardní odchylka výnosů činila 1,62 %, což odpovídá rozumné volatilitě při

zachování stabilního růstu účtu.

Ze specifických metrik vyplývá, že strategie využívala průměrné gapy o velikosti

8,87 pipů, přičemž nebyl zaznamenán výrazný rozdíl mezi výkonností obchodních

oken AM a PM. Významné bylo zjištění, že dny bez ekonomických zpráv

dosahovaly vyšší průměrné ziskovosti, i když zprávy často vytvářely větší

potenciální výnosy při vyšším riziku. Nejlepších výsledků bylo dosaženo při užších

stop-lossech (≤ 3 pipy), kde byly zaznamenány nejvyšší průměrné zisky i RRR.

Naopak slabší výkonnost vykazovaly gapy s velikostí 6–8 pipů a také ty, které

přesahovaly 12 pipů.

3.5 Úprava strategie

Na základě předchozího testování strategie, které probíhalo na historických datech

mezi 1.1.2024 a 4.2.2025, byly identifikovány určité slabiny, jež mohou ovlivňovat

celkovou výkonnost systému. Přestože strategie dosáhla pozitivních výsledků,

existuje prostor pro její optimalizaci. Cílem této kapitoly je navrhnout úpravy

123

existujících pravidel strategie, na základě historických otestovaných dat, s cílem

zvýšit celkovou výkonnost strategie. Ideálně i zlepšit poměr výnosu k riziku (RRR),

a současně eliminovat některé typy obchodů, které se v testování ukázaly jako méně

efektivní.

Navrhnuté úpravy:

1. Vstup až po úplném uzavření gapu

U původní strategie byly obchody otevírány, při jinak splnění všech ostatních

pravidel, při 85% uzavření identifikovaného gapu. Nyní bude vstup do obchodu

probíhat až při plném vyplnění gapu, tedy na jeho konci. Existuje zde vyšší

pravděpodobnost obratu ceny právě v bodě, kde byl gap uzavřen. Při současném

zachování stejných úrovní TP a SL to pak znamená vyšší RRR. Vychází to ze

skutečnosti, že obchody, které skončili jako ztrátové, do této úrovně stejně došly

a obchody by i tak skočili ztrátové, a to se stejnou výší, tedy 1 % celkového

kapitálu. Naopak obchody, které byly uzavřeny jako ziskové v naprosté

absolutní většině před uzavřením obchodu, do této úrovně stejně došly a dojde

tak pouze k navýšení potenciálního ziku a tím i RRR při zachování stejného

rizika. Očekávaným výsledkem ale bude i nižší počet obchodů, protože ne

naprosto všechny obchody dosáhly právě až této úrovně ceny, při které nyní

budou probíhat vstupy do obchodů.

2. Vyloučení obchodů s širokým gapem

Jak bylo z dat zjištěno, stanovení SL širších než 6 pipů není pro tuto strategii

příliš výhodné. To samozřejmě souvisí a vzájemně se doplňuje i s velikostí

využívaných gapů. Větší gapy podle strategie vyžadují i širší SL, s tím že pro

tuto strategii nejsou vhodné ani gapy větší než 12 pipů. Velmi zjednodušeně

řečeno, gapy s velikostí 12 pipů a požadovaným minimálním RRR 2:1 budou

vyžadovat stanovení velikosti SL o šířce 6 pipů. Tím pádem stačí upravit

pravidlo pouze pro jednu z těchto možností a budou tím vyřešeny oba tyto

problémy, které se vzájemně úzce ovlivňují. Jelikož SL úrovně se určují velmi

individuálně u každého obchodu zvlášť a jejich velikostní omezení by mohlo ze

strategie vyřadit i ziskové obchody anebo při změně velikosti SL na užší u již

testovaných obchodů by se velmi často stalo, že by cena dosáhla SL úrovně

dříve, než jakékoliv TP úrovně a tím by se tak do nyní ze ziskových obchodů

staly ztrátové. Proto považuji za vhodnější omezit velikost právě gapu než SL,

124

což povede k omezení pouze vstupů do obchodů, u kterých bylo ověřeno, že

nejsou výnosné pro tuto strategii, čímž dojde i k minimalizování používání

širokých stop-lossů.

Konkrétně tedy půjde o doplnění stávajícího pravidlo pro omezení gapů, které

můžeme považovat za validní pro vstup do obchodu. Místo pouze spodní hranice

minimální velikosti alespoň 4 pipů bude nyní pravidlo rozšířeno o horní hranici

velikosti gapu na maximálně 12 pipů.

3. Vstupovat pouze ve směru trendu vyššího časového rámce

Doposud co se týče trendu zde nebylo žádné pravidlo, které by omezovalo

vstupy do obchodů proti trendu vyššího časového rámce. Zároveň byl doposud

cenový vývoj měnového páru sledován pouze ve dvou časových rámcích a to 15

minut a 1 minuta. To samozřejmě ztěžovalo vnímání trendu vyššího časového

rámce. Obchody ve směru trendu mají vyšší míru úspěšnosti. Budu se tedy i já

řídit tou nejznámější poučkou/radou ve světě tradingu: „Trend is your friend.“

Obchody tedy budou prováděny pouze pokud jejich směr bude shodný se

směrem dlouhodobého trendu vyššího timeframu, konkrétně identifikovaného

na jednohodinovém grafu. Kdy dlouhodobý trend bude identifikován způsobem,

jakým byl již popsán v teoretické části této práce.

Protože ale očekávám, že toto pravidlo může být velmi omezující a způsobit

snížení počtu obchodů třeba i na polovinu, budu použití tohoto pravidla testovat

odděleně. Tedy způsobem abych mohl později oddělit výsledky na možnost jeho

využití a nevyužití. To budu dělat z důvodu, že i když očekávám díky zavedení

tohoto pravidla výrazné zvýšení Win rate, celková ziskovost této strategie by

nemusela být vyšší, než pokud by toto pravidlo nebylo aplikováno. Celkový

vývoj kapitálu v čase by ale také neměl být tak volatilní, jelikož předpokládám

konzistentnější výsledky. Posledním důvodem, proč budu toto změněné pravidlo

testovat odděleně je, protože u posuzování trendu se může jednat o poměrně

subjektivní názor. A tam kde jeden uvidí již změnu trendu, druhý může vidět

pouze cenový retracment. Někdo by mohl říci, že se tedy jedná o nedostatečně

nastavená pravidlo pro určení trendu, ale u metody Price Action nic takto přesné

bohužel není. Přesnější ale i výrazně složitější možnou metodou pak pro někoho

může být využití Order Flow, kde je přesně vidět skutečná poptávka a nabídka.

125

S takto upravenými pravidly provedu další backtesting stejného měnového páru na

stejných historickým datech pro jednoduché porovnání výkonnosti a budu následně

pokračovat do reálných tržních podmínek, ze kterých budu taktéž získávat data.

Výsledky a vyhodnocení bude rozebráno v následující kapitole.

Shrnutí:

Tato kapitola se zabývala návrhem konkrétních úprav původní obchodní strategie s

cílem zvýšit její výkonnost a efektivitu. Na základě podrobného vyhodnocení

výsledků původní strategie byly navrženy změny týkající se přesného načasování

vstupu do obchodu, omezení velikosti stop-lossu a vynechání některých typů gapů

s nízkou historickou výkonností. Konkrétně byl posunut vstupní signál až na úplné

vyplnění gapu, namísto původních 85 %, čímž by se měla zvýšit pravděpodobnost

obratu ceny ve prospěch obchodníka. Dále bylo rozhodnuto vyloučit obchody se

stop-lossem větším než 6 pipů, protože tyto obchody vykazovaly negativní

průměrné výsledky. Rovněž byly identifikovány velikostní rozsahy gapů, které by

měly být z obchodování vynechány kvůli své historické ztrátovosti. Navržené

úpravy vycházejí z dat získaných z rozsáhlého backtestu a mají potenciál výrazně

zlepšit poměr výnosu vůči riziku, zvýšit spolehlivost signálů a snížit volatilitu

výnosů strategie.

3.6 Testování a vyhodnocení upravené strategie na reálných tržních

podmínkách

V této kapitole vyhodnotím výsledky měřených metrik u upravené strategie a

porovnám s výslednými hodnotami původní strategie a posoudím tak vhodnost

upravených pravidel strategie a zda je tedy vhodné využít právě tu upravenou. Data

byly shromážděny stejným způsobem jako u první strategie, tedy manuálním

backtestingem na platformě Trading View. Data jsou z období 1.1.2024 až 8.4.2025

v celkovém rozsahu 113 uzavřených obchodů. Od 5.2.2025 až konce testování byly

tyto obchody prováděny v reálném čase za reálných tržních podmínek.

Jelikož způsoby výpočtů již byly uvedeny a popsány v předchozí kapitole zaměřím

se pouze na výsledné hodnoty a interpretaci dosažených výsledků v porovnání

s původní strategií.

126

3.6.1 Vyhodnocení upraveného pravidla pro obchodovaní pouze ve směru

trendu

Než přejdu k vyhodnocení jednotlivých metrik, musím nejprve zmínit výsledky

změněného pravidla pro obchodování, které se týká obchodování pouze ve směru

trendu vyššího časového rámce.

Pokud by takto byly prováděny obchody ve stejném časovém období dosáhl by zisk

pouze 18,1236 %. To je tedy výrazně méně než v případě obchodování všech

příležitostí. Obchodů by zde bylo provedeno pouze 58, což je zhruba polovina

obchodů za stejné období oproti původní strategii. Očekával jsem hlavní přínos

především ve zvýšení podílu ziskových obchodů vůči celkovému počtu obchodů,

ale i ten poklesl pouze na 43 % z původních 45 %. Jelikož ani při zhruba polovičním

počtu provedených obchodů strategie s využitím takto upraveného pravila

nedosahuje ani poloviny zisků jako původní strategie, dá se obecně říct, že jde o

nevhodně upravené pravidlo. Díky většímu počtu obchodů dojde i k rozložení rizika

této strategie do více obchodů, k čemuž v tomto případě nedochází. To, v čem právě

došlo k zlepšení, je Risk-to-Reward ratio. V tomto případě by dosahoval hodnoty

2,129. Což je zlepšení vzhledem k původním 1,97. Z toho vyplývá, že pokud

uvažujeme i zmíněný nižší winrate, tato strategie sice není schopná generovat vyšší

zisky, ale je pravděpodobnější, že provedené obchody ve směru trendu dosáhnou i

druhé take profit úrovně. Stále to ale není v takovém množství a velikosti, aby byla

strategie tímto způsobem schopna generovat větší zisky než provádět větší množství

obchodů, u nichž bylo zjištěno, že průměrný očekávaný výsledek bude kladný.

Z těchto důvodů nebude tento způsob obchodování již dále zmiňován u analyzování

výsledných hodnost výsledných metrik, jelikož již nyní je jasné, že tento způsob

není vhodný.

3.6.2 Výkonnostní metriky

1. Celkový zisk/ztráta – Pro úplné porovnání je vhodné uvést dvě hodnoty a to:

zisk za stejné časové období, aby porovnání bylo přesné a zisk za celé měřené

období, a to bez ohledu na trend vyššího časového rámce.

127

V prvním případě, kdy je zkoumán zisk za stejné časové období bez ohledu na trend

je zde 57,1269 %. Zisk je tak v tomto případě za stejné měřené období o 9,9599 %

vyšší. To jasně naznačuje, že upravená strategie dosahuje lepších výsledků.

V případě bez ohledu na trend za celé zkoumané období zisk dosáhl úrovně

68,7862 %. To pak naznačuje že strategie je schopná dosahovat zisků i v delším

období a dalo by se tak očekávat, že bude zisková i v dalších obdobích.

2. Podíl vítězných obchodů vůči celkovému počtu obchodů – Zde zmíním pouze

jednu hodnotu, a to za celé období, jelikož pokud vychází z většího počtu

obchodů, udává přesnější hodnotu.

Z celkového počtu 113 obchodů zde bylo 55 výherních. Výsledná hodnota je tak

48,6725 %. Došlo zde k zvýšení poměru výherních obchodů ku těm ztrátovým.

Hodnota je ale stále nižší než 50 %. Lze tak očekávat, že většina obchodů skončí

jako ztrátové. Tento ukazatel je ale ještě nutno propojit i s dalšími, aby bylo možné

dojít k jasnému závěru. Je potřeba aby RRR a profit faktor byl ideálně vyšší nebo

alespoň zůstala zachována jejich původní hodnota.

3. Průměrný zisk na vítězný obchod – Opět uvedu pouze jednu hodnotu a to tu,

která odráží větší množství dat a bude mít tak větší výpovědní hodnotu. Za celé

sledované období byl průměrný zisk na vítězný obchod 2,0399 %. To je opět

zvýšení požadovaným směrem a značí to, že obchody dosahovaly druhé profit

úrovně o něco pravděpodobněji než při původní možnosti.

4. Průměrná ztráta na ztrátový obchod – Průměrná ztráta na obchod byla opět ve

všech případech přesně 1 %, jelikož nedošlo k žádným úpravám pravidel pro

umisťování nebo posouvání stop lossu v průběhu obchodu ani žádná změna pro

velikost riskované části kapitálu na jeden obchod, která by tuto metriku také

ovlivnila.

5. Profit faktor – Za celé sledované období je výsledný profit faktor 1.9344.

Hodnota tak opět udává zlepšení oproti původní strategii a blíží se více ideální

hodnotě, která by měla být 2. Znamená to, že na každý ztracený 1 USD strategie

vydělala 1,93 USD.

128

3.6.3 Rizikové metriky

1. Risk-to-Reward ratio – Za celé sledované období dosáhl RRR hodnoty 2.0399.

I u této metriky tak došlo ke zlepšení, i když ne k výraznému. Celkově se už dá

ale konstatovat ze zjištěných hodnot metrik, že strategie je zisková a dosahuje

lepších výsledků než původní. Konkrétně pak i z této metriky se dá vyvodit, že

došlo i ke zlepšení řízení rizika, které se v poměru ke zisku snížilo (hodnota

RRR je vyšší).

2. Maximální drawdown – U této metriky, která je velmi důležitá pro zhodnocení

rizikovosti strategie došlo k poměrně výraznému zlepšení. A to za celé

sledované období byl maximální propad kapitálu pouze 4,9295 %. Pro

považování strategie za úspěšnou stále platí, aby byl maximální pokles

maximálně 10 %.

3. Standardní odchylka výnosů – Standardní odchylka je v tomto případě 0,0177.

To znamená, že jednotlivé výnosy se v průměru odchylují od průměrného

výnosu strategie o 1,77 %. Konkrétně zde s průměrným výnosem 0,4796 % se

bude většina obchodů pohybovat v rozmezí -1,2904 % a 2,2496 %. To je větší

rozptyl než u původní strategie, takže by se tento výsledek dal považovat obecně

za horší, protože očekávané výsledky obchodů jsou více volatilní a celková

strategie tak méně stabilní. I přesto tato hodnota není natolik vysoká, aby byla

strategie považována za skutečně příliš volatilní. Je totiž také potřeba určit

z jakého důvodu došlo ke zvýšení hodnoty standardní odchylky. K té došlo,

protože upravená strategie nyní umožnila více obchodům dosáhnout až druhé

profit úrovně, kdy tedy větší počet obchodů vykazoval i větší výsledné výnosy.

Zatímco nejnižší výsledné hodnoty uzavřených obchodů v podobě ztráty

nevzrostly, ale zůstaly zachovány na -1 %, došlo i ke zvýšení standardní

odchylky výnosů. Ukazatel, který napomohl k určení, že se nejedná o zhoršení

je průměrný výsledek obchodu, který vzrostl na zmíněných 0,4796 % a zároveň

potvrzení dodržení stanoveného maximálního drawdownu.

129

4. Sharpe ratio – Ve výpočtu byla za roční bezrizikovou míru dosazena opět

hodnota 3,69 %, což je hodnota stejného dluhopisu ČR 90. emise -

CZ000100410 s platností do 19.5.2025, který byl použit jako reprezentant

použit pro výpočet i u původní strategie. Výsledná hodnota ukazatele je 3,4407,

kdy zde došlo k výraznému zlepšení a tato strategie tak vytváří více než

třínásobný výnos vůči podstoupenému riziku

5. Sortino ratio – Vzhledem k tomu, že nedošlo k úpravě pravidel, tak aby měly

vliv na velikost ztráty nebo na její možné změny v průběhu obchodu, je zde

výsledek stále stejný a to, že nelze vypočítat, protože standardní odchylka těchto

hodnot je stále 0. Nelze z toho tedy vyvodit žádné výsledky.

3.6.4 Obchodní efektivita

1. Win/loss ratio – Zde docházíme opět ke stejnému závěru jako u předchozího

ukazatele z důvodu žádných změn velikosti výsledných hodnot ztrátových

obchodů. Hodnota je zde tedy stejná jako průměrný zisk na vítězný obchod a to

2,0399. Znamená to tedy, že každý vítězný obchod vydělá o něco více než

dvakrát tolik, co ztratíme na ztrátovém. Což je opět zlepšení oproti původní

strategii.

130

2. Equity curve – Grafické znázornění vývoje kapitálu během času u upravené

strategie.

Křivka vývoje kapitálu ve sledovaném čase je velmi stabilní. Je tu ovšem například

rozdíl v tom, že oproti původní strategii velikost kapitálu po určitou dobu byla pod

úrovní původní velikosti kapitálu, tedy pod 100 jednotkami. To je ale naprosto

normální a spíše šlo o náhodu, že u původní strategie k tomu nedošlo. Důležitá je

zde především velikost maximálního drawdownu, který má nižší nominální

hodnotu, pokud je současné maximum na nižší úrovni. Ale opět pokud riskuji stále

stejné procento kapitálu na jeden obchod, dojde ke sledovanému poklesu úplně

stejně dlouhou sérií ztrátových obchodů i pokud by současné maximum bylo na

vyšší úrovni. Maximální drawdown byl zaznamenám v období mezi 8.4.2024 a

8.5.2024. Nejdelší stagnace růstu kapitálu pak byla mezi úplným začátkem a

19.3.2024, kdy velikost kapitálu ještě dosáhla 99,92 velikostních jednotek kapitálu.

Po dobu více než dvou a půl měsících aktivního obchodování tak kapitál teoreticky

nezaznamenal růst. Pro porovnání toto časové období je ale poloviční oproti

původní strategii, kdy stagnace trvala téměř 5 měsíců. Celkově tak i z pozorování

křivky vývoje kapitálu v čase lze vyvodit, že způsob úpravy pravidel pro strategii

se zdá být vhodný.

Obrázek 49: Vývoj kapitálu v čase u upravené strategie

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

131

3.6.5 Specifické metriky pro tuto strategii

1. Průměrná velikost využívaného gapu – Tato hodnota nyní poklesla na 7,2053

pipů. K tomu došlo nevyužíváním příležitostí, u nichž byl identifikovány

velikosti gapu/stop-lossu jako příliš vysoké. To, jak už bylo ověřeno, se

projevilo jako vhodné pro účely této strategie.

2. Vliv času (AM/PM) – Rozdíly ve výkonnosti mezi ranními a odpoledními

obchodními okny u upravené strategie.

V čase ranní seance bylo provedeno více obchodů, zároveň měla i vyšší úspěšnost

těchto obchodů a průměrný výsledek obchodu byl také lepší. Nižší naopak měla

RRR. Z toho lze vyvodit, že ranní seance může být výhodnější z pohledu stability a

konzistence výnosů, a naopak odpolední seance může nabídnout větší potenciál

zisku na obchod, ale za cenu nižší pravděpodobnosti úspěchu. Vzhledem k tomu, že

průměrný výsledek obchodů obou seancí je kladný bude vhodné pro zachování

dosahování co nejvyššího zisku i nadále obchodovat v obou časových oknech.

Tabulka 5: Vliv času (AM/PM) u upravené strategie

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

132

3. Vliv velikostí Stop-lossu na výkonnost – Tato tabulka popisující vliv velikostí

stop-lossů na výkonnost obsahuje o jeden řádek méně než u předchozí strategie,

protože obchody, u kterých by bylo potřeba aplikovat stop-loss větší něž 6 pipů

byly vynechány z obchodování.

U obou těchto rozmezí došlo ke zlepšení ve všech sledovaných metrikách. To je

zapříčiněno především jiným způsobem vstupování do obchodů, který je umístěn

až při úplném vyplnění gapu. U rozmezí malých SL došlo k ponížení počtu

provedených obchodů, a to je právě z důvodu, že ne vždy cena došla až na konec

gapu, ale jak lze pozorovat z tohoto i z celkového winratu, lze říci, že je v tomto

bodě otočení ceny pravděpodobnější. Zároveň pak ale i zde působí faktor vybíraní

více příležitostí obchodů, kdy stále platí, že je povolen pouze jeden ztrátový obchod

na jeden obchodní den. Tedy při prvním ztrátovém obchodu daného dne, již nejsou

využívány další obchodní příležitosti. A tedy pokud se celkový winrate zvýšil,

zvýšil se tím i počet možných příležitostí pro vstup do obchodu daný den. Toto je

více pozorovatelné pak na počtu obchodů se středním SL. Samozřejmě tu pak hraje

i roli delší časové období, ze kterého byly data sbírány.

Tabulka 6: Vliv velikostí Stop-lossu na výkonnost u upravené strategie

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

133

4. Vliv velikosti gapu na výkonnost – Poslední zkoumanou metrikou je pak zde

vliv velikosti gapu na výkonnost. Byly vytvořeny stejné rozsahy jako

v předchozím případě, s tím rozdílem, že zde opět chybí jeden řádek, nyní

s velikostí gapu nad 12 pipů, který byl vyřazen kvůli upraveným pravidlům pro

obchodování.

Základním důležitým prvkem je, že všechny rozsahy mají kladnou průměrnou

ziskovost. Tedy je vhodné, aby všechny tyto rozsahy byly nadále zachovány. U

velikosti gapu 8-10 je sice nejmenší průměrná ziskovost i winrate, ale právě kvůli

kladné ziskovosti na winratu až tak moc nezáleží. Je pak ale dobré mít na paměti,

že obchody s takto velikým gapem budou mít pravděpodobně nižší úspěšnost.

U posledního rozsahu gapu se obě veličiny vysoce zlepšily a mohlo by se tak zdát,

že to bude tímto způsobem pokračovat, a s narůstající velikostí gapu bude i

průměrná ziskovost lepší. Není tomu ale tak. Pro zajímavost jsem dále bokem

testoval i výsledky obchodů, které by měly kategorii gapu 12-15 pipů a výsledkem

je:

7 provedených obchodů; -0,19 % průměrná ziskovost; 28,57 % winrate

Tím došlo k ověření, že je vhodné vynechat obchody, u kterých jsou identifikovány

gapy větší než 12 pipů.

Tabulka 7: Vliv velikosti gapu na výkonnost u upravené strategie

(Zdroj: Vlastní zpracování, 2025)

134

Shrnutí:

Testování upravené strategie ukázalo, že úpravy obchodních pravidel vedly ke

zlepšení většiny sledovaných metrik. Celkový zisk se za srovnatelné období zvýšil

z 47,17 % na 57,13 %, což představuje nárůst o téměř 10 procentních bodů.

Vylepšena byla rovněž ziskovost na jednotlivé obchody – průměrný zisk na výherní

obchod vzrostl z 1,97 % na 2,04 %. Dále se zvýšil i poměr průměrného zisku ku

ztrátě (win/loss ratio), který dosáhl 2,04 oproti původním 1,97. Výrazného zlepšení

dosáhl profit faktor, který narostl z 1,61 na 1,93, což znamená, že na každý

ztracený 1 USD strategie nově vydělala téměř 1,93 USD.

Z pohledu rizikovosti došlo ke snížení maximálního drawdownu ze 7,03 % na

4,93 % a zlepšení výkonnostního ukazatele Sharpe ratio, který se zvýšil z 2,124 na

3,441. Mírným negativem je navýšení standardní odchylky výnosů z 1,62 % na

1,77 %, což odráží vyšší variabilitu výnosů. Tento fakt je však vyvážen vyšší

průměrnou výnosností a zlepšenou stabilitou kapitálové křivky.

Z hlediska specifických metrik strategie se prokázalo, že obchodování s menšími

gapy a užšími stop-lossy přináší lepší výsledky. Průměrná velikost obchodovaného

gapu klesla z 8,87 pipů na 7,21 pipů, což je důsledkem selektivnějšího přístupu.

Rozdíly mezi výkonností obchodních oken AM a PM byly potvrzeny, přičemž ranní

seance nabídla vyšší konzistenci a úspěšnost, zatímco odpolední potenciál vyššího

výnosu.

Celkově lze konstatovat, že upravená strategie dosahuje lepších výsledků než

původní, přičemž zároveň snižuje rizikovost a zvyšuje efektivitu kapitálového růstu.

Její implementace do praxe se tak jeví jako vhodná.

135

Závěr

Tato diplomová práce se zaměřila na návrh, otestování a zhodnocení intradenní

obchodní strategie na forexovém trhu, konkrétně na měnovém páru GBP/USD.

Hlavním cílem bylo ověřit její funkčnost v reálných tržních podmínkách. Práce byla

rozdělena do tří hlavních částí – teoretické, analytické a praktické – přičemž každá z

nich plnila jasně stanovenou úlohu směřující k dosažení tohoto cíle.

V teoretické části byly nejprve popsány základní pojmy související s fungováním

finančních trhů, principy obchodování na forexovém trhu a techniky využívané při

analýze trhu. Byla zdůrazněna důležitost psychologických faktorů, správného řízení

rizik a efektivního money managementu, které tvoří nezbytný rámec pro udržitelně

ziskové obchodování.

Analytická část se věnovala rozboru klíčových prvků obchodního rozhodování, jako

jsou cenové grafy, struktura trhu, supporty a resistance, svíčkové formace nebo gapy.

Zvláštní pozornost byla věnována identifikaci faktorů, které mohou významně

ovlivnit výkonnost obchodní strategie – především velikosti stop-lossu, času otevření

obchodu (AM/PM), výskytu ekonomických zpráv či velikosti samotného gapu.

V praktické části byla navržena konkrétní obchodní strategie a následně otestována

na historických datech. Strategie dosáhla zisku +76,97 %, při win rate 45 %, profit

faktoru 1,61 a průměrném RRR 1,97. Dále byly kvantifikovány metriky jako

maximální drawdown (7,03 %), Sharpe ratio (2,12) nebo standardní odchylka výnosů

(0,0162), což společně poukázalo na stabilní a řízeně rizikovou strategii.

Na základě dílčích zjištění byla strategie dále upravena – například zpřesněním

vstupních podmínek či omezením některých méně výkonných typů obchodů.

Upravená strategie přinesla ještě lepší výsledky: vyšší celkový zisk +84,53 %, profit

faktor 2,38 a výrazně lepší hodnotu Sharpe ratio 2,83. Tyto změny byly dále

ověřeny i v reálných tržních podmínkách, kde strategie potvrdila svou robustnost.

Závěrem lze konstatovat, že všechny stanovené cíle byly naplněny. Byla vytvořena

plně funkční a efektivní strategie, jejíž výkonnost byla ověřena nejen na historických

datech, ale i v podmínkách živého trhu. Práce zároveň ukázala důležitost pečlivého

testování, průběžné optimalizace a kritického vyhodnocování dat jako nezbytných

kroků k vytvoření úspěšného obchodního systému. Navržený přístup lze využít jako

136

metodický rámec pro tvorbu dalších strategií nebo jako základ pro vývoj

automatizovaného obchodního systému.

137

Slovník pojmů a anglické výrazy použité v práci

V této práci se v objevují anglické odborné výrazy, které nejsou nahrazeny českým

překladem. Důvodem je skutečnost, že v oblasti obchodování na finančních trzích,

a zejména v komunitě obchodníků na Forexu, se většina terminologie používá v

anglickém jazyce i mezi českými obchodníky. Pojmy jako stop loss, take profit, lot,

pip nebo drawdown jsou běžně používány v českých odborných i neformálních

diskusích beze změny.

Použití anglických termínů je tak motivováno snahou zachovat terminologickou

přesnost, přehlednost a respektovat zavedené zvyklosti v této oblasti. U každého

takového pojmu je v následujícím slovníku uveden jeho nejbližší český význam či

stručné vysvětlení, které pomůže čtenáři s lepší orientací.

1. Automated trading – automatizované obchodování

2. Backtest / backtesting – testování strategie na historických datech

3. Break-even – bod zvratu (nulový zisk / ztráta)

4. Bearish candle – klesající svíčka

5. Bullish candle – rostoucí svíčka

6. Channel – cenový kanál

7. Double bottom / double top / triple bottom – dvojité / trojité dno nebo vrchol

8. Drawdown – pokles hodnoty kapitálu od maxima

9. Entry – vstup do obchodu

10. Equity curve – křivka vývoje kapitálu

11. Expectancy – očekávaná hodnota zisku na obchod

12. Exit – výstup z obchodu

13. Fair value gap / gap – mezera mezi férovou hodnotou a aktuální cenou

14. Flag – cenová formace vlajka

15. Head and shoulders – cenová formace hlava a ramena

16. Hedging – zajištění proti riziku (otevření obchodu do opačné pozice)

17. Inside bar – vnitřní svíčka

18. Leverage – finanční páka

19. Liquidity – likvidita

20. Liquidity grab – vybrání likvidity

21. Lot – obchodní jednotka (1 lot = 100 000 jednotek základní měny)

138

22. Lot size – velikost pozice v lotech

23. Margin / margin call – zajištění / výzva k doplnění kapitálu

24. Money management – řízení velikosti pozic a kapitálu

25. Order flow – tok objednávek

26. Outside bar – vnější svíčka

27. Peak – vrchol

28. Pip – nejmenší cenový pohyb měnového páru (např. 0.0001 u EUR/USD)

29. Position sizing – nastavení velikosti pozice

30. Position trading – dlouhodobé obchodování

31. Price action – obchodování pouze na základě cenových pohybů

32. Price range – cenové rozpětí

33. Raw spread – čistý spread (rozdíl mezi Bid a Ask bez poplatků)

34. Rectangle – cenová formace trojúhelník

35. Retest – znovu otestování cenové úrovně

36. Risk management – řízení rizika

37. Risk-to-Reward ratio – poměr rizika a zisku

38. Scalper – obchodník na nižších časových rámcích

39. Sharpe ratio – poměr výnosu ku riziku (volatilitě)

40. Spread – rozpětí mezi nákupní a prodejní cenou

41. Stop hnut – cílené vybrání stop-lossů

42. Stop loss / stop-loss – ochranný obchodní příkaz k omezení ztráty

43. Supply & demand – nabídka a poptávka

44. Swing high / swing low – místní maximum / minimum

45. Swing trading – obchodování založené na zachycení střednědobých pohybů

46. Take profit – obchodní příkaz pro realizaci zisku

47. Tick – minimální cenový pohyb (např. 0.0001 na AAPL/USD)

48. Trader – obchodník

49. Trading – obchodování

50. Trading platform – obchodní platforma

51. Trendline – trendová čára

52. Volume – objem obchodů

53. Volume profile – profil objemu obchodů podle cen

54. Win rate – úspěšnost strategie [%]

55. Win / loss ratio – poměr průměrného zisku a ztráty

139

Seznam použitých zkratek

1. AM/PM – označení dopoledních a odpoledních obchodních sezení

2. BE – Break-even (úroveň, kdy obchod nekončí ani se ziskem, ani se ztrátou)

3. FX – Foreign exchange (měnový trh)

4. RRR – Risk-to-Reward Ratio (poměr rizika a zisku)

5. SL – Stop Loss (ochranný příkaz omezující ztrátu)

6. TP – Take Profit (cílový příkaz uzavírající obchod při zisku)

140

Seznam použitých zdrojů

1. PURPLE TRADING, 2023. Úvod do price action II: Kontinuální cenové

formace [online]. [cit. 2024-09-24]. Dostupné z: https://www.purple-

trading.com/cs/uvod-do-price-action-kontinualni-cenove-formace/

2. JANÁČ, Radek, 2017. Průvodce FOREXEM bez cenzury: nejen pro

začátečníky. Brno: Tribun EU. ISBN 978-80-263-1172-0.

3. HARTMAN, Ondřej, 2009. Jak se stát forexovým obchodníkem: naučte se

vydělávat na měnových trzích. Praha: FXstreet. ISBN 978-80-904418-0-4.

4. JANOVEC, Michal, 2023. Finanční trh a jeho stabilita. Praha: Wolters Kluwer.

Právní monografie. ISBN 978-80-7676-597-9.

5. STÁDNÍK, Bohumil, 2015. Trhy dluhopisů. Praha: Oeconomica, nakladatelství

VŠE. ISBN 978-80-245-2084-1.

6. HARTMAN, Ondřej, 2018. Začínáme na burze: jak uspět při obchodování na

finančních trzích: akcie, komodity, forex a kryptoměny. Nové rozšířené vydání.

Brno: BizBooks. ISBN 978-80-265-0780-2.

7. Daily Trading Volume of Global Forex Market [online], 2024. [cit. 2024-10-20].

Dostupné z: https://www.bestbrokers.com/forex-trading/forex-daily-trading-

volume/

8. Brokeři – Jaký je rozdíl mezi MM, STP, ECN a který z nich je nejlepší? [online],

2024. [cit. 2024-10-30]. Dostupné z: https://finex.cz/brokeri-jaky-je-rozdil-

mezi-mm-stp-ecn-a-ktery-z-nich-je-nejlepsi/

9. DOUGLAS, Mark, 2010. Trading in the Zone: tajemství úspěchu na burzovních

trzích. Tetčice: Impossible. Knihovna úspěšného obchodníka. ISBN 978-80-

254-7066-4.

10. BROOKS, Al, 2012. Trading price action trends: technical analysis of price

charts bar by bar for the serious trader. Hoboken (NJ): Wiley. Wiley trading

series. ISBN 978-1-118-06651-5.

11. B. ACHELIS, Steven, 2013. Technical Analysis from A to Z. 2nd Edition.

McGraw Hill. ISBN 978-0071826297.

12. HARTMAN, Ondřej a Ludvík TUREK, 2009. První kroky na FOREXu: jak

obchodovat a uspět na měnových trzích. Brno: Computer Press. ISBN 978-80-

251-2006-4.

 
141 
 
13. HORNER,  Raghee,  2011. Forex  tradingem  k  maximálním  ziskům:  tajemství, 
které se na Wall Street rozhodně nemají dozvědět. Brno: Computer Press. ISBN 
978-80-251-2921-0. 
14. ELDER,  Alexander,  2006. Tradingem  k  bohatství:  psychologie,  obchodní 
systémy,  money  management.  Tetčice:  Impossible.  Knihovna  úspěšného 
obchodníka.  ISBN  80-239-7048-8.  Dostupné  také  z: 
http://toc.nkp.cz/NKC/200612/contents/nkc20061651110_1.pdf 
15. BROOKS, Al, 2012. Trading price action trading ranges: technical analysis of 
price charts bar by bar for the serious trader. Hoboken, N.J.: John Wiley. The 
Wiley  trading  series.  ISBN  9781118066676.  Dostupné  také  z: 
https://ebookcentral.proquest.com/lib/natl-ebooks/detail.action?docID=817450 
16. ESMA  to  renew  restrictions  on  CFDs  from  1  May  2019 [online],  2019.  [cit. 
2024-10-30].  Dostupné  z:  https://www.esma.europa.eu/press-news/esma-
news/esma-renew-restrictions-cfds-further-three-months-1-may-2019 
17. TIBOR, Michal. Jaké jsou typy grafů. In: Forex zone [online], 2023. [cit. 2024-
10-19]. Dostupné z: http://www.forex-zone.cz/blog/jake-jsou-typy-grafu 
18. MINISTERSTVO  FINANCÍ  ČESKÉ  REPUBLIKY,  2025.  Výnosy 
SDD. Mfcr.cz [online].  [cit.  2025-02-18].  Dostupné  z: 
https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/rizeni-statniho-dluhu/emise-
statnich-dluhopisu/vynosy-sdd 
 
Seznam použitých obrázků 
Obrázek 1: Ekonomický kalendář (Zdroj: Forex Factory, 2024) ................................ 32 
Obrázek 2 - Liniový cenový graf akciové společnosti Apple (Zdroj: Trading View, 
2024) ............................................................................................................................... 64 
Obrázek 3 - Liniový cenový graf se značkami akciové společnosti Apple (Zdroj: 
Trading View, 2024) ....................................................................................................... 64 
Obrázek 4 - Svíčkový cenový graf akciové společnosti Apple (Zdroj: Trading View, 
2024) ............................................................................................................................... 65 
Obrázek 5 - Popis svíček (Zdroj: Vlastní zpracování) .................................................. 66 
Obrázek 6 - Popis svíček bez těla a bez knotů (Zdroj: Vlastní zpracování) ............... 66 

 
142 
 
Obrázek 7  –  Sloupcový  cenový graf  akciové  společnosti Apple  (Zdroj: Trading 
View, 2024) ..................................................................................................................... 67 
Obrázek 8 - Popis sloupce (Zdroj: Vlastní zpracování) ................................................ 67 
Obrázek 9 - Renko graf akciové společnosti Apple (Zdroj: Trading View, 2024) ..... 68 
Obrázek 10 - Kagi graf akciové společnosti Apple (Zdroj: Trading View, 2024) ...... 69 
Obrázek 11  - Point  and  Figure graf akciové  společnosti Apple  (Zdroj: Trading 
View, 2024) ..................................................................................................................... 69 
Obrázek 12 - Krátkodobý trend (Zdroj: Vlastní zpracování) ...................................... 70 
Obrázek 13 - Střednědobý trend (Zdroj: Vlastní zpracování) ..................................... 70 
Obrázek 14- Střednědobá cenová nerozhodnost (Zdroj: Vlastní zpracovaní) ........... 71 
Obrázek 15 - Swingová highs (Zdroj: Vlastní zpracování) .......................................... 72 
Obrázek 16 - Swingová lows (Zdroj: Vlastní zpracování) ............................................ 72 
Obrázek 17 - Dlouhodobý uptrend a downtrend (Zdroj: Vlastní zpracování) ........... 73 
Obrázek 18 - Vyznačená SR zóna u měnového páru USD/CAD (Zdroj: Trading 
View, 2024) ..................................................................................................................... 76 
Obrázek 19 - SR zóny pomocí indikátoru u měnového páru USD/CAD (Zdroj: 
Trading View, 2024) ....................................................................................................... 77 
Obrázek 20 - Trendové SR zóny (Zdroj: Trading View, 2024) .................................... 78 
Obrázek 21 - Trendový kanál u měnového páru EUR/USD (Zdroj: Trading View, 
2024) ............................................................................................................................... 79 
Obrázek 22 - Trendový kanál u měnového páru EUR/USD (Zdroj: Trading View, 
2024) ............................................................................................................................... 80 
Obrázek  23  -  Trendové  kanály  měnící  rychlost  růstu  na  měnovém  páru 
EUR/USD (Zdroj: Trading View, 2024) ......................................................................... 81 
Obrázek 24 - Candlestick Patterns Dictionary (Zdroj: ForexBee, 2024 ) ................. 82 
Obrázek 25 - Pin bar (Zdroj: Vlastní zpracování) ........................................................ 83 
Obrázek 26 - Engulf bar (Zdroj: Vlastní zpracování) .................................................. 83 
Obrázek 27 - Výběr likvidity u měnového páru EUR/USD (Zdroj: Trading View, 
2024) ............................................................................................................................... 92 
Obrázek 28 - Býčí vlajka u měnového páru EUR/USD (Zdroj Trading View, 2024)
 ........................................................................................................................................ 85 
Obrázek  29  -  Medvědí  praporek  u  měnového  páru  EUR/USD  (Zdroj: Trading 
View, 2024) ..................................................................................................................... 86 

 
143 
 
Obrázek 30 - Medvědí obdélníková formace na měnovém páru EUR/USD (Zdroj: 
Trading View, 2024) ....................................................................................................... 87 
Obrázek 31 – Medvědí obdélníková formace na 4-hodinovém grafu u měnového 
páru EUR/USD (Zdroj: Trading View, 2024) ............................................................... 87 
Obrázek  32  -  Formace  Hlava  ramena  u  měnového  páru  EUR/GBP  (Zdroj: 
Trading View, 2024) ....................................................................................................... 89 
Obrázek 33 - Trojité dno u měnového páru EUR/USD (Zdroj: Trading View, 2024)
 ........................................................................................................................................ 90 
Obrázek 34 - Znázornění Gapu (Zdroj: Vlastní zpracování) ...................................... 93 
Obrázek 35 - Gap u měnového páru EUR/USD (Zdroj: Trading View, 2024) ........... 94 
Obrázek 36 - Gap u měnového páru EUR/USD (Zdroj: Trading View, 2024) ........... 95 
Obrázek 37 - Struktura trhu u měnového páru EUR/USD (Zdroj: Trading View, 
2024) ............................................................................................................................... 75 
Obrázek 38: Supply & Demand zone u měnového páru JPY/USD (Zdroj: Vlastní 
zpracování) ...................................................................................................................... 96 
Obrázek 39: Příklad vykreslení Demand zone (Zdroj: Vlastní zpracování) .............. 97 
Obrázek 40: Supply zone u měnového páru EUR/USD (Zdroj: Trading View, 2024)
 ........................................................................................................................................ 98 
Obrázek 41: Indikátor pro orientaci v obchodních oknech (Zdroj: Trading View, 
2024) ............................................................................................................................. 103 
Obrázek 42: Vyznačené gapy u měnového páru GBP/USD (Zdroj: Trading View, 
2024 .............................................................................................................................. 103 
Obrázek 43: Vstupy a výstupy obchodu (Zdroj: Trading View, 2024) ..................... 104 
Obrázek 44: Vývoj ceny otevřeného obchodu (Zdroj: Trading View, 2024) ............ 105 
Obrázek 45: zobrazení kumulativního gapu (Zdroj: Trading View, 2024) .............. 106 
Obrázek 46: Vyhodnocení kumulativního gapu (Zdroj: Trading View, 2024) ......... 107 
Obrázek 47: Způsob zaznamenávání dat (Zdroj: Vlastní zpracování) ..................... 111 
Obrázek 48: Vývoj kapitálu v čase (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) ..................... 118 
Obrázek  49:  Vývoj  kapitálu  v  čase  u  upravené  strategie  (Zdroj:  Vlastní 
zpracování, 2025) .......................................................................................................... 130 
 
 

 
144 
 
Seznam použitých tabulek 
Tabulka 1 - Obchodní hodiny (Zdroj: Vlastní zpracování) .......................................... 21 
Tabulka 2: Vliv času (AM/PM) (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) ........................... 119 
Tabulka  3:  Vliv  velikosti  Stop-lossu  na  výkonnost  (Zdroj:  Vlastní  zpracování, 
2025) ............................................................................................................................. 121 
Tabulka 4: Vliv velikosti gapu na výkonnost (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) ..... 121 
Tabulka 5: Vliv času (AM/PM) u upravené strategie (Zdroj: Vlastní zpracování, 
2025) ............................................................................................................................. 131 
Tabulka 6: Vliv velikostí Stop-lossu na výkonnost u upravené strategie (Zdroj: 
Vlastní zpracování, 2025) ............................................................................................. 132 
Tabulka 7: Vliv velikosti gapu na výkonnost u upravené strategie (Zdroj: Vlastní 
zpracování, 2025) .......................................................................................................... 133 
 
Seznam použitých rovnic 
Rovnice 1: Očekávání obchodního systému (Zdroj: Hartman, 2009) ......................... 40 
Rovnice 2: Porovnání očekávání dvou systémů (Zdroj: Hartman, 2009) ................... 41 
Rovnice 3: Metoda Kelly f (Zdroj: Hartman, 2009) ..................................................... 42 
Rovnice 4: výpočet velikosti kontraktu pro Kelly f (Zdroj: Hartman, 2009) ............. 42 
Rovnice 5: výpočet velikosti kontraktu podle Larryho Willamse (Zdroj: Hartman, 
2009) ............................................................................................................................... 43 
Rovnice 6: Výpočet celkového zisku/ztráty (Zdroj: Hartman, 2009) .......................... 49 
Rovnice 7: Výpočet podílu  vítězných obchodů vůči celkovému počtu obchodů 
(Zdroj: Hartman, 2009) ................................................................................................... 50 
Rovnice 8: Výpočet průměrného zisku na vítězný obchod (Zdroj, Hartman, 2009) . 50 
Rovnice 9: Výpočet průměrné ztráty na ztrátový obchod (Zdroj: Hartman, 2009) .. 51 
Rovnice 10: Výpočet profit faktoru (Zdroj: Hartman, 2009) ...................................... 51 
Rovnice 11: Výpočet Risk-to-Reward ratia (zdroj: Brooks, 2012) ............................. 52 
Rovnice 12: Výpočet maximálního drawdownu (Zdroj: Brooks, 2012) .................... 53 
Rovnice 13: Výpočet standardní odchylky výnosů (Zdroj: Brooks, 2012) ................ 54 
Rovnice 14: Výpočet Sharpe ratia (Zdroj: Brooks, 2012) ........................................... 55 
Rovnice 15: Výpočet Sortino ratio (Zdroj: Brooks, 2012)........................................... 56 
Rovnice 16: Výpočet Win/loss ratia (Zdroj: Brooks, 2012) ......................................... 57 

 
145 
 
Rovnice  17:  Výpočet  průměrné  velikosti  využívaného  gapu  (Zdroj:  Vlastní 
zpracování) ...................................................................................................................... 59 
Rovnice 18: Výpočet zisku obchodu (Zdroj: Vlastní zpracování, 2024) ................... 105 
Rovnice 19: Celkový zisk/ztráta (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) .......................... 112 
Rovnice  20:  Podíl  vítězných  obchodů  vůči  celkovému  počti  obchodů  (Zdroj: 
Vlastní zpracování, 2025) ............................................................................................. 113 
Rovnice 21: Průměrný zisk na vítězný obchod (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) .. 113 
Rovnice 22: Profit faktor (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) ..................................... 114 
Rovnice 23: Risk to Reward ratio (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) ....................... 115 
Rovnice 24: Maximální drawdown (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) ..................... 115 
Rovnice 25: Standardní odchylka výnosů (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) .......... 116 
Rovnice 26: Sharpe ratio (Zdroj: Vlastní zpracování, 2025) ..................................... 116 
 

0 views·145 pages

NÁVRH A TESTOVÁNÍ INTRADENNÍ OBCHODNÍ STRATEGIE NA FOREXOVÉM TRHU PDF Free Download

NÁVRH A TESTOVÁNÍ INTRADENNÍ OBCHODNÍ STRATEGIE NA FOREXOVÉM TRHU PDF free Download. Think more deeply and widely.

Uploaded by mr_jasmine on 4/17/2026

/145

100%